Dámská izolační vrstva: Klíč k tepelnému komfortu v přírodě

Chcete se cítit pohodlně za všech okolností? Zůstat v teple, když je chladno, zůstat v suchu, když prší a neuvařit se, když svítí sluníčko? Pak nepodceňujte výběr správného oblečení. Nejde o vzhled, ale o funkčnost a v závislosti na vlastnostech každého kousku také o jejich vhodnou kombinaci. Správné vrstvení oblečení je základním konceptem pro outdoorové aktivity. Vrstvy oblečení by měly odvádět vlhko, izolovat a chránit tělo i v těch nejnepříznivějších povětrnostních podmínkách.

Cibulový systém vrstvení

Cibulový systém vrstvení funkčního oblečení vychází z myšlenky postupného nabalování různých druhů oděvu. Cílem je zajistit maximální tepelný komfort a udržet stabilní tělesnou teplotu. Každá z jeho vrstev má v systému specifickou roli. Chcete-li, aby vše fungovalo jak má, neměli byste žádnou z nich opomenout, protože by se tím výrazně narušila funkčnost a efektivita celého systému. Optimálně se jedná o tři vrstvy, kdy každá z těchto vrstev má při vrstvení svoji důležitou roli v komplexně fungujícím systému.

1. Sací neboli transportní vrstva (základní vrstva)

Tato vrstva je v přímém kontaktu s pokožkou a pomáhá tělu udržovat přirozené mikroklima. Patří sem termoprádlo (funkční triko s dlouhým rukávem, termo spodky), které velmi dobře odvádí pot od těla a předává ho další vrstvě k odpaření. Mělo by přiléhat přímo na tělo, aby co nejlépe nasávalo vyprodukovaný pot a odvádělo ho na svůj povrch. Výhodou je, že ačkoli sací vrstva pot nasaje, neabsorbuje ho, místo toho ho okamžitě pošle dál. Volbu materiálu přizpůsobte vašim preferencím a samozřejmě také podmínkám, do kterých se oblékáte.

• Syntetické termoprádlo: Vyniká rychlým schnutím díky vysoké rychlosti odvodu potu od těla. Hodí se pro kratší aerobní aktivity, jako je běh či cyklistika.
• Přírodní materiál (Merino vlna): Je příjemnější na nošení, nechytá tolik pachy a příjemně hřeje i za vlhka. Skvěle funguje i jako vrstva, která neváže pachy a je přirozeně antibakteriální. Ideální pro turistiku, lezení či cestování, kde nehrozí přílišná intenzita pohybu. Vlna je šetrná k životnímu prostředí a je tou nejlepší volbou pro většinu aktivních lidí.

2. Izolační vrstva (střední vrstva)

Tato vrstva přebírá od sací vrstvy pot a posílá ho do další fáze. Musí být proto dostatečně prodyšná. Zároveň má za úkol udržet tělesné teplo a zajistit tepelnou izolaci. Tato vrstva má dvě velmi důležité funkce: udržet vás v teple a odvést vlhkost a pot od vašeho těla. Střední vrstva by vám měla padnout, ale nemusí až tak dokonale, jako vrstva spodní. Je totiž velmi důležité, aby se vytvořila mezera mezi spodní vrstvou a svrchním oblečením. Tato mezera umožní cirkulaci vzduchu a tím i odvod vlhkosti. Střední vrstvou rozumíme oblečení, které se v tzv. systému vrstvení nachází uprostřed. Z nejčastějšího systému tří vrstev, kdy základní vrstvu tvoří merinové nebo syntetické triko a vnější vrstvu tvoří nepromokavá bunda nebo bunda proti větru, je střední vrstva tou druhou od těla, přičemž plní dva základní úkoly. Tím prvním je převod potu odvedeného základní vrstvou dále do vnější vrstvy, tím druhým je tepelná izolace. Vybírejte z dámských kolekcí jako Kari Traa Stjerne nebo Devold Thermo.

Izolační vrstva se vyrábí z kvalitních vláken, která mohou v teplejších dnech sloužit i jako vrstva svrchní, protože mají skvělé termoizolační vlastnosti a některá jsou také větruvzdorná. Typickým představitelem této vrstvy jsou termo mikiny a technické outdoor svetry. Je lepší mikina nebo péřová bunda? To vše v našem průvodci.

Čtěte také: Využití OSB desek s izolační výplní ve stavebnictví

Střední vrstva - Fleece

Asi nejznámějším a nejprodávanějším typem střední vrstvy jsou fleecové mikiny. Fleece je tkanina z polyesteru a jako materiál se objevuje na konci 70. let 20. století. V době svého vzniku představuje náhražku vlny, kterou nakonec určitými vlastnostmi i překonává. Fleece velmi dobře váže vzduch, který se následně ohřívá a zajišťuje tak vaši lepší tepelnou izolaci. Fleece má také schopnost přejímat vlhkost z první vrstvy (funkčního prádla) a transportovat ji dále od těla.

Výhody fleecu:

• Jednoduchá údržba, dlouhá životnost a snadná oprava.
• Rychle schne, což oceníte i v terénu.
• Pohodlný na dotek, maximálně strečový a všestranný.
• Nízká cena v porovnání s péřovými a syntetickými izolacemi.

Nevýhody fleecu:

• Vyšší hmotnost a objem po sbalení v porovnání s péřovými a syntetickými izolacemi.
• Slabší odolnost proti nepříznivému počasí (profoukne a rychle provlhne).

Fleece je ideální jako aktivní izolace při pohybu, obzvláště při aktivitách o vysoké zátěži, kdy budete střední vrstvu neustále na sobě. Pokud potřebujete pasivní izolaci (izolace pro chvíle, kdy se nehýbeme) nebo jste extra náchylní vůči chladu a zimě, je lepší volba spíše střední vrstva ze syntetické izolace nebo peří.

Střední vrstva - Syntetická izolace

Střední vrstvy ze syntetické izolace připomínají svojí konstrukcí více péřové bundy než fleecové mikiny. Skládají se z vnější a vnitřní tkaniny, mezi které je vložena samotná izolace. Syntetické izolace izolují i po provlhnutí. Rozhodně lépe než peří. Jsou na údržbu méně náročné a doba schnutí je kratší než u přírodních materiálů. Hodí se tedy všude tam, kde hrozí provlhnutí a je malá šance na schnutí. Moderní syntetické izolace jsou lehké, dobře sbalitelné a vysoce hřejivé. Navíc neztrácí příliš svůj tepelný odpor ani při zvlhnutí.

Výhody syntetických izolací:

• Izolují i za mokra a rychle schnou, což je ideální pro vlhké nebo nepředvídatelné počasí a aerobní sporty.
• Lepší odolnost před vnějšími vlivy počasí díky vnější a vnitřní tkanině, často s DWR úpravou.
• Snadná údržba a možnost praní v automatické pračce.
• Hypoalergenní, vhodné pro alergiky na peří.
• Lacinější než peří.
• Všestrannost - mohou sloužit jako aktivní i pasivní izolace.

Nevýhody syntetických izolací:

• Vyšší cena oproti fleecu, ale levnější než peří.
• V dlouhodobém horizontu nižší výdrž syntetického vlákna než peří.
• Těžší než péřová izolace a nezabere tolik místa po sbalení jako peří.

Střední vrstva - Peří

Peří je vyzkoušený přírodní materiál. Nabízí pravděpodobně ten nejlepší poměr hmotnosti, sbalitelnosti a tepelné izolace. Peří je prémiovou izolací. Nejlepší jako pasivní izolace, do velmi nízkých teplot a všude tam, kde je potřeba ten nejlepší výkon. Známe dva druhy peří: husí peří (goose down) je nejvýkonnější izolant, který můžete do bundy dostat. Stojí na vrcholu pomyslné izolační pyramidy. Kachní peří je také kvalitní a svými vlastnostmi stále překonává syntetické izolace, ale je levnější.

Výhody péřové izolace:

• Vynikající poměr tepla a hmotnosti, díky čemuž je extrémně lehké a hřejivé.
• Velmi dobře se stlačuje, takže se snadno balí a nezabírá mnoho místa.
• Rychle dodává pocit tepla, ideální do extrémního mrazu.
• Nejdelší výdrž za předpokladu správné údržby.

Nevýhody péřové izolace:

• Náchylnost k vlhkosti - po navlhnutí ztrácí své izolační vlastnosti a dlouho schne.
• Náročná údržba - vadí mu špína i pot, které snižují jeho izolační schopnosti.
• Oprava roztržené péřové bundy je problematičtější než u fleecové mikiny.

Střední vrstva - Vlna (kromě Merino vlny)

Další přírodní materiál z obnovitelných zdrojů, který přichází do módy. Jedná se většinou o tyrolskou vlnu. Vlna nabízí podobné vlastnosti jako syntetická náplň. Izoluje i vlhká, nesmrdí a má solidní životnost. Ovčí vlna má delší tradici v zahřívání lidského těla než peří a v posledních 10 letech znovu objevujeme její užitnou hodnotu. Ovčí vlna aktivně pomáhá termoregulaci organismu. Tím, že do sebe dokáže absorbovat vlhkost, nemusí ji odvést ven jako u syntetických izolací a neuniká tím zbytečně teplo. Vlna tak zajišťuje optimální tepelný komfort a pocit suchého tepla i při vyšší intenzitě pohybu. Vzhledem ke slabší izolační schopnosti v porovnání s peřím a díky její výborné práci s tělesnou vlhkostí se hodí pro aktivní pohyb v chladných podmínkách. Je to ideální zateplení pro případy, kdy bychom se už v peří přehřívali.

Čtěte také: Kročejová izolace a její použití

Následující tabulka porovnává klíčové vlastnosti různých izolačních materiálů:

3. Ochranná vrstva (svrchní vrstva)

Tato vrstva plní ochrannou funkci před vnějšími vlivy jako déšť, vítr a sníh. Voděodolnost je velmi důležitý aspekt, který zabezpečuje bezproblémový chod spodních vrstev. Stejně jako izolační vrstva by měla odvádět pouze přebytečné množství tělesného tepla. V opačném případě hrozí prochladnutí a činnost ostatních vrstev přijde vniveč. Poslední - třetí vrstva - má za úkol vás chránit před povětrnostními podmínkami a vnějšími vlivy počasí. Jde o svrchní vrstvu, nejčastěji reprezentovanou bundami a kalhotami. V zimě používejte bundy s nepromokavou membránou nebo zátěrem a integrovaným ventilačním systémem. Při méně náročných klimatických podmínkách můžete používat také softshellové bundy.

Svrchní vrstva hraje v celém systému klíčovou roli. Bez prvních dvou vrstev by nebyla ničím, přesto jen ona vás ochrání před nepříznivými povětrnostními podmínkami. Musí uchovávat izolační vrstvu pod sebou suchou, aby se zabránilo nežádoucím ztrátám tepla akumulací vlhkosti (potu) a zároveň musí být nepromokavá, aby zabránila přístupu vody z vnějšího prostředí.

Hlavním kritériem při výběru vhodné bundy by měla být její voděodolnost. Ta ovlivňuje to, zda se domů vrátíte zmoklí jako slepice nebo suší a vysmátí. Voděodolnost je odborný výraz pro schopnost materiálu odolávat vodě a je charakterizována dobře známým „vodním sloupcem“. Ten říká, že čím větší je jeho hodnota, tím většímu tlaku vody, tedy silnějšímu dešti, je schopen materiál odolat.

Membrány a zátěry

• Membrána: Membrána přichází vhod ve chvíli, kdy se z oblohy spustí přívaly deště nebo sněhu. Vlhkost, kterou si tělo vytvoří, se musí dostat od těla pryč. Tyto membrány zabrání kapalnému skupenství dostat se dovnitř, zato plynné může odcházet ven zcela volně. V případě membránového modelu doporučujeme 3-vrstvou laminaci, která je nejodolnější.
• DWR úprava: DWR je označení již od výrobce chemicky ošetřeného materiálu, který poté po určitý čas lépe odolává vodě. Tyto úpravy odolávají velmi slabému dešti, ale po čase podléhají i jemu.
• Zátěr: Zátěrem je materiál opatřen opět už výrobcem a jedná se o na spodní stranu svrchního materiálu nanesenou speciální vrstvu vysoce voděodolného materiálu.

Péřové bundy s vodoodpudivou úpravou DWR sice nezajistí ochranu za vytrvalého deště, ale zase tolik neubírají na prodyšnosti a hlavně sbalitelnosti. Za příznivého počasí se péřovky dají velmi vhodně kombinovat s druhou vrstvou, či ji nahradit. Ale pozor, proti srážkám vás neochrání tak, jako nepromokavá outdoor bunda.

Čtěte také: Vlastnosti OSB desek v izolaci

Jak teplá je zateplená bunda?

Peří obvykle nabízí vyšší poměr tepla k hmotnosti než syntetická izolace, takže je lehčí a zároveň teplejší vzhledem ke své hmotnosti. Chcete-li posoudit hřejivost bundy, vezměte v úvahu její hmotnost náplně. U péřových bund se zaměřte také na sílu náplně, která udává, jak je peří nadýchané a jak dobře zadržuje teplo.

Hmotnost výplně

Hmotnost výplně udává množství izolace použité v bundě a liší se podle typu izolace. U péřových bund se hmotnost výplně obvykle udává v gramech a odráží celkové množství použitého prachového peří. Často se hodnotí společně s plnivostí, která měří loft a účinnost prachového peří. U syntetické izolace se hmotnost výplně udává v gramech na metr čtvereční (g/m2), což označuje hustotu izolace a přímo souvisí s její tloušťkou a hřejivostí.

Do cca 100 gramů peří se jedná o velmi lehkou bundu neboli ultra zateplovačku. S celkovou hmotností byste se měli vejít pod 250 g. Hmotnost peří do 200 gramů mají již teplejší zateplovačky, které vás už opravdu můžou zahřát, a s celkovou hmotností se dostáváte na cca 400 g. Hmotnost peří 300 g a více vykazují již opravdové drtiče mrazu.

Výplňová síla (Fill Power)

Ta měří loft nebo nadýchanost prachového peří použitého v bundě a udává jeho kvalitu. Vyšší plnivost znamená, že prachové peří dokáže zachytit více vzduchu při své hmotnosti, čímž poskytuje lepší izolaci a zároveň je lehčí. Plnivost se obvykle pohybuje v rozmezí 500 až 900 krychlových palců na unci (CUIN). Bundy s vyšší plnivostí jsou obvykle teplejší vzhledem ke své hmotnosti. U péřových bund je tak dobré zajímat se nejen o celkovou hmotnost náplně, ale také o její kvalitu.

Doplňky

Kvalitní ponožky určené pro výlety do přírody by měly být vyrobeny zejména z vlny. Vlna dokáže udržet teplo i když navlhne nebo se propotí. Zateplovací sukně nebo kraťasy, které jsou většinou propínací tak, že je můžete obléci, aniž byste museli zvednout nohy ze země. Tyto doplňky zvyšují celkový tepelný komfort a pohodlí.

Pamatujte, že neexistuje špatné počasí, jen špatně oblečený dobrodruh. Respektování pravidel správného vrstvení oblečení je receptem na uchování příjemného pocitu, ať už při aktivním sportu, či jen rekreačním pobytu na horách.

tags: #co #je #dámská #izolační #vrstva

Oblíbené příspěvky:

• význam kačírkových lišt u vegetačních střech
• Návod na instalaci okapových žlabů
• odborné pokrývačské služby Prostějov
• Dostupnost lícových cihel v Karlových Varech
• Jak správně aplikovat fasádní barvu