Jádrová omítka pro venkovní použití: Tloušťka a vlastnosti

Jádrová omítka tvoří základní vrstvu vícevrstvého omítkového systému. Ve výsledku sice uvidíte jen štuk, jemnou fasádní omítku, nebo jiné pohledové materiály, ty by ale bez kvalitního podkladu nedržely. Jádrové omítky se starají o vyrovnání a zpevnění podkladu a jsou nejtlustší vrstvou, která si poradí i s velkými nerovnostmi. Kromě srovnání plochy zajistí také dostatečnou pevnost a odolnost povrchu. Zdivo se běžně omítá vrstvou jádrové omítky. Ta slouží k vyrovnání povrchu před nanesením finální pohledové vrstvy štuku. Jádrová omítka tvoří základ pod finální tenkovrstvou štukovou omítku.

Typy jádrových omítek a jejich vlastnosti

V nabídce najdete omítky vápenocementové, vápenné i s různými příměsmi, vhodné do exteriéru či interiéru.

Vápenocementová jádrová omítka

• Jedná se o nejčastěji používaný druh jádrové omítky.
• Má oproti jiným druhům nejlepší zpracovatelnost a také odolnost.
• Pojivo obsahuje cement a vápenný hydrát. Díky cementu je omítka dobře zpracovatelná a odolná.
• Lze ji použít na všechny druhy zdiva jak ve vnitřních, tak také ve venkovních prostorech.
• Má charakteristickou šedou barvu.

Vápenná omítka

• Pojivovou složkou směsi vápenné omítky tvoří výhradně vápno, které výsledné omítce dodá vysokou paropropustnost.
• Protože neobsahuje cement, je po zaschnutí bílá.
• Zpravidla se používá jen pro vnitřní použití - je méně odolná a pevná.
• V exteriéru se často používá i při rekonstrukcích historických objektů, protože představuje tradiční stavební materiál.
• Vzhledem k jejím vlastnostem bývá její tloušťka menší (do 20 mm).
• Výhodou vápenných omítek je dobrá paropropustnost.

Sanační omítka

• Její pojivo obsahuje přísady, které způsobují větší pórovitost hmoty.
• Díky tomu vyniká nadstandardní paropropustností.
• Navíc dokáže zachycovat soli a zabraňovat tak vzniku silných výkvětů.
• Sanační omítky se používají pro omítání vlhkého nebo poškozeného zdiva.
• Proto se s nimi setkáte zejména při rekonstrukcích starých budov.

Tepelně izolační omítka

• Používá se pro zlepšení tepelné izolace vnitřních i venkovních ploch.
• Tyto omítky obsahují speciální hydraulické pojivo a izolační materiál (perlit nebo granulovaný polystyren).
• Plnivo těchto omítkových směsí tvoří lehčený materiál s velmi dobrými tepelnými vlastnostmi jako je polystyren nebo expandovaný perlit.
• Díky vlastnostem těchto materiálů je výsledná minimálně 40 mm silná vrstva omítky schopna zajistit tepelně izolační funkci a může tak částečně nahradit například zateplení domu polystyrenem.
• Obsahuje dolomitické vzdušné vápno a organické lehčící přísady.
• Dokáže posilovat tepelně-izolační vlastnosti zdiva, má vysokou vydatnost a je dobře zpracovatelná.
• Vyniká silnou paropropustností, díky čemuž dokáže přirozeně regulovat vnitřní mikroklima.

Tloušťka a zrnitost jádrových omítek

Jádrová omítka je nejtlustší vrstvou ve skladbě omítky a může mít tloušťku až několik centimetrů. Nejčastěji se doporučuje tloušťka jedné vrstvy v exteriéru 10 až 25 mm. Minimální tloušťka omítky je 20 mm v exteriéru. V interiéru je minimální tloušťka 10 mm pro stěny a 8 mm pro strop. Při větších tloušťkách omítky je doporučená aplikace ve dvou vrstvách, přičemž nanášení druhé vrstvy se provádí na čerstvou zavadlou první vrstvu.

Platí, že čím silnější vrstvu omítky budete nanášet, tím větší zrno by měla mít. Na výběr máte ze 3 základních hrubostí (velikostí zrna) - 1 mm, 2 mm a 4 mm.

I když se jádrová omítka obvykle nepoužívá jako finální vrstva, v místech, kde vzhled hotové omítky nehraje zásadní roli, může jádrová omítka současně být finální vrstvou zdiva. Nejčastěji se k takovému řešení přistupuje při omítání garáží, kůlen, sklepů či skladových prostorů. Podklad vyrovnáte, ale viditelná hrubá struktura s vystouplými zrnky písku zůstane vidět. Prostor pak můžete jednoduše vymalovat třeba vápnem. Štuky a jemné omítky nemusíte na hrubou omítku nanášet ani v místech, kde plánujete lepit obklady. Jako podklad jim stačí dobře vyrovnaná a zpevněná plocha jádrové omítky.

Čtěte také: vše o jádrové omítce

Příprava podkladu

Než se pustíte do omítání, podklad si nachystejte. Před nanášením jádrové omítky musí podklad vyhovovat platným normám, musí být suchý, pevný, nosný, stabilní, dostatečně drsný a rovnoměrně nasákavý. Podklad musí být pevný, bez uvolňujících se částic, zbavený prachu, nátěru, zbytků odformovacích prostředků a výkvětů. Musí být zbaven prachu, nečistot, výkvětů soli a zbytků starých nátěrů. Zároveň nesmí být nesoudržný a zmrzlý. Povrch nesmí být vodoodpudivý.

Kroky přípravy podkladu:

1. Odstranění nečistot: V případě rekonstrukcí odstraňte zbytky starých omítek, solí nebo jiných nečistot.
2. Úprava savosti: Jádrové omítky nanášejte na navlhčený podklad. Zdivo proto nejprve pokropte vodou do matně vlhka.
3. Zdrsnění hladkých povrchů: Hladké podklady zdrsněte nebo použijte kontaktní můstek Cemix 1500 nebo Cemix 2000. Ve většině případů je potřeba nanést i „špric“ neboli podhoz - řídký nástřik ze směsi cementu a písku. Na minerální podklady se doporučuje nanést kontaktní můstek, který se musí po předepsanou dobu nechat zaschnout.
4. Vyrovnání nerovností: Nerovnosti podkladu vyrovnejte vhodnými materiály Cemix a nechte vyschnout a vyzrát. Ještě před nanesením samotné jádrové omítky se obvykle aplikuje podhoz nebo postřik obvykle cementovou maltou, která vyrovná největší nerovnosti zdiva.
5. Ochrana kovových prvků: Kovové prvky je nutné chránit před korozí vhodným antikorozním nátěrem.

Příprava omítkové směsi

Zatímco v minulosti si každý zedník připravoval omítku ze základních surovin sám, dnes většina upřednostňuje použití předpřipravených směsí v pytlích. Důvodem je nejen úspora času, ale i přesnost poměrů, díky kterému jsou výsledné vlastnosti hmot konstantní. Suché směsi dodávané v pytlích splňují přísné stavební normy.

Materiál připravte vsypáním suché směsi do předepsaného množství vody a jejím smícháním. K rozmíchání směsi použijte pitnou vodu nebo vodu odpovídající EN 1008. Smíchání proveďte pomocí bubnové míchačky nebo pomaluběžného vrtulového mísidla. Rozmíchejte na homogenní směs bez hrudek, nechte odležet. Poté opět znovu krátce promíchejte.

Pokud chcete cenu za stavební hmoty stáhnout dolů, nabízí se alternativa v podobě maltovinových pojiv. Jedná se o předpřipravené směsi, které však neobsahují písek. Ten přidáte společně s vodou až při míchání omítky. Pro srovnání - 25kg pytel se směsí jádrové omítky vám vystačí na omítání přibližně 0,8 m² plochy. Stejně velký pytel pojiva bez písku pak vystačí asi na 6 m². Cena obou pytlů bude přitom podobná.

Postup omítání jádrové omítky

Zkušený zedník si s omítáním poradí hravě. Do realizace jádrových omítek se ale můžete pustit i svépomocí. Jádrová omítka se nanáší jak strojně, tak ručně. V obou případech je každopádně potřeba důkladně připravit povrch.

Čtěte také: Efektivní metody opravy prasklé jádrové omítky

Kroky nanášení omítky:

1. Osazení omítacích profilů: Zejména při omítání křivých stěn doporučujeme používat omítníky. Standardně jde o dřevěné či kovové profily, které připevníte na stěnu a srovnáte pomocí vodováhy. Tyto profily se doporučuje osadit na všechna nároží, ostění a nadpraží otvorů. Omítníky se umísťují přibližně 1,5 m od sebe v obou směrech.
2. Nanesení omítky: Připravenou jádrovou omítku nabíráme zednickou lžící a nahazujeme na stěnu, nesmí se při nárazu rozstřikovat, ani opadávat. Ihned po nahození ji postupně strhávejte latí - díky omítníkům bude rovnoměrně nanesená po celé ploše. Pohybujeme jí přitom po omítnících střídavě ve svislém i vodorovném směru. Poté plochu srovnejte nahrubo stahovací latí nebo hladítkem do požadované roviny. Strženou jádrovou omítku zatáhneme kovovým nebo dřevěným hladítkem, v případě nerovností doplníme hladítkem maltu. Vyjmeme omítníky a rýhy po nich zapravíme.
3. Tloušťka vrstvy: Doporučená tloušťka jedné vrstvy je od 10 mm do 25 mm. Při větších tloušťkách omítky je doporučená aplikace ve dvou vrstvách.
4. Vkládání výztužné tkaniny: V hydraulicky tuhnoucích omítkách vzniká napětí. Z důvodů minimalizace jeho důsledků vkládáme do jádrové omítky výztužnou (armovací) tkaninu R 178, s velikostí ok 8 x 8 mm, alkalicky rezistentní. Oblast, kde dochází k velkému napětí, by měla být vždy ošetřena výztužnou tkaninou.
5. Úprava povrchu: Po zavadnutí omítky plochu ztočte hladítkem do požadované rovinnosti.
6. Ochrana čerstvé omítky: Čerstvě omítnuté plochy je potřeba udržovat minimálně dva dny ve vlhkém stavu. Po aplikaci je třeba se vyhnout přímým negativním účinkům slunce, tepla, vlhka a průvanu. Chraňte před mrazem a deštěm. Okamžitě po ukončení prací umyjte vodou.

Doba zrání

Než se pustíte do štukování, nebo nanášení fasádní omítky, budete si muset po omítání pár týdnů počkat. Jádrové omítky musí pořádně vyschnout a vyzrát. Minimální doba zrání jádrové omítky se uvažuje 1 den na 1 mm nanášené vrstvy. Doba zrání závisí na okolní teplotě i vzdušné vlhkosti. Při běžné tloušťce 20 mm proto počítejte s dobou zrání minimálně 20 dnů.

Cena jádrové omítky

Z pohledu financí jsou omítky srovnatelné. V případě jádrových omítek záleží na tloušťce a množství jejich vrstev. Pokud budeme brát cenu pouze jádrové omítky včetně potřebného podhozu, ale bez finálního štuku, tak se pohybujete v rozmezí 200-250 Kč/m². Vzhledem k tomu, že na jádrovou omítku ve většině případů nanášíte také štuk, tak pak je výsledná cena jednoho metru čtverečního přibližně 250-400 Kč. Tyto ceny se týkají strojního nanášení specializovanou firmou. Pokud se do nahazování pustíte sami, tak za jeden 25 kg pytel univerzální jádrové omítky zaplatíte 80-200 Kč. K tomu ovšem připočítejte náklady spojené s přípravou povrchu a finální vrstvou.

Přehled vybraných jádrových omítek a jejich ceny

Tabulka níže uvádí příklady jádrových omítek dostupných na trhu s orientačními cenami.

Čtěte také: Průvodce jádrovými omítkami

tags: #jadrova #omitka #venkovni #tloušťka

Oblíbené příspěvky:

• Zateplení a fasády Brno
• Právní aspekty podpisu směnky právnickou osobou
• Dezinfekce betonových povrchů
• Vše o tříplášťových plochých střechách
• jak správně navrhnout zakládání staveb