Jádrová omítka: Vlastnosti, tvrdost a průvodce aplikací

Jádrová omítka je základní vrstvou ve vícevrstvém omítkovém systému, která slouží k vyrovnání nerovností na stěně a zakrytí instalací ve zdivu. Jedná se o nejtlustší vrstvu ve skladbě omítky a může mít tloušťku až několik centimetrů. Následně jádrová omítka slouží jako podklad pro nanesení finální pohledové vrstvy - štuku.

Typy jádrových omítek a jejich složení

Omítky si můžete namíchat sami, nebo použít průmyslově vyráběné suché směsi. Přesně zvolený poměr složek v omítkové směsi je vhodné ovlivnit zvláště při omítání starých chalup z kamene či smíšeného zdiva. Dnes většina upřednostňuje použití předpřipravených směsí v pytlích, což přináší úsporu času a konstantní vlastnosti hmot. Pokud chcete cenu za stavební hmoty stáhnout dolů, nabízí se alternativa v podobě maltovinových pojiv. Jedná se o předpřipravené směsi, které však neobsahují písek. Ten přidáte společně s vodou až při míchání omítky.

Vápenná omítka

• Pojivovou složkou směsi vápenné omítky tvoří výhradně vápno, které výsledné omítce dodá vysokou paropropustnost.
• Jelikož ve směsi není obsažen cement, tak je tento druh omítky vhodný spíše do interiéru, a to kvůli vlivu vlhkosti a menší odolnosti vůči mechanickým vlivům.
• Vápenná malta se používá hlavně na vnitřní omítky stěn a stropů. Plnivem je v ní kopaný nebo říční písek, pojivem hašené vápno nebo namočený vápenný hydrát. Lze do ní přidávat i různé přísady pro zlepšení vlastností omítky.
• Míchá se zpravidla v poměru 1 díl vápna a 3 díly písku. V každém případě by mělo být ve směsi dostatek pojiva, aby se směs dobře zpracovávala. Příliš vysoký podíl vápna však kvalitu omítky nezlepšuje, naopak sníží její pevnost a způsobuje po vyzrání vznik jemné sítě vlasových trhlin v omítce.
• U vápenných omítek počítejte se spotřebou zhruba 140 až 210 kg vápna na jeden krychlový metr písku.

Vápenocementová omítka

• Jedná se o nejčastěji používaný druh jádrové omítky. Má oproti jiným druhům nejlepší zpracovatelnost a také odolnost.
• Ve směsi je použit cement a vápenný hydrát, tudíž je možné ji použít na všechny druhy zdiva jak ve vnitřních, tak také ve venkovních prostorech.
• Vápenocementová malta se míchá ze směsi vápna, cementu a písku. Je určena pro vnější i vnitřní omítání zdí ve vlhkém prostředí, případně k omítání stěn v místech, vystavených většímu opotřebení (např. schodiště).
• Na stropy a stěny se míchá v poměru 140 kg vápna a 60 kg cementu na krychlový metr písku. Orientační poměr dílů ve směsi je 1 lopata hašeného vápna, 1 lopata cementu a 3-5 lopat písku.
• Je třeba počítat s tím, že cement snižuje prodyšnost omítky a tím pádem i schopnost zdiva „dýchat,“ proto se například u rekonstrukcí starých domů s neizolovanými základy (případně izolovanými pouze jílovou mazaninou) striktně doporučuje použití vápenných omítek bez cementové složky.
• Pro míchání cementovápenné jádrové omítky je potřeba cement, hašené vápno, písek a voda.

Sanační omítka

• Díky plnivu z lehčených materiálů a s tím související vysoké pórovitosti finální směsi jsou sanační omítky schopny odvádět přebytečnou vlhkost ze zdiva.
• Sanační omítky se používají pro omítání vlhkého nebo poškozeného zdiva. Proto se s nimi setkáte zejména při rekonstrukcích starých budov.

Tepelně-izolační omítka

• Plnivo těchto omítkových směsí tvoří lehčený materiál s velmi dobrými tepelnými vlastnostmi jako je polystyren nebo expandovaný perlit.
• Díky vlastnostem těchto materiálů je výsledná min. 40 mm silná vrstva omítky schopna zajistit tepelně izolační funkci a může tak částečně nahradit například zateplení domu polystyrenem.
• Používá se pro zlepšení tepelné izolace vnitřních i venkovních ploch. Tyto omítky obsahují speciální hydraulické pojivo a izolační materiál (perlit, nebo granulovaný polystyren).

Jádrová omítka podle zrnitosti

Kromě materiálů najdeme různé druhy omítek i z hlediska jejich zrnitosti. Platí, že čím silnější vrstvu omítky budete nanášet, tím větší zrno by měla mít. Na výběr máte ze 3 základních hrubostí (velikostí zrna) - 1 mm, 2 mm a 4 mm.

• Hrubá jádrová omítka: se zrnem do velikosti 4 mm. Obvykle se jedná o vápenocementovou omítku, kterou je možné ve vrstvě 10-25 mm použít téměř všude.
• Jemná jádrová omítka: u které je velikost zrna pouze do 2 mm.

Vlastnosti jádrových omítek

Výhody

• Odolnost a pevnost: Jádrové omítky vynikají vysokou odolností vůči různým vlivům, která je výrazně vyšší než například u sádrových omítek. To rozšiřuje možnosti jejich použití také na venkovní prostory. Odolná je vůči mechanickému poškození a odolává povětrnostním vlivům.
• Vyrovnání povrchu: Při nanášení účinně srovnají původní nerovný povrch a vytvoří kompaktní vrstvu, která plní jak estetickou, tak také ochrannou funkci zdiva. Jádrová omítka je první vrstvou ve vícevrstvém omítkovém systému.
• Univerzálnost: Vhodná na cihlu, beton i pórobeton - na všechny běžné podklady. Vhodná pro interiéry i exteriéry.
• Cenová dostupnost: Z pohledu financí jsou jádrové omítky srovnatelné s jinými typy. Pokud se do nahazování pustíte sami, za jeden 25 kg pytel univerzální jádrové omítky zaplatíte 80-200 Kč. K tomu ovšem připočítejte náklady spojené s přípravou povrchu a finální vrstvou.

Nevýhody

• Časová náročnost: Vzhledem k tomu, že se jádrové omítky většinou používají ve vícevrstvém omítkovém systému a každá vrstva potřebuje svůj čas na vyzrání, tak je jasné, že se celková doba realizace výrazně protáhne.
• Nutnost dilatace: Nevýhodou je také nutnost zajištění dilatace při tuhnutí v případě, že omítku aplikujeme na moderní tvarovky z pórobetonu či keramiky, kde je díky minimálním rozměrům spár dilatace omezena. Abyste minimalizovali přenos napětí od tuhnutí do zděné konstrukce, tak do jádrové omítky navíc vložíte výztužnou tkaninu.
• Hrubý povrch: Protože neobsahuje cement, je po zaschnutí bílá. I kvůli tomu se obvykle nepoužívá jako finální vrstva ani pro nenáročné aplikace.

Aplikace jádrové omítky

Příprava podkladu

Před nanášením jádrové omítky musí podklad vyhovovat platným normám, musí být suchý, pevný, nosný, stabilní, dostatečně drsný a rovnoměrně nasákavý. Musí být zbaven prachu, nečistot, výkvětů soli a zbytků starých nátěrů. Zároveň nesmí být nesoudržný a zmrzlý. Povrch nesmí být vodoodpudivý. Nové zdivo a dozdívané staré zdivo musíme nejprve nechat vyzrát, zdící malta potřebuje k vytvrdnutí přístup vzduchu a pokud bychom omítli čerstvě vyzděné zdivo, uzavřeli bychom vlhkost ze zdící malty ve zdivu.

1. Na minerální podklady se doporučuje nanést kontaktní můstek, který se musí po předepsanou dobu nechat zaschnout.
2. Před nanesením směsi se musí na podklad (cihla, beton, tvárnice) provést postřik cementovou maltou (špric), který slouží ke zdrsnění a zpevnění povrchu zdiva a vyrovná největší nerovnosti.
3. Před začátkem omítacích prací se doporučuje osadit na všechna nároží, ostění a nadpraží otvorů vhodné omítací profily (omítníky), které se srovnají pomocí vodováhy a olovnice.
4. Kovové prvky je nutné chránit před korozí vhodným antikorozním nátěrem.

Míchání a nanášení omítky

Jádrovou omítku lze nanášet jak strojně, tak ručně.

Čtěte také: vše o jádrové omítce

1. Po smíchání suché směsi s doporučeným, zodpovědně naměřeným množstvím vody - mícháme elektrickým míchadlem nebo v samospárové míchačce. Směs promíchejte opravdu důkladně, v žádném případě totiž nesmí obsahovat hrudky cementu, vápna nebo písku.
2. Jádrovou omítku nahazujeme na podklad zednickou lžící až do dosažení požadované tloušťky. Nesmí se při nárazu rozstřikovat, ani opadávat. Doporučená tloušťka jedné vrstvy je od 10 mm do 25 mm. V interiéru začínáme omítáním stropu, teprve potom přijdou na řadu stěny. Na stropy nanášíme vrstvu o tloušťce maximálně 10 mm. Minimální tloušťka omítky v interiéru: 10 mm pro stěny, 8 mm pro strop a 20 mm v exteriéru.
3. Následně se omítka stáhne latí (H-profil) do roviny. U větších nebo proměnlivých tlouštěk vrstvy omítku nanášíme systémem „čerstvý do čerstvého“.
4. Strženou jádrovou omítku zatáhneme kovovým nebo dřevěným hladítkem, v případě nerovností doplníme hladítkem maltu. Vyjmeme omítníky a rýhy po nich zapravíme.

Doba zrání

Čerstvě omítnuté plochy je potřeba udržovat minimálně dva dny ve vlhkém stavu. Po nanesení se omítka nechá důkladně vyzrát. Doba zrání je závislá na výsledné vrstvě omítky, kdy 1 mm omítky znamená 1 den zrání a tuhnutí. Při běžné tloušťce 20 mm proto počítejte s dobou zrání minimálně 20 dnů.

V prostorách, na které nejsou kladené nároky z hlediska estetiky, například ve sklepech, může zůstat jádrová omítka jako finální vrstva. Povrch jádrové omítky je hrubší a je možné jej ponechat jako finální pohledovou vrstvu například v garáži či ve sklepě. Prostor pak můžete jednoduše vymalovat třeba vápnem. Štuky a jemné omítky nemusíte na hrubou omítku nanášet ani v místech, kde plánujete lepit obklady. Jako podklad jim stačí dobře vyrovnaná a zpevněná plocha jádrové omítky.

Tradiční omítky

Vnitřní omítky

• Vápenná hrubá omítka: jednovrstvá omítka, která se nahazuje v tloušťce 10-15 mm, povrch omítky se zatře dřevěným hladítkem. Použití je vhodné na půdách, štítech, komínech.
• Vápenná hladká omítka: nahazuje se jako jednovrstvá o tloušťce 15 mm nebo jako dvouvrstvá o tloušťce jádra 15 mm a štuk o tloušťce 5 mm. Do malty se přidává dostatečně jemný písek, abychom mohli povrch dobře uhladit plstěným hladítkem.
• Štuková omítka z přísadou sádry: do štuku se přidává dlouho tuhnoucí sádra. Povrch se hladí plstěnými nebo ocelovými hladítky. Použít ji lze jen do suchých prostor.
• Sádrová omítka: dvouvrstvá omítka, kde jádro tvoří cementová malta a štuk se provádí sádrovou omítkou tloušťky 5 mm, která se uhladí ocelovým hladítkem.
• Vápenocementová a cementová zatřená omítka: jednovrstvá omítka tloušťky 10-15 mm z malty cementové nebo vápenocementové. Povrch se zatírá dřevěnými hladítky. Použití je vhodné v místnostech se zvětšenou vlhkostí a do prostor se zvýšenou možností mechanického opotřebení.
• Cementová hladká omítka: stejné složení jako zatřená cementová omítka, povrch se uhladí ocelovými hladítky.
• Cementová pálená omítka: jde o dvouvrstvou omítku, kde jádro tvoří cementová malta tloušťky 15 mm a lícní vrstva je jemná cementová malta v tloušťce 5 mm, která se po zavadnutí navlhčí, popráší se cementem a vyhladí se ocelovým hladítkem (vypálení).
• Stěrková omítka: používá se pro omítání monolitických i prefabrikovaných konstrukcí.

Vnější omítky

• Hrubá vápenná omítka: jednovrstvá omítka tloušťky 15-20 mm. Malta se nanáší na zaschlý a znovu navlhčený postřik z vápenocementové malty a uhladí se dřevěnými hladítky.
• Hladká vápenná omítka: provádí se stejně jako předchozí, avšak povrch je hlazený, stříkaný apod.
• Štuková omítka: dvouvrstvá omítka s jádrem v tloušťce 8-12 mm a štukem o tloušťce 3-5 mm. Povrch se uhladí plstěnými.
• Šlechtěná škrábaná omítka (břízolit): dvouvrstvá omítka s jádrem v tloušťce 8-12 mm z malty vápenocementové, na které přijde lícní vrstva z malty vápenocementové s přísadou ostrých písků, slídy a barvy (dodává se jako suchá směs) o tloušťce do 1 mm. Nanáší se strojně nebo ručně (stříkání březovými košťaty). Po úpravě povrchu se omítka kartáčuje, čímž se vydrolí a obnaží slída.
• Cementová omítka: jednovrstvá omítka v tloušťce 15-20 mm, která se vyhlazuje dřevěnými hladítky.
• Umělý kámen: je šlechtěná dvouvrstvá cementová omítka, která patří mezi nejodolnější druhy omítek (odolná vůči mechanickému poškození odolává povětrnostním vlivům). Jádro tvoří cementová malta v tloušťce 15-20 mm a lícní vrstvu tvoří cementová malta s kamennou drtí.

Srovnání jádrové a sádrové omítky

Přestože jádrová omítka je u nás stále nejrozšířenějším druhem omítek, tak také sádrová omítka se začíná těšit velké oblíbenosti. Děje se to hlavně díky rychlejší a snadnější realizaci, protože sádrová omítka je na rozdíl od jádrové pouze jednovrstvá. V tomto směru je tedy sádrová omítka výhodnější. Naopak výhodou jádrové omítky oproti sádře je výrazně vyšší odolnost. Díky svému složení dokáže lépe zvládat jak zvýšenou vlhkost, tak také mechanické namáhání. Z pohledu financí jsou omítky srovnatelné.

Pokud budete brát cenu pouze jádrové omítky včetně potřebného podhozu, ale bez finálního štuku, tak se pohybujete v rozmezí 200-250 Kč/m². Vzhledem k tomu, že na jádrovou omítku ve většině případů nanášíte také štuk, tak pak je výsledná cena jednoho metru čtverečního přibližně 250-400 Kč. Tyto ceny se týkají strojního nanášení specializovanou firmou. Za jeden 25kg pytel se směsí jádrové omítky vám vystačí na omítání přibližně 0,8 m² plochy. Stejně velký pytel pojiva bez písku pak vystačí asi na 6 m². Cena obou pytlů bude přitom podobná.

Čtěte také: Efektivní metody opravy prasklé jádrové omítky

Čtěte také: Průvodce jádrovými omítkami

tags: #jadrova #omitka #vlastnosti #tvrdost #probourani

Oblíbené příspěvky:

• PVC podlahy DELTA
• Vibrování betonu při realizaci základů
• Jak vybrat interaktivní dřevěný stoleček
• Elegance bílé dlažby a obkladů SIKO
• Výhody a nevýhody hrubozrnného substrátu v akváriu