Jak dlouho schne kaštanové dřevo
Dřevo je všeobecně velmi ceněná surovina a proces jeho sušení je klíčový pro jeho další využití. Doba, za kterou dřevo vyschne, závisí na mnoha faktorech, včetně druhu dřeva, jeho tloušťky a podmínek sušení.
Přirozené sušení dřeva
Přirozené sušení je metoda, která se provádí pod vzdušnými kůlnami, téměř kdekoliv bez nároků na energii. Nevýhodou přirozeného sušení je tzv. riziko napadení dřeva zamodráním, plísněmi nebo hnilobami, a také potřeba vhodné skladovací plochy.
Palivové dřevo uskladněné ve formě metrové kulatiny vysychá řádově 2 roky na vlhkost, která je již vhodná pro jeho spalování. Tuto dobu můžeme významně zkrátit nařezáním kulatiny na finální požadovanou délku a následným rozštípáním polínek.
Proudění vzduchu při přirozeném sušení probíhá ve dvou hlavních směrech: vodorovném a svislém. Pohyb vzduchu ve vodorovném směru je vyvolán větrem. Pohyb ve svislém směru je dán denní dobou, odevzdáním části tepla mokrému dřevu a příjmem vlhkosti odpařované z povrchu dřeva. Přes den se tak vzduch stává těžší a klesá směrem dolů, po část noci má vzduch tendenci pohybovat se naopak.
Ukládání řeziva do hrání
Pro vysušení bez zbytečných ztrát je důležité správné uložení řeziva. Ukládání především řeziva borovice a buku vyžaduje zvláštní péči kvůli náchylnosti borovice na zamodrání a buku na zapaření. Důležité je, aby řezivo mělo pokud možno stejnou počáteční vlhkost.
Čtěte také: Jaké dřevo vybrat pro noční topení?
Doporučuje se hráň zastřešit, aby se zabránilo tvorbě trhlin a změně barvy dřeva. Nutno ukládat velmi pečlivě.
Ukládá se obdobně jako buk. Suší se pomalu. Ihned po pořezu je doporučeno dřevo uložit, protože je často napadán dřevokazným hmyzem.
Vlhkost dřeva a její vliv na sušení
Přítomnost vody ve dřevě se nazývá vlhkost dřeva. Rozlišujeme relativní vlhkost dřeva, vodu volnou (kapilární) a vodu vázanou (hygroskopickou).
- Voda volná vyplňuje buněčné lumeny a mezibuněčné prostory.
- Voda vázaná se nachází v buněčných stěnách.
V okamžiku, kdy se dřevo zbaví veškeré vody volné, ale buněčné stěny jsou stále ještě „plně“ nasycené vodou vázanou, nastává stav, kterému se říká mez hygroskopicity. Po odpaření vody volné se začíná ze dřeva uvolňovat voda vázaná.
Snižování vlhkosti dřeva pod mez hygroskopicity je provázeno také snižováním jeho objemu. Tento jev se nazývá objemové sesychání. Vnějším znakem sesychajícího dřeva je jeho praskání.
Čtěte také: Vlastnosti smrkového a akátového dřeva
Po prvních 8 dnech sušení došlo k poměrně významnému snížení vlhkosti zkušebních kusů. U smrku se snížila relativní vlhkost o 13 % (z původních 42 % na 29 %), u buku o 7 % (z 38 % na 31 %). Po druhém týdnu se u smrku i buku relativní vlhkost snížila pouze o 1 %. Po třech týdnech přirozeného sušení se snižování vlhkosti zpomalilo.
Tvrdost dřeva a její vliv na výhřevnost
Tvrdost dřeva vyjadřuje schopnost konkrétního druhu dřeviny odolávat vtlačení tělesa do struktury dřeva. Tvrdost dřeva se zároveň vždy porovnává s vlhkostí konkrétní dřeviny. I ta totiž tvrdost ovlivňuje. Konkrétní hodnota tvrdosti dřeva se tedy vztahuje např. k jeho 20 % vlhkosti.
V rámci sortimentu palivového dřeva rozlišujeme dřevo měkké a tvrdé. Často se můžeme setkat s názorem, že tvrdé dřevo je pro vytápění lepší než měkké. Není to tak úplně pravda - každý typ má své výhody i nevýhody. Tvrdé dřevo sice hoří déle a stabilněji, ale má vyšší cenu. Měkké dřevo (nejčastěji z jehličnanů) naproti tomu hoří rychleji, ale dobře se z něj dělají třísky vhodné na podpal a seženeme jej za nižší cenu.
Tabulka tvrdosti dřeva
Třída tvrdosti | Tvrdost (kg/cm2) | Druhy dřeva |
---|---|---|
1 (velmi měkká) | 0-350 | Smrk, borovice, jedle, topol, vrba, lípa |
2 (měkká) | 351-500 | Modřín, bříza, olše, jíva |
3 (středně tvrdá) | 501-650 | Kaštan, platan, líska |
4 (tvrdá) | 651-1000 | Dub, ořešák, javor, třešeň, jabloň, jasan, buk, hrušeň, švestka, akát, habr |
5 (velmi tvrdá) | 1001-1500 | Dřín, dub pýřitý, zimostráz |
Další informace
V rámci projektu „Čisté vytápění s Norskými fondy“ vznikla ve spolupráci s redakcí TZB-info publikace „Palivové dřevo, aneb topíme správně s Norskými fondy“. Čtenář se v ní dozví mnoho zajímavých a často i překvapivých informací především o samotném palivovém dřevě.
Dřevo je třeba chránit proti povětrnostním vlivům a UV záření. Pro venkovní nátěry se doporučuje podklad napustit fungicidním napouštědlem. Luxol Originál nanášejte na suchý a očištěný povrch. Odstraňte případný škraloup. Před použitím obsah důkladně promíchejte. Neřeďte.
Čtěte také: Průvodce světem plátna
tags: #jak #dlouho #schne #kaštanové #dřevo