Zateplení stěn a dveří papírovou lepenkou: Efektivní řešení s celulózovou izolací

Tepelná izolace primárně slouží k tomu, aby dům neměl tak velké tepelné ztráty, neméně důležitá je však i ochrana před nadměrnými tepelnými zisky a také zajištění akustické pohody. Tou druhou, možná ještě podstatnější, je kvalitní a hlavně konstrukčně správné provedení praktických izolačních prací. Záměrně teď přeskočíme poměrně obsáhlou kapitolu kontaktního zateplování a budeme se věnovat izolačním materiálům, používaným v provětrávaných fasádních konstrukcích, které mohou zcela radikálně změnit vzhled i vlastnosti zateplovaného domu.

Zateplení stěn

Horní plášť z lamel nebo fasádních panelů a desek tvoří ochrannou slupku proti atmosférickým srážkám a nárazovému větru. Pod ním se nachází košile obvodového zdiva či jiného konstrukčního řešení. A tak jak si v chladném počasí na košili, tedy pod kabát, zcela spontánně obléknete svetr, případně do kabátu připnete zimní vložku, tak je nutné tepelně izolovat i domovní fasádu.

Vnitřní zateplení stěn

Někdy je lepší, rychlejší a levnější zateplit stavbu zevnitř. Způsob montáže izolačních desek či rohoží se přitom neliší od zateplování zvenčí. Je hlavně nutné správně instalovat parozábranu, aby nepronikala do izolace vlhkost z interiéru. Zateplování zevnitř má své výhody, například možnost výrazného snížení nákladů, urychlení zateplovacích prací či omezení tepelných mostů. Někteří odborníci tvrdí, že když zateplíte novostavbu domu zevnitř, vkládáte okna a dveře rovnou do tepelného izolantu a zbavíte se tak ještě účinněji tepelných mostů. Vnitřní líc okna je totiž v jedné rovině s vnitřním povrchem stěn. Izolace zevnitř řeší i problém studené stěny, na které může kondenzovat vlhkost.

K zateplení zevnitř se obvykle přistupuje v případě, že chcete např. z důvodu památkové ochrany zachovat původní fasádu, nebo máte společnou zeď se sousedem či na hranici pozemku, nebo je zeď pod úrovní terénu a je zvenčí nedostupná. Mnohé stavby, především v památkově chráněných zónách, nelze zateplit z vnější strany. Nemůžeme tedy aplikovat kontaktní či bezkontaktní zateplovací systém na jejich obálku. Jediným řešením, jak v takovém případě zateplit plášť domu, je položení tepelné izolace zevnitř, z interiérové strany. Jde sice o více méně „nouzové“ řešení, jehož efektivita je nižší, mnohdy vám však odborníci doporučí toto opatření provést.

Výhody a nevýhody zateplení z interiéru

• Z interiérové strany není třeba zateplovat všechny stěny domu.
• Izolace na vnitřním povrchu stěn má i tu výhodu, že když se zatopí, místnost se rychle vyhřeje. Ale pak také rychleji vychladne.
• Problém nastává s osazením topných těles, zásuvkami a vypínači, nosiči záclon.
• Při zateplení zevnitř je povrch zateplených stěn výrazně studenější a hrozí pak riziko vzniku plísní.
• Zateplením zevnitř se snižuje schopnost stěn akumulovat teplo.
• Vnější nosná konstrukce domu je přitom nadále vystavena mrazu.
• Při vnitřním zateplování je navíc třeba omezit užívání bytu při provádění prací.
• Po zateplení se navíc sníží podlahová plocha místností, i když nepatrně.

Při zateplení zevnitř je povrch zateplených stěn výrazně studenější a hrozí pak riziko vzniku plísní. Proto se jako tepelný izolant používá nejčastěji minerální vata, která propouští vlhkost. Naopak je nevhodný polystyren, který vlhkost nepropustí a plísně se tak začnou tvořit pod tepelnou izolací na nosných stěnách. Určitě se také musíme vyhnout použití parotěsné zábrany.

Čtěte také: stavebniny v Havlíčkově Brodě

Tepelné mosty a vlhkost

Existuje však velké riziko snížení životnosti dřevěných trámů zkondenzovanou vlhkostí a zároveň tepelné mosty v místech napojení vnitřních stěn a stropů mají vyšší pravděpodobnost poruch. Je však nutné počítat s tím, že když zateplíte vnitřní plochy venkovních stěn, vznikají v místech jejich kontaktů se stropy a příčkami neodstranitelné tepelné mosty. Řešením je instalace izolačních límců. Jde o zhruba 30 - 50 cm široké pásy izolačního materiálu (o poloviční tloušťce), které umístíme návazně na příčky, na strop i do podlahy. Pokud to neuděláme, bude naopak v místech těchto kontaktů docházet k vysokým únikům tepla a povrch přilehlých konstrukcí se podchladí. Také je zcela nemožné odstranit všechny tepelné mosty, respektive vznikají v konkrétních místech „mohutné“ tepelné mosty - například v místech napojení příček na obvodové nosné zdivo a v místech napojení stropů (je ale možné zateplit stropy a podlahy, čímž se část problémů odstraní, nebo použít klínové desky o tloušťce 50 až 0 mm).

Už zmíněný problém, který může při použití vnitřního zateplení vzniknout, je hromadění vlhkosti pod tepelnou izolací. Ta závisí na množství srážek v místě stavby a propustnosti tepelné izolace. Tady je rozhodující volba materiálu pro zateplení. Problematické jsou například materiály, které jsou difuzně otevřené a neumí vlhkost převést k vnitřnímu povrchu a odvětrat. Takovým materiálem je minerální vlna, kterou bez parozábrany nepoužívejte. Důležité je, aby nekondenzovala vlhkost v rozích místností, proto je třeba vytvořit návaznost mezi tepelnou izolací obvodových a vnitřních konstrukcí, například zaizolováním podlahy v přízemí, které se napojí na izolaci stěny. A vždy udělat uvedené izolační límce.

Doporučený postup vnitřního zateplení

Zateplení zevnitř nejčastěji spočívá v montáži tepelné izolace na stěny, včetně doizolování ostění oken a zatažení izolace až pod okenní rám. Při tomto způsobu zateplení se vyplatí izolace o síle 4 až 10 cm. Kvůli vlivu tepelných mostů, které způsobují stropy, příčky a stropní trámy nemá silnější izolace efekt. Kritické místo je v napojení oken na tepelnou izolaci, kde musí vnitřní izolace zaběhnout až pod rám okna. Jinak bude v rohu u rámu okna teplota nižší než teplota rosného bodu a roh bude plesnivět.

Je rovněž velmi užitečné izolovat stěny oddělující světnici od síně, vždy z chladné strany, tedy ze síně. Díky tomu se sníží spotřeba tepla, povrch této stěny je příjemný a lze ji využít v plné šíři. Zásady platí obecně, tedy pro novou výstavbu i dodatečné zateplení starších domů. A platí i princip, že zateplujeme-li vnitřní konstrukce, dáváme tepelnou izolaci vždy z chladné strany. Chceme-li tedy například zateplit místnosti, sousedící se spíží, která má větrací okénko ven a v zimě prochládá, musíme přidat izolaci na chladné straně, to znamená ve spíži. Koupelna sousedí většinou s chladnější předsíní, má však nárazově vyšší teplotu a také vyšší vlhkost. Zateplujeme ji tedy z vnější strany čili z předsíně a zádveří. Do zádveří se umísťují také izolace obytného prostoru. Sousedí-li obytný prostor s garážemi, které se ve starých chalupách často dělají z bývalých chlévů, vrstvíme izolace na stěnu garáže. Její strop vůči neobývanému podkroví zateplovat nemusíme, ale pokud je obývané, opět izolujeme z chladnější strany garáže, tedy v podhledu.

Roubené stěny

Chceme-li zateplit srubovou stavbu, zvažme v první řadě vlastnosti dosavadní konstrukce. Staré roubenky měly vynikající izolační vlastnosti již samy o sobě. Rozhodneme-li se tedy pro ještě důkladnější ochranu před chladem, budeme se asi snažit zachovat vnější vzhled domu. Izolační hmota, kterou proto budeme přidávat zevnitř, by měla mít vlastnosti velmi podobné dřevu. Půjde vlastně o rozšíření původní vrstvy. Nový materiál by měl mít raději lepší akumulaci a vyšší difuzní odpor než dřevo. Mohlo by například být přizděné lehčené keramické zdivo nebo sádrovláknité desky. Zevnitř by měla být stěna uzavřena vrstvou, která málo dýchá (a když už dýchá, tak dovnitř), to znamená štukovou směsí blízkou vápenocementové omítce. Na tato zdiva se vyrábějí speciální omítkové směsi. Dále je třeba velice pečlivě vážit, zda mezi nové zdivo a roubení dát ještě nějakou izolaci. Vkládání tepelných izolací k vnitřnímu povrchu nedoporučujeme. Snahou o vylepšení můžeme zejména v místech, kde navazuje strop, vytvořit kondenzační zónu.

Čtěte také: Váš spolehlivý partner pro stavební projekty

Akustická izolace

Při izolaci stropu zkontrolujeme na půdě po sejmutí nášlapné vrstvy dřevěné prvky nosné části konstrukce a ošetříme je vhodným prostředkem proti hmyzu a plísním. Je-li třeba, poškozené části vyměníme. Rovněž všechno nové dřevo je třeba proti hmyzu pečlivě ošetřit. Výhodné je jako první použít speciální izolaci, která akusticky chrání přízemí, a navíc je stlačitelná. Odstíní další vrstvy, takže se do spodní konstrukce nepřenáší ani chvění. Izolace musí být souvislá: při stěnách ji vytáhneme až do výšky celé příští podlahy. Pokud jsou stropy dřevěné, dává se pružná vrstva rovněž na záklop a na ni desky tuhého tepelného izolantu (například polystyren nebo tuhé minerální vláknité desky). Potřebujeme-li strop odlehčit, pak položíme na tepelnou izolaci dřevovláknité nebo dřevoštěpkové desky. Chceme-li na dostatečně únosný strop beton, je třeba dát na pružnou izolaci separační vrstvu (například silnější balicí voskovaný papír, anebo asfaltovou lepenku), která zabrání jejímu prolití cementovým mlékem. Jinak by izolace ztratila pružnost, a tedy i smysl. Stejně chráníme také tepelnou izolaci.

Zateplení dveří

Od dveří se dovnitř táhne zima a teplo naopak mizí rychle pryč? Zdají se vám účty za topení příliš vysoké? Jestli tyhle problémy znáte, je načase uvažovat o zateplení vchodových dveří. Dobrou zprávou je, že ve většině případů zvládnete zateplení dveří svépomocí i bez výměny celého dveřního systému. Snižuje tepelné ztráty - u starých dveří mohou tvořit až 10 % celkové ztráty tepla. Ve výběru, čím zateplit vchodové dveře, se vždy řiďte jejich typem, míře netěsnosti a možnostem konstrukce dveří. Půdní dveře bývají často zanedbané, a přitom vedou do nevytápěných prostor. Zateplení dveří na půdu vám pomůže udržet teplo v obytných částech domu. Utěsnění pomocí pásek, lišt nebo zateplení vnitřní strany dveří obvykle stačí na běžné problémy s chladem či průvanem. V chladném období přiložte ruku ke spárám. Pokud cítíte průvan, dveře nejsou dostatečně utěsněné.

Pokud jsou vaše dveře staré, poškozené nebo celkově nevyhovující, vyplatí se zvážit výměnu za nové bezpečnostní dveře.

1. Moderní bezpečnostní dveře mají uvnitř vícero vrstev včetně tepelné a zvukové izolace.
2. Dveře certifikované v bezpečnostní třídě RC2 nebo RC3 odolají pokusům o vypáčení, odvrtání i vysazení.

Postup zateplení dveří svépomocí

1. Zkontrolujte, jestli kolem rámu neproudí chladný vzduch. V takovém případě je vhodné použít samolepicí gumové nebo silikonové těsnění (nejlépe s vyšší odolností proti opotřebení). Pro větší mezery použijte kartáčové lišty nebo padací prahy, které automaticky utěsní mezeru při zavření dveří.
2. Na vnitřní stranu můžete nalepit tepelně izolační panely. Nejčastěji polystyren, polyuretanové desky nebo speciální izolační fólie s hliníkovou vrstvou.
3. Efektivním může být i potažení vnitřní strany dveří koženkovým čalouněním s vnitřní výplní (molitanem nebo vatelínem).
4. Jako nouzové řešení může posloužit i silný závěs pověšený hned za dveřmi.

Celulózová izolace z recyklovaného papíru

Zní to možná podivně, ale jeden z nejzajímavějších izolačních materiálů na našem trhu vzniká ekologickou recyklací starého papíru. Papír totiž je - a může být i ve stavebnictví - vynikající izolant. Využití starého papíru k tepelné izolaci není nic nového. V Anglii si ho patentovali už v roce 1893. Průmyslově však začali papír užívat až po druhé světové válce a to v Americe firma Climatizer a v Dánsku společnost Isodan. Papír se průmyslově rozvlákní a vzniká vláknitá izolace s překvapivými tepelně izolačními schopnostmi.

Recykluje papír a získává z něj celulózová vlákna, která slouží například k tepelné izolaci budov. Jde o firmu CIUR, která se již mnoho let zabývá recyklací, downcyklací a upcyklací. Firma CIUR využívá celou škálu druhotných surovin ve formě papíru. V tuto chvíli vyrábí přibližně více než 60 druhů různých produktů, jejichž základem jsou vlákna z recyklovaného papíru. Po jeho zpracování má následné použití produktů široký oborový záběr. Specialitou je právě zpracování papíru, který papírny nemohou efektivně dále využívat. Papír je v současnosti považován za ekologickou alternativu k mnoha obalům z polyethylenu a ostatních plastů. Jeho použití v době e-shopových nákupů strmě roste. Naštěstí je i z hlediska shromažďování, manipulace a zpětné recyklace zlatým grálem oběhového hospodářství. Firma CIUR se proto neustále snaží udržovat tradici kontaktů a výkupu papíru ze škol. To, co se děti naučí v ranném věku, je obvykle provází po zbytek života. Osobně bychom v nás samých měli vypěstovat pocit, že vše, co hodíme do odpadu, buď někde zaskládkují bez užitku nebo sami tuto cennou surovinu vytřídíme a dáme ji šanci na nový život. Drancování planety po dlouhé desítky let je naprosto neregulované a se strmým nárůstem počtu obyvatel na zemi bychom potřebovali takové planety rovnou tři. Ochrana přírody je již samozřejmostí. Ochranu nerostného bohatství planety Země bychom si měli vypěstovat také.

Čtěte také: Tipy a triky pro ředění suchého betonu

Climatizer Plus a Isodek

Projekt celulózové izolace z tříděného papíru vznikl kdysi v Kanadě - tepelná izolace Climatizer Plus. Výrobek Climatizer Plus se ve firmě CIUR vyrábí již neuvěřitelných 30 let. Unikátní je, že surovinou se nedevastuje příroda, naopak. Jedna půda vašeho domu zateplená Climatizerem Plus o rozloze cca 120 m2 a o mocnosti 30 cm zachrání zhruba 25 až 26 středně vzrostlých stromů v lese. A nejen to. Zachrání tím lesní půdu o rozloze cca 500 m2. Na trhu je v dnešní době nedostatek jakékoliv tepelné izolace. Climatizer Plus je top materiál na vysoké technické úrovni, plně srovnatelný s ostatními běžně dostupnými na trhu. Předností je snadná montáž. Rychle se dá použít při dodatečném zateplení velké škály konstrukcí. Při jeho aplikaci nepotřebujete rozebrat celý strop nebo střechu, jde tedy o čistou práci, a na místo se dopraví v hadicích přímo z aplikačního stroje mimo objekt. Je to materiál přírodní, s vysokou měrnou tepelnou kapacitou, to znamená, že jde o izolaci, která akumuluje teplo v zimě a zároveň brání přehřívání interiéru v létě. To je vlastnost ojedinělá. Prodává se pouze a jen s prací. Nelze tedy cenově srovnávat materiál samotný. Nejdražší položkou je dnes na stavebním trhu lidská práce. S aplikační prací je tedy cena zcela srovnatelná s cenou jiných materiálů. No a bonusem je jeho ekologická výroba z recyklované suroviny. Je to tepelně izolační materiál vyráběný na bázi celulózových vláken, obohacených anorganickými boritými nebo hořečnatými solemi. Ty zde nejsou pro legraci - účinně odpuzují myši a jiné hlodavce a také hmyz. Upravená celulóza jeví zvýšenou odolnost proti ohni, houbám a plísním. A funguje do sto padesáti stupňů, které nám jistě nehrozí ani při sebe překotnějším globálním oteplení. Přísady v izolaci výrazně zpomalují degradaci ohněm a při zahřátí nad sto dvacet stupňů způsobí náhlé zvlhnutí a výrazně zpomalí odhořívání.

Řeč je o tepelné izolaci Isodek firmy Dektrade, vytvořené nafoukáním rozvlákněného novinového papíru do dutiny v konstrukci. Tepelněizolační materiál obsahuje kromě rozvlákněného recyklovaného papíru také prostředky na ochranu proti požáru a biologickému znehodnocení - jde o borité soli a kyseliny. Zejména přísady na ochranu proti požáru jsou velmi důležité. Paradoxně materiál typu Isodek má mnohem vyšší požární odolnost proti prohoření než třeba polystyren či minerální vlákno a výrazně se podílí na dosažení požadované požární odolnosti obvodových nebo vnitřních dělicích konstrukcí.

Aplikace celulózové izolace

Aplikace papírové izolace je jednoduchá, jenže naše účast se omezí na koukání s rukama v kapsách, protože ji musí provést odborníci. Použijí stroj Krendl, kterým izolant prostě nafoukají do požadovaných prostor. Vyplnění dutin v konstrukci staršího domu ani novostavby od nás nevyžaduje žádné zásadnější stavební úpravy, hadici stroje totiž převážně vedou vnějškem domu. Izolace se instaluje beze zbytků a mezer přesně na míru a na rozdíl od desek skvěle přilne ke všem detailům. Během aplikace lze navíc plynule měnit tloušťku izolace i její objemovou hmotnost. Vedle zateplení tak domek i skvěle zvukově izolujeme.

Papír se do konstrukce fouká otvorem v opláštění vnitřní stěny, nebo otvorem v parotěsnicí vrstvě obvodové stěny. Rozvlákněný papír se do dutiny v konstrukci dostává pneumaticky pomocí zařízení Isoblow Standard. Do jeho horního zásobníku se vkládá stlačený rozvlákněný papír z přepravního balení - v případě Isodeku je to igelitový pytel o hmotnosti 12,5 kg. Přímo pod horním zásobníkem je rozmělňovač. V něm se snižuje objemová hmotnost materiálu na hodnotu vhodnou pro transport proudícím vzduchem. Přesně dávkovaný rozvlákněný papír unáší proudící vzduch hadicí z aplikačního zařízení do dutiny v konstrukci. Při aplikaci mezi dvě desky se konec hadice opatřuje tryskou. Přebytečný transportní vzduch se odvádí otvorem s ochrannou mřížkou.

Rozvlákněný papír zcela vyplní dutinu konstrukce a díky tomu vznikne tepelněizolační vrstva beze spár. V konstrukcích bez požadavků na tepelněizolační vlastnosti, jako jsou například vnitřní montované příčky, má papírová izolace výplňovou funkci. Tepelná izolace Isodek se používá v novostavbách i při rekonstrukcích do svislých vnějších a vnitřních stěn. V některých případech je materiál ISODEK možné použít také pro tepelnou izolaci vodorovných konstrukcí tak, že se materiál uloží na vodorovnou plochu, např. při zateplování podlahy půdy nad vytápěným prostorem. V tomto případě je ale objemová hmotnost aplikovaného foukaného materiálu nerovnoměrná a nelze zaručit požadovanou objemovou hmotnost 55 ± 5 kg.m-3 rovnoměrně v celém průřezu tepelněizolační vrstvy.

Důležité parametry

Objemová hmotnost tepelné izolace ve svislých konstrukcích musí být 55 ± 5 kg/m³. Při uvedené objemové hmotnosti je bezpečně vyloučeno sedání tepelné izolace v konstrukci a zároveň jsou zajištěny požadované požární parametry. Objemová hmotnost tepelné izolace se kontroluje zkouškou Isodek test: materiál se aplikuje do zkušební nádoby, u níž je znám objem dutiny a hmotnost v prázdném stavu. Vážením nádoby s nafoukaným materiálem se zjistí hmotnost aplikovaného materiálu. Následně se vypočítá objemová hmotnost materiálu pro aktuální nastavení aplikačního přístroje.

Vlastností celulózových izolací je, že zcela přirozeně přijímají vlhkost a opět jí vydávají, takže nepřímo regulují vnitřní klima. To je vlastnost přírodních materiálů. Jenže vodní páry, které nafoukanou vrstvou procházejí, mohou zkondenzovat a následně do ní odkapat, a to by už byl problém: voda obecně izolační vlastnosti znehodnocuje. Stát by se to ovšem mohlo jen v případě neodborností nebo technologické nekázně při aplikaci. Malé zatečení ale ještě neznamená znehodnocení, vždyť třeba foukané izolace k zateplení fasády se nanášejí „mokrým nástřikem“, voda se používá jako součást technologického postupu. Pokud by ovšem zatekl velký objem vody, izolace by mohla slehnout. Takovou vrstvu však můžeme po vyschnutí doplnit. Jen když je odvětrání nedostatečné a dřevěné konstrukce by mohla napadnout plíseň, je nutné izolaci odstranit a nahradit novou. Také bychom měli myslet na to, že materiál během let sesedne asi o deset procent.

Vzduch v malých dutinách voštinového panelu (v řezu připomíná obalový karton nebo vlnitou lepenku) prakticky nemůže proudit, a tudíž odvádět teplo směrem ven. Pokud jde o tepelné vyzařování (dlouhovlnné infračervené záření), ven se dostanou jen ty paprsky, které vychází v ose dutiny, mezi voštinami. V kombinaci se skleněnými obklady v plášti budovy toto řešení funguje spolehlivě a efektivně.

Porovnání izolačních materiálů

Stavebníci se často ptají, zda existují i jiné možnosti než „jen“ minerální vata či pěnový polystyren. Pravda, zmíněné izolace z homogenního materiálu představují tuzemský fenomén, ale i u nás už se objevují další, účinnější alternativy. K těm nejzajímavějším patří například voštinové panely (zdroje uvádí průměrnou hodnotu U menší než 0,1 W/m2K, což je srovnatelné se zhruba 40cm vrstvou polystyrenu). Dřevité desky postačí tenčí, dovnitř se tedy mohou hodit lépe, než jiné materiály.

tags: #jak #doma #zateplit #stenu #a #dvere

Oblíbené příspěvky:

• Rozměry a použití střešních latí
• správná výška pracovní desky v kuchyni
• Jak vybrat dřevěné prostírání
• Inovace HELUZ v cihlářství
• Vše o nepálených cihlách