Jak lepit dřevotřísku a vytvářet pevné spoje

Lepení dřeva patří k nejpevnějším a nejodolnějším způsobům, jak spojit dřevo. Správně slepený spoj dosahuje dokonce větší pevnosti než samotné dřevo. Lepení dřeva oceníte rovněž v případech, kdy chcete dělat neviditelné a estetické spoje. Proto ho využijete při výrobě hudebních nástrojů či pro upevnění okrasných lišt. Lepení dřeva se hodí na výrobu velkých konstrukčních prvků z menších kusů dřeva - například dřevěných desek a kuchyňských linek. Jedná se také o nejlepší způsob, jak spojit dřevěné prvky, které chcete dále řezat a opracovat.

Každý způsob spojení dřeva má své výhody a nevýhody. Liší se pevností, rychlostí výroby i tím, jak pěkně spoj vypadá. Nevýhodou lepení dřeva je, že tvoří nerozebíratelné spoje. Výjimku představují spoje slepené klihovým lepidlem.

Druhy spojů dřeva

Spojování dřeva je jednou ze základních dovedností, které musí umět zkušený truhlář. Ale stejně tak to potřebuje umět kutil amatér. Tím, že spojíme dva kusy dřeva, musíme vytvořit buď trvalý, tedy nerozpojitelný, anebo naopak rozpojitelný spoj. V případě spojování dřeva prakticky neexistuje dokonalý a trvalý spoj, který by byl nerozpojitelný.

Kolíkové spoje

Dřevěné kolíky patří k nejoblíbenějším způsobům spojení dřeva a dřevotřísky při výrobě nábytku. Tvoří pevné a odolné spoje, které ještě posílíte lepidlem na dřevo. K velkým výhodám spojovacích kolíků se řadí jejich neviditelnost - pokud zvolíte správnou délku kolíku, spára mezi spojenými kusy se zcela uzavře. Aby dřevěné kolíky pevně držely, je třeba pečlivě vyvrtat otvory. Nejprve vrtejte na jedné straně. Pro vrtání otvoru použijte vrták o stejném průměru, jako má kolík. Na každé straně by měly být otvory o 1 mm hlubší než délka kolíků. Díky tomu vznikne prostor na lepidlo.

Po slepení je kolíkový spoj nerozebíratelný. Chcete-li tvořit demontovatelné kolíkové spoje, dejte přednost kovovým kolíkům. Využíváte kolíkové spoje často a chcete si urychlit práci? Kolíkovací lišta se pomocí svěrek upevní ke dřevu a vytvoří precizní rozteče otvorů. Navíc zajistí kolmé a přesné vedení vrtáku. Kolíkovací frézku ocení profesionální truhláři, jelikož umožňuje přesné a rychlé nastavení průměru a hloubky vrtání otvorů.

Čtěte také: Jak na montáž palubek?

Protože potřebujeme, aby se spáry mezi dřevy úplně uzavřely, je nutné používat kolíky o 2-3 mm kratší, než jsou samotné otvory pro kolíky. Otvory pro kolíky se předvrtávají vrtákem, který má stejný průměr jako kolík. Tyto spoje se hojně využívají při výrobě nábytku.

Lamelové spoje

Na podobném principu jako kolíky fungují také spojovací lamely, které se zasouvají do vyfrézovaných drážek. Jedná se moderní, rychlý a neviditelný způsob spojení dřeva. Zatím si lamelový spoj získal oblibu u profesionálních výrobců nábytku, mezi kutily není příliš rozšířený. K dalším výhodám patří, že nemusíte být tak přesní jako při vrtání otvorů na kolíky. Pokud drážky přesně nelícují, doladí se nerovnosti díky oválnému tvaru lamelek.

Na lamelovací frézce si nastavte požadovanou hloubku řezu. Na stupnici si můžete zvolit také úhel řezu od 0 do 90 stupňů - dřevěnými lamelami tak spojíte i zkosené plochy. Podle hloubky drážky vyberte velikost dřevěné lamelky - vyrábí se v mnoha rozměrech. Při spojování širších desek použijte více lamelek vedle sebe.

Čepové spoje

Čepové spoje patří k tradičním truhlářským spojům, které nevyžadují žádný další spojovací materiál. V jednom kusu dřeva se vyrobí pouzdro, do nějž se vloží čep. S dřevěnými čepy se setkáte například u konstrukcí srubů a jiných dřevostaveb, kdy do sebe dřevěné trámy navzájem zapadají. Tak vzniká vysoce pevný spoj ve svislém směru. Jsou ale také považovány z hlediska přípravy za jedny z nejpracněji vytvářených spojů. Jejich soudržnost spočívá v zaklesnutí dvou, nejčastěji plochých dílů, do sebe pomocí vyřezaných nebo vyfrézovaných ploch a výstupků (čepů). Tyto spoje je možné podpořit lepidlem.

Rybinové spoje

Složitějším čepovým spojem je spoj rybinový. Rybiny se používají ke spojení dvou dílů dřeva na výšku. Praktičnost tohoto spoje spočívá v jeho pevnosti a odolnosti vůči mechanickému zatížení v tahu jedním směrem. Rybinové spoje můžeme najít třeba na šuplících. Obecně se vytváří rybina zhruba po 25 mm po celé šířce prkna ve sklonu 8°. Rozdíl mezi čepovým a rybinovým spojem je právě v onom sklonu výseče ve dřevě. Rybiny můžeme vytvořit ručně pomocí pilky, dlátka a kladiva nebo využít cinkovací stroj. Jsou to spoje velmi stabilní a pevné, téměř nerozebíratelné.

Čtěte také: OSB desky a plovoucí podlaha

Další truhlářské spoje

Kromě čepových spojů můžete ke spojení dřeva využít další truhlářské spoje, které však bývají velmi náročné na výrobu. Jedná se například o spoj na pero a drážku, spoj na svlak, spoj na dlab a čep či přeplátování.

Výběr lepidla na dřevo

Výběr správného lepidla na dřevo vám pomůže vytvořit pevné a trvalé spoje. Ne všechna rychleschnoucí lepidla na dřevo jsou však vhodná pro všechny typy prací a oprav. Truhlářské lepidlo je důležitou součástí mnoha projektů, ve kterých pracujete se dřevem. Ale určit nejlepší lepidlo na dřevo pro váš konkrétní úkol není vždy snadné.

Podle odolnosti vůči vlhkosti se lepidla dělí do čtyř kategorií D1 až D4. D1 a D2 lepidla se hodí pouze pro suché místnosti v interiéru. Lepidla D3 si poradí ve vlhkém prostředí, v koupelně, kuchyni nebo sklepě. Lepidla D4 představují plně voděodolná lepidla na dřevo. Odolají dešti, vysokým teplotám i dalším rozmarům počasí.

Druhy lepidel podle norem

Lepidla na dřevo jsou označována podle norem na základě odolnosti vůči vodě a vlhkosti.

• Označení D2 mají interiérová disperzní lepidla neodolávající vodě ani vlhkosti.
• Označení D3 mají lepidla interiérová s odolností proti vlhkosti, určená pro prostory s vyšší vlhkostí - sklepy, spižírny, sušárny, koupelny, a půdy, nejsou však odolná vůči trvalému působení vody. Tato lepidla jsou všeobecně známa pod pojmem bílá lepidla.
• Označení D4 na sobě mají lepidla odolná vůči trvalému působení vody, tedy taková, která mohou být trvale vystavena i povětrnostním vlivům - venkovnímu prostředí.

Disperzní lepidla

Disperzní lepidla, známá také jako bílá lepidla, jsou vhodná pro lepení dřeva v interiéru. Disperzní lepidla - Zřejmě nejčastěji používané lepidlo v kutilské tvorbě. Jde o klasická tekutá lepidla na bázi vody, která se zpevňují po jejím odpaření. Pro případ lepení větších ploch se doporučují disperzní lepidla. Jsou to bílé tekutiny o konzistenci husté smetany s mírně nakyslou vůní. Lepidlo se natírá na jednu lepenou plochu, během 5-ti minut (lepidlo nesmí uschnout) se lepené díly spojí a silně stisknou, nejlépe stolařskými svorkami na dobu nejméně 15 minut, raději déle. Lepidlo, které je pod tlakem, ideálně pronikne mezi dřevní vlákna a voda se vsákne dále od lepené spáry. Plnou pevnost spoj dosáhneme nejdříve po 24 hodinách.

Čtěte také: Jak ochránit dřevotřísku před vlhkostí

Titebond ORIGINAL je vysokopevnostní lepidlo, vynikající např. pro lamelové spoje, pera a drážky, spárovky, protože poskytuje silnou počáteční lepivost v krátké době, čímž minimalizuje upínací dobu.

Titebond II PREMIUM je ideální pro vnitřní i venkovní stavebně-truhlářské výrobky (okna, dvěře, konstrukce), interiérový a venkovní nábytek ve vlhkém prostředí, pro exotická a olejnatá dřeva.

Titebond III ULTIMATE je vysokopevnostní lepidlo pro exotická a olejnatá dřeva. Může plně nahradit polyuretanové lepidlo, které je nepochybně flexibilnější, ale také těžko odstranitelné z nářadí a především z rukou.

Polyuretanová lepidla

Polyuretanové lepidlo na dřevo využijete na všechny pohyblivé a extrémně namáhané spoje. Spoj zůstává i po vytvrzení flexibilní, a proto se nevydrolí ani při dynamickém namáhání. Navíc se výborně hodí na spojení dřeva s jinými materiály. Další výhodou polyuretanového lepidla na dřevo je odolnost vůči vlhkosti a vysokým teplotám. Z toho důvodu se někdy doporučuje jako univerzální lepidlo pro použití v exteriéru.

Titebond POLYURETHANE je dvakrát silnější než tradiční polyuretanová lepidla a poskytuje nepřerušované nanesení vrstvy bez stékání a kapání. Nekřehne s dobou, nerozepíná se ani nesmršťuje.

Kontaktní lepidla

Mezi materiály pro lepení dřeva patří například kontaktní lepidla vhodná na plošné lepení desek, spojování vysokotlakých laminátů HPL (umakart), ale i na dřevotřísku či MDF desky a také na spojování dřeva a dřevitých desek s měkkými materiály, jako je například molitan. Zvláště pro lepení látek nebo molitanů na dřevěné podklady, ale i pro vytváření rozměrných plošných spojů najdete v obchodech pro profesionály i praktickou variantu těchto lepidel ve sprejích a prodávají se i v tlakových nádobách, které se připojí ke stříkací (nanášecí) pistoli. Obecně fungují kontaktní lepidla na principu odpaření rozpouštědla. Obsahují totiž pružný kaučuk, který je v něm rozpuštěn a vytvoří pevný spoj poté, co se rozpouštědlo odpaří.

Epoxidová lepidla

Epoxidy se obvykle dodávají ve dvou samostatných složkách: tužidlo a pryskyřice. Dnes ale již existuje řada lepidel, ve kterých se tyto složky smíchají automaticky. Vytvoří se tak chemická vazba, která je po vytvrzení voděodolná a vyplňuje mezery. Některé epoxidy se vytvrzují pomalu, ale jsou to jedny z nejsilnějších lepidel na dřevo.

Jak lepit dřevo

Aby lepený spoj pevně držel, nestačí vybrat kvalitní lepidlo na dřevo. U lepení musíte dodržet pár základních pravidel.

1. Obroušení dřeva: Chcete-li lepit dřevo s povrchovou úpravou, je potřeba ho nejdříve obrousit.
2. Vyhlazení povrchu: Lépe drží lepený spoj na hladce opracovaném dřevu než na drsném povrchu. Má-li dřevo prohlubně a trhliny, nahromadí se v nich množství lepidla, které po vytvrdnutí zmenší svůj objem.
3. Vrstva lepidla: Lepidlo rozetřete na celý spoj, nedávejte ho moc ani málo. Nadbytek lepidla vyteče při fixaci svěrkami, a tak jím zbytečně plýtváte.
4. Fixování spoje: Dřevěné díly přiložte k sobě a zafixujte je pomocí truhlářských svěrek. Nestlačujte ale spoj až moc, jinak se vytlačí příliš lepidla a hrozí také zdeformování dřeva. Abyste dosáhli trvalého spoje, nezapomeňte na dostatečnou fixaci během schnutí lepidla.
5. Otření přebytečného lepidla: Disperzní lepidlo na dřevo otřete navlhčeným hadříkem ihned, jakmile vyteče. Polyuretanové lepidlo, které vyteče ze spáry, částečně vypění. Počkejte, až ztuhne a poté ho odřízněte nožem.
6. Vytvrzení: Pro dokonalý výsledek ponechte svěrky na dřevě po celou dobu zasychání.

Tipy pro lepení různých druhů dřeva

• Měkké dřevo: Na lepení smrku, borovice, olše či lípy zvolte disperzní lepidlo na dřevo, nejčastěji na bázi polyvinylacetátu (PVAC).
• Tvrdé dřevo: Pokud se opravdu chcete spolehnout na pevnost spoje, zvolte pro lepení tvrdého dřeva kategorii D3 - Titebond II PREMIUM.
• Exotické dřevo: Mají velmi hutnou strukturu a chovají se, jakoby byla mastná. Disperzní lepidla zde často selhávají, proto vítězí jednosložková polyuretanová lepidla kategorie D4 (např. LEAR na dřevo D4).

Tabulka srovnání lepidel

tags: #jak #lepit #dřevotřísku #spoje

Oblíbené příspěvky:

• Návod na terasu z prken OBI Písek
• Moření dřeva olše: Průvodce
• Krása a trvanlivost opalovaného dřeva
• Tipy pro nátěr dřevěné podlahy
• Vlastnosti truhlářského řeziva