Jak správně natáhnout pohledový beton: Komplexní průvodce

Pohledový beton se v moderní architektuře stává stále populárnějším materiálem, ať už v interiéru, tak i v exteriéru. Jeho specifický vzhled a možnosti zpracování z něj činí vyhledávaný prvek pro designové budovy, administrativní budovy, výrobní haly, ale i pro bytové dekorace a nábytkové segmenty.

Co je pohledový beton a jaké jsou jeho přednosti?

Na rozdíl od standardních betonových konstrukcí, které se pro elegantní designové budovy příliš nehodí kvůli hrubšímu kamenivu, je speciální pohledový beton navržen tak, aby jeho povrch mohl být dokonale hladký. Složení pohledového betonu musí odpovídat jeho využití na stavbě. Podle toho následně projektant navrhne typ použitého cementu, velikost zrn kameniva a poměr složek betonu. Pohledové betony patří k moderní architektuře, bohužel ne vždy se jedná o povedené kousky.

Klasifikace pohledového betonu

Dle technických pravidel pro pohledové betony (TP ČBS 03) se pohledové betony dělí do dvou obrovských skupin podle nároků na jejich vzhled a využití:

  • Pohledový beton třídy 1: Jedná se o pohledový beton, na který nejsou kladeny vysoké nároky na odolnost a pevnost. Povrch musí být bez hnízd hrubšího kameniva s plošnou pórovitostí do 0,9 %.
  • Pohledový beton třídy 2: Používá se pro konstrukce s vyššími nároky na vzhled a trvanlivost. Mohou se zde vyskytovat otevřené póry o maximálním průměru do 15 mm.

Klíčové faktory pro úspěšnou realizaci pohledového betonu

Aby pohledové betony byly opravdu perfektní, je potřeba jejich realizaci věnovat skutečnou pozornost. Někdy je na vině nerealistická představa architekta, jindy špatně zvolené bednění nebo beton či laxnost při realizaci.

Pro pohledové betony je klíčový výběr typu bednění a bednicí desky. Důležité je si uvědomit především nároky na jeho využívání. Z tohoto důvodu je nutné, aby realizace pohledového betonu byla bez kazů na povrchové vrstvě betonu. Způsob provádění pohledového betonu by neměl způsobem realizaci stavby narušit. Jinou další konstrukcí může být i jeho barva.

Čtěte také: OSB desky: Nátěr v interiéru i exteriéru

Příprava bednění a betonáže

Výběr a skladování bednění

Bednění pro pohledové betony by mělo mít nejvyšší možnou kvalitu, kterou by si také mělo uchovat. Například rámová bednění Doka Framax nebo Frami poskytnou uspořádaný spárořez rámů bednění, integrovaná kompozitní deska Xlife zase hladký povrch. Na výběr jsou ale také nosníková bednění pro velké plochy, která mají možnost výbavy povrchu celou škálou bednicích desek od hladkých až po rustikální či speciální povrchy. Proto je jeho skladování důležité. Bednění pro pohledové betony by mělo být skladováno odděleně od bednění pro betony konstrukční. Mělo by být označeno a nejlépe skladováno „na stojáka“, s mezerami a bednicími stranami k sobě. Jde o typ bednění, který lze použít opakovaně: pěti-, padesáti- či stonásobně.

Odbedňovací prostředky a jejich vliv

Zejména v případě pohledového betonu je důležité sjednotit vybranou bednicí desku, recepturu betonu a odbedňovací prostředek, který zajistí lehčí oddělení bednění od betonových ploch i hladší rozlití betonové směsi po povrchu bednění. Kromě toho odbedňovací prostředky chrání povrch bednění a prodlužují jeho životnost. Odbedňovací prostředek by se měl nanášet v tenké vrstvě, rovnoměrně, ideálně pomocí rozprašovače s plochou tryskou. Měl by být nanášen v tenké souvislé vrstvě štětcem, textilií, válečkem nebo tryskou. Přebytečný prostředek, který tvoří louže, se musí odstranit. Takto připravené bednění je třeba až do betonáže chránit před deštěm, silným UV zářením a znečištěním. Odbedňovací prostředek nesmí zbarvit povrch betonu. A pozor na otisky prstů v odbedňovacím prostředku.

Stavba bednění a důležitost těsnění

Při stavbě bednění je nutné dbát na přesnost spojování, stejnou pozornost je potřeba věnovat i spárám. Pokud by při betonáži přes hrany nebo spoje unikla voda, cementové mléko, nebo dokonce jemné částice, tato místa budou pravděpodobně tmavší, mohou vzniknout i štěrková hnízda. Zabránit tomu lze použitím těsnicích pásek na spojích panelů a prvků, těsnicí šňůry nebo trojúhelníkových a trapézových lišt. U kotevních otvorů je vhodné použít na kotevní kónusy těsnicí podložky. Stejně tak důležité je dbát na správné dotažení všech kotevních tyčí. Betonáž pro pohledové betony by měla být opatrná. Betonáž je vhodné provést co nejdříve, aby se předešlo znečištění a poškození formy, a také protože rychlá realizace pomáhá předcházet nežádoucím vlivům.

Výztuž a její vliv na kvalitu betonu

Při vázání výztuže je důležité, aby se už osazené bednění nedostalo do kontaktu s výztuží. Proto je třeba osadit dostatečné množství distančních prvků a zároveň dodržet dostatečné krytí betonu. Pokud je výztuž naplánována příliš hustě, je zároveň třeba počítat s plnicími a vibračními kanály. Je důležité zabránit kontaktu s výztuží a bedněním.

Výběr betonu a jeho poměr

Výběr betonu a jeho poměr je pro pohledový beton klíčovou záležitostí. Magická hodnota pro poměr vody a cementu nebo vody a pojiva (hodnota w/c nebo w/b) by měla být menší nebo rovna 0,55. Receptura pro pohledový beton by měla zabezpečit vyšší obsah cementové pasty a přiměřené množství jemných částic, protože cestou ke kvalitnímu otisku je to, že beton dokáže zatéct do každé části formy. Teplotu a vyzrávání pevnosti betonu je možné sledovat například pomocí systému Doka Concremote, který pomocí senzorů sleduje vývoj hydratačního tepla a na základě dříve zadaných údajů ho přesně vyhodnocuje. Volí se vysoce kvalitní betony, to znamená minimálně C 25/30 [2]. Také je potřeba se shodnout na požadovaných a realizačně možných parametrech.

Čtěte také: návod na nanášení marmolitu na ztracené bednění

Betonáž a její specifika

Betonáž pro pohledové betony by měla být opatrná. Pokud je pro konstrukční beton povolena maximální výška betonáže 1,5 m, pak při pohledovém betonu by tato výška měla být třetinová; tedy 0,5 m. Beton je pak nutné ukládat ve vrstvách, vibrovat pomocí ponorného vibrátoru a spojovat čerstvé vrstvy s čerstvými. Dopravní cesta betonu musí být plynulá. Beton nesmí padat do bednění z výšky větší než 1 metr, aby tak nedošlo k jeho segregaci. Během betonáže je třeba nepřetržitě hutnit, dokud se na povrchu objeví cementové mléko a neutíkají již žádné vzduchové bubliny. Vrstvy betonu by měly být ukládány ve stejně vysokých vrstvách, doporučuje se do 0,3 m. Vždy je nutné zavibrovat do spodní, již položené vrstvy, tak aby došlo k jejich sjednocení. Vibrační lžíce by měla být ponořena do hloubky desetinásobku průměru hlavice ponorného vibrátoru. Vibrátor se vytahuje pomalu a kolmo k povrchu. Při betonáži je důležité sledovat a dodržovat maximální povolený tlak čerstvého betonu, například pomocí senzorů Xact. Tyto betony není třeba hutnit, popřípadě jen lehce.

Odbednění a ochrana mladého betonu

Čas odbednění

Čas odbednění výrazně přispívá k optimálnímu výsledku pohledového betonu. Až když je beton dostatečně zralý, teprve tehdy je možné dosáhnout dostatečnou odolnost a nosnost stejně jako téměř homogenní barvu jednotlivých betonových prvků. Lze předpokládat, že se bednění může odbednit dříve než u železobetonového a předpjatého betonu. Doba odbednění se řídí závislosti na klimatických podmínkách.

Opatrné odbedňování

Aby se zabránilo odlupování betonu nebo odlamování hran, je nutné při uvolňování bednění postupovat opatrně. Při odbedňování upřednostňujte plastové kladivo před tesařským. Předejdete tak možnosti poškození hran betonu, nebo dokonce jednotlivých prvků bednění.

Ochrana mladého stavebního prvku

Mladý stavební prvek, který má zůstat v nejvyšší kvalitě, je třeba po odbednění chránit před vnějšími vlivy. Nejde přitom jen o povětrnostní podmínky, ale také o náhodné kontakty. Každý zaměstnanec na stavbě by měl vědět, že se jedná o pohledové povrchy, které je třeba chránit, a to například pomocí fólií nebo dalších možností fyzického zakrytí. Dodatečná ochrana slouží ke klidnému kompletnímu vyzrání, což dodá betonu potřebnou pevnost i pěkný vzhled.

Úpravy pohledového betonu

Možnosti povrchových úprav

Existuje mnoho povrchových úprav pohledového betonu, mezi které patří leštění betonu, vymývání tlakovou vodou, otryskávání povrchu pískem či pemrlování. Typ brusky a brusného kotouče závisí na kýženém výsledku. Stěna či strop z pohledového betonu můžou mít povrch hrubší a stačí tak povrch přebrousit jen nahrubo dle přání investora.

Čtěte také: Návod na instalaci pletivového plotu

EASYCRETE a COLORCRETE

Díky doslova high-tech receptuře betonů EASYCRETE, což je značka lehce zpracovatelných až samozhutnitelných betonů od společnosti Českomoravský beton, lze dosáhnout doslova dokonalého vzhledu pohledových betonů. EASYCRETE se lehce roztékají a vyplní záhyby konstrukce až do těch úplně nejmenších detailů. Barevný pohledový beton se označuje jako COLORCRETE. Při realizaci pohledových betonů je oceňována hlavně vynikající kvalita povrchů, především díky nízkému počtu a malé velikosti pórů, což vede k výsledné hladké a krásné pohledové ploše betonů.

Možnosti úprav pohledového betonu s EASYCRETE:

  • Různé vzory: Vznikají otiskem formy nebo bednění do betonu. U betonů EASYCRETE je při realizaci této technologie oceňován výborný rozliv po bednění.
  • Opracování v měkkém stavu: Vzorek, který se na betonovém povrchu opakuje a ovlivňuje tak celkový vzhled, lze vytvořit opracováním betonu v tzv. měkkém stavu, tedy hned po vyjmutí z bednění či formy. K opracování betonu v měkkém stavu se používá hlazení speciálním houbovým, případně ocelovým hladítkem, válečkování, škrábání, vymývání či poťukávání. Výhodou betonů EASYCRETE je okamžité dosažení kompaktního hladkého povrchu bez bublin a jiných vad.
  • Viditelná kamenná zrna: Umožňuje tzv. suché pískování, jedna z variant zpracování tvrdého, tj. vyzrálého betonu. EASYCRETE díky moderní receptuře obsahující speciální chemii a přísady nabízí dokonalé promísení jednotlivých složek.

Betonová stěrka jako alternativa

Pokud se vám pohledový beton líbí, ale nechcete investovat likvidační částky, betonová stěrka může být řešením. Její aplikace je totožná, ale na omak je daleko jemnější a hladší. S betonovou stěrkou můžete vytvořit krásný vzhled pohledového betonu za pár korun. Jistě oceníte, že vypadá skvěle jak uvnitř v místnosti, tak i venku na zahradě. Tato stěrka se pochopitelně využívá také v domácnosti k vytvoření celých nábytkových segmentů, na vaší zahradě nebo oplocení.

Postup aplikace betonové stěrky

  1. Očištění a penetrace podkladu: Nejprve je nutné očistit podkladovou vrstvu. U hodně nasákavých povrchů je nutné penetraci naředit podle doporučení výrobce. Také je někdy nutné více vrstev a tak je zapotřebí toto zohlednit ve výsledné ceně. Penetrace bez problémů zajistí bezproblémové přilnutí betonové stěrky k původnímu podkladu.
  2. Lepení papírovou páskou: Všechny hrany, zárubně dveří a další linie olemujte papírovou páskou, jako když malujete.
  3. První vrstva stěrky: První vrstvu stěrky rozmíchejte podle poměru uvedeném od výrobce. Na hladítko naneste přiměřené množství stěrky a natahujte ji v rovnoměrné vrstvě cca 2 mm tlusté. Ač jde o první vrstvu, vyplatí se mít povrch hladký, bez nerovností. Po zaschnutí obruste jemným brusným papírem.
  4. Druhá vrstva stěrky: Stěrku pro druhou vrstvu nařeďte o něco málo více. Jednak se docílí o něco hladšího povrchu, ale taky je povrch o něco světlejší. Výsledný efekt je ten, že na místech, kde se tato řidší vrstva více nasákne do vrstvy podkladové, je povrch tmavší a tím vznikne charakteristický dekor. U této finální vrstvy dbejte na rovnoměrnost a hladkost hned při nanesení. Dodatečné vyhlazování po zavadnutí by vám povrch potrhalo a následné opravy jsou pak vidět.
  5. Finální broušení: Po zaschnutí povrch opět přebrouste jemným brusným papírem. Tam, kde chcete nechat vyniknout tahy stěrky, trochu přitlačte, abyste strhli hladkou slupku na povrchu.
  6. Lakování: Nakonec je nutné stěrku uzavřít lakem. Stěrka jinak nemá dostatečnou mechanickou pevnost. Vodou omyvatelný lak na omítky Laksil je vhodný. Zde dojde k velké vizuální změně omítky. Hodně se zvýší kontrast a vynikne výsledný dekor. Tam, kde jste chtěli, aby vynikly tahy stěrky, jste přitlačili na brusný papír. Tato místa pak výrazně ztmavly.
  7. Odstranění lemovací pásky: Nakonec odstraňte lemovací lepenku.

Dodatky k betonové stěrce

  • Spotřeba stěrky: Výrobce udává, kolik spotřebujete kg na m2. Zde je nutné připočítat cca 1/4 navíc, neboť půjde o souvislou vrstvu.
  • Lakování: Ač je lak Laksil určený pro vnitřní použití, opravdu výrazně zapáchá.
  • Aplikace na umakart: Pokud máte koupelnu v panelákovém bytě s původním umakartovým jádrem, lze stěrku úspěšně aplikovat. Jen je nutné mezi obě vrstvy stěrky nanést perlinkovou síť.

Údržba a sanace pohledového betonu

Pohledový beton je z estetického hlediska proměnlivý a snadno „zranitelný“ jak vlivy okolního prostředí, tak i vandalskými „útoky“. Stěžejním cílem při údržbě a opravách pohledového betonu je v prvé řadě udržení či obnova jeho vzhledu. Povrch pohledového betonu je, jako u všech silně porézních stavebních materiálů, citlivý k celé řadě vlivů, ochotně absorbuje vodu i jiné kapalné látky (zejména oleje), v povrchových vrstvách ulpívá snadno prach i jiné nečistoty. Porézní povrch se snadno zbarvuje, pokud na něj působí trvale či periodicky úkapy z dešťových svodů a klempířských prvků, porézní povrch usnadňuje úchyt mikroorganizmů atd. Zejména v exteriéru je řada těchto vlivů velmi intenzivní. Na vzhled pohledového betonu má mimořádně výrazný vliv vlhkost. Nerovnoměrnost ve vlhkosti povrchových vrstev, resp. nerovnoměrnost v rychlosti jejich vysychání může vést k trvalému či dočasnému „posunu” v barevnosti jednotlivých oblastí, transport vlhkosti vede obvykle i k tvorbě nežádoucích výkvětů.

Preventivní opatření

Primárním preventivním opatřením pro dlouhodobé zachování odpovídajícího vzhledu musí být vlastní konstrukční řešení. Je třeba eliminovat rovné nespádované plochy, kde může v exteriéru docházet k zadržování sněhových či dešťových srážek a prachu. Hladová či mírně kyselá voda z tajícího sněhu resp. deště může relativně velmi rychle narušit vzhled povrchu pohledového betonu. Rovněž je nezbytné vyřešit konstrukční detaily tak, aby voda stékající z oplechování nepřicházela do trvalého či periodického kontaktu s povrchem betonu. Rezavé skvrny či zbarvení od sloučenin mědi jsou následně prakticky neodstranitelné. Samostatnou otázkou je správné nadimenzování dilatací. V interiéru je nutno pečlivě zvážit řešení takových detailů jako je napojení svislých stěn do podlah či schodišťových stupňů. „Údržba” resp. čištění vodorovných ploch vede téměř vždy k nežádoucímu a obtížně odstranitelnému ušpinění kontaktních ploch. To samé platí o vetknutí zábradlí do pohledového betonu.

Ochranné nátěry a impregnace

Mezi nejúčinnější preventivní opatření bránící zaprášení povrchů a usnadňující jejich následnou údržbu patří hydrofobizace povrchů. Hydrofobizované (nesmáčivé) povrchy zabraňují pronikání vody a vodných roztoků do podpovrchových partií, což má významný dopad na čistotu ošetřených ploch i jejich korozní a mrazovou odolnost. Hydrofobizace se provádí alkalicky odolnými polysiloxany či oligomerními silany, a to buď ve formě roztoku v organických rozpouštědlech, nověji pak ve formě vodou ředitelných emulzí. Opatření je technologicky velmi jednoduché, podmínkou je pouze dostatečně suchý podklad, v případě použití emulzí přiměřené odmaštění povrchu a odstranění odbedňovacích přípravků.

Další možností je opatřit povrch pohledového betonu uzavírací impregnací, která vytváří v pórovém systému narozdíl od polysiloxanů souvislý film. Prostředky pro to používané jsou buď styrenakrylátové či styrenbutadienové alkalirezistentní disperze nebo prostředky na bázi organických jednosložkových či vícesložkových pryskyřic. Opatření podobně jako v předchozím případě zabraňuje v přístupu vody do podpovrchových partií, dochází zpravidla k určitému zpevnění povrchu v mechanickém slova smyslu. Opatření omezuje špinivost povrchu, může bránit karbonataci, zvyšovat korozní odolnost. Povrch betonu má zvýrazněné zabarvení, dochází k „prokreslení” trhlin i jiných imperfekcí.

Obdobný dopad na vzhled povrchu pohledového betonu má i preventivní nanášení tzv. antigraffiti nátěrů. Ty si obvykle nekladou za cíl znemožnit nanášení sprejerských výtvorů, ale usnadnit především jejich případné odstranění. Často se kombinují s výše uvedenými uzavíracími impregnacemi. Účinnost těchto prostředků je dosti často problematická, pozitivem je, že zpravidla alespoň brání průniku barevných pigmentů do větší hloubky pórového systému betonu. Doposud jmenované ochranné prostředky mají malou či velmi omezenou schopnost zpomalit karbonataci, popř. zvýšit odolnost povrchu k jiným korozním faktorům. K tomu je obvykle nezbytné použít speciálně formulovaných prostředků sekundární ochrany. Ty však mají i v transparentní podobě výrazný dopad na vzhled povrchu, navíc v přítomnosti drobných imperfekcí bez předchozího vytmelení povrchu se jejich účinnost dramaticky snižuje. Přestěrkování (vytmelení) povrchu jemnými stěrkami a následná aplikace speciálně formulovaného prostředku sekundární ochrany však nebývá již považována za „pohledový” beton.

Sanace a opravy defektů

Přes veškerá opatření, která realizátor betonových konstrukcí provádí, dochází ke vzniku hnízd, kaveren nadměrného pórového systému apod. Pro sanaci pohledového betonu, tak jak je nejčastěji vnímán, tedy stejnorodá plocha s minimem pórů, je možné použít jemnozrnné sanační (egalizační) hmoty. Je však potřeba si uvědomit, o jaký druh sanace se jedná a skutečnost, že výsledek sanace nebude zcela odpovídat konstrukčnímu betonu. Jedná se zejména o zrnitost egalizačních malt, která neodpovídá běžnému betonu. Lze pouze vyplnit póry vzniklé v povrchu betonu např. velmi jemným materiálem DENSOFIX SF, který je možné tzv. „zaškrabat” do pórů. V okamžiku, kdy je beton poškozen ve větším rozsahu, nebo se jedná o větší četnost poruch v ploše, je potřeba provést opravu tak, aby byl vylepšen vzhled povrchu konstrukce. Obvykle se jedná o vhodně ohraničenou plochu (např. jeden záběr bednění), která je převrstvena tenkovrstvým materiálem aplikovaným cca ve 2 mm. Tím může být materiál DENSOCRETE 555, který je dostupný ve třech barevných variantách (bílé, šedé a černé), kterými se lze přiblížit barvě původního cementového tmelu opravované konstrukce.

Vývoj oboru stavební chemie umožňuje použití materiálů s přidanou hodnotou, které jednak mají obecně lepší vlastnosti a současně jimi lze propůjčovat původnímu podkladu lepší ochranu. Může být do podkladu vnesen migrující inhibitor koroze (UNISAN SF 2K), kterým je chráněna výztuž při nechtěně menším krytí (např. při posunu bednění), může být povrch opatřen samočistící vrstvou, kterou mu propůjčují přísady s fotokataliticky aktivními vlastnostmi (DENSOFIX FAW), nebo může být omezeno vnikání vody do podkladu při použití krystalizačních přísad (DENSOFIX XP).

Konkrétní postupy sanace

  • Mechanické poškození: Menší poruchy, olámané rohy a hrany se zpravidla s úspěchem opravují polymermaltovými či polymerbetonovými kompozicemi. U větších či rozsáhlejších poškození a defektů je obvyklé používat spíše polymercementové kompozice, kde pojivou složkou je portlandský cement zušlechtěný přidanými polymery.
  • Trhliny: Velmi problematickým defektem jsou trhliny bez ohledu na důvod jejich vzniku.
  • Odstranění přelivů a nerovností: Odstranění nežádoucích přelivů v oblasti styků či pracovních spár se často s neuspokojivým výsledkem řeší broušením povrchu, ve větším rozsahu pak pemrlováním či mechanickým pikováním. V důsledku těchto zásahů do povrchu betonu dochází k obnažení hrubých podílů kameniva, z estetického hlediska je to zásah často neakceptovatelný.

Čištění povrchu

Nejčastějším úkonem z hlediska údržby pohledového betonu je čištění povrchu. Nejjednodušším a současně nejšetrnějším postupem je tlakové mytí vodou. Tento postup je zejména účinný u povrchů preventivně hydrofobizovaných či impregnovaných. Účinnost zásahu se zvyšuje použitím teplé vody a ekologicky šetrných a odbouratelných saponátů. Metoda nemá při tlacích do 40 bar prakticky žádný dopad na strukturu povrchu.

Velmi účinnou metodou čištění povrchů betonových konstrukcí a dílů je použití parních čističů. Metoda „tryskající” proti povrchu páru předehřátou na cca 140 ºC o tlaku přibližně 4 bary je účinná na čištění olejových skvrn či mastnot obecně a výborně se uplatňuje při odstraňování graffiti tam, kde byly použity antigraffiti prostředky, zejména na voskové bázi.

Mezi velmi šetrné a progresivní metody, které nacházejí uplatnění opět především při odstraňování graffiti, náleží postup označovaný jako „vacublasting”, tryskání v podtlaku. Metoda spočívá ve vytváření podtlaku nad vymezenou částí povrchu, přičemž v důsledku toho je do speciálně konstruované komory nasáváno vhodné abrazivo. To je společně s odstraněným prachem, barvami a dalšími nečistotami odsáváno. S ohledem na to, že je možno volit abraziva různé tvrdosti, má tento postup malý či zanedbatelný dopad na strukturu povrchu betonu, zejména jsou-li použity organické drtě velmi šetrné k podkladu. V tomto ohledu je metoda podobná klasickému tryskání pískem či nesilikátovými abrazivy, kdy je proti povrchu čištěného betonu abrazivo vrháno proudem vzduchu. Hloubka zásahu, a tím i charakter vyčištěného povrchu, odvisí od granulometrie abraziva, od toho zda se jedná o ostrohrannou drť či oblá zrna a na řadě dalších faktorů (doba tryskání aj.). S obdobným dopadem na vzhled povrchu lze počítat při použití vysokotlakého vodního paprsku (VVP). V obou zmíněných variantách se jedná o velmi rozšířené technologické postupy, které jsou hojně využívány při opravách železobetonu i jiných stavebních konstrukcí. Při použití v interiéru může být velkým problémem generovaný prach, resp. nutnost dodatečného čištění.

Komplexní sanace

Pokud došlo k poškození či rozpadu povrchu pohledového betonu, např. v důsledku působení posypových solí (CHRL), v důsledku koroze ocelových výztužných vložek apod., nezbývá obvykle nic jiného, než realizovat opravu pohledového betonu „klasickým” sanačním postupem. Z povrchu opravované konstrukce musí být v takovém případě odstraněn veškerý nesoudržný, uvolněný, zvětralý či jinak viditelně poškozený beton. Korodující výztuž musí být šetrně uvolněna a zbavena korozních zplodin. Pokud bude následně reprofilace realizována pomocí polymercementových kompozic, je povrch betonu bezpodmínečně nutné náležitě provlhčit, a to průběžně alespoň 120 min. před aplikací správkového materiálu. Povrchy, z nichž byl odstraněn beton, jsou při klasicky prováděné sanaci doplněny na původní průřez. S ohledem na rozsah poškození se správková reprofilační malta nanáší buď zednickým způsobem nebo způsobem strojním. Rozsahem menší poruchy, především v interiéru, je možné opravit i speciálně formulovanými polymermaltovými kompozicemi. Obecně je ovšem nutno připustit, že u pohledových betonů, u kterých se projevily poruchy ve větším rozsahu, se povrchy takových konstrukcí do původní podoby sanují velmi nesnadno, obvykle to není technicky ani ekonomicky proveditelné. V takovém případě je nutno počítat s nově pojatou finalizací povrchu. K tomu lze použít poměrně široké palety možností, např. vytmelení a sjednocení celého povrchu jemnou stěrkou (tzv. egalizace) a následné nanesení krycího barevného nátěru. Výhodou těchto řešení je zajištění odpovídající trvanlivosti opravených povrchů, možnost propůjčit povrchům zcela nový vzhled, a to jak ve smyslu strukturním či barevném. Použití obkladových prvků umožňuje velmi často i účinnou ochranu vůči vandalským útokům, usnadňuje se čistitelnost takto řešených povrchů, u dopravních i jiných staveb je možné zvýšit specificky korozní odolnost atd.

tags: #jak #natahnout #pohledovy #beton

Oblíbené příspěvky: