Jak opravit poškozený polystyren a zajistit správnou funkci fasády

Zateplení fasády je uceleným souborem činností, které na sebe navazují a společně tvoří zateplovací systém. Jakékoli následné opravy jsou komplikované a drahé. Nejenom technologická nekázeň na stavbě, ale i nepřesné nebo chybně navržené řešení ze strany projektanta bývají hlavními příčinami nevydařeného zateplení fasád. Opravit lze všechno, nicméně bez viditelné opravy to nelze.

Prevence poškození šedého polystyrenu slunečním zářením

Šedé izolační desky pěnového polystyrenu se zvýšeným izolačním účinkem se na našich stavbách vyskytují již od roku 2005. Za tu dobu se šedým polystyrenem zateplily miliony metrů čtverečních. Aplikační firmy k tomuto novému materiálu často přistoupily po svém - polystyren jako polystyren.

Technologické odlišnosti šedých desek

Šedé desky se od běžného bílého polystyrenu liší v řadě vlastností. Při aplikaci za slunečných dní docházelo u některých staveb k problémům. Mezi deskami vznikaly mezírky, ačkoliv materiál byl prokazatelně stabilizovaný. Rozdíl chování v oblasti teplotní dilatace vlivem přímého slunce obou materiálů na přímém slunci je zřejmý - šedé desky na přímém slunci vykazují více než 700% navýšení prodloužení oproti deskám bílým, tj. důsledek je jasný - na stěně vznikají mezi deskami mezírky.

Navíc délkové prodloužení je rozdílné na vnějším a vnitřním povrchu izolační desky, tj. jednoduchým a dostatečně účinným řešením výše uvedeného je stínění sítěmi. Přímému slunění je tak zabráněno a zvýšená teplotní dilatace se neprojeví. Po zatvrdnutí lepidla popř. konečné hodnoty prodloužení bílé a šedé desky na přímém slunci jsou následující:

Typ desky Prodloužení (mm)
Bílá deska 0,16
Šedá deska 1,15

Typický důsledek aplikace šedých fasádních desek na přímém slunci jsou mezírky mezi deskami a následné dopěnění. Druhou oblastí, kde se šedý polystyren chová mírně jinak než bílý, je vysoká teplota. Oblast skladování byla ošetřena podmínkou, že desky se musejí skladovat takovým způsobem, aby bylo zabráněno dlouhodobému teplotnímu zatížení nad 70 °C.

Čtěte také: Renovace dřevěných schodů: návod

Povrchová teplota šedé desky EPS bez vlivu odrazu se pohybuje okolo 85 °C. Ideální odraz od zrcadla má shodný účinek jako rozptýlený odraz - oba účinky navyšují teplotu přes 100 °C. Je nezbytné dodržovat technologické postupy pro aplikaci šedých EPS. Jedná se zejména o stínění fasád sítěmi a vhodné skladování.

Oprava mechanického poškození polystyrenové fasády

Na místě mechanického poškození tepelněizolačního systému se ostrým nástrojem vyřízne kolem poškození pravidelný výřez přes celou tloušťku tepelné izolace až na podklad. Výztužná mřížka se nařízne po úhlopříčce a opatrně se odstraní zbytky stěrky tak, aby výztužná mřížka zůstala neporušená. Případné spáry se vyplní výřezy z tepelné izolace.

Postup opravy

  1. Příprava podkladu: Správně připravené podkladové zdivo pro lepení fasádního polystyrenu musí být čisté, suché a zbavené všech nečistot a mastnoty. Důležitá je soudržnost podkladu a dostatečná rovnost. Takto připravený podklad je nutné penetrovat hloubkovým penetračním nátěrem.
  2. Vyplnění spár: Spáry v tepelné izolaci do šířky 4 mm se vyplní PUR pěnou.
  3. Příprava lepicí a armovací stěrky: Lepicí armovací stěrka se připraví smícháním suché směsi s vodou (5,5 až 6 l / 25 kg pytel) nízkootáčkovým elektrickým míchadlem (max. 500 ot./min.) se spirálovým nástavcem. Míchá se, dokud nevznikne homogenní směs bez hrudek.
  4. Vložení výztužné mřížky: Na vyrovnanou plochu tepelné izolace se vloží do vrstvy lepicí a armovací stěrky výřez výztužné mřížky s přesahem 100 mm přes původní výztužnou mřížku.
  5. Aplikace stěrky: Na vloženou výztužnou mřížku se aplikuje lepicí a armovací stěrka tak, aby se dodržela rovina s původní vrstvou lepicí a armovací stěrky. Minimální tloušťka výztužné armovací vrstvy je 3 mm.
  6. Penetracie a finální omítka: Po vyschnutí vrstvy lepicí a armovací stěrky (přibližně 2 dny) se opravená plocha napenetruje. Penetrační nátěr se před nanesením na připravený čistý podklad důkladně promíchá nízkootáčkovým elektrickým míchadlem. Během aplikace se ručně promíchává. Nanáší se v rovnoměrné vrstvě štětkou nebo pěnovým válečkem. Poté následuje nanesení finální pastovité omítky.

Zateplení poškozené povodněmi a řešení vlhkosti

Povodně poškodily fasády a spolu s nimi i zateplení mnoha domů. Není možné dát univerzální návod, protože záleží na několika faktorech. Nejdůležitějším je, jak hluboko pronikla voda do izolačních vrstev a do stavby samotné. To rozhodne o zachování zateplení či jeho stržení.

Postup při poškození povodněmi

  1. Vyfocení škod pro pojištění: Je klíčové pečlivě zdokumentovat rozsah škod. Fotografie a další důkazy jsou nezbytné pro správné vyřízení pojistné události a umožní vám získat náhradu, ze které bude možné financovat nové zateplení.
  2. Posouzení rozsahu škod: Konzultujte situaci s odborníkem - autorizovaným projektantem - který posoudí, zda je nutné zateplení kompletně vyměnit, nebo zda postačí lokální opravy.
  3. Odčerpání vody a vysoušení: Klíčem k záchraně budovy je co nejrychlejší vysušení. Poškozené a nasáklé izolanty je nutné odstranit a ekologicky zlikvidovat. Poškozené omítky je třeba odstranit až na zdivo, které musí být vysušeno pomocí odvlhčovačů.
  4. Kontrola stavu vysušení a výskytu plísní: Po vysušení je důležité provést kontrolu, zda se neobjevily plísně na místech, kde byly ponechány izolanty. Pokud jsou pod izolací nalezeny plísně, izolaci je nutné odstranit a nahradit novou.
  5. Opravy, sanace a výměna zateplení: Pokud je zateplení poškozeno, je nutné provést buď lokální opravy, nebo kompletní výměnu izolantu a realizaci vhodné fasády.
  6. Nezapomeňte dům dobře pojistit: Pojistku je třeba pravidelně aktualizovat (indexovat), aby nedošlo k podpojištění.

Provětrávaná fasáda jako ochrana před povodněmi

V oblastech ohrožených povodněmi je moudré navrhnout zateplení tak, aby bylo snadněji opravitelné a stavba mohla přirozeně vysychat. Nový izolační materiál a fasáda proto musí být prodyšné, aby nebránily odparu vlhkosti. Prodyšnost materiálu se určuje tzv. faktorem difuzního odporu (μ). Pro stavby s vyšší vlhkostí je ideální izolace s faktorem μ = 1. Provětrávaná fasáda umožňuje přirozené proudění vzduchu mezi izolací a vnější obálkou budovy, což urychluje vysychání a snižuje riziko plísní.

Rizika lze snížit zvýšením spodní části fasády, nejlépe s využitím extrudovaného polystyrenu nebo soklových desek EPS, aby nenasákavý materiál sahal nad úroveň potenciální povodňové vody. Nad soklem je vhodné aplikovat minerální izolaci, která umožní rychlejší vysychání zdiva.

Čtěte také: Jak opravit dřevěné schody

V podlahových konstrukcích lze minimalizovat škody použitím nenasákavých materiálů, jako je expandovaný polystyren (EPS) a extrudovaný polystyren (XPS), které si i po krátkodobém zaplavení udrží své izolační vlastnosti.

Mýty a fakta o zateplování fasád

Mýtus: Zateplením domu polystyrenem ho udusím a budou vznikat plísně.

Fakt: Z naší dlouholeté praxe musíme říct že to pravda NENÍ. Vše závisí na konkrétním domu a navrženém zateplovacím systému. Při špatném návrhu zateplení fasády a nedostatečnou tloušťkou izolantu opravdu mohou vznikat plísně. Tloušťka izolantu úzce souvisí s tématem "rosný bod a kondenzace vlhkosti v konstrukci stěny".

Mýtus: Polystyren není paropropustný a zabraňuje dýchání zdiva.

Fakt: Fasádní polystyren EPS 70f je ve srovnání s paropropustnými izolanty jako jsou FASÁDNÍ VATA nebo DĚROVANÉ POLYSTYRENY OPEN opravdu výrazně méně paropropustný, to ale neznamená že nedokáže propouštět vodní páru. Základním problém tohoto mýtu je tedy fakt, že DŮM STĚNOU NEDÝCHÁ. Určitá vzdušná vlhkost, která je obsažena v interiéru domu a mohla by se skrze zdivo dostat ven, se pohybuje okolo 2-3%. Názor, že dům kvůli polystyrenu nedýchá je mylný.

Rosný bod je uvnitř polyše, ale protože se tam vlhký vzduch nedostane, tak tam nemá co kondenzovat. Před polystyrénem není zase rosný bod, tudíž není důvod ke kondenzaci.

Čtěte také: Dřevěné vědro: Jak mu vrátit život?

tags: #jak #opravit #polystyren #ze #slunečního #záření

Oblíbené příspěvky: