Jak správně připevnit asfaltový šindel a lepenku na střechu

Pokládka střešní krytiny je klíčovým krokem k ochraně vašeho domu před povětrnostními vlivy. Asfaltový šindel a střešní lepenka představují oblíbená a efektivní řešení, která se vyznačují snadnou manipulací a dobrou odolností. Správná instalace je však zásadní pro zajištění dlouhé životnosti a funkčnosti střechy. Tento článek vás provede podrobnými kroky, od přípravy podkladu až po dokončení a údržbu.

Co je asfaltový šindel a kdy ho použít

Asfaltový šindel je lehká střešní krytina vyrobená z bitumenového pásu vyztuženého skleněnou rohoží. Díky své pružnosti, voděodolnosti a dobré přilnavosti je ideální pro střechy se sklonem od 15 do 85 stupňů. Nejčastěji se používá na menší stavby, jako jsou altány, pergoly, garáže nebo chaty, ale není výjimkou ani na rodinných domech, kde nabízí atraktivní vzhled a nízkou zátěž pro konstrukci krovu. Výhodou asfaltového šindele je nízká hmotnost, snadná manipulace, dobrá odolnost proti větru i UV záření a široká nabídka barev a tvarů - od klasických obdélníků přes bobrovku až po designové šestihrany, díky kterým lze vzhled střechy přizpůsobit stylu stavby. Přestože se šindel snadno pokládá a je vhodný i pro svépomocnou instalaci, je důležité dodržet správný postup a kvalitně připravit podklad.

Kanadský šindel - rozdíly a výhody

Kanadský šindel je pokročilejší varianta asfaltového šindele, vyrobená z modifikovaných bitumenů s přídavkem polymerů, které zvyšují odolnost vůči extrémním teplotám, UV záření i větru. Pokládka probíhá podobně, ale díky vyšší pružnosti se snadno přizpůsobí zakřiveným a členitým střechám, což zrychluje práci a snižuje riziko praskání. Tento typ šindele navíc déle drží tvar a méně stárne, díky čemuž patří mezi trvanlivější řešení pro střechy rodinných domů i chat.

Příprava střechy před pokládkou šindele

Kvalitní pokládka začíná pečlivě připraveným podkladem. Střešní konstrukce musí být rovná, suchá a dostatečně tuhá, aby bez problémů unesla nejen samotnou krytinu, ale i nápor větru, sněhu a dalších povětrnostních vlivů. Dobře připravený podklad pod asfaltový šindel je rovný a podkladový pás na něm přiměřeně napnutý. Proto při jeho přípravě pracujte pečlivě, neboť každá nerovnost podkladu je přenášena na povrch střešního pláště zhotoveného z šindelů. Nejen, že bude na vrchní vrstvě střechy viditelná, ale nedoléhání jednotlivých šindelů při nerovnosti podkladu též výrazně zhoršuje schopnost jejich vzájemného slepení. Příprava podkladu pod asfaltový šindel sestává ze tří hlavních kroků.

Příprava dřevěného bednění

Základem je vhodně zvolit tloušťku i materiál bednění a též správnou délku hřebíků. Používejte dostatečně vyzrálá (vyschlá) prkna, případně OSB desky. Tloušťka dřevěného bednění závisí na použitém materiálu, sklonu střechy a klimatických podmínkách v místě stavby (obvyklá sněhová pokrývka). Obecně lze říci, že při použití OSB desek / prken by jejich tloušťka neměla být nižší než 24 mm. Pokud použijete prkna, nepřibíjejte je těsně k sobě. Dřevo v průběhu let pracuje a reaguje na vzdušnou vlhkost. Při příliš těsném položení prken k sobě může dojít vlivem kolísání vlhkosti ke smršťování/bobtnání dřeva a ke zvlnění původně rovného podkladu. Dřevo v takovém případě nemá dostatek prostoru.

Čtěte také: Palubky na strop: Kompletní postup

V případě OSB desek použijte vždy hřebíky s vroubky. Vroubky zajistí potřebnou pevnost spoje i v lisovaném materiálu a hlavně neumožní „vylézání“ hřebíků z materiálu ven. K tomu může docházet i při použití prken. Pro prkna používejte hřebíky s vroubky, nebo delší standardní hřebíky, které budou na vnitřní straně prkna vystupovat špičkou ven. Pokud by špička hřebíku bez vroubků zůstala uvnitř prkna, zcela jistě začne hřebík časem z prkna vystupovat ven a narušovat podkladní asfaltové pásy i asfaltovou střešní krytinu. Hřebík s vroubky na vnitřní straně vystupovat nemusí. Délka hřebíků by měla být min. 22 mm. Stejná pravidla, jako pro asfaltový šindel platí i pro přípravu podkladu pod střešní krytinu na zahradní domky, altány, či pergoly.

Instalace podkladních pásů (pojistná hydroizolace)

Na dřevěné bednění s oplechováním je třeba instalovat podkladní pásy. Ty slouží jako pojistná hydroizolace, vyrovnávací a nosná vrstva pro střešní asfaltový šindel. V podkladní vrstvě se nikdy nesmí použít asfaltový pás s nosnou vložkou z hadrové lepenky. Vlivem nasákavosti a vzdušné vlhkosti by došlo ke zvlnění střechy a snížení její životnosti. Podkladní pásy pokládejte rovnoběžně s okapovou hranou od spodního okraje střechy s překrytím v přesazích min. 10 cm (u nižších sklonů střech je zapotřebí vyšší přesah pásů, vždy dle pokynů výrobce). K připevnění používejte pouze nezbytně nutné množství hřebíků (přibližně každých 40 cm po okraji pásu). V úžlabí pásy nainstalujete svisle, v normální ploše střechy vodorovně. Správně nainstalovaný podkladní pás ochrání střechu i v extrémních situacích (typicky na jaře při tání sněhu, nebo při silném větru), kdy voda neodtéká normálně a tlačí na spoje šindelů.

Na připravený dřevěný podklad (záklop) s podkladními pásy a oplechováním již lze pokládat finální střešní vrstvu. Střešní skladba se tedy skládá minimálně ze tří vrstev.

Oplechování střechy

Než začnete s pokládkou samotného šindele, je nutné věnovat maximální pozornost přípravě hydroizolace a oplechování. Podkladní fólie vytváří ochrannou vrstvu, která brání pronikání vlhkosti z deště nebo tajícího sněhu, a zároveň pomáhá odvádět kondenzaci, která může vznikat pod krytinou. Oplechování pak zabezpečuje nejzranitelnější části střechy, jako jsou okraje, rohy a úžlabí, kde při silném větru nebo dešti nejčastěji dochází k zatékání.

• Okapový plech se instaluje po celé hraně střechy a pomáhá odvádět vodu přímo do žlabu, čímž chrání spodní hranu dřeva před nasakováním.
• Štítové oplechování se umísťuje po stranách střechy a překrývá krajní řadu šindele, aby ji vítr nezvedal a voda se nedostala pod krytinu.
• Úžlabní plech nebo speciální pás fólie chrání místa, kde se stýkají dvě plochy střechy, což jsou nejcitlivější zóny na zatékání a tvorbu ledu.

Oplechování okapní a závětrné hrany odvádí vodu pryč ze střechy a zajišťuje její ochranu před vniknutím vody či sněhu pod šindel. Pro přesahy dodržte min. 10 cm horizontální překryv podobně, jako u podkladových pásů. Pokud se plechování nepoužije, riskujete zatékání a hnilobu ve dřevěných materiálech v podkladní vrstvě. Nikdy nenahrazujte plechování ohybem střešních asfaltových pásů „za hranu střechy“. Časem se v takovém řešení vždy vyskytnou praskliny a do střechy začne zatékat. Správně provedená hydroizolace a oplechování jsou základem dlouhé životnosti střechy. Šindel pak slouží pouze jako finální vrstva, nikoli hlavní ochrana proti vodě.

Čtěte také: Návod: upevnění zásuvky

Pokládka asfaltového šindele krok za krokem

Pokládání asfaltového šindele vyžaduje trpělivost, pečlivé dodržování směru pokládky a vhodné klimatické podmínky. Ideální je pracovat při teplotě nad 10 °C, což umožní aktivaci samolepicí vrstvy a zaručí, že se šindele správně přichytí k podkladu. Při nižších teplotách může být nutné použít horkovzdušnou pistoli nebo asfaltové lepidlo pro lepší přilnavost. Během pokládky na jednu stranu střechy vždy pokládejte pouze šindele z jedné výrobní série a současně používejte jednotlivé pláty z více balení.

1. Začněte od spodní hrany střechy, kde nejvíce působí vítr a voda. První řadu tvoří tzv. startovací pás, který může být buď speciální pás bez výřezů, nebo klasický šindel otočený výřezy nahoru. Ze šindele pro první řadu musí být nejprve odříznuty přesahy. Spodní část řady podlepíme bitumenovým tmelem. Startovací řada se přibije rovně na okraj střechy - nejlépe přes oplechování. Umístíme první šindel na okapový okraj odkapávacího panelu a necháme jej vyčnívat 1 cm pod okraj plechu.
2. Každý šindel upevněte střešními hřebíky s širokou hlavou - minimálně čtyři kusy na jednu tabuli, v místech se zvýšenou zátěží i šest. Šindel přibijte hřeby se širokou hlavou do spodních lepicích bodů. Spodní okraj musí lícovat s hranou okapového plechu. PE fólie na spodní straně se u asfaltových šindelů nesmí nikdy odstraňovat.
3. Další řady ukládejte s posunem o polovinu šindele, aby nedocházelo k souběhu spár. Díky tomu se zlepší těsnost a střecha bude i vizuálně působit jednotněji. Sousední šindelové pláty přitlačte těsně k sobě. Šindele pokládejte vždy se stejným přesahem bez ohledu na sklon střechy. Druhou a další řady položte vždy s přesahem o polovinu šířky chlopně. Spodní okraje chlopní musí lícovat s horním okrajem spodního šindele!
4. Pokud střecha má úžlabí, která nebudou vykryta šindeli, vykrývají se jako první tato úžlabí. Asfaltové šindele položte z obou stran alespoň 30 cm na úžlabní pás, vnější horní rohy šikmo seřízněte a připevněte. Oblast bez hřebíků v úžlabí musí být nejméně 40 cm od pravé a levé strany. Asfaltové šindele se na úžlabní pás přilepí pomocí 2 proužků těsnicího tmele.
5. Na hřeben střechy použijte hřebenové šindele nebo rozstříhané pásy z klasických tabulí, které se připevňují s mírným přesahem a tvarují podle linie střechy. Ochrannou fólii na spodní straně hřebenového dílu je třeba předem vždy odstranit. Hřebenové díly nařezané z originálních asfaltových šindelů je možné použít pouze u tvaru RETT a KUTTET. Položte hřebenové prvky tak, aby zakryly lepicí plochy. Hřebenové prvky položte podél linie, s 50 % přesahem.
6. Každý spoj a exponované místo zpevněte bitumenovým lepidlem, které zabrání podfouknutí větrem a zajistí dokonalou těsnost i při silných deštích.

Sklon střechy pro šindel a montážní zásady

Sklon střechy zásadně ovlivňuje schopnost šindele odvádět vodu a bránit jejímu vsakování pod krytinu. Minimální sklon pro pokládku asfaltového šindele je 15°, při menším sklonu se voda hůře odvádí, zůstává déle na povrchu a zvyšuje riziko zatékání. U sklonu mezi 15 až 20° je proto vhodné použít dvojitou podkladní fólii a větší překrytí šindelů, aby se vytvořila spolehlivá bariéra proti vodě. Sklon 20 až 45° umožňuje standardní pokládku, zatímco při sklonech nad 45° je nutné šindele dodatečně fixovat bitumenovým lepidlem, protože gravitace může způsobit jejich sesouvání.

Při montáži je důležité, aby šindele nebyly instalovány příliš napnuté - musí zůstat mírně volné, aby zvládly přirozenou roztažnost materiálu při změnách teplot. Velký důraz je třeba klást také na rovnoměrné překrytí a přesné vedení spár, protože jakákoli nepřesnost se na hotové střeše vizuálně projeví a může vést k problémům s těsností.

Pokládání lepenky na střechu

K řádné vodotěsnosti domů nebo kůlen slouží mimo jiné krytinová lepenka. Často se umísťuje buď pod střešní tašky, nebo se přibíjí přímo na plochou nebo pultovou střechu. Střešní lepenka se skládá především z kartonu a bitumenu. Krytinová lepenka vyrobená z dehtu je karcinogenní a škodlivá pro životní prostředí a od 70. let 20. století se nepoužívá. Pro ochranu krytinové lepenky před oděrem a UV zářením se při výrobě přidává hrubozrnný materiál.

Střešní lepenky: typy

Pro utěsnění střechy máte na výběr ze dvou typů krytinové lepenky:

Čtěte také: Průvodce montáží OSB na beton

• Střešní těsnicí pásy: Mohou být buď přibité, nebo lepené. K tomu budete potřebovat bitumenové lepidlo. V některých případech však pásy nejsou upevněny vůbec.
• Bitumenové svařovací pásy: S těmito pásy dosáhnete vodotěsného krytí. Jedná se o speciální variantu krytinové lepenky. Má tkaninu ze skleněných vláken, juty nebo polyesteru. Při výrobě se lepenka rovněž namáčí do bitumenu. Přes zatavené pásy nepronikne ani stojatá voda. Zejména při těsnění plochých střech byste proto měli používat bitumenové svařovací pásy.

Příprava na pokládku krytinové lepenky

Před pokládkou krytinové lepenky byste si měli rozmyslet, jakou metodu použijete. Máte na výběr mezi jednoduchým a dvojitým zakrytím. Jednoduchou krytinou můžete vybavit zahradní kůlnu, kůlnu na nářadí a další menší střechy. U větších střech byste měli použít dvojí krytí. Další otázka se týká způsobu upevnění střešní lepenky. K tomu můžete použít hřebíky nebo lepidlo. Lepidlo je vhodné pro ploché střechy. Máte na výběr mezi lepidlem za studena a horkým bitumenem. Alternativou je také samolepicí krytinová lepenka. Její pořízení je obvykle o něco dražší než pořízení běžné krytinové lepenky.

Před pokládkou krytinové lepenky očistěte povrch. Odstraňte také všechny vyčnívající části. Je to důležité, aby se lepenka nepoškodila. Před položením krytinové lepenky se ujistěte, že je podklad suchý. Vlhkost může vést k poškozeným místům. Taková místa je obvykle nutné po krátké době opravit nebo vyměnit.

Pokládka krytinové lepenky: jednoduchá krytina

Krytinová lepenka je obvykle srolovaná už při nákupu. To usnadňuje pokládku. Pokládejte krytinovou lepenku s přesahem, abyste vytvořili dostatečné těsnění. První pás rozviňte v nejnižším bodě střechy. To zajišťuje, že voda může ze střešní lepenky řádně odkapávat. Chráníte také stěny a střešní konstrukci před vlhkostí. Horní část pásu připevněte k dřevěným deskám pomocí hřebíků do krytinové lepenky. Druhý pás rozvinete tak, aby překrýval dříve položený list přibližně o 10 cm. Lepenka by měla také vyčnívat 10 cm od bočních okrajů. K hornímu okraji ji opět připevněte hřebíky. I tento pás natřete lepidlem na střešní krytiny. Stejným způsobem postupujte i u zbývajících pásů krytinové lepenky. Jakmile pokryjete celou střechu, připevněte přesahy dalšími hřebíky.

Pokládka krytinové lepenky: dvojité zakrytí

Použití krytinové lepenky se u dvojitého krytí mírně liší. Začněte tím, že celou plochu pokryjete krytinovou lepenkou. Na ni položte druhou vrstvu. Místo přibíjení je slepte. To obvykle funguje s plynovým hořákem. Tuto metodu lze použít také k pokrytí plochých střech. Můžete nalepit už první vrstvu. V tomto případě naneste na podklad vrstvu studeného lepidla.

Pokládka asfaltových pásů

Pokládka asfaltových pásů se liší podle zvoleného typu asfaltového pásu, druhu nosné konstrukce a prostředí, ve kterém práce provádíme (vč. povětrnostních podmínek).

Obecná pravidla při pokládce asfaltových pásů

• Teplota nosné konstrukce, materiálu a prostředí by neměla být nižší než 5 °C při pokládce oxidovaných asfaltových pásů, nižší než 0 °C u pokládky modifikovaných asfaltových pásů a vyšší než 30 °C u všech typů pásů, s ohledem na riziko poškození materiálu manipulací a pohybem osob po již realizovaných plochách.
• Teplota konstrukce a ovzduší by při případné penetraci neměla být nižší než 8 °C.
• Při pokládce/penetraci nesmí na nosný podklad pršet nebo sněžit. Také nesmí být povrch pokrytý jinovatkou, námrazou a vlhkostí.
• Pásy se musí pokládat s využitím přesahů. Jednotlivé vrstvy musí být posunuty tak, aby nikdy nebyly podélné a příčné přesahy nad sebou.
• Správná pokládka asfaltových pásů vyžaduje dodržení alespoň minimálních přesahů: příčné přesahy min. 12 cm, podélné přesahy min. 8 cm.

Pokládka asfaltových pásů na střechu

Asfaltová střešní krytina je nejčastěji pokládána ve dvou vrstvách - nejprve podkladní asfaltový pás a na něj vrchní finální pás. Podkladní pásy pokládejte rovnoběžně s okapovou hranou nebo kolmo na ni. Od sklonu střech 5° a výše je nutné pokládat pouze kolmo. Vždy od spodního okraje střechy s překrytím v přesazích min. 10 cm. U nižších sklonů střech je zapotřebí vyšší přesah pásů, vždy dle pokynů výrobce. Nezapomínejte, že pro hydroizolaci střechy platí poučka: „hydroizolace je tak bezpečná, jak jsou bezpečně provedené detaily v její ploše“.

Pokládka samolepicích asfaltových pásů

Samolepicí pásy z SBS modifikovaného asfaltu se používají zejména při pokládce na podklady citlivé na teplo. Asfaltový pás se pokládá za studena bez použitím plamene. Asfaltová směs na spodním povrchu je tvořena samolepicím asfaltem, který je krytý stahovací fólií. Pás se položí do požadované polohy a odstraní se spodní stahovací fólie. Před pokládkou samolepicích asfaltových pásů musí být konstrukce ze silikátových, savých a plechových materiálů (vyjma materiálu na bázi EPS) ošetřena vhodným penetračním nátěrem pod asfaltové pásy, aby se vytvořil hladký, lesklý povrch. U svislých ploch je dosažení lesklého povrchu penetračním nátěrem nezbytné pro trvalou stabilitu pásů. Samotné lepení provádějte při současném odvíjení role (rozkulování) a snímání ochranné silikonové folie na spodní straně pásu. Jinak se k folii na přesahu pás nenávratně přilepí, neboť silikonem je ošetřena pouze spodní strana pásu. Poté sejměte ochrannou silikonovou folii na podélných přesazích a spoje řádně pojistěte přítlačným válečkem pro asfaltové pásy. Realizace dalších vrstev by neměla být provedena s prodlevou delší než jeden měsíc.

Technologie provádění samolepicích pásů

Samolepicí asfaltový pás se v celé šíři rozbalí a usadí do požadované polohy. Poté se ze spodního povrchu pásu stáhne spodní snímatelná fólie a současně se stáhne proužek stahovací fólie z horního povrchu dříve položeného asfaltového pásu. Pokud není u konkrétního výrobku stanoveno jinak, pokládají se samolepicí pásy na střešních pláštích s 8 cm podélnými přesahy nalepením za studena po stažení spodní a vrchní stahovací fólie. Při provádění samolepicích podélných spojů doporučujeme vždy použít přítlačný váleček pro zajištění potřebné těsnosti spoje. Příčné přesahy minimálně 8 cm (doporučeno 10 cm) je potřeba provádět pomocí plamene detailového hořáku, při pokládce je potřeba zabránit poškození tepelné izolace plamenem. V T-stycích se provede šikmé seříznutí rohů. Následně se v dalším kroku pokládá vrchní pás natavením a tím se dosahuje okamžité a pevné fixace k podkladu.

Při pokládce asfaltových pásů za nižších teplot než 10 °C, je nutno přijmout doplňující opatření. Mezi doplňující opatření patří skladování v zatepleném skladu až do samotné pokládky a spodní samolepicí vrstva musí být při pokládce tepelně aktivována plamenem hořáku v ploše asfaltového pásu i ve spojích. Při pokládce za nízkých teplot se role asfaltového pásu nejprve rozbalí, důkladně srovná a natáhne do požadované polohy, poté se zpětně z jedné poloviny navine, velmi opatrně se v příčném směru nařízne spodní stahovací fólie, a poté se asfaltový pás pokládá za současné tepelné aktivace plamenem hořáku vždy od této jedné poloviny. Pokládka musí být vždy prováděna na suchý podklad bez vlhkosti v jakémkoliv skupenství.

Asfaltové pásy se kladou vždy od nejníže položeného místa k vyššímu tak, aby byly spoje asfaltových pásů ve směru toku vody. Při pokládce samolepicího pásu na trapézový plech se asfaltový pás klade vždy rovnoběžně se směrem vln trapézového plechu. Podélný spoj doporučujeme provádět vždy na horní vlně trapézového plechu, u příčných spojů doporučujeme zajistit spojitý podklad vložením podkladního plechu.

Údržba střechy

Střecha pokrytá šindelem je sice nenáročná na údržbu, ale alespoň jednou ročně je vhodné provést kontrolu spojů, oplechování, hřebenových částí a okapových hran, kde se nejčastěji projeví opotřebení. Odstraňte listí, mech a jiné nečistoty, které mohou zadržovat vlhkost a urychlovat stárnutí krytiny. Po zimě se vyplatí zkontrolovat, zda mráz nebo led neposunuly jednotlivé pásy šindele; případné uvolněné části lze snadno zafixovat bitumenovým lepidlem, čímž předejdete větším opravám v budoucnu. Pravidelně udržujte krytinovou lepenku. Díky tomu bude vypadat dlouho dobře a zachová si svou těsnicí funkci.

tags: #jak #pripevnit #terpapir #na #strechu

Oblíbené příspěvky:

• Zkušenosti se zvukovou izolací z eMimina
• Skladování vína s cihelnými tvarovkami
• unikátní domky s kuželovitými střechami
• Vytvořte si vlastní šablonu na trámy
• Lepidla na zateplovací polystyren: Kompletní průvodce