Jak správně ředit vápno pro nátěr stromů a stěn
Nastalo období, kdy jsou především ovocné stromy ve stresu kvůli rozdílům mezi nočními a denními teplotami. Denní stoupají i nad 10 °C a noční i pod -5 °C. Stává se tedy, že se stromy i ovocné keře rychle probouzejí a přes den, kdy je teplo, vhánějí z kořenů mízu do kmene a větví, kde v noci zmrzne. Tím vznikají na stromech praskliny a rány.
V těchto ranách vzniká velice vhodné prostředí pro množení různých houbových chorob, které oslabují a v některých případech i stromy zabíjí. V prasklinách se také schovávají různí škůdci, kteří rostlinu na jaře napadají. Proto se stromy na jaře nebo i na podzim bílí. Bílá barva vápna odráží sluneční paprsky a oddaluje předčasné vzlínání mízy, a tím i praskání větví a kmenů.
Příprava před nátěrem stromů
Nejdříve by se měl kmen stromu či keře očistit od různých nečistot nebo odumřelých částí (stará kůra, suché větve). Kmen stromu musí být před aplikací suchý, jinak vápno nebude držet.
Typy vápna a jeho příprava
V různých obchodech či marketech jsou k dispozici různé druhy vápna v různém skupenství, např.: vápno zahradní už hašené, vápno stavební nehašené, nebo i vápenná vodní suspenze připravená k okamžitému použití. Mnozí používají klasické stavební vápno, které si při míchání směsi zároveň i vyhasí. Pokud si budete vápno také hasit, pamatujte na důležité pravidlo: vždy dávejte velice opatrně vápno do vody, protože kdybyste postup provedli opačně, tedy vodu do vápna, vznikne nebezpečná reakce a vápno začne tzv. vařit nebo může dojít i k malému výbuchu. Každopádně používejte při manipulaci s vápnem ochranné pomůcky.
Pro vápenný nátěr je doporučen poměr vápenného hydrátu a vody 1:5. Starý nátěr je uhličitan vápenatý. Když dám hodně vody, nátěr je slabý a zbělá až po uschnutí. Lehce se smývá deštěm. Doporučuje se dát tolik vody, aby objem kaše na dně byl srovnatelný s objemem vápenného mléka nad ní.
Čtěte také: Průvodce ředěním a mícháním Epoxy 1200
Lze použít i koupenou kaši v pytlíku nebo rozmíchat vápenný hydrát. Vzhledem k velmi vysokému pH vápna se věří i v jeho desinfekční a podobné účinky. Např. píďalkám se na vápno asi nechce klást vajíčka.
Není Primalex jako Primalex. Aby na stromku držel i po dešti, musí to být venkovní barva. Nahrazovat jím vápno, už s ohledem na cenu, asi není rozumné.
Aplikace vápna
Vápno nanášejte buď štětcem či štětkou, nebo můžete použít třeba starý postřikovač a vápno nanést na strom postřikem. V tom případě ale musí být vápno velice jemně prosáto a postřik musí být natolik tekutý, aby se dal nanášet a zároveň se udržel na stromě a nestékal.
Pokud budete nanášet směs štětkou či štětcem, měla by mít směs skupenství velmi řídkého těsta. Po nanesení vápna by měl na stromu nátěr nebo postřik perfektně uschnout. Je tak menší pravděpodobnost, že při dešti či špatných povětrnostních podmínkách začne vápno ze stromků stékat.
Výhoda nanášení vápna postřikovačem je, že postřik je na kmeni pravidelný a díky jemnému rozptylu se dostane do všech různých skulin, záhybů a prasklin kůry. Jednou jsem bílil kmeny stromů vápenným mlékem pomocí postřikovače. Aby se neucpávala tryska, bylo třeba mléko hodně naředit. Kmeny pak nebyly dostatečně bílé, navíc nátěr - oproti štětci - nebyl trvanlivý a měl tendenci po zaschnutí „oprášit“.
Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o REMAL Vinyl Mat
Při nátěru starých stromů s popraskanou kůrou se štětec používá obtížně. Nátěr by do vyschnutí neměl zmrznout. Když na povrchu zkarbonizuje, už je pak stabilní. Když nátěr dobře nekryje, je lepší použít dva řidší nátěry, než líčit hustým - ten spíš opadá. Stejně tak není dobré líčit za plného slunce.
Načasování nátěru
Mnozí natírají až někdy na přelomu ledna/února, předtím, než začne být ostřejší slunce v únoru. Nátěr je příjemnější, ale za 2 měsíce ho déšť smyje a natírat opakovaně v zimě se nikomu nechce. Nátěr se provádí svěže vyhašeným vápnem, ještě teplou suspenzí. Někdo mívá na stromech často ještě starý nátěr z loňského roku (částečně), takže stárnutí nátěru po dvou měsících neřeší. Někdo se snaží to natřít před Vánocemi, protože počasí je těžko předvídatelné.
Praskliny na nenatřených stromech byly registrovány u třešní, meruněk a broskvoní. Vápnění často probíhá v nejbližších dnech. Jiné roky bylo zvykem mít „vybíleno“ už před Vánocemi. Použitý poměr vápenného hydrátu a vody 1:5, vydrží tak 2 měsíce, proto se to dělalo až v lednu.
Zde je přehled ideálního načasování nátěru vápnem:
| Měsíc | Doporučení | Poznámky |
|---|---|---|
| Prosinec | Před Vánocemi | Počasí je těžko předvídatelné, snaha o co nejranější nátěr. |
| Leden/Únor | Na přelomu ledna/února | Před ostrým sluncem v únoru. Nátěr je příjemnější, ale může se smýt. |
| Jaro / Podzim | Tradiční období | Ochrana proti mrazovým prasklinám a škůdcům. |
Nátěr v sobotu byl splněn, včera sice pršelo, ale dnes už je to celkem suché. Někde jinde udělali nátěr před 2 měsíci a už to mají částečně smyté a oloupané, asi dali víc vápna. Zlínsko, 400 m n.m. Naposledy mráz dost poškozoval stromky v březnu 2018, tehdy ještě nebyly bíleny.
Čtěte také: Jak natírat stromy vápnem pro zdravější úrodu
Vápenné nátěry na stěny a fasády
Malování bývalo v dávných dobách spojeno s vůní vyhašeného kusového vápna, které mistři malířského řemesla štětkami umně nanášeli na ne vždy zcela rovné stěny venkovských chalup. I když vyhasit si dnes klasické kusové vápno ve vápenném dole někde na zahradě už není možné, přesto se vápenné nátěry prodávají. Odborníci se shodují, že nejsou sice tak kvalitní jako ty z kusového vápna, svůj účel však přece jen splní.
Vápno je vhodné zejména tam, kde bojujeme s plísní, kde je vlhko, nebo na místech, kde je malba namáhána například otěrem. Vápno přirozeně samo vysušuje a dezinfikuje. Hodně se tedy používá i ve sklepích, chlévech či jinak namáhaných prostorách. Je však i krásně bílé a odolné. Může sloužit i jako penetrace před dalšími nátěry na nových omítkách v bytech. Chybu neudělá ani ten, kdo si vybílí vápnem celý byt. Nátěr je čistý a vydrží docela dlouho, přičemž se dá i částečně umýt při menším znečištění.
Jak správně aplikovat vápenné nátěry na stěny
Aplikace vápenného nátěru však má i svá omezení. Tím nejdůležitějším je, že ho lze nanášet pouze na novou omítku, nebo na omítku, kde bylo před tím malováno zase jen vápnem. Pokud nanesete vápno na starý nátěr například primalexu či jiných hmot, vápno popraská a sloupne se. V takovém případě se musí starý nátěr pečlivě odstranit až na omítku, a pak teprve aplikovat vápno.
Vápenné nátěry je nutné nanášet štětkou, váleček není vhodný. Pro jednodušší nanášení je ideální vápenný nátěr doplnit křídou rozpuštěnou ve vodě v poměru cca 1:10, podle potřeby kryvosti nátěru. Dále je pak vhodné do nátěru vmísit i lněnou fermež v poměru cca 1:100. Pak se vápno lépe nanáší. I tak je nutné počítat s více aplikacemi.
Pozor i na dobré zakrytí podlah a dalších částí zařízení při malování. Jakmile vápno jednou zaschne, je velmi těžké jej odstranit dokonce i ze zcela hladkých povrchů.
Vápenné nátěry se dají používat i na venkovní omítky, například u starších stavení na venkově. Pro venkovní použití však rozhodně není vhodné míchat vápno s křídou. Lépe je sáhnout po speciálních vápenných nátěrových hmotách, které používají například památkáři. Jsou odolné proti povětrnostním vlivům a vydrží i poměrně dlouho.
Musíte použít klasické hašené vápno smíchané s vodou - na poměru moc nezáleží, od oka asi díl vápna na 4 díly vody. Někdo doporučuje přidat trošku modrého barviva - projasní bílou barvu, která bez něj vypadá našedle. Jiní naopak modrou barvu do vápna nesnáší, protože časem tmavne a vypadá hnusně.
Nemáme žádnou zkušenost s kombinací penetrace a vápna. V dobách, kdy penetrace neexistovaly, jsme první nátěry fajnové (nebo vnitřní omítky) prováděli velmi zředěným vápenným mlékem - skoro vodou. Na něj teprve dva bílící nátěry, ten první opět řidší. Když nátěr dobře nekryje, je lepší dva řidší nátěry, než líčit hustým - ten spíš opadá. Stejně tak není dobré líčit za plného slunce. Pokud bychom dnes použili penetraci na zdivo, nelíčili bychom vápnem, nýbrž bychom pokračovali fasádní barvou, na novou omítku silikátovou, na starší levnějším akrylem.
Čistě vápenné nátěry jsou doporučovány jednak na historické objekty, druhak na objekty, které mají problém se vzlínající vlhkostí (což jsou vesměs i ty první). Vrstvička vápna jako nátěr fasády znamená každé dva roky tam lézt a bílit znovu. Za X roků je potřeba oškrábat, přeštukovat a pokračovat. Teď máte příležitost to udělat lépe a trvanlivěji, to ovšem vápnem nejde.
tags: #jak #redit #vapno #pro #nater

