Střecha Paláce Lucerna: Průvodce ikonickou pražskou památkou

Palác Lucerna je pro Prahu ikonickou budovou, která vyjadřuje duši města. Takřka každý Pražan si zde prošel návštěvou plesů, proběhly zde sněmy Komunistické strany, ale i koncert Louise Armstronga. Na příběhu Lucerny se dají odvyprávět celé dějiny 20. století.

Secesní palác Lucerna z roku 1920, který poznáte podle toho, že nad jeho vchodem visí velký znak vyobrazující lucernu, je protkaný složitou sítí pasáží, jež propojují Vodičkovu se Štěpánskou ulicí. Část Paláce Lucerna směřující do Štěpánské ulice byla společně s Velkým sálem dostavěna v roce 1921. Už od začátku zde bylo plánováno kulturní a restaurační využití.

Historie a obnova Paláce Lucerna

Palác Lucerna postavil Vácslav Havel, dědeček pozdějšího prezidenta Václava Havla. Stavitel pro budovu použil unikátní, tehdy ještě málo využívanou železobetonovou konstrukci, jež umožnila největší sál umístit tři patra pod zem. Po roce 1948 byla Lucerna znárodněna, v roce 1992 palác dostali zpátky v restituci bratři Václav a Ivan Havlovi. Ivan svou půlku daroval manželce Dagmar, která pak chtěla odkoupit druhou část od prezidenta Havla. Ten ale svůj podíl v roce 1997 prodal společnosti Chemapol Reality za 200 milionů korun; až o dva roky později prodala firma podíl za 145 milionů korun Dagmar Havlové.

Palác Lucerna se opravuje průběžně. Podle Dagmar Havlové začátkem příštího měsíce zmizí lešení z pasáže, která se podstatně prosvětlí. „Budou tam luxfery a v krátké budoucnosti tam zavěsíme i lampy, které jsme našli na starých fotografiích a nechali vyrobit repliky,“ uvedla Havlová. Příští rok čeká Lucernu oprava fasád, v budoucnu přijde na řadu i Velký sál.

Střecha Lucerny: Nové myšlenky a veřejný prostor

Po roce se návštěvníkům opět otevírá atypický prostor střechy paláce Lucerna. Střecha Lucerny by měla být místem, kde vznikají nové myšlenky. Proto se zde pořádají tzv. Salony, pravidelně se scházející společnost, instituce známá z Francie již od 17. století. Něco podobného se v Česku konalo v éře První republiky. Kromě projektů určených pro širokou veřejnost, jako je i probíhající Louka nad Lucernou, se v prostorách střechy pořádají tzv. Salony, pravidelně se scházející společnost diskutující nad vybranými tématy nebo třeba unplugged koncerty za východu slunce.

Čtěte také: Jak odstranit starou barvu ze dřeva

Projekt s názvem Louka nad Lucernou má tentokrát za cíl vdechnout prostorám střechy typický venkovský ráz. Za postupnou rekonstrukcí střechy Lucerny stojí pražský kavárník Ondřej Kobza, jehož inspirovaly obdobné projekty v zahraničí: „Inspirací pro zatravnění střechy Lucerny byly mimo jiné i zahraniční zákony, které ve vyspělých zemích, například ve Francii, fungují. Každá nová budova tam musí mít na střeše zahradu či solární panely. Nově ‚zazelenalá‘ místa tak odpovídají na stále se zvyšující počet ploch, která zabírají auta.“

Kavárník Ondřej Kobza, který má prostory pronajaté od majitelky paláce Dagmar Havlové, tu pořádá malý farmářský trh a v budoucnu by rád otevřel i komunitní zahradu. Kobzův nápad se Havlové zalíbil. Kobza by si přál, pokud se v budoucnu podaří založit komunitní zahradu, aby díky tomu vznikly i další zahrady na střechách, kde by se pěstovala rajčata, chovaly včely a podobně. Střechy jsou velmi často nevyužívaným prostorem. Známý kavárník Kobza stojí mimo jiné za projekty Piána na ulici či šachových stolků ve veřejných prostorech. Jako symbol farmaření dnes na střechu přivedl i dvě kozy, Damiánu a Hermínu, které chová na hradě Pirkštejn v Ratajích nad Sázavou.

Rekonstrukce střechy

Terasy se ale musí nejprve opravit, rekonstrukce začala symbolicky právě dnes. Při rekonstrukci se vymění hydroizolace, opraví se uměleckořemeslné prvky na schodištích a částečně se obnoví odtok vody, která se nyní na terasách zadržuje. Na střeše vznikne paluba, která ochrání povrch před teplotními výkyvy a sníží množství vody, která kondenzuje v konstrukcích. „Obnoví se noblesa prostorů. Střechy možná ne náhodou připomínají paluby zaoceánských parníků z 30. let,“ uvedl Hájek.

Jak se dostat na střechu Lucerny

Střecha Lucerny není normálně přístupná. Lidé mají od středy po tři odpoledne příležitost zhlédnout panorama Prahy ze střechy Paláce Lucerna. Na střechu paláce Lucerny můžete zavítat podívat v neděli a v pondělí od 15 hod. do setmění (od května až do konce října). Doporučuji sledovat sociální sítě nebo jejich oficiální stránky, kde majitelé zveřejňují aktuální informace o otevírací době nebo o speciálních akcích a konkrétní ceně vstupu. Např. Mikuláš na Střeše, různé výstavy…

Vstup na střechu je naproti Velkému sálu ze Štěpánské ulice. Na Louku nad Lucernou se návštěvníci dostanou pomocí schodiště či páternosteru, který je v podstatě již historickou reálií, vertikální spojnicí tepajícího města a tisícovky metrů měkké trávy. Další zajímavostí je, že ke vstupu na střechu je třeba použít výtah páternoster naproti vstupu do Velkého sálu Lucerny.

Čtěte také: návod, jak očistit sklo od akrylátu

Vzhledem k tomu, že nemá svého investora, je součástí prohlídky střešní louky i vstupné.

Páternostery v Praze a jejich specifika

Páternoster neboli oběžný výtah zažíval největší slávu v době první republiky, ale i dnes baví děti v jakémkoliv věku. V Praze jich stále několik funguje a některé z nich jsou pořád veřejně přístupné. Páternoster je oběžný výtah bez dveří, který jede pořád dokola. Kabiny nezastavují. Nastupuje se a vystupuje za chodu.

Děti většinou zaujme právě to, že to není obyčejný výtah. Musí počkat, sledovat kabinu a nastoupit ve správnou chvíli. Pro rodiče z toho plyne jednoduché pravidlo: dítě nastupuje jen s dospělým. Žádné běhání kolem výtahu, žádné samostatné zkoušení, žádné opakované ježdění dokola.

Veřejně dostupné páternostery v Praze

• Palác YMCA, Na Poříčí 12: Jeden z nejlepších prvních pokusů. Je v centru, dobře dostupný MHD a dá se snadno spojit s Náměstím Republiky, Masarykovým nádražím nebo Florencí.
• Pasáž U Nováků, Vodičkova: V pasáži U Nováků je funkční páternoster. Pro rodiče je to praktické místo hlavně díky poloze: jste kousek od Václavského náměstí, Lucerny, Františkánské zahrady i Úřadu MČ Praha 1 ve Vodičkově.
• Úřad MČ Praha 1, Vodičkova 18: Další dobrý bod v centru. Leží přímo v trase, kterou s dětmi pravděpodobně stejně půjdete, pokud míříte přes Vodičkovu, Františkánskou zahradu nebo Václavské náměstí.
• Nová radnice, Mariánské náměstí 2: Páternoster na Nové radnici je veřejnosti dostupný jinak než ostatní místa. Nejde o volné svezení. Funguje jako komentovaná prohlídka a je potřeba sledovat aktuální termíny, vstupné a věkové omezení.

Doporučení pro návštěvu páternosterů s dětmi

Páternoster není dětská atrakce. Je to funkční výtah v běžné budově, takže se hodí hlavně pro děti, které zvládnou počkat, poslouchat pokyny a nastoupit společně s dospělým. Nejlépe funguje u dětí od 6 nebo 7 let. Už většinou chápou, že musí počkat, držet se dospělého a nastoupit až ve správný moment. U předškoláků buďte opatrní.

Nejlepší je všední den dopoledne nebo brzy odpoledne. Budovy bývají klidnější a méně překážíte lidem, kteří výtah opravdu potřebují používat. Vyhněte se době oběda a konci pracovní doby. Víkend není ideální pro volně přístupné budovy. Páternoster nemá dveře a nezastavuje. Dětem předem řekněte pravidla: nastupuje se jen s dospělým, neběhá se kolem výtahu, nestrká se do kabiny, nejezdí se pořád dokola, když je vstup zakázaný, jde se dál.

Čtěte také: návod, jak vyčistit asfalt z podlahy bez poškození povrchu

Krátká trasa centrem pro páternosterové dobrodružství

Pokud chcete z páternosterů udělat krátkou procházku, zkuste jednoduchou trasu: Začněte u Paláce YMCA na Na Poříčí. Odtud pokračujte přes Náměstí Republiky a centrum směrem k Vodičkově. Tam zkuste Úřad MČ Praha 1 a pasáž U Nováků. Nakonec projděte přes Lucernu nebo Františkánskou zahradu. Celé to zabere zhruba 45 minut až hodinu a půl. Záleží na tempu dětí a na tom, kde se skutečně dostanete dovnitř.

tags: #jak #se #dostat #na #strechu #lucerny

Oblíbené příspěvky:

• Konstrukce a rozměry nábytku Domestav
• Jak vybrat a položit vinylovou podlahu světlé dřevo
• Jak na vruty pro OSB 12mm
• výhody pískovce pro exteriéry
• Specifikace kanalizačního šachtového dna