Optimální tloušťka polystyrenu pro zateplení 50 cm široké zdi

Plánujete zateplení fasády vašeho domu a řešíte, jakou tloušťku izolace zvolit? Tato otázka je jednou z nejčastějších, s nimiž se klienti obracejí na odborníky. Výběr správné tloušťky izolace přímo ovlivňuje, kolik tepla uniká z vašeho domu ven, a tím i vaše náklady na vytápění.

Proč je důležitá správná tloušťka izolace?

Zateplit si dům a ušetřit tak na nákladech za vytápění je cílem většiny majitelů nemovitostí. Podle průzkumu Asociace výrobců minerální izolace (AVMI) zateplili majitelé novostaveb v průměru 13,5 cm izolace. Mnoho Čechů si myslí, že tenčí izolace postačí. Podle odborníků ale tloušťka okolo 13 centimetrů rozhodně nestačí. Lidé pak kvůli tepelným únikům zbytečně tratí desítky tisíc korun ročně.

Tloušťka tepelné izolace přímo ovlivňuje, kolik tepla uniká z vašeho domu ven. Čím tlustší izolace, tím menší tepelné ztráty a tím nižší náklady na vytápění. Je však nutné si uvědomit, že vztah mezi tloušťkou a úsporou není lineární. Největší efekt má první vrstva izolace.

Rosný bod a kondenzace vlhkosti

Základní podmínkou je, aby tloušťka izolace byla alespoň taková, aby se mezi izolací a zdivem netvořil při nižších teplotách rosný bod a voda v tomto místě nekondenzovala. Při vaření, koupání i dýcháním uniká do místnosti velký objem vodních par a důležitým parametrem zateplení je schopnost fasády odvádět vzniklou vlhkost z objektu.

Pokud se zvolí příliš tenká šíře zateplení, může to mít velmi nepříznivý efekt pro stavbu. Může totiž dojít ke vzniku tepelných mostů, dále pak ke kondenzaci a vzniku plísní. Plísně vznikají tam, kde je nadměrná relativní vlhkost, která se sráží na chladném vnitřním povrchu obvodové konstrukce.

Čtěte také: správná tloušťka Mirelonu

Doporučená tloušťka izolace pro různé typy zdiva

Správná tloušťka izolace je 18 cm nebo více - podle typu zateplované stěny. Tloušťka izolace se v závislosti na typu zdiva a jeho tloušťce liší, ale v zásadě jsou často výrazně pod doporučovanými hodnotami.

Pro zateplování stěn o tloušťce 30-50 cm je minimální doporučená tloušťka 12-16 cm. V takovém případě už rosný bod bezpečně zůstává v izolantu a nezpůsobuje další problémy. Obecně se doporučuje volit polystyren o tloušťce 14 až 20 cm, podle konstrukce zdí u vašeho domu, ale také podle typu polystyrenu, který se rozhodnete použít.

Normou stanovená optimální tloušťka izolace pro novostavby s 30 cm tlustými zdmi se liší podle použitého materiálu:

  • Pro keramické tvárnice to je 18 cm.
  • Pro pórobetonové tvárnice 16 cm.

U renovací panelových domů nebo domů postavených ze starších typů cihelného zdiva je to dokonce přes 20 cm.

S ohledem na předpokládaný vývoj cen energií v budoucích letech se dnes odborníci shodují na tloušťce 14-16 cm, pro maximální efekt doporučují i 20 cm zateplovací izolace. Obecně se tedy standardní dům zatepluje polystyrenem tloušťky okolo 15 cm, nízkoenergetický 25 cm a pasivní polystyrenem tloušťky 30 cm pěnového polystyrenu.

Čtěte také: Výběr hmoždinek pro tlustý polystyren: podrobný průvodce

U pasivních domů se používá větší tloušťka zateplení. Naprosto totožné dilema pak budete řešit i v případě, že si zvolíte izolaci z minerální vaty, zde se nejčastěji používá šířka izolace v rozmezí 120 až 240 milimetrů, přičemž kontaktní fasádu a izolací o tloušťce 240 mm považujeme za mimořádně energeticky úspornou.

Porovnání cihlového zdiva s izolací a bez ní

Často se nabízí varianta, která má stejné výsledné parametry a přitom je levnější a jednodušší. Zvažuje se například použití Porothermu 500mm HI CB oproti Porothermu 240mm PD/CB s 200mm polystyrenu. Když se tyto varianty hodí do kalkulačky, tepelné vlastnosti mají téměř shodné, ba dokonce varianta bez zateplení je na tom o trochu lépe (Rt(varianta a) = 6.11, Rt(varianta b) = 5.93).

Z praktického hlediska:

  • Stěny jsou téměř stejně tlusté, takže uživatelsky není rozdíl.
  • Zateplení je spousta člověkodní na stavbě navíc, což stavbu prodražuje, odhadem více než o kolik stojí tlustší cihly.
  • Při požáru je polystyren rizikový.
  • Pod zateplení lezou mravenci.
  • Zateplení má omezenou životnost.
  • Stěna z jedné cihlové vrstvy lépe dýchá než slepenina z polystyrenu.

Přesto je v dnešní době "módou" stavět domy z tenkých cihel a oplácávat je polystyrenem, i když se nabízí jednodušší řešení se stejnými izolačními parametry.

Ekonomická návratnost a dotace

Šetřit na tloušťce je nesmysl: roční ztráty se mohou vyšplhat do desítek tisíc korun. Tloušťku izolace lidé podceňují dlouhodobě. Její průměr sice za deset let narostl o 30 %, ale zůstává na 13 centimetrech, tedy hodně pod doporučenými hodnotami.

Čtěte také: Vlastnosti polystyrenu pro OSB

Proč se tedy lidé zbytečně okrádají o budoucí úspory z cen energií? Z průzkumu vyplývá, že dvě třetiny (67 %) investorů se vůbec nepodílí na rozhodování o zateplení fasád. Hlavním důvodem, proč se majitelé domu nebo stavební firmy odchýlí od norem a projektu, je pravděpodobně snaha výstavbu zlevnit.

Pokud je důvodem snaha zlevnit výstavbu, tak to podle odborníků vůbec nedává smysl. Snížením tloušťky izolace se při výstavbě ušetří jen pár desítek tisíc korun. Avšak za vytápění a chlazení pak majitel domu v dlouhodobém horizontu zbytečně zaplatí několikanásobek „uspořené“ částky. Nedostatečné zateplení zůstane na stavbě klidně i padesát let. Během té doby se tak tepelné ztráty vyšplhají do statisíců korun.

PŘÍKLAD: Rozdíl v roční spotřebě energie potřebné pro vytopení velmi dobře a nedostatečně zatepleného domu může být 50 kWh i více na metr čtvereční vytápěné plochy. Majitel domu o velikosti 150 m², který podcení tloušťku izolace a vytápí plynem, tak prodělá ročně 10 tisíc korun, v případě elektřiny to může být i více než 20 tisíc korun.

Na zateplení rodinných i bytových domů je navíc možné získat dotace obvykle mezi 30 a 40 procenty z nákladů na zateplení. Ti, kteří této možnosti nevyužijí, se tak vlastně okradou dvakrát: „Kvůli malé tloušťce izolace nespoří, jak by mohli, a další peníze nechají doslova ležet na zemi. Dotační programy totiž bedlivě hlídají, aby úspory měly smysl.“

Investice do zateplení fasády polystyrenem se vrátí poměrně rychle. Návratnost investice při použití kvalitního pěnového polystyrenu na zateplení fasády podle odborníků činí pouze okolo 7 let pro zemní plyn a 5 let pro akumulační elektrickou energii. Prostředky na energeticky úsporné renovace budov, primárně na zateplování, lze čerpat např. z programů Nová zelená úsporám (NZÚ) či Kotlíkové dotace, ale i z řady dalších. Žádat o dotaci lze v jakékoliv fázi zateplení, tedy před stavbou, v jejím průběhu, ale i po jejím dokončení. Je nicméně třeba doložit všechny faktury.

Materiály pro zateplení fasády

Z hlediska výběru materiálu pro zateplení fasády se nabízí minerální izolace nebo polystyren (EPS). Hlavním kritériem výběru by měly být izolační vlastnosti materiálu.

Pěnový polystyren (EPS)

Pěnový polystyren je nejoblíbenějším zateplovacím materiálem v České republice pro své izolační schopnosti, pevnost, ale i lehkost materiálu. Používá se proto při aplikacích, kde je výhodou menší měrná hmotnost při vyšší pevnosti a nižší nasákavosti. Tedy při zateplení fasád, zateplení podlah a plochých střech. Na fasádách českých domů v současnosti zaujímá zateplovací polystyren dokonce 70% podíl. Velkou předností zateplovacího polystyrenu je i jeho velmi dobrá recyklovatelnost.

U nejběžnější fasádní izolace, EPS polystyrenu, se výrobcům podařilo vymyslet řadu modifikací k základnímu bílému EPS70. Klasický EPS polystyren má tepelný součinitel lambda v hodnotách λ = 0,036-0,038 Wm-1K-1.

Problémem u běžného neděrovaného EPS je zadržování vlhkosti. Hodnota součinitele difuzního odporu u běžného EPS μ = 30 - 70 se zlepší děrováním na hodnotu μ = 5 - 7. Nezbytně nutnou podmínkou při použití děrovaného EPS je dodržení skladby vhodných lepidel, stěrek a vnější povrchové omítky.

Šedý fasádní polystyren díky obsahu grafitu o 20% lepší tepelně izolační vlastnosti než bílý EPS 70F. Jeho součinitel tepelné vodivosti je 0,032 W/mK a právem je považován za nejúčinnější fasádní polystyren. Šedý polystyren sice perfektně izoluje, ale má téměř dvojnásobnou teplotní roztažnost oproti EPS 70F. Velkým nepřítelem pro šedé fasádní desky je přímé slunce. Proto je nezbytné při zateplení šedým EPS mít fasádu zastíněnou, zejména na místech přímého slunečního svitu. Jinak se desky nalepené přes den začnou večer prohýbat a tzv. „roztahat“.

Z tohoto důvodu jsou již na trhu unikátní děrované desky Perfect, které mají většinu objemu šedý EPS a na povrchu bílý EPS. Šedý EPS je o cca 20-30 % dražší než bílý EPS.

Polystyren Baumit Open je na trhu unikátní díky svým prodyšným vlastnostem. Jedná se o fasádní desky typu EPS 70F, ve kterých jsou cca dvoumilimetrové kruhové otvory pro odvod vodních par v rastru 2x2cm po celé ploše desky. Fasádní desky Baumit Open Reflect jsou na bázi šedého polystyrenu s bílým nátěrem na lícové straně desky. Mají difuzní otvory po celé ploše desky a lepší tepelně izolační vlastnosti cca o 20%.

Extrudovaný polystyren (XPS) se používá téměř na všech stavbách, ale jeho využití je většinou omezeno pouze na oblast soklu nebo izolace základové desky. XPS je nenasákavý, obvykle s tzv. uzavřenou buněčnou strukturou. Soklový polystyren Perimetr SD doporučujeme použít na zateplení soklu v min. síle 8cm.

Minerální vata

Druhým nejčastěji využívaným izolantem u nás je minerální vata, která se používá k izolaci šikmých střech, příček a provětrávaných fasád. Nevýhodou zateplovací vaty je její dvojnásobná cena a zvýšené nároky při aplikaci na fasádu.

Izolační vlastnosti minerální vaty a polystyrenu jsou zhruba srovnatelné. Dalšími kritérii jsou nehořlavost a zvuková neprůzvučnost. Tady ale mnohem lépe skóruje minerální vata, která je nehořlavá, protože je vyrobena z kamene nebo skla, a zároveň dobře pohlcuje hluk díky své hutnosti.

Minerální vata je kvalita, která vydrží po generace: navíc vata dýchá, na rozdíl od EPS je to akustická izolace a je nehořlavá. Tato tradiční izolace má tepelný součinitel lambda v hodnotách λ = 0,036-0,038 Wm-1K-1, což představuje průměrnou hodnotu. Naopak má ze všech materiálů nejlepší součinitel prostupu vodních par μ = 1, což se může zdát jako velká výhoda. Jenže, pokud uzavřeme povrch fasády stěrkou nebo povrchovou úpravou s vyšším součinitelem μ, tak se hromadí molekuly vody ve vatě a dochází ke kondenzaci přímo v materiálu. Voda postupně stéká svou vahou do dolní části fasády k zakládacímu profilu a vzniká zde trvale vlhké místo. To je samozřejmě ideálním prostředím pro vznik plísní a řas, které se postupně rozšíří na celou fasádu.

Minerální vata má také ze všech uvedených materiálů nejvyšší objemovou hmotnost, což je nutné zohlednit zejména u větších tlouštěk a ve spolupráci s odborníkem zvolit vhodný druh kotvení.

Chyby při zateplování a jak se jim vyhnout

Mnoho případů zateplených domů bylo zpočátku ozdobou ulice, ale za nějaký čas se z nich staly nevzhledné šedozelené objekty, kterým navíc při každé změně počasí nebo silném slunečním svitu vylezou na povrch fleky. V praxi mohou nastat dvě situace z nichž ani jedna není žádoucí, buďto zvolíte příliš tenkou šíři zateplení, což nebude mít požadovaný efekt, navíc může toto zateplení mít velmi nepříznivý efekt pro stavbu. Na druhou stranu, pokud zvolíte příliš širokou izolaci, nedosáhnete nikdy toho, aby se vám tato investice vrátila.

Nejčastější chyby

  1. Částečné zateplení domu: Tím, že zateplíte pouze jednu nebo dvě stěny, přesunete nežádoucí jevy na jiné místo a teplo vám uniká dále a o to intenzivněji na místech, kde jste zateplení stěn neprovedli. Tento jev může vést ke kondenzaci vlhkosti, zvýšení teploty a vzniku plísní.
  2. Chybné založení zateplovacího systému: Nesprávné založení na dřevěnou lať v kombinaci perlinka a větší vrstva lepidla vždy dopadly nefunkčně a nevzhledně. Nedodržení doporučené výšky založení (min. 30 cm pod stávající podlahu) vede k tepelným mostům, vlhnutí omítky a plísním v oblasti podlahy.
  3. Míchání materiálů a šetření na kvalitě: Použití obyčejného cementového lepidla místo předepsaných a certifikovaných lepidel, nekvalitní izolant, levné nesystémové hmoždinky nebo dovozová „čínská perlinka“ jsou zásadními chybami. Tyto materiály neplní svou funkci, vedou k praskání, odlupování a degradaci celého systému.
  4. Nedostatečná tloušťka tepelné izolace: Co dříve stačilo zateplit 5-8 cm, dnes vyžaduje 12-14 cm, a to se bavíme o minimálních hodnotách. Dnes jsou již důkazy z realizovaných fasád z let 1992-2000, kdy byly použity izolanty o tl. 50mm (vata, polystyren). Při jejich demontáži se nabízel nehezký pohled na vlhký a zplesnivělý povrch stěn pod izolanty, kde za roky nakondenzovala voda, která se držela mezi izolantem a stěnou.
  5. Nízká cena za každou cenu: Šetření 20-30 tisíc korun na fasádě se projeví na kvalitě práce nebo na výběru a nákupu materiálu. Fasáda je jedním z nejdůležitějších plášťů budovy, který ji chrání od povětrnostních vlivů, chladu, horka, sucha, mrazu, deště.
  6. Použití sytých odstínů barev: Výrobci fasádních barev a omítek nedoporučují na kontaktní zateplovací systémy použít odstíny, jejichž světelná odrazivost stanovená indexem HWB je nižší než 25% (akrylátové a silikátové omítky) a 30% (silikonové, silikon-silikátové omítky). To vede k přehřívání výztužné vrstvy s omítkou, kde může teplota v letních měsících dosahovat až +70°C.
  7. Zateplení na poslední chvíli (v nevhodných teplotách): Zateplování v podzimních a zimních teplotách je nejisté a zbytečně komplikované. Doporučuje se neprovádět nic pod +5°C.
  8. Nezrovnaný podklad pod zateplení: Nejčastější hrubou chybou je podlepování izolantu izolantem. Toto řešení vytvoří nesoudržné souvrství nalepených izolantů s nejistou pevností podkladu.
  9. Zateplení vlhkého podkladu: Podklad pod zateplení fasády kontaktním způsobem musí být čistý, suchý, nosný, bez mastnot a nečistot. Pokud by se na mokrý podklad nalepily fasádní polystyrenové desky, začala by se vlhkost objevovat na vnitřní straně zdi, kde by se začaly vyskytovat plísně. U novostaveb postavených z pórobetonových tvárnic nebo keramických cihel se doporučuje zateplovat až za 12 měsíců po postavení.

Jak správně vypočítat potřebnou tloušťku izolace

Při plánování zateplení fasády je nutné nejprve zjistit skladbu konstrukce zdiva, jaké jsou součinitele teplotní vodivosti jednotlivých vrstev a také tloušťky těchto vrstev. Tyto hodnoty se pak vloží do vzorce pro výpočet teplotního odporu tedy R (dané konstrukce) = d/λ. Následně se zjistí doporučená hodnota odporu dle norem, od kterého se odečte výsledné R z předešlého výpočtu. Tento výsledek, označený jako R1, se dosadí do vzorce pro minimální tloušťku tepelné izolace. V oblasti tepelných izolací se však nejčastěji bavíme o mírách v milimetrech.

Příklad z praxe:

Dům je zděný z dutých cihel o průměru 30 cm, dále pak s předstěnou z klasického sádrokartonu RB(A) a minerální vatou mezi zdivem a sádrokartonem o tloušťce 5 cm. Nezapomenout v tomto případě nesmíme ani na omítku. Pro každou konstrukční vrstvu si tak musíme spočítat R dle vzorce R = d/λ.

Vrstva Tloušťka (d) Tepelná vodivost (λ) Tepelný odpor (R)
Duté cihly 0,3 m 0,250 Wm-1K-1 1,2
Minerální vata 0,05 m 0,056 Wm-1K-1 0,89
Sádrokarton 0,125 m 0,22 Wm-1K-1 0,57
Omítka 0,015 m 0,8 Wm-1K-1 0,02
Celkové R 2,68 m2K.W-1

Doporučený odpor činí dle normy 4,4 m2K.W-1.

Takže Rm = 4,4 - 2,68 = 1,72 m2K.W-1.

Pak d = Rm * λ * 1,1 (kde λ je součinitel tepelné vodivosti zvoleného materiálu).

Pro polystyren s λ = 0,051 Wm-1K-1 je d = 1,72 × 0,051 × 1,1 = 0,09 m, takže doporučená tloušťka vrstvy zateplení činí 10 cm.

tags: #jak #tlusty #polystyren #na #50cm #sirokou

Oblíbené příspěvky: