Jak udávat betonárce číslo betonu a další informace

Ať už stavíte dům, rekonstruujete nebo třeba budujete venkovní terasu, bez betonu se neobejdete. Příprava betonové směsi, která bude pevná, stálá a odolná, je pro úspěšnou realizaci zásadní, bohužel se však často podceňuje. Nejjednodušší cestou za kvalitním betonem s jasně danými vlastnostmi je použití předpřipravené betonové směsi z betonárky.

Specifikace a objednávka betonu

Pro výrobu betonu v ČR platí evropská technická norma ČSN EN 206+A1 a doplňková česká technická norma ČSN P 73 2404. Obě normy zahrnují stejné pevnostní třídy betonu se stejnými požadavky na pevnosti betonu, liší se ovšem v dalších požadavcích podle stupně vlivu prostředí (SVP). Obě normy zahrnují část betonů naprosto identických a v části betonů se odlišují. Navíc ČSN P 73 2404 obsahuje požadavky na betony s životností 50 let a zpřísněné požadavky na betony s životností 100 let.

Kromě technických norem jsou v ČR požadavky na beton obsaženy ještě ve zvláštních předpisech některých investorů, a to pro pozemní komunikace (TKP SPK), pro železniční stavby (TKP staveb SD) a vodní stavby (TKP staveb ŘVC). Pro běžné konstrukce bez speciálních požadavků se obvykle používá beton specifikace podle ČSN P 73 2404.

Objednávka betonu musí mimo jiné obsahovat jednoznačné požadavky na typ a kvalitu betonu, které jsou popsány formou tzv. specifikace. Specifikace betonu je soubor parametrů betonu, sloužící k jednoznačnému výběru vhodné typové receptury betonu do objednávky. Povinné parametry zahrnují českou technickou normu, podle které je beton specifikován.

Pevnostní třídy betonu

Beton se dělí na tlakové třídy a odpovídající třídy v závislosti na jeho vlastnostech. Pevnost betonu v tlaku se stanoví zkoušením. Tento parametr odráží zatížení, které daný beton může nést bez známek destrukce během jeho dlouhodobé expozice. Standardně je pevnostní třída betonu deklarovaná podle pevnosti betonu v tlaku dosažené při normových podmínkách (ve vodě a při 20 °C) ve stáří 28 dní.

Čtěte také: Klíč k trvanlivosti betonu v zimě

Například třída C 20/25 znamená charakteristickou pevnost betonu 20 MPa (tj. 200 kg/cm2) stanovenou na tělese tvaru válce a pevnost 25 MPa (tj. 250 kg/cm2) stanovenou na tělese tvaru krychle. Dříve používaný a dodnes běžný způsob stanovení pevnosti je na krychelných vzorcích o rozměru 150 mm, tato pevnost je uvedena v označení vždy až za lomítkem. Charakteristická, dříve označovaná jako zaručená, pevnost betonu je minimální pevnost betonu, kterou musí správně zpracovaný beton dosáhnout po zatvrdnutí v konstrukci. Beton je vyráběn s určitou rezervou v pevnosti, proto musí minimální pevnost vyhovujícího betonu při výrobě zkušebních vzorků na betonárně dosahovat pevnosti o 4 MPa vyšší než je pevnost charakteristická. Při použití aktivních příměsí do betonu, jako je popílek, mikromletá vysokopecní struska a podobné materiály, pokračuje znatelný vývoj pevností betonu ještě po 28 dnech. V těchto případech je možné deklarovat pevnost betonu po 56 dnech nebo i po 90 dnech zrání. Takto deklarované betony jsou ekonomicky výhodné a je možné je použít zejména v teplejším období roku. Při době zrání jiné než 28 dní je nutno pevnostní třídu betonu doplnit údajem o době zrání, např. C 20/25/56.

Konzistence betonu

Konzistence betonu udává jeho tekutost a zpracovatelnost v rozsahu od zavlhlého (skoro suchého) betonu (S1) přes tuhý (S1/S2), plastický (S2) až tekutý (S3) a velmi tekutý (S4-S5) beton. Konzistenci betonu je nutné volit podle způsobu dopravy betonu a podle možností jeho dobrého zhutnění v konstrukci. Pro vibrovaný beton netenkostěnných konstrukcí s nehustou výztuží, např. vibrací. Pro pohledové betony a pro „tekuté" potěry. Nedostatečné zhutnění (obsah vzduchových pórů u neprovzdušněného betonu nad 3 %) významně snižuje pevnost betonu, směrně o 6 % na každé procento vzduchových pórů.

Další důležité parametry

• Odolnost proti mrazu (F): Ukazuje, kolik cyklů zmrazení a rozmrazení dané řešení vydrží bez ztráty pevnosti. Čím vyšší je tento ukazatel, tím lépe. Při stavbě nevytápěných prostor (vany, chaty s pravidelnými návštěvami) se bere v úvahu druh betonu pro mrazuvzdornost základu.
• Voděodolnost (W): Tento indikátor určuje, kolik vlhkosti bude beton absorbovat. Za písmenem W jsou čísla od 2 do 10 (ve skutečnosti existují značky W20, ale v soukromé výstavbě se nepoužívají). W2 a W4 - vysoká až normální nasákavost. Betonové třídy s takovou odolností proti vodě lze použít pouze na dobře odvodněné půdě (písky a hlinité písky) s hlubokými podzemními vodami. U W6 je absorpce vlhkosti již snížena a řešení s takovými vlastnostmi lze použít pro základy na půdách, které dobře neodvádějí vodu.
• Obsah chloridových iontů (Cl-): Chloridové ionty v betonu způsobují korozi ocelové výztuže a tím postupně degradaci celé betonové konstrukce, proto je jejich obsah v betonu omezován. Kategorie Cl1,0 - max. 1,0 % Cl/cementu, Kategorie Cl0,2 - max. 0,2 % Cl/cementu, Kategorie Cl0,1 - max. 0,1 % Cl/cementu.

Složení a hmotnost betonu

Beton je směs písků a štěrků nebo drtí, obecně nazývaných kamenivem do betonu, spojená pojivem tvořeným cementem, vodou a přídavkem příměsí a chemických přísad. V čerstvém stavu může být beton podle složení zcela tekutý, plastický nebo tzv. zavlhlý. Hlavními složkami betonu jsou cement, voda a písek nebo štěrk. Použít můžeme také speciální příměsi, které upravují vlastnosti betonové směsi. Cement v betonu působí jako pojivo. K výrobě betonu se používají různé druhy portlandského cementu.

Hmotnost (objemová) betonu může nabývat hodnot od cca 400 kg/m³ do cca 6000 kg/m³. Objemová hmotnost betonu se pohybuje od 300 kg/m³ až do 6 000 kg/m³. Výsledná hmotnost závisí na tom, kde a v jakých podmínkách bude betonová směs použita, volba kameniva a přísady do betonu. Beton s objemovou hmotností od 300 kg/m³ do 2 000 kg/m³ se označuje jako lehčený nebo lehký beton. Betony s objemovou hmotností menší než 1000 kg/m³ plavou na vodě. Většinou se používají na nenosné konstrukce - spádové, vyrovnávací a izolační vrstvy.

Hmotnost od 2 000 kg/m³ do 2 500 kg/m³ mají nejběžnější konstrukční betony. Beton s těžší objemovou hmotností než 2 500 kg/m³ se vyrábí pro speciální účely a použití. Má vysokou trvanlivost a odolnost proti požáru. Betony s vysokou objemovou hmotností se nejčastěji používají na stínící konstrukce v provozech s některým druhem záření (radiologická oddělení v nemocnicích, výzkumných ústavech apod.). Výroba těžkých betonů vyžaduje speciální postupy při výrobě, dopravě a zpracování. Speciálně musí být připraveno i bednění. Beton je výborným materiálem pro ochranu před účinky ionizujícího záření.

Čtěte také: Jak vybrat beton pro vaši stavbu: Betonárna vs. míchačka

Objemová hmotnost obyčejného betonu po správném zhutnění se pohybuje obvykle v rozmezí 2150-2350 kg/m³ a to v závislosti na složení betonu a jeho konzistenci.

Doprava a zpracování betonu

Doprava čerstvého betonu závisí na jeho konzistenci, tj. tekutosti. Beton zavlhlé konzistence může být dopravován běžnými nákladními automobily, pro beton plastické a tekuté konzistence se používají automíchače (automixy, autodomíchávače), umožňující beton během přepravy průběžně promíchávat a udržet tak jeho dokonalou homogenitu a dobrou zpracovatelnost. K dopravě betonových směsí se používají autodomíchávače značek MAN, IVECO, MERCEDES aj. o objemu 6-8m³.

Berte na vědomí, že dopravu pro suché/zavlhlé směsi (např. potěry/mazaniny) nenabízíme, ale na vyžádání můžeme doporučit naše partnery. Pokud potřebujete uložit beton na větší vzdálenost, popř. do výšky, zvolte možnost čerpání betonu. V případě potřeby dopravy betonu můžete využít:

• autodomíchávače o objemech 7 a 9 m³ betonu, přímo z autodomíchávače se pomocí koryt beton dostane do vzdálenosti max. 3-5 m.
• autodomíchávače o objemu 4 m³ s čerpadlem, tímto způsobem se beton dostane do vzdálenosti max. 10-15 m.
• autodomíchávače o objemu 9 m³ s dopravníkovým pásem, tímto způsobem se beton dostane do vzdálenosti max. 12-14 m.

Zpracování čerstvého betonu zahrnuje včasné uložení betonu do bednění nebo formy (korytem z mixu, čerpadlem, rozvoz stavebním kolečkem apod.) a jeho řádné zhutnění. Standardní doba zpracovatelnosti betonu od namíchání po uložení do bednění je 60 až 90 minut v závislosti na druhu betonu a teplotě prostředí. Dosažení zaručených vlastností ztvrdlého betonu a celé betonové konstrukce je dodavatelem betonu garantováno pouze za předpokladu správného postupu ukládání, hutnění a ošetřování betonu v konstrukci podle výše jmenovaných norem a norem souvisejících (mj. ČSN EN 13670 Provádění betonových konstrukcí).

Obecně je jakékoliv přidávání vody nebo přísad při dodání zakázáno. Ve zvláštních případech, pokud je to na zodpovědnosti výrobce, je možné přidat vodu nebo přísady za účelem úpravy konzistence na požadovanou hodnotu, a to za předpokladu, že nejsou překročeny mezní hodnoty uvedené ve specifikaci a přidání přísady je obsaženo v návrhu složení betonu. V každém případě musí být jakékoliv množství vody nebo přísady přidané do autodomíchávače zaznamenáno na dodacím listě. Při dodatečném zamíchání nesmí být doba kratší než 1 min/m³ a ne kratší než 5 minut po přidání přísady. Jestliže je na staveništi přidáno do autodomíchávače větší množství vody nebo přísady než připouští specifikace, pak tuto záměs nebo dávku je nutno zaznamenat na dodací list jako „neshodná".

Čtěte také: Tóny a materiály dřevěných dechových nástrojů

Beton svépomocí vs. beton z betonárky

Spousta stavebníků přemýšlí o tom, že si beton pro stavbu základů či jiných konstrukcí namíchá svépomocí. Tyto jednotlivé složky betonu se posléze v míchačce smíchají v předepsaném poměru, který se odvíjí od toho, jak kvalitní beton potřebujeme. Je rozdíl, zda se betonuje základ domu, příp. jiná nosná konstrukce, nebo je beton použit pro betonování nenosné konstrukce, kde lze použít beton méně kvalitní. Pokud se rozhodnete míchat beton svépomocí, máte na výběr ze dvou možností.

Ovšem je třeba myslet na to, že beton z betonárky je vždy namíchán v přesném poměru a jeho vlastnosti jsou vylepšovány různými přísadami a příměsemi. Ty zvyšují mrazuvzdornost betonu, odolnost proti korozi způsobenou karbonatací, chloridy či jinak agresivním prostředím. Podobných vlastností lze doma docílit jen stěží. Každá várka betonu bude mít mírně odlišné složení vzhledem k nepřesnému dávkování složek betonu po lopatách.

Byť se to na první pohled nemusí zdát být pravdou, míchání betonu v míchačce je zdlouhavé a pracné. Z uvedených cen je evidentně jasné, že beton namíchaný svépomocí a dopravený na místo je rozhodně levnější. Nicméně v případě, že potřebujete do 2. Při míchání betonu dávejte do stavební míchačky vždy jako první vodu, následně 3-4 lopaty kameniva a po promísení přidávejte postupně celou vypočítanou dávku cementu. Po zamísení cementu postupně přidávejte štěrk, dokud nebude mít beton požadovanou konzistenci. Míchejte přibližně 3 - 5 minut. Vodu dávkujte přiměřeně; přebytečná voda snižuje pevnost betonu a jeho životnost. Vezměte v úvahu, že v kamenivu je běžně obsaženo asi 5 - 15 % vlhkosti. Obzvláště při výrobě vnitřních podkladových betonů a potěrů se vyvarujte předávkování vody. Za předpokladu použití míchačky standardního objemu (tj. 120 litrů) budete pro výrobu metru krychlového betonu muset proces míchání zopakovat 8x. V případě potřeby většího množství betonu proto doporučujeme zakoupení již namíchaného betonu. Náš beton se vyznačuje garantovanou kvalitou, o kterou se stará náš tým technologických specialistů.

Příklad výpočtu ceny betonu namíchaného svépomocí

Beton bude v našem ukázkovém příkladu namíchán z jednoho pytle cementu, 40 litrů praného písku frakce 0/4 a 50 litrů štěrku frakce 4/8. Vzhledem k hmotnosti materiálu se jedná o poměr složek betonu 1:2,5:3 (cement-písek-štěrk).

Z tabulky vyplývá, že namíchání 70 litrů betonové směsi stojí cca 111 Kč. Pytlované betonové směsi oproti tomu vychází daleko dráž. Jeden pytel suché betonové směsi B20 o hmotnosti 40 kg stojí cca 150 Kč, přičemž z něj lze namíchat přibližně 20 litrů čerstvého betonu. Jeden kubík čerstvého betonu namíchaného z pytlované směsi tak vyjde v přepočtu na 7 500 Kč.

Cena betonu z betonárky

Cena betonu zakoupeného z betonárky se odvíjí od několika základních parametrů betonu. Platí, že čím vyšší pevnostní třída betonu, stupeň konzistence a čím odolnější beton, tím vyšší bude i jeho cena. Ceny se pohybují od 2 100 Kč/m³ betonové směsi až do 3 600 Kč/m³. Například beton pevnostní třídy C 20/25 bez nebezpečí koroze nebo narušení stojí 2 500 - 2 700 Kč/m³. Jedná se o betonovou směs, která se využívá například pro betonování základů. Další hojně používaný beton je pevnostní třídy C 16/20, který se využívá jako podkladní beton a beton pro betonování podlahy.

K ceně betonu je však třeba přičíst také cenu za dopravu, která se dle množství dopravovaného betonu pohybuje v rozmezí 15 - 25 Kč/km. Pokud budete betonovat podlahy ve vyšším patře a budete k tomu potřebovat čerpadlo betonu, počítejte s dalšími penězi navíc. Cena za čerpadlo na beton se odvíjí od toho, jaký typ čerpadla a jakou velikost čerpadla pro čerpání betonu budete potřebovat. U čerpadla s výložníkem počítejte s cenou za dopravu okolo 40 - 55 Kč/km.

Míchání betonu svépomocí

Míchání betonu je základní dovednost pro mnoho stavebních projektů. Hlavními složkami betonu jsou cement, voda a písek nebo štěrk. Stejně snadné jako jeho složení je také míchání betonu. Přitom je rozhodující správný poměr jednotlivých přísad.

Výpočet množství betonu

• Velké množství betonu (přes 45 l): Budete potřebovat při stavbě základů, například pro zídky. Kromě vlastního materiálu budete používat kolečko, lopatu a stavební míchačku na beton.
• Střední množství betonu (cca 12 l): Stačí stavební míchadlo, stavební vědro, lopata a kbelík s vodou.
• Malá množství betonu (do 12 l): Lze bez problémů zpracovat ručně pomocí zednické lžíce ve stavebním vědru.

Tip: V případě malého množství si můžete ušetřit čas a námahu pomocí hotových směsí betonového potěru. Stačí, když ke směsi přidáte zhruba celé určené množství vody a mícháte, dokud nezapracujete všechen suchý materiál.

Stanovení směšovacího poměru

Než začnete, doporučujeme připravit si pomůcky a mít je v blízkosti stavby po ruce. Vhodné je použít ochranné prostředky a oblečení: beton může dráždit pokožku, pracovní rukavice a dlouhé rukávy vás tak ochrání. Kromě cementu a vody patří do betonu také písek o zrnitosti do 2 mm nebo štěrk o zrnitosti do 32 mm. Poměr mezi cementem a pískem nebo štěrkem je 1 : 4. V zásadě platí, že čím vyšší je podíl cementu, tím je beton tvrdší. Pro většinu zahradních projektů, jako jsou základy pro terasu, stačí třída pevnosti C12/15.

Při míchání betonu je důležitý správný poměr mísení. Jedna jednotka cementu se rovná čtyřem jednotkám písku. Voda se následně přidá podle potřeby. Množství vody určuje pozdější konzistenci betonu. S větším množstvím vody bude směs kašovitější a základy se tak budou snáze zalévat. Méně vody vytváří vlhký beton, který se lépe nanáší třeba na svislou podpěru obrubníku.

Jak namíchat beton

Doporučujeme míchat cement a vodu s pískem nebo štěrkem tak dlouho, dokud směs nedosáhne požadované pevnosti. Doporučená metoda závisí na celkovém množství. Pokud používáte míchačku na beton, zacházejte se zařízením opatrně, nesahejte dovnitř a zajistěte stabilitu.

Míchání betonu v míchačce

1. Stiskněte tlačítko Start a nechte míchačku rozběhnout.
2. Přidejte čtyři jednotky štěrku.
3. Přidejte jednu jednotku cementu.
4. Přidávejte postupně vodu, dokud hmota nedosáhne lehce lesklé konzistence.

Míchání středního množství betonu pomocí stavebního míchadla

1. Do stavebního vědra naplňte vhodné množství štěrku nebo písku a cementu a vše kompletně promíchejte stavebním míchadlem.
2. Následně pomalu přidávejte vodu, aby bylo možné množství později ještě zvýšit.
3. Míchadlem vše rozmíchejte, dokud nedosáhnete požadované konzistence.

Míchání malého množství betonu v maltovníku

1. Do stavebního vědra naplňte vhodné množství štěrku nebo písku a cementu a vše promíchejte zednickou lžící.
2. Následně pomalu přidávejte vodu, aby bylo možné množství později ještě zvýšit.
3. Zednickou lžící směs zpracujte, dokud nedosáhnete požadované konzistence.

Důležité rady při míchání betonu

Při míchání betonu dávejte do stavební míchačky vždy jako první vodu, následně 3-4 lopaty kameniva a po promísení přidávejte postupně celou vypočítanou dávku cementu. Po zamísení cementu postupně přidávejte štěrk, dokud nebude mít beton požadovanou konzistenci. Míchejte přibližně 3 - 5 minut. Vodu dávkujte přiměřeně; přebytečná voda snižuje pevnost betonu a jeho životnost. Vezměte v úvahu, že v kamenivu je běžně obsaženo asi 5 - 15 % vlhkosti. Obzvláště při výrobě vnitřních podkladových betonů a potěrů se vyvarujte předávkování vody.

Nesmí se připravovat velké množství betonu s předstihem. Brzy vám začne tuhnout a bude se s ním špatně pracovat. Při ručním míchání bude navíc obtížné důkladně promísit všechny složky. Zamyslete se také nad tím, kolik betonu budete celkově potřebovat. Betonové směsi se prodávají v různě velkých baleních, zpravidla 25 kg a více. Pokud víte, že si vystačíte s menším množstvím materiálu, pořiďte si výrobky z řady Izopro eko.

U výběru správného typu betonu a jeho umíchání vaše práce nekončí. Je nutné znát, jak dlouho tuhne a tvrdne, než povrch můžete maximálně zatížit. Beton ztuhne zhruba hodinu od smíchání směsi, poté začíná tvrdnout. Po týdnu dosáhne 70 % své pevnosti. Výslednou stabilitu konstrukce ovlivňuje i teplota. V tropickém létě doporučujeme betonovat večer, nebo povrch pravidelně kropit, aby nevyschl. Utvořily by se v něm trhliny, které snižují stabilitu konstrukce.

Čištění přístrojů a nářadí

Jakmile je betonování dokončeno, je vhodné všechny pracovní nástroje důkladně očistit vodou. Pracovní oblečení doporučujeme hned po použití namočit do vody. Ztvrdlý beton je už velmi obtížné odstranit z nástrojů a oblečení.

tags: #jak #udavat #betonarka #cislo #betonu #informace

Oblíbené příspěvky:

• Efektivní řešení pro kuchyni
• Výsuvné zásuvkové lišty
• Jak správně lepit tepelnou izolaci z EPS
• Přečtěte si recenzi parapetních žlabů REHAU
• Broušení sádrokartonu excentrickou bruskou pro hladké stěny