Jak správně upevnit hmoždinku do duté cihly

V každé domácnosti se dříve či později objeví nutnost připevnit ke zdi regál, poličku, nebo ke stropu nové svítidlo. Hmoždinka je malý, ale velmi důležitý pomocník, který umožňuje pevné a bezpečné kotvení vrutů a šroubů do různých typů stavebních materiálů. Hmoždinky zajišťují pevnost a stabilitu uchycených předmětů do zdiva.

Rozpoznání duté cihly a její specifika

Než začnete kutit, zkuste si zjistit z čeho je zeď vyrobena. Nejen, že je to třeba vědět kvůli výběru hmoždinek a vrutů, ale i k tomu, abyste použili správné nářadí.

  • Cihla jde poznat nejjednodušeji ze všech povrchů. Při vrtání zanechává typicky červený cihelný prášek.
  • Známým tipem je vzít tenký hřebík, a zkusmo jej zabít do místa, kam chceme požadovaný předmět upevnit. Pokud hřebík projde zdivem na celou délku, jste ve spáře. Pokud ovšem již po pár milimetrech narazíte na tvrdé zdivo, gratulujeme!
  • Základní rozlišení lze provést zaklepáním. Pokud zní materiál dutě, jde o děrované nebo dutinové cihly.

Ve starších stavbách se většinou setkáme s dutými cihlami. Kotvení do dutých materiálů je specifické a je nutné použít speciální hmoždinky. Mezi duté materiály můžeme počítat tyto typy a systémy: duté cihly; sádrokarton; cementovláknité desky; DTD (dřevotříska). Pro duté tvárnice, jak jejich název napovídá, jsou typické dutiny uvnitř obvodu, což zaručuje jejich lehkost - používají se proto pro stavbu příček a jiných konstrukcí, které tuto vlastnost musí mít.

Výběr správné hmoždinky do duté cihly

Při výběru hmoždinky je klíčové vědět, do jakého materiálu budete vrtat. I když se běžně používají univerzální stavební hmoždinky, nikdy nezajistí takovou pevnost jako speciální hmoždinky určené přímo pro daný typ materiálu. Hmoždinky do duté cihly využívají rozpěrné nebo chemické kotvy, které se v dutinách lépe roztáhnou. Hmoždinky do dutých cihel jsou charakteristické tím, že vytvoří tvarový styk s dutou částí stavebního materiálu. Základním principem hmoždinek určených do dutých cihel je vytvoření tvarového styku s cihlou. Hmoždinka může vysouvat „zoubky“ jako hmoždinka FUR nebo se tzv. zauzlovat. Hmoždinky do dutých materiálů jsou specifické tím, že umí vytvořit tvarový styk s cihlou - umí se zauzlovat a upevnit za příčku v cihle, nebo vysunout zoubky.

Typy hmoždinek vhodné pro duté cihly

Nabídka hmoždinek je opravdu pestrá, a proto je důležité zvolit správný typ i kvalitu. Do cihly lze zasadit jak talířovou, tak natloukací hmoždinku. Všichni výrobci mají varianty pro cihelný podklad, a proto si můžete bez starostí vybrat hmoždinky ideální pro Vás! Pro ukotvení do dutých materiálů lze použít hmoždinky univerzální stavební, uzlovací hmoždinky nebo hmoždinky do Porothermu, se kterými si většinou vystačíte pro uchycení a kotvení různých předmětů - obrazy, svítidla, poličky, lehké závěsné skříňky, držáky na ručníky či televizní konzole.

Čtěte také: Jak připevnit prkno k trubce

Uzlovací hmoždinky

  • Uzlovací hmoždinky se umí tvarově přizpůsobit dutině a udělat v ní uzlík, který brání vytažení.
  • Hodí se pro základní upevňování do dutých cihel pro předměty do 3Kg. Dodávají se i v prodloužených variantách.
  • Obecně lze říci, že na klasické připevnění poličky, světla, televize dostačuje uzlovací hmoždinka DUOPower.
  • Pro kotvení těžších předmětů, nebo předmětů, které budou dále zatěžovány a namáhány, například konzoly, skříňky, police, garnýže a ocelové profily pro konstrukci sádrokartonu, doporučujeme použít uzlovací hmoždinku Mungo MU, u které při dotahování dojde k zauzlování v dutině cihly a je bezpečně zajištěna proti vytažení z otvoru.

Rámové hmoždinky

Rámové hmoždinky s prodlouženou rozpínací zónou jsou tím správným řešením pro upevnění fasádních a střešních spodních konstrukcí, těžkých nástěnných skříní, hraněného dřeva, kabelových žlabů, bran a dveří. Pro vytvoření rastru pro odvětrávanou fasádu volíme rámovou hmoždinku FUR nebo SXRL.

Talířové hmoždinky

Talířové hmoždinky do děrované cihly např.: Heluz nebo Porotherm jsou určeny pro dodatečné ukotvení fasádních izolačních desek pro zateplení fasády domu. Za nás doporučujeme například talířovou hmoždinku s kovovým trnem od výrobce Wkret-Met, která se výborně hodí jak do plných, tak děrovaných cihel. Tato talířová hmoždinka je prodávána v celém spektru velikostí, takže si určitě vyberete tu ideální pro vás. Talířové kotvící hmoždinky do děrované cihly doporučujeme při montáži předvrtávat bez příklepu, k vůli následné správné přídržnosti hmoždinky k obvodové stěně.

Chemické kotvy

Pokud ale chcete mít jistotu, že bude ve zdi či stropě a jakémkoli dutém materiálu držet opravdu vše na svém místě, a ještě spolehlivěji a šetrněji ke zdivu samotnému, sáhněte po chemické kotvě - chemické hmoždince. Jedná se o dvousložkovou hmotu - kotvicí maltu na bázi pryskyřice. Tuto technologii můžete bez obav využít i doma. S chemickými kotvami lze bezpečně ukotvit i vysoká zatížení, jako jsou zábradlí nebo přístřešky.

Chemická kotva zaručí:

  • vysokou únosnost;
  • dlouhou životnost kotvených prvků;
  • vhodnost pro plné i duté materiály;
  • bezpečné kotvení i v rozích a blízko hran - nevzniká zde tlak na materiál okolo kotvy.

Hmoždinky s límcem nebo bez límce?

Některé hmoždinky mají vyšší okraj (límec), který může být buďto krátký nebo dlouhý. Hmoždinka bez límce je vhodná především pro průvlačnou montáž. Díky své konstrukci zapadne celá do vyvrtané díry a získáte tak rovnou dosedací plochu. Z tohoto důvodu nemůže překážet při umisťování předmětů, které se na zeď upevňují. Hmoždinka s límcem oproti tomu najde uplatnění například v případě, že vrtáte do dutinových a děrovaných materiálů, jelikož oproti variantě bez límce do předvrtaného otvoru nezapadne. Čím delší bude okraj, tím lepší bude pevnost při kotvení.

Čtěte také: Montáž radiátoru na sádrokartonovou stěnu

Důležité kroky před kotvením do duté cihly

Jak vrtat do duté cihly

Při vrtání do dutinové cihly je velmi důležitou a opomíjenou věcí vrtání otvoru bez příklepu. Příklep vrtacího kladiva většinu příček rozbije a z požadované díry o průměru 10mm je minimálně 14mm. V takové díře se pak hmoždinka protáčí již při utahování a ve finále nemá potřebnou nosnost. Do dutých tvárnic vrtejte zásadně bez příklepu - ten by příčky uvnitř poničil, otvor by byl větší a hmoždinka by se protáčela. Otvory vrtáme stavebními vrtáky, do dutých materiálů bez příklepu. Vrták použijte do zdiva s tvrdokovovým břitem. Zahajte vrtání vypnutým příklepem a nízkým počtem otáček. Až vrták zabere, zvyšte počet otáček.

Důležitým krokem před samotným kotvením je vyvrtání správného průměru a hloubky otvoru v závislosti na použité hmoždince. Obecně platí, že průměr otvoru se rovná vnějšímu průměru hmoždinky. TIP: Do měkkých stavebních materiálů se doporučuje vyvrtat díru o 1 mm menší než je průměr hmoždinky. Při montáži se nebude hmoždinka protáčet a zvýší se její nosnost.

Čištění a hloubka otvoru

Z vrtaného otvoru vždy odstraňte prachové částice ideálně vysavačem a umístěte hmoždinku. Otvor vyčistěte od prachu (např. vysavačem). Vyvrtané otvory pečlivě vyčistěte speciálním kartáčkem, použijte i vývěvu či vysavač. Čištění proveďte alespoň dvakrát.

Hloubka otvoru musí být delší, než délka hmoždinky, aby šla celá zarazit do otvoru. Vyvrtaný otvor pro hmoždinku musí být vždy hlubší než je délka hmoždinky. Obecně je doporučeno vrtat otvor hlubší o velikost průměru hmoždinky. Pokud byste nevyvrtali dostatečně hluboký otvor, vrut by nebylo možné správně zavrtat.

Volba délky hmoždinky a vrutu

Zvolte správnou délku: Pokud je to možné, volte do dutého materiálu takovou hmoždinku, která se bude moci zapřít za tu nejsilnější nosnou stěnu. Snažíme se tedy volit délku hmoždinky tak, aby se zauzlovala za tu nejsilnější nosnou stěnu. Tím, že zvolíme delší hmoždinku a posuneme kotvení do slabších příček, nosnost hmoždinky nezvýšíme. Navíc bude taková hmoždinka i zbytečně dražší. Délku hmoždinky volíme tak, aby se hmoždinka ukotvila za nejsilnější stěnou.

Čtěte také: Dosáhněte precizních řezů s hoblíkem

Pro správnou funkčnost, pevnost a nosnost ukotvení pomocí hmoždinky je důležitá správná volba rozměru vrutu nebo metrického šroubu. Délku vrutu volíme delší o cca 5 mm, než je délka hmoždinky a dále musíme k délce přičíst tloušťku připevňovaného materiálu. Obecně se lze při výběru hmoždinky držet následujícího pravidla - sečtěte délku hmoždinky a tloušťku předmětu, který budete ke zdi připevňovat a přičtěte ještě 5 milimetrů, aby šroub mohl hmoždinku rozepřít v celé její délce. To samé a s ještě větším důrazem platí u uzlovacích hmoždinek, protože přesahující část šroubu musí zachytit hmoždinku a přitáhnout ji. Při maximálním zašroubování vrutu musí špička vrutu přesáhnout přes konec hmoždinky. Správnou délku vrutu už víme, neméně důležité je také vybrat správný průměr vrutu. Pokud byste zvolili malý průměr vrutu, mohl by z hmoždinky vyklouznout. Průměr vrutu by měl činit minimálně polovinu průměru hmoždinky.

Jak dotáhnout hmoždinku

Vruty, pokud možno vždy dotáhněte ručně - sami citem poznáte, kdy bude dotažena hmoždinka tak akorát a nedojde k jejímu přetažení, které by způsobilo snížení únosnosti. Nepřetahujte vrut - mohl by hmoždinku poškodit.

Montážní postupy

Při aplikaci hmoždinky je důležité vybrat správný průměr vrtáku pro vyvrtání díry, který závisí na průměru hmoždinky.

Předsazená montáž

Předsazená montáž probíhá tak, že se kotva osazuje do otvoru před samotným upevněním předmětu. Nejprve se přenese rozmístění otvorů z upevňovaného předmětu na kotevní podklad. Poté se vyvrtají a vyčistí otvory, do kterých se zasunou hmoždinky a předmět se upevní.

Průvlečná montáž

Průvlečná montáž podstatně zjednodušuje a urychluje osazení kotev při sériové montáži nebo při upevňování předmětů s více kotevními místy. Hmoždinka se do otvoru osazuje přes upevňovaný předmět a poté se zašroubováním ukotví v dutém materiálu. Když je otvor v upevňovaném předmětu větší než průměr vrtáku, lze předmět použít jako vrtací šablonu. Dle montovaného předmětu se vyvrtá otvor.

Jak pracovat s chemickou kotvou

Připevňování předmětů za pomoci hmoždinek a chemické kotvy není složitá záležitost a můžete tak této metody využít i v domácích podmínkách.

  1. Vyvrtejte potřebný počet otvorů. Při volbě průměru vrtáku a hloubce vrtání se řiďte průměrem šroubu či vrutu, potřebné údaje najdete na krabičce s upevňujícími přípravky nebo na stránkách výrobce.
  2. Vyvrtané otvory pečlivě vyčistěte speciálním kartáčkem, použijte i vývěvu či vysavač. Čištění proveďte alespoň dvakrát.
  3. Z kartuše po nasazení směšovače vytlačujte směs, dokud nebudou obě složky dostatečně promíchané - poznáte to podle barvy směsi. Až tu dokonale smíchanou můžete použít.
  4. Do otvorů vložte sítka, můžou být kovová či plastová.

Nosnost hmoždinek a doporučení

Nosnost hmoždinky je vždy závislá na její velikosti a druhu stavebního materiálu, do kterého se vkládá. Zpravidla je udávaná výrobcem na obalu. Maximální zatížení hmoždinky se odvíjí od materiálu, ve kterém je kotvena. Jako příklad si můžeme ukázat nosnost oblíbených univerzálních hmoždinek FISCHER DuoPower 10 × 50, u kterých platí dle materiálu tyto hodnoty: beton - 219 kg, plná cihla - 122 kg, pórobeton - 61 kg, sádrokartonová deska o síle 12,5 mm - 15 kg. Je tedy vidět, že nosnost se u dané hmoždinky může lišit opravdu rapidně.

Doporučené hmoždinky pro duté cihly

  • Hmoždinka Fischer DUOPOWER: Plastová hmoždinka do dutých cihel vyrobená ze dvou plastů. Hmoždinka je dostupná i v prodloužených variantách a patří mezi nejlepší hmoždinky do dutých cihel.
  • Rámová hmoždinka Fischer DuoXpand: Rámová hmoždinka do většiny stavebních materiálů. Dostupná varianta s vrutem se šestihrannou hlavou nebo se zapuštěnou hlavou. Povrchová úprava zinek bílý.
  • Rámová hmoždinka Fischer SXRL FUS: Všestranná rámová hmoždinka s variabilní kotevní hloubkou.
  • Hmoždinka Fischer UX: Univerzální uzlovací hmoždinka.

tags: #jak #upevnit #hmozdinku #do #duté #cihly

Oblíbené příspěvky: