Jak vybrat hokejku: Kompletní průvodce

Hokejka je klíčovým nástrojem hokejisty, je proto důležité vybírat ji pečlivě. Podobně jako si hůlka vybírá kouzelníka, musí i hokejka splňovat řadu kritérií, abyste s ní dokázali divy. Kvalitu hokejky určuje materiál, zpracování a především to, jak si bude rozumět s hokejistou, kterému má sloužit. Ani hokejka za několik tisíc vám neposlouží dobře, pokud nebude odpovídat vašim požadavkům a stylu hry.

Typy hokejek: Dřevo vs. Kompozit

Můžete si vybírat mezi dvěma typy: dřevěnými nebo kompozitovými hokejkami.

Dřevěné hokejky

Dřevěné hokejky jsou tradiční, nejstarší typ hokejových holí, který je i v dnešní době poměrně dosti rozšířenou variantou. Dřevěné hokejky nabízí lepší cit pro práci s pukem, jsou také odolnější vůči sekerám do hole. Největší výhodu skýtá jejich příznivá cena - staly se díky tomu miláčkem pro rekreační hokejisty v zimě na rybníce. Dřevo je co hledáte, pokud jednou ročně hrajete hobby hokej za barákem, nebo právě začínáte s hokejem.

V dnešní době se na výrobu používá speciálně upravené lisované dřevo se sklolaminátovou čepelí, která značně prodlužuje životnost čepele. Historicky se hokejky vyráběly ze dřeva - jasanu, buku, platanu, javoru, vrby, břízy nebo moruše.

Výhody dřevěných hokejek:

• Poskytují výbornou zpětnou vazbu pro precizní práci s pukem.
• Jsou odolné a bytelné - zvládnou nejeden souboj u mantinelu.
• Příznivá cena.
• Neotupují cit pro hru.
• Díky váze může v rušné situaci pomoci udržet puk líp než lehký kompozit.
• Paradoxně mohou být odolnější proti sekerám.

Nevýhody dřevěných hokejek:

• Vyšší hmotnost (oproti kompozitovým).
• Nasávají vlhkost, která postupně degraduje jejich vlastnosti.
• Časem měknou a snadněji se tak při střele lámou.
• Nižší životnost.

Kompozitové hokejky

Kompozitové hokejky jsou v současné době nejběžnější a zároveň nejprodávanější hokejky. Tyto hokejky pomalu, ale jistě začínají kralovat ve všech výkonnostních třídách. Kompozitní hokejky urazily od svého vývoje opravdu obrovský kus cesty, co se týče odolnosti a výdrže. Drtivá většina profesionálních hokejistů volí kompozitové hole. Základním materiálem je sklolaminát, ten může být doplněn karbonovým vláknem, grafitem nebo kevlarem. Od devadesátých let hole dál zpevňovaly a zlehčovaly karbonová vlákna, grafit a titan. Kvalitní celokompozit je hůl pro vás, jste-li vyhraný hokejista, nebo hráč, který láme tři dřevěné hokejky za měsíc.

Čtěte také: Velké dekorace z překližky: Zvířata

Na přelomu tisíciletí přišla další revoluce. Firmy začaly kompozitové hole vyrábět z jednoho kusu, čímž odstranily pocitovou výhradu vůči kompozitům - že v hokejce složené ze dvou dílů schází ten správný hokejový cit.

Výhody kompozitových hokejek:

• Lehkost.
• Výdrž.
• Možnost duálního kick pointu.
• Odolné proti vlhku a chladu.

Nevýhody kompozitových hokejek:

• Hlavně u kvalitních kompozitů dosti vysoká cena (která se ale může vyplatit, pokud vám hokejka vydrží dobu, během níž byste jinak zlomili dost levnějších holí, aby v konečném součtu stály víc než kompozit).
• Nižší a nepředvídatelná odolnost vůči sekerám.
• Nižší citlivost v rukou při vedení puku.

Délka hokejky

Délka hokejky je jedním z nejdůležitějších aspektů pro výběr hokejky. Je udávaná přímo na shaftu. Odhadovat vhodnou délku hokejky dle obecné tabulky je však ošemetné - zejména u člověka ve vývinu. Hokejka by se měla přizpůsobit vašemu stylu, nikoli váš styl hokejce, protože byla drahá (a špatně zvolená). Je stejně ošemetné spoléhat na možnost hůl seříznout nebo prodloužit. Delší hůl má obvykle hrubší rukojeť a taky vyšší Flex.

Obecně se dá říci, že délka hokejky by měla hráči dosahovat po bradu, když stojí na bruslích a hokejku má opřenou o špičku čepele. V případě, když je bez bruslí, tak pod nos. Známá metoda radí opřít hokejku o špičku čepele. Vzpřímená rukojeť by měla sahat k nosu hráče. Tohle je jen další hrubá metoda. I při shodné výšce míváme každý jiné držení těla, jinak dlouhé ruce, nohy - a hlavně - jinak dlouhý nos. Jinak je délka hokejky individuální věc. Zkušení hráči už si volí délku hole podle svého stylu hry, nebo postu, na kterém hrají. Délku hokejky lze snadno upravit seříznutím, případně naopak nastavením shaftu.

Pokud je hůl vyrobena z kompozitu, je možno ji prodloužit nástavcem.

Ani Jaromír Jágr by s kratší hokejkou neudělal tolik parády. Věnuj proto čas tomu, jak vybrat hokejku, ať se při střelách nemusíš hrbit a omezíš počet zlomených holí.

Čtěte také: Dekorace ze dřeva pro dům a hobby

Tvrdost hokejky (Flex)

Tvrdost hokejky udává číslo na shaftu hole - čím nižší číslo, tím měkčí je hokejka. Vyjadřuje sílu v librách (libra činí přibližně 0,453 kg), potřebnou k ohnutí rukojeti o jeden palec (2,54 cm). Při střele se rukojeť hokejky prohne. Pokud se prohne příliš, zpomalí se samotný výstřel, vytratí se přesnost. Uchopte hokejku, jako ji držíte při hře. Čepel opřete o zem. Ramenem a zápěstím ruky, kterou střílíte (tou nižší), se do hole (zlehka) opřete, jako byste chtěli vypálit zápěstím.

Velmi obecná metoda radí zvolit Flex odpovídající polovině váhy hráče v librách. Stejně těžcí hráči nemusí být stejně silní. Stejně silní hráči nemusí být stejně těžcí. K síle střely navíc přispívá více faktorů než síla/váha samotného hráče, jako třeba délka paží a z ní pramenící nápřah. Tabulka je však pouze orientační a obecná.

Při úpravě délky se ale tvrdost mění. Zkrácením rukojeti Flex zvýšíte. Prodloužením pak snížíte. Prodloužením hole se naopak sníží. Pokud hůl zkrátíš, flex se zvýší.

Každý hokejista má jinak silné ruce, proto se s výběrem správného flexu nemusíš trefit napoprvé. Čím silnější hráč je, tím vyšší by měl mít tvrdost hokejky. Technickým hráčům více svědčí měkčí hole. K rozvoji technických dovedností lépe slouží měkčí hokejky. Obránci a silově založení hráči více ocení tvrdší hole. Měkká hůl více pruží a prohýbá se při střelbě. Pokud nejsi tak technicky zdatný, mohou ti od ní odskakovat přihrávky. Ani sáhnutí po příliš tvrdé hokejce tě před odskakováním puku nevysvobodí. Přihrávky se budou opět odrážet daleko od hokejky a navíc tě z ní budou bolet ruce. Příliš tvrdé hokejky vás budou bolet ruce a od příliš měkké vám budou odskakovat puky - pokud však máte hbité prsty, měkčí hokejka je pro vás lepší varianta. Bude vás totiž nutit hrát si s pukem.

Tvrdší hole nemají delší životnost než měkké hokejky. Všechny hokejky časem ztrácí svou tvrdost.

Čtěte také: Váš zahradnický partner

Tabulka pro doporučenou tvrdost hokejky:

Bod ohybu (Kick-point)

Kick point neboli bod ohybu je místo na holi, které se při střelbě nejvíce prohne. Je bodem nehlubšího prohnutí rukojeti při střele. Právě z něj se hokejka po prohnutí vymrští do původního stavu a tím dá puku rychlost. Prohnutí slouží přenosu energie od hráče k puku. Před kompozitovými hokejkami vyráběnými vrstvením různých materiálů byl přirozený kick point vždy ve středu shaftu - a zůstával tam i po seříznutí. Technologie výroby kompozitů však umožňuje rukojeť zúžit v libovolném bodě, tak, aby se shaft při střele nejvíc ohnul právě tam - a tam se bude nejvíc ohýbat i po řezu.

Při nastavení nebo seříznutí hole se může kick point posunout. Především u středních bodů ohybu je tato záležitost velmi častá. Extra nízký kick point řez tolik neovlivní. Seříznete-li však podstatně kompozitovou hůl se středním kick pointem, střední kick point se posune výš.

Typy kick-pointů:

• Nízký kick point: Hůl s nízkým bodem ohybu je vhodná pro rychlé střely zápěstím či příklepem. Je jako menší luk. Nenatáhnete do něj tolik brutální energie, ale umožňuje vystřelit rychle. Nejčastěji po něm sahají útočníci.
• Střední kick point: Je typický bod ohnutí pro střelu nápřahem nebo příklepem, nejčastěji z mezikruží nebo od modré čáry. Ohne se delší úsek hole - výsledkem je silnější rána, ale za cenu zpomalení výstřelu. Ocení jej hráči, kteří střílí převážně s nápřahem.
• Hybridní (duální) kick point: Něco mezi. Pro všestřelce. Hybridní kick point nabízejí univerzální hole, které se stávají stále oblíbenější. Kick point se v tomto případě přizpůsobí úchopu hráče a posouvá se podle potřeby.

Čepel hokejky a její zahnutí

Čepel (blade) je možné rozdělit na patku (heel), špičku (toe) a střed (mid). Určíte dle toho, která část čepele je nejzakřivenější.

První věc, kterou byste měli vědět o zahnutí čepele hokejky, je, že máte spoustu možností. Zahnutí čepele volíte především podle toho, na kterou stranu hrajete - tedy zda jste levák či pravák. Vždy začni vybírat hokejku podle toho, kterou ruku máš při držení hole níž. Pokud máš spodní ruku levou, vol variantu levá ruka dole, pokud je nižší ruka pravá, vyber si možnost pravá ruka dole. Praváci tradičně hrají s čepelí zahnutou do leva a levorucí hráči naopak volí nejčastěji čepel zahnutou doprava - konec hole drží ve své dominantní ruce, což usnadňuje manipulaci při držení hokejky v jedné ruce (například při bránění). Není to ovšem podmínka a je lepší si nejprve vyzkoušet hokejku na ledě při hře (pokud tu možnost nemáte, lze si držení vyzkoušet i doma s násadou od koštěte). K rozhodnutí vám může pomoci hůl s rovnou čepelí, kterou můžete vyzkoušet na obě strany a rozhodnout se, která vám vyhovuje lépe.

I když se stále dá zakoupit kompozitová varianta samotné čepele i shaftu, tak nejběžnější variantou je tzv. celolit, kdy shaft i čepel jsou spojeny, stejně jako u dřevěných hokejek. Čepel je při hře velice namáhaná, proto je vhodné si před nákupem hole uvědomit, kde vlastně budeme s hokejkou hrát. Pokud chceme hokejku na „nestandardní" povrch - chceme s ním hrát hokejball na betonu, nebo asfaltu, tak bychom se měli jednoznačně rozhodnout pro dřevěnou hůl se sklolaminátovou čepelí hlavně kvůli nižším pořizovacím nákladům.

Hlavním rozdílem mezi čepelemi je jejich zahnutí. Možná se budete divit, ale když se zeptáte jakéhokoli hokejisty, tak Vám potvrdí, že je velice obtížné si na zahnutí čepele zvyknout. Proto si musíte vybrat zahnutí čepele, které Vám sedí a u toho už zůstat! Volit by jste měli mezi zahnutími, které jsou snadno dostupné. Záhyb čepele je označován písmenem a číslem, nebo jménem některého z profesionálních hráčů (P29, P88, Ovečkin, Jágr, MCDavid...). Klasická zahnutí, která se v běžné nabídce nacházejí, jsou si vždy hodně podobná a vycházejí z původního označení „Sakic“. Práce s pukem a střelba je bezproblémová a lze říci, že 95 % všech hráčů hrají právě s tímto zahnutím.

Typy zahnutí čepele:

• Zahnutí u patky (heel curve): Bude dobrá na střelbu s nápřahem, rány z první a tečování puku před brankou.
• Zahnutí ve středu čepele (mid curve): Univerzální řešení. Je univerzálnější než špičkové. Umožňuje lépe cítit puk a vědět, kdy a kde opustí čepel při přihrávce nebo střele.
• Zahnutí špičky čepele (toe curve): Má většinu ohybu na samém konci čepele. Bude se dobře kvedlat s pukem a rychle střílet zápěstím. Pomáhá při přitahování puku k sobě při střele a také podporuje pokročilé stickhandlingové dovednosti.

Vytočení špičky čepele:

• Když špičku vytočíte hodně: Puk se vám bude zvedat nejsnadněji, což je dobré pro střelbu a nahazování kotouče. Horší pro backhand. Vertikální záhyb ve špičce usnadňuje zvedání puku, ale znesnadňuje backhand.
• Nevytočíte-li ji vůbec: Bude pro vás naopak snazší udržet kotouč při ledu. Nebude tak těžké vystřelit backhandem a kvedlat s pukem.
• Jestliže špičku vytočíte mírně: Volíte střední cestu kompromisu.

Rovná čepel:

Čepel kupte rovnou pro začátečníky. Ze začátku se s ní bude lépe kvedlat, navíc usnadňuje střelbu backhandem.

Sklon čepele (Lie)

Sklon čepele (Lie) je stejně jako Flex zaznačený přímo na shaftu. Na stupnici 4-8 udává úhel svíraný čepelí a rukojetí. Nejběžnější hodnota 5.5 odpovídá úhlu 134°. Hráč by se měl rozhodnout na základě svého nejběžnějšího postoje při hře s pukem. Tíhne-li při hře s kotoučem k hlubokému předklonu a s hokejkou pracuje daleko před sebou, měl by jít po nižším sklonu s co nejtupějším úhlem mezi čepelí a shaftem. Je-li hráč vzpřímená postava s hlavou nahoře, která a s pukem kvedlá nedaleko svých nohou, ocení vyšší sklon a vzpřímenější shaft. Nižší sklon by mohl vyhovovat hráčům s hokejkou delší, než je pro hokejisty jejich výšky typické. Pokud máte pásku na spodní hraně čepele ošoupanou nerovnoměrně, sklon jste podcenili. Je-li výrazně odřenější u patky, sklon potřebujete nižší.

Výběr dětské hokejky

Hokejka je jednou z nejdůležitějších částí hokejové výstroje. Rodiče mladých hokejistů by se proto měli zajímat o to, jak vybrat dětskou hokejku. A když nenajdete správnou velikost, je dobré vědět, jak dětskou hokejku zkrátit.

Pro začínající děti:

Pokud vaše dítě začíná s hokejem v útlém věku, a zároveň se teprve učí bruslit, naprosto mu postačí dřevěná hokejka. Koneckonců ještě nedávno s dřevěnými hokejkami hráli hráči i extraligu. S dřevěnou baldou si děti v pohodě vystačí celou první sezónu. Oproti kompozitce tak ušetříte pár stovek, které můžete investovat třeba do kvalitnějších hokejových chráničů. Dřevěné hokejky poskytují lepší zpětnou vazbu a usnadní tak osvojení základní práce s pukem. Další výhodou je příznivější cena oproti kompozitovým - v začátcích se vyplatí investovat spíše do chráničů. S dřevěnou hokejkou se nejlépe přivyká a učí práci s pukem.

Pro pokročilejší děti:

Jestliže hokej chytil dítě za srdíčko, poohlédněte se po kompozitové dětské hokejce. Pro děti zhruba do 8 let vybírejte z nabídky žákovských hokejek. Pro větší děti zhruba mezi 8 až 12 lety je lepší hledat hokejku mezi juniorskými hokejkami. Řídit se musíte spíše podle výšky a váhy dítěte. Pro nejvyšší děti jsou vhodné intermediate hokejky. Obvykle s nimi hrají hokejisté okolo 15 let s výškou do 170 cm.

Délka a tvrdost dětské hokejky:

Pro výběr délky hokejky změřte dítě bez bruslí pod špičku nosu. Pokud měříte na bruslích, natáhněte metr jen po bradu. Podle váhy dítěte pak vyberte správnou tvrdost (flex) hokejky. Platí to, co u dospělých - čím těžší a silovější hráč, tím tvrdší hokejka a větší flex. Pro děti je ideální zvolit měkkou hokejku s flexem 30-50 a nízkou hmotností. Dětské hokejky mají kratší čepele a pružnější shafty pro snadnější ovládání puku, není proto vhodné kupovat seniorské hole s tím, že je seříznete. Ani větším dětem rozhodně nekupujte seniorské hokejky. A to ani s tím, že je později zkrátíte. Shaft hokejky pro dospělé bude na dětskou ručku moc široký a hokejka se při střele neprohne. Čepel bude navíc moc dlouhá a dítě se s hokejkou nenaučí správně pracovat.

Srovnávací tabulka dětských a juniorských holí:

Jak zkrátit dětskou hokejku:

Pokud ale v nabídce nenajdete hokejku, která by seděla přesně na výšku vaší ratolesti, nebojte se koupit o pár cm delší dětskou hokejku a mírně ji zkrátit. Nachystejte si pilku na železo a naměřte správnou délku hokejky vůči výšce dítěte podle návodu na měření z předchozích řádků. Dobré je oblepit místo řezu izolepou, která zabrání třepení vláken. Místo řezu očistěte pilníkem a nasaďte na konec shaftu koncovku, případně ji vyrobte pomocí pásky na hokejku. Měřte opravu pečlivě, protože moc krátkou hokejku zpětně prodloužíte jedině pomocí nástavce, což není ideální.

Brankářská hokejka

Klíčovým parametrem při výběru brankářské hole je velikost příložníku (široká část brankářské hokejky, která se nachází mezi čepelí a shaftem - délka příložníku se měří od patky hokejky po horní konec příložníku). Místo kde příložník přechází do shaftu je místem úchopu gólmanem. Pokud by byl příložník příliš dlouhý, bude čepel ležet na patce a s příliš krátkým příložníkem brankář dosáhne k ledu pouze špičkou čepele. V obou případech dochází k nežádoucímu odkrytí prostoru mezi betony a narušení postoje brankáře. Vyrážečka a lapačka by měly být ve stejné výšce, čehož docílíte správnou délkou příložníku, kdy v postoji leží celá čepel hokejky na ledě.

Kategorie brankářských hokejek dle délky příložníku:

Základní péče o hokejku

Základem je pravidelné omotávání čepele a rukojeti - páska by měla být namotaná pevně a dodatečně vyhlazená (např. pukem), aby nevznikaly zbytečné nerovnosti. Měnit omotávku je potřeba v závislosti na kvalitě pásky a četnosti použití hole. Profesionální hráči mění pásku ob zápas, naopak rekreačním hráčům stačí párkrát za sezónu. Po zápasech a tréninku je vhodné očistit hokejku od zbytků ledu a otřít suchým hadrem, aby nezůstávala vlhká - zejména dřevěné hole, které jsou choulostivější.

Jak omotat čepel hokejky:

Po zkrácení hokejky nastal čas na její správné omotání. Na to budete potřebovat odolnou textilní pásku na čepel. Při omotávání začínáme nejčastěji od patky čepele až po její konec. Správně omotaná čepel je odolnější vůči poškození a hlavně z ní nesjíždí puk. To je důležité pro přihrávky, střelbu i zpracování kotouče. Pokud byste chtěli mít čepel lehčí, využívá se páska v dolní části čepele. Plní stejnou funkci při tření, ale pásky je méně, čepel je lehčí a lépe klouže po ledě. Třetí možností je pořídit speciální pásku Tacki-Mac. Ta se lepí na obě strany čepele a její výhodou je větší výdrž a nemrznoucí úprava. Díky tomu se nezvyšuje hmotnost čepele.

Výměna zlomené čepele:

Poměrně častým defektem hokejek bývá zlomená čepel, to ovšem neznamená, že jí odzvonilo. Stačí zakoupit náhradní čepel a vyměnit ji. Postup je relativně snadný a budete k němu potřebovat jen pilu s jemnými zuby, pilník, horkovzdušnou pistoli a lepicí pistoli.

tags: #jak #velka #hokejka #polystyren

Oblíbené příspěvky:

• Kompletní průvodce polyuretanovou pěnou
• jak vybrat podložku pod vinyl
• Průvodce zateplením s EPS 70F
• Průvodce moderním bydlením s vinylovými podlahami
• Jak položit PVC podlahu krok za krokem