Jak vyměnit lepenku na střeše: Podrobný návod

Asfaltový pás, často známý pod přezdívkou „ipa“ nebo „lepenka“, je jedním z nejuniverzálnějších a nejspolehlivějších materiálů, které se používají na stavbě. Ať už potřebujete zaizolovat základy domu, střechu zahradní chatky, balkon nebo velkou plochou střechu, s největší pravděpodobností sáhnete právě po něm.

Jeho popularita tkví v kombinaci spolehlivosti, dostupnosti a ověřené funkčnosti. Aby vám ale sloužil desítky let a neproměnil se ve zdroj problémů, je naprosto klíčové věnovat maximální péči jeho pokládce. Není to žádná raketová věda, ale poctivé řemeslo, které má svá pravidla.

Příprava podkladu a výběr správného pásu

Než vůbec roli rozbalíte, ujistěte se, že váš podklad je dokonale rovný. I malý ostrý kamínek dokáže časem v pásu napáchat paseku v podobě trhliny. Dále musí být absolutně suchý. Jakákoliv zbytková vlhkost se pod pásem vlivem slunce změní v páru a vytvoří nevzhledné a problematické bubliny.

Samozřejmě musí být čistý - prach, písek, mastnota, to vše funguje jako spolehlivý oddělovač, který brání pásu přilnout. Posledním krokem přípravy je penetrační nátěr, který podklad zpevní, sjednotí a vytvoří dokonalý lepkavý můstek pro váš asfaltový pás. Důkladné očištění povrchu a aplikace asfaltové penetrace je klíčová i v případě samolepicích pásů.

Typy střešních lepenek

Doby, kdy existoval jen jeden druh „lepenky“, jsou dávno pryč. Dnes si můžete vybrat přesně podle toho, co potřebujete. Základní volba stojí mezi dvěma typy:

Čtěte také: Ochrana OSB desek před plísní

  • Oxidované pásy: Stará dobrá klasika, cenově dostupné, vhodné pro méně náročné práce, jako jsou izolace základů nebo střechy na kůlně.
  • Modifikované pásy (SBS nebo APP): Moderní atlet pro náročnější mise, jako jsou ploché střechy, terasy nebo místa, kde materiál hodně „pracuje“. Jsou mnohem pružnější, lépe odolávají mrazu i horku a celkově mají delší životnost. Skvalitními modifikovanými pásy dovoluje technologie pracovat od 5 °C, zachovávají si plasticitu do -20 °C.

Dále je důležité podívat se na „páteř“ pásu, tedy jeho nosnou vložku. Ta mu dává pevnost a může být ze skelné tkaniny nebo z houževnatějšího polyesteru. Správný výběr je polovina úspěchu. Investor preferující spolehlivost a trvanlivost řešení střešní skladby si může vybrat vysoce kvalitní hydroizolace plochých střech s použitím výhradně modifikovaných asfaltových pásů Elastodek, Sklodek typu special s dlouholetou 10-letou zárukou.

Pokud je preferováno cenově dostupnější řešení, lze volit pásy se 7-letou zárukou Elastodek, Sklodek typu medium resp. standard, místo pásů 5 mm jsou použity natavitelné pásy s nejnižší tloušťkou pásu min. 4 mm. Pokud je požadováno cenově nejdostupnější řešení, pak lze volit podkladní pás oxidovaný jen s až 3-letou zárukou, ale vždy velmi pevný - např. typu Sklobit 40 mineral. U použití vrchního pásu doporučujeme volit vždy výše uvedený modifikovaný pás typu Elastodek nebo Sklodek 40 standard dekor.

Použití pásů s hadrovou nosnou vložkou typu IPA je sice zastaralé, ale omezeně možné pro objekty s dočasnou funkcí (garáž, pergola, kůlna, přístřešek), kde se volí pásy se skleněnou rohoží typu Bitagit. Preferují se pásy s nosnou polyesterovou vložkou a skleněnou tkaninou. Pro parotěsnou vrstvu se navíc používají pásy s vynikajícími difúzními vlastnostmi, které obsahují nosnou vložku spřaženou s hliníkovou fólií.

Obecná pravidla pro pokládku asfaltových pásů

Pokládka asfaltových pásů se liší podle zvoleného typu asfaltového pásu, druhu nosné konstrukce a prostředí, ve kterém práce provádíme, včetně povětrnostních podmínek. Důležité je dodržovat správný postup a doporučení výrobce pro zajištění trvanlivé a funkční hydroizolace.

Teplotní podmínky a počasí

  • Teplota nosné konstrukce, materiálu a prostředí by neměla být nižší než 5 °C při pokládce oxidovaných asfaltových pásů a nižší než 0 °C u pokládky modifikovaných asfaltových pásů.
  • U všech typů pásů by teplota neměla být vyšší než 30 °C, s ohledem na riziko poškození materiálu manipulací a pohybem osob po již realizovaných plochách.
  • Teplota konstrukce a ovzduší by při případné penetraci neměla být nižší než 8 °C.
  • Při pokládce nebo penetraci nesmí na nosný podklad pršet nebo sněžit. Také nesmí být povrch pokrytý jinovatkou, námrazou a vlhkostí. Počasí je váš šéf. Asfalt a voda nejsou kamarádi, proto pracujte vždy jen za sucha.

Přesahy a vícevrstvá pokládka

Pásy se musí pokládat s využitím přesahů. Jednotlivé vrstvy musí být posunuty tak, aby nikdy nebyly podélné a příčné přesahy nad sebou.

Čtěte také: Kde koupit knihařskou lepenku

Správná pokládka asfaltových pásů vyžaduje dodržení alespoň minimálních přesahů:

  • Příčné přesahy min. 12 cm.
  • Podélné přesahy min. 8 cm.

V případě pokládání více vrstev se každá další vrstva pokládá:

  • Ve stejném směru, jako předchozí vrstva (pásy se nekříží a natavují celoplošně).
  • Podélně na střed pásu v předchozí vrstvě (okraj pásu je v polovině podkladového pásu).
  • S příčnými spoji pásů alespoň 30 cm od příčného spoje předchozí vrstvy (spoje nejsou nad sebou).

Metody pokládky asfaltových pásů

Plnoplošné natavení asfaltových pásů

„Pokládka“ izolace se provádí postupným odvíjením a svařováním asfaltových pásů. Plamenem přiměřeně rozehřejeme pás tak, aby rozteklý asfalt dokonale přilnul k podkladu. Správně roztavený asfalt vyteče několik milimetrů přes okraj pásu po obou bocích. Prohřátí vrchní vrstvy asfaltového pásu musí být provedeno tak, aby byl asfalt správně roztaven, ale zároveň nebyla přehřátá nosná vložka pásu.

Pokládka v jenom kroku: Celá plocha pásu vč. podélných přesahů je natavená najednou. Pokládka ve dvou krocích: Nejprve natavíte pás v ploše kromě přesahů. Poté samostatně natavíte oblasti podélných přesahů.

Bodové natavení asfaltových pásů

Alternativou plnoplošnému natavování je natavování bodové. Navaření probíhá po stranách pásu a ve vybraných místech, alespoň v pěti bodech, přibližně o ploše talíře na 1 m2 položeného pásu.

Čtěte také: Správná instalace parotěsné zábrany s OSB

Pokládka samolepicích asfaltových pásů

Před pokládkou samolepicích asfaltových pásů musí být konstrukce ze silikátových, savých a plechových materiálů (vyjma materiálu na bázi EPS) ošetřena vhodným penetračním nátěrem pod asfaltové pásy, aby se vytvořil hladký, lesklý povrch. U svislých ploch je dosažení lesklého povrchu penetračním nátěrem nezbytné pro trvalou stabilitu pásů.

Samotné lepení provádějte při současném odvíjení role (rozkulování) a snímání ochranné silikonové folie na spodní straně pásu. Jinak se k folii na přesahu pás nenávratně přilepí, neboť silikonem je ošetřena pouze spodní strana pásu. Poté sejměte ochrannou silikonovou folii na podélných přesazích a spoje řádně pojistěte přítlačným válečkem pro asfaltové pásy. Realizace dalších vrstev by neměla být provedena s prodlevou delší než jeden měsíc.

Systém samolepicích asfaltových pásů je z hlediska kvality zcela srovnatelný s plnoplošně natavenou variantou. V poslední době se však také používá díky snadné a rychlé pokládce, a nezřídka jsou aplikovány celo-lepené skladby, které vylučují vznik tepelných mostů. U svislých ploch je dosažení lesklého povrchu penetračním nátěrem nezbytné pro trvalou stabilitu pásů. Aplikace samolepících pásů je možná na téměř všechny druhy povrchů. Výjimkou můžou být některé kovy jako např. titanzinek, kde by vlivem chemické reakce mohlo dojít k bitumenové korozi.

Kotvení asfaltových pásů

Kotvení dvouvrstvých asfaltových hydroizolací se provádí přikotvením podkladového pásu, na který se následně natavuje vrchní pás. V případě mechanického kotvení na střechách musí být použity zásadně kotvy do střešních systémů. Rozmístění a počet kotev by měl být v souladu s kotevním plánem, vydaným dodavatelem kotev. Vždy je třeba použít pouze vhodný typ kotev.

V případě izolací spodní stavby je u svislých ploch vyšších než 60 cm třeba pásy zajistit proti sjíždění mechanickou fixací. Dalšími způsoby zpracování jsou mechanické kotvení v přesahu talířovými nebo teleskopickými kotvami se zvětšeným přesahem rovněž 12 cm.

Pokládka asfaltových pásů podle druhu izolace

Pokládka asfaltových pásů na střechu

Asfaltová střešní krytina je nejčastěji pokládána ve dvou vrstvách - nejprve podkladní asfaltový pás a na něj vrchní finální pás. Podkladní pásy pokládejte rovnoběžně s okapovou hranou nebo kolmo na ni. Od sklonu střech 5° a výše je nutné pokládat pouze kolmo. Vždy od spodního okraje střechy s překrytím v přesazích min. 10 cm. U nižších sklonů střech je zapotřebí vyšší přesah pásů, vždy dle pokynů výrobce.

Nezapomínejte, že pro hydroizolaci střechy platí poučka: „hydroizolace je tak bezpečná, jak jsou bezpečně provedené detaily v její ploše“. Podrobnější informace o zpracování detailů najdete v tématu: asfaltové pásy v rozích a koutech. Na vodotěsnost, nejdůležitější vlastnost asfaltových pásů, má vliv kvalita natavení běžného podélného přesahu, který by měl být až 12 cm. Střechy s dřevěným podkladem mohou mít různý sklon a mohou mít poměrně rozmanité složení jednotlivých vrstev vodotěsných a tepelných izolací.

Spodní asfaltové pásy řady SKLODEK 40 a lehké asfaltové pásy K-BASE mohou být k dřevěnému podkladu přikotveny v přesazích pomocí podložek a vrutů. Lehké asfaltové pásy R20 a R13 se k dřevěnému podkladu přibíjejí hřebíky na lepenku. U střech s podkladem z OSB desek je možné také použít samolepicí asfaltové pásy, které se nalepí na povrch OSB desek opatřený asfaltovým penetračním nátěrem ALP. Při návrhu mechanického kotvení asfaltových pásů je potřeba především zohlednit zatížení větrem a sklon střechy. Asfaltové pásy se používají jako střešní krytina u různých obytných budov i u různých přístřešků. U obytných budov se nejčastěji budují dvouplášťové provětrávané střechy.

U takových budov se někdy realizují i jednoplášťové střechy s dřevěným záklopem a střešní krytinou z asfaltových pásů. Pro sklony od 1° do 3°(5,24%) jsou zásadně používány dvouvrstvé izolační skladby - kombinují se vrchní natavitelné a podkladní natavitelné, kotvené nebo samolepící pásy. Pro sklon od 3° do 10°(17,4%) se používají jednovrstvé skladby - natavitelné nebo volně pokládané mechanicky kotvené (typu Paraelast Mono), především pro nižší sklon jsou pro jednovrstvé skladby upřednostňovány pásy tloušťky 5 mm. Sklon nad 10° již vyžaduje kombinaci montáží. Pásy se natavují a současně se ve zvětšeném přesahu o šířce 12 cm kotví. Pro sklon od 45° (strmé střechy) se asfaltové pásy používají v omezeném rozsahu (např. pro obloukové střechy).

Pokládka asfaltových pásů při hydroizolaci spodní stavby

Izolovat můžete celou plochu najednou, nebo nejdříve části pod nosnými zdmi (aby se ostatní části nepoškodily při provádění dalších staveních prací), na které navážete později. V takovém případě je vhodné položené pruhy izolace proti vodě zakrýt materiálem charBIT A330 H, který přesahuje na bocích hydroizolací cca o 5 až 10 cm.

Přesah pro napojení hydroizolace z plochy je ochráněn proti stavebnímu znečištění (malta, prach apod.) a poškození. Před pokračováním izolatérských prací se charBIT A330 H odtrhne a odhalí ideálně čistý povrch asfaltového pásu pro dokončení izolace. Svislé plochy klademe maximálně v délkách 250 cm, aby nedošlo k prověšení pásů. Podkladní pásy doporučujeme kotvit v příčném spoji dle kotevních plánů.

Nosný podklad a zateplení střechy

Asfaltové pásy se pokládají na souvislý rovný, suchý a čistý podklad. Nosným podkladem je nejčastěji beton, který je třeba vždy penetrovat asfaltovým penetračním lakem. Na dřevěné bednění z požárního hlediska nelze pásy natavovat přímo, proto se používají pod natavovanou skladbu celoplošně přibité separační pásy.

Podkladem může být i trapézový plech, jenž se rovněž penetruje pro pás jako parotěsnou zábranu. Protože však nejde o souvislý povrch, musí být pásy použity v kombinaci s deskovými materiály tepelnou izolací nebo OSB deskami.

Tepelné izolanty lze umístit u dřevěného bednění mezi krokve, ale i nad krokve (nad bednění) nebo na beton či trapézový plech. Podle tohoto výběru a typu nosného podkladu se liší způsob montáže za použití natavování pásů nebo mechanického kotvení. Na polystyren se používají samolepicí pásy. Pod tepelnou izolaci se vždy navrhuje parotěsná zábrana.

Rozlišují se nejčastěji jednoplášťové střechy a dále dvouplášťové střechy. Pod krytinou nad tepelnou izolací má dvouplášťová střecha větranou mezeru předepsaných rozměrů. Tato mezera zajišťuje větrání vstupními a výstupními otvory tzv. „komínovým způsobem“. Tato skladba je pochopitelně cenově náročnější, ale empiricky je ověřeno, že uvedený systém „dýchání“ prodlužuje životnost střešní skladby o několik desítek procent.

Rekonstrukce a oprava střechy

Rekonstrukce střechy

Velmi často je nutno řešit rekonstrukci střechy. V takovém případě je třeba původní vrstvy skladby odborně prohlédnout - většinou se provádí sondy do střešního pláště. Provádí se kontrola nosné vrstvy, tepelně izolační vrstvy, posuzují se možnosti odstranění proláklin a výdutí, dále kontrola možnosti natavení na stávající vrstvy (nutnost mechanického odstranění nátěrů) nebo nutnost provedení mezivrstev např. z polystyrenu, kde se použijí kotvené nebo samolepicí systémy. Rozhodnutí o rekonstrukci předchází odborné zhodnocení prohlídky, po kterém se určí, zda je nutné rekonstruovat nebo není jen třeba provést údržbu či částečnou lokální opravu střešního pláště.

Oprava ploché střechy - snadná oprava nátěrem

U plochých střech je nalezení poškození na relativně rovném povrchu snazší. Zejména proto, že ploché střechy jsou obvykle pokryty střešní asfaltovou lepenkou a ta je zcela zodpovědná za hydroizolaci. Stačí tedy hledat praskliny, díry nebo trhliny ve střešní lepence a zalátat je. Abyste mohli netěsnost na ploché střeše opravit, musí být střecha suchá.

Očištěné místo lze potřít lepidlem a nalepit záplatu z podkladní fólie nebo pomocí hořáku položit kus za tepla vypěněné fólie. Úzké a málo početné trhliny lze vyplnit asfaltovou hydroizolační hmotou. Opravná nátěrová hmota na asfaltové pásy je pouze nouzovým řešením. Na méně kvalitní výrobky se nelze spolehnout a ty správně funkční jsou na střeše schopné vydržet pouze v řádu jednotek měsíců. Přestárlý asfaltový pás nebo rozpadlou IPA lepenku neomladí a na takto „komplikovaném“ podkladu bude potíž zajistit spolehlivou funkci po delší dobu.

Zvažujete-li pozdější „pořádnou“ opravu střechy, před natíráním opravným nátěrem zpozorněte. Nátěr totiž znemožní pozdější natavení nových pásů. Ty je pak možné jen mechanicky kotvit (pokud to dovolí podkladní konstrukce). Opravné nátěry na asfaltové pásy vyžadují potřebnou čistotu podkladu, vhodnou teplotu pro aplikaci (nejčastěji od 5 °C), a nejvíce rozšířené nátěry nesmí v průběhu doby schnutí též přijít do styku s vodou (tedy zejména zmoknout).

Opravný nátěr na asfaltové střechy je třeba vhodně vybírat i s ohledem na skutečnost, zda se na opravované střeše tvoří kaluže neodtékající vody. V takovém případě je totiž zcela nevhodné použití gumoasfaltu na bázi asfaltové suspenze. Při trvalém vystavení vodě (ponoření) pod vodu totiž bobtná, praská a oprava se poměrně záhy stává nefunkční.

Střecha s požárním atestem

Někdy se stává, že projektant určí zhotoviteli podmínku použití atestovaných protipožárních pásů. Atest hodnotí celou střešní skladbu v tomto případě z venkovního prostředí. K dispozici jsou pásy s atestem mimo požárně nebezpečné prostory, nutné např. pro velkoplošné střechy. Volí se skladby s označením atestu BROOF(t1), toto splňují a atestovány jsou běžně nabízené vrchní modifikované pásy jednovrstvé i dvouvrstvé skladby.

Dále je možné přímo do prostor se zvýšeným rizikem vzniku požáru použít systémové skladby se speciálním pásem, kde jde o požadavek pro vyšší požární zatížení nebo není dostatečný odstup od okolních budov. Volí se skladby dvouvrstvé s označením atestu BROOF(t3). Toto splňují speciální pásy s přesným řazením vrstev skladby nebo skladby s vrchním pásem obsahující aditivum - přísadu proti hoření a stékání typu Paraelast Antifire.

Pokládka lepenky na střechu zahradního přístřešku

Střechy zahradních přístřešků, jako jsou altány, domky na nářadí, domky pro děti, kůlny, příbytky pro zvířata apod. bývají zpravidla pokryté lepenkou neboli asfaltovými pásy. Jde o řešení poměrně levné, ale takovou střechu musíme pravidelně ošetřovat a po čase ji zcela vyměnit. Většina dřevěných zahradních přístřešků má střechu tvořenou z dřevěných prken, která jsou pokrytá lepenkou (asfaltovými pásy).

Ta má různou tloušťku a kvalitu, od níž se odvíjí i trvanlivost takové střechy. Slabá a nekvalitní lepenka, o kterou nepečujeme, ochrání střechu tak nanejvýš tři roky, silná a kvalitní osm. Pokud ji pravidelně ošetřujeme, bude to významně déle. Problémem lepenky je, že se časem stává porézní a přestává být vodotěsná. Další příčinou je díra v lepence, která vzniká vždy záhadně - nikdo neví, jak. Při pravidelném ošetření lepenkové střechy živičným nátěrem k poréznosti nedochází.

Každé tři roky lepenku natřeme tekutou hydroizolací, známou i pod názvem tekutá lepenka, anebo hydrofobní izolací. Den, kdy tuto práci provedeme, by nemělo pršet a teplota ovzduší i podkladu by měla být vyšší než +5 °C. Než střechu natřeme, musíme lepenkovou střechu vyčistit a opravit případné trhliny a díry. To uděláme tak, že uřízneme kus lepenky, vložíme ho povrch natřený mastixem a upevníme pozinkovanými hřebíky. Vodou a kartáčem odstraníme mechy a jiné nečistoty. Při práci, jakou je oprava lepenkové střechy dáváme pozor, abychom lepenku nepoškodili.

Přes veškerou naši péči dojde jednoho dne k tomu, že lepenku na celé střeše budeme muset vyměnit. Práci při běžné zručnosti zvládneme vlastníma rukama. Asfaltové pásy koupíme raději těžší a kvalitní. Na přístřešek standardní velikosti nám bude stačit pás lepenky asi 10 m dlouhý. Role mívají rozměry 1×10 m nebo 0,5×5 m. Nemusíme mít střechu nutně černou, prodává se i v různých barevných odstínech.

K pokládce vybereme teplý den a lepenku necháme zahřát na sluníčku, protože studená by mohla popraskat. Uřízneme první pás s přidáním za zahnutí přes okraj na každé straně asi 4 cm. Pás položíme na spodní část střechy. Přibijeme ho pozinkovanými hřebíky se širokou hlavou, dlouhými 1,5 cm, a to po 15 cm od sebe. Druhý pás položíme nad první, druhý a případně i další pásy by měly ty předchozí přesahovat o 10-15 cm. Máme-li na zahradním přístřešku prověšený okap neboli žlab, zkusíme to nejprve napravit tak, že mezi žlab a hák vsuneme malý dřevěný klín. Pokud to nepomůže, připevníme nový hák v blízkosti vadného háku. Děravý žlab utěsníme klempířským tmelem nebo tekutým asfaltem.

Pokládka krytinové lepenky: jednoduchá krytina

Pokládejte krytinovou lepenku s přesahem, abyste vytvořili dostatečné těsnění. Střešní krytina je obvykle srolovaná už při nákupu. To usnadňuje pokládku. První pás rozviňte v nejnižším bodě střechy. To zajišťuje, že voda může ze střešní lepenky řádně odkapávat. Chráníte také stěny a střešní konstrukci před vlhkostí. Horní část pásu připevněte k dřevěným deskám pomocí hřebíků do krytinové lepenky. Druhý pás rozvinete tak, aby překrýval dříve položený list přibližně o 10 cm. Lepenka by měla také vyčnívat 10 cm od bočních okrajů. K hornímu okraji ji opět připevněte hřebíky. I tento pás natřete lepidlem na střešní krytiny. Stejným způsobem postupujte i u zbývajících pásů krytinové lepenky. Jakmile pokryjete celou střechu, připevněte přesahy dalšími hřebíky.

Pokládka krytinové lepenky: dvojité zakrytí

Použití krytinové lepenky se u dvojitého krytí mírně liší. Začněte tím, že celou plochu pokryjete krytinovou lepenkou. Na ni položte druhou vrstvu. Místo přibíjení je slepte. To obvykle funguje s plynovým hořákem. Tuto metodu lze použít také k pokrytí plochých střech. Můžete nalepit už první vrstvu. V tomto případě naneste na podklad vrstvu studeného lepidla.

Mistrovská práce se pozná v detailech

Můžete mít perfektně položenou plochu, ale pokud selžete u detailů, celá práce přijde vniveč. Právě u komínů, střešních oken, odvětrávacích trubek nebo u napojení na stěnu (atiku) vzniká nejvíce problémů a netěsností. Tady se ukáže skutečný um. Každý prostup musí být precizně „obalen“, každý roh pečlivě vystřižen a svařen, každé ukončení zajištěno lištou a tmelem. Je to piplavá práce, která vyžaduje trpělivost a často i speciální tvarovky. Právě v těchto kritických bodech se nejvíce vyplatí nešetřit časem ani materiálem.

Správně položené asfaltové pásy v rozích a koutech spolurozhodují o životnosti a vodotěsnosti hydroizolace. Pro hydroizolaci střechy jednoznačně platí, že „hydroizolace je tak bezpečná, jak jsou bezpečně provedené detaily v její ploše“. Základem jsou kvalitní materiály a poctivé řemeslné zpracování, ke kterému pro vás máme několik tipů ověřených praxí.

Jak položit asfaltové pásy v rohu

  1. Zesílení exponovaných míst rohu: K exponovaným místům patří kouty a rohy nadstřešních prvků. Souběh rovin zde vytváří místo, kde není možné docílit požadovaný 8 cm přesah pásů. Proto je nutné tato místa podložit k docílení potřebné těsnosti. Pro přípravu těchto prvků je vhodné použít poddajné a pružné materiály.
  2. Pokládka pásu v ploše: Zde platí do puntíku vše, co bylo již řečeno u tématu Svařování asfaltových pásů - Jak na správné natavování a pokládku? Nezapomeňte vrstvy asfaltového pásu prohřát přiměřeně. Tak, aby byl asfalt správně roztaven, ale zároveň nebyla přehřátá nosná vložka pásu. Přesahy mezi jednotlivými pásy je pro zvýšení kvality spojů vhodné zaválečkovat přítlačným válečkem na asfaltové pásy.
  3. Opracování detailů: Na položené ploše pásů si označíme linii přesahu. V té bude nutné (v případě použití asfaltových pásů s posypem) do asfaltu „utopit“ vrchní posypovou vrstvu. Před samotným navařováním si připravte přířezy pásů pro detail. V případě pravých úhlů a stejných používaných typů náběhových klínů můžete výrazně zrychlit přípravu přířezů používáním pevné šablony pro řezání pásů. Dle výšky střešního prvku se na šabloně mění pouze rozteč řezů. Po naměření a zpracování přířezů pro detaily „utopíme“ posyp spodního pásu pro kvalitní navaření přířezu. Pás mírně nahřejeme hořákem a posyp jemně zatlačíme do podkladu (pohladíme). Postupně natavujeme přířezy detailů (směrem odspodu nahoru). Mírné vytečení asfaltu (tzv. návalku) na spoji není chyba, ale naopak snadná kontrola předpokladu dobrého spoje. Při napojování jednotlivých přířezů detailů opět nezapomeneme na „utopení“ vrchní posypové vrstvy. Asfaltové pásy v rozích (i dalších detailech) musí být položeny tak, aby nebylo pochyb o jejich spolehlivé těsnosti.

Jak položit asfaltové pásy v koutu (vnitřním rohu)

  1. Zesílení exponovaných míst koutu: Stejně jako v případě rohu, i v koutu najdete místa, ve kterých není možné docílit požadovaného přesahu pásů. K docílení požadované těsnosti je podložíte podobně, jako v případě rohů. Materiál pro přípravu podkladových prvků použijte totožný, jako v případě rohů.
  2. Pokládka pásu v ploše: Kvalitně položte pásy v ploše, nezapomeňte na správné zásady pokládky.
  3. Opracování detailů: Připravte si přířezy pásů pro detail, vyznačte linii přesahu a „utopte“ v ní vrchní posypovou vrstvu. Přířezy postupně natavuje (směrem odspodu nahoru) a v místě budoucího styku s dalším přířezem opět nezapomeňte „utopit“ vrchní posypovou vrstvu.

Údržba střechy

Aby vám střešní krytina dlouho vydržela, musíte ji občas udržovat. Různé povětrnostní podmínky mohou jinak způsobit poškození. Nejlepší je aplikovat ochranný nátěr každé tři roky. Díry lze snadno opravit menšími kusy krytinové lepenky. Buď je zasuňte pod díru, nebo je přilepte. Pokud je krytinová lepenka křehká nebo popraskaná, můžete na ni jednoduše položit druhou vrstvu a zajistit ji. Pravidelně udržujte krytinovou lepenku. Díky tomu bude vypadat dlouho dobře a zachová si svou těsnicí funkci.

Likvidace asfaltové lepenky

Stará krytinová lepenka nepatří do kontejneru na zbytkový odpad. V závislosti na stáří může materiál obsahovat dehet nebo dokonce azbest. V malém množství ho uložte do plastových sáčků. Ty můžete řádně zlikvidovat v recyklačním centru. Pro větší množství budete potřebovat kontejner. Můžete si ho objednat u firmy zabývající se likvidací odpadu.

tags: #jak #vymenit #lepenku #na #strese #navod

Oblíbené příspěvky: