Jak správně zazimovat rozestavěnou střechu na zimu

Zazimování rozestavěné střechy je klíčové pro ochranu stavby před nepříznivými vlivy zimního období. Mráz a voda, která zmrzne a roztáhne se, jsou největší nepřátelé střešního pláště. Často se stává, že majitelé domů, kteří nestihli dokončit střechu před zimou, musí řešit provizorní zakrytí. S takovou situací se potýkal i jeden stavebník, který popisuje své zkušenosti:

„Řešil jsem něco podobného před dvěma lety. Stavěl jsem dům a nestihl jsem toho mnoho, jen suterén, zima na krku a tak jsem musel stavbu nějak zazimovat. Otec udělal provizorní lehký krůvek ze starýho dřeva a dali jsme na to ty modrý plachty (ty levnější s malou gramáží). Následně jsem viděl několik dalších přikrytých baráků (protože jsem si toho všímal) a většinou měli z plachtama problémy a chcalo jim tam.“

Z této zkušenosti vyplývá, že provizorní řešení s levnými plachtami často nestačí. Nejdůležitější je správné uchycení plachty. „Zapoměň na ty oka, vítr je svině, oka vytrhá i u té drahé plachty. Takovýmto způsobem jsem měl stavbu zazimovanou půl roku a že byly pořádný vichřice,“ dodává stavebník.

Možnosti provizorního zakrytí střechy

V současné době lze rozpracovanou nebo rozkrytou střechu chránit různými způsoby, například provizorní střechou umístěnou nad stavbou nebo zakrývací plachtou. Problémem je, že ne každou podstřešní fólii (DHV) je možné pro takovou funkci použít.

Pravidla pro navrhování a provádění střech ČR

Velice srozumitelně to objasňují „Pravidla pro navrhování a provádění střech ČR (r. 2014)“, jež mnozí odborníci i výrobci střešních materiálů pokládají za závazný dokument. V nich lze nalézt nejen to, jakou fólii lze pro takovou funkci použít (jaká technická kritéria musí fólie splňovat), ale i jakým způsobem má být na střeše provedena.

Čtěte také: Vše o trámech, hranolech a řezivu

Výrobce/dovozce podstřešní fólie musí takovou technicky vyhovující podstřešní fólii pro funkci provizorního zakrytí povolit v nějakém Aplikačním manuálu či montážním návodu. Zároveň tam uvede i dobu, jak dlouho může taková fólie od doby namontování tuto službu plnit.

„Pravidla pro navrhování a provádění střech ČR (2014)“ na str. 29 v bodě 2, odst. (8) hovoří o tom, že „V případě delší prodlevy před montáží krytiny by DHV měla být překryta (např. plachtou).“ Jedná se o fólie, jejichž technická data popisují požadavky Tabulky 2.4 (str. 35 Pravidel). Fólie, které splní kritéria kvalitativní „třídy A“, by měly službu „použitelnost materiálu pro provizorní zakrytí“ poskytovat automaticky. Fólie, jež splní kritéria jen „třídy B“, tuto službu mohou, ale také nemusí poskytovat.

Pokud tedy výrobce/dodavatel zařadí fólii do třídy A, součástí tohoto zatřídění je i povinnost poskytovat službu dočasného zakrytí. Pokud ale výrobce/dodavatel zařadí fólii do třídy B, je na jeho rozhodnutí, zda tuto službu umožní či nikoliv. Pokud se ale fólie „vejde“ pouze do kvalitativní třídy C nebo nesplní ani kritéria třídy C (ale taková by se na střeše již vůbec používat neměla), pak u takové fólie tato funkce není možná.

Požadavky na těsnost podstřešní fólie

Pro provizorní zakrytí musí být provedena minimálně třída těsnosti DHV 3, tj. fólie musí být aplikována „na bednění nebo ve styku s tvarově a rozměrově stálou tepelnou izolací, a vždy se slepenými přesahy a s podtěsněnými kontralatěmi“. Případně ve třídě těsnost DHV 2 či DHV 1, kteréžto provedení je však ještě přísnější. Zároveň se doporučuje, aby pro tuto funkci byly používány fólie určené pro třídu těsnosti DHV 2 nebo DHV 1. To už ale nejsou běžné podstřešní fólie.

Důležité parametry pro výběr fólie

V minulosti deklarovaná doba „UV stálosti“ podstřešní fólie (DHV) je úplně jiným parametrem než je uvedená/povolená doba pro „provizorní zakrytí střechy“. Případně uváděná doba „UV stálosti“ podstřešní membrány (DHV) tedy není dobou pro „provizorní zakrytí stavby“. Doba pro provizorní zakrytí střechy tedy rozhodně není v řádech měsíců, ale v řádech týdnů. Pokud si tedy nejste jisti, zda jste pro danou funkci vybrali správnou podstřešní fólii, je určitě vhodné kontaktovat přímo aplikačního technika u výrobce plánované podstřešní fólie.

Čtěte také: OSB desky na střeše: Návod na natírání

Montáž podstřešní fólie a lemování

Než začneme s laťováním a samotnou pokládkou krytiny, je třeba vybrat správnou skladbu střešní fólie. Je důležité si uvědomit, k čemu bude podkroví v budoucnu sloužit a této funkci pak přizpůsobit řešení. Pokud podkroví zůstane neobývané (nevytápěné) a nezateplené, není nutná složitá konstrukce střechy. Pokud je podkroví obývané, je třeba zvolit krycí fólii s vysokou paropropustností.

Prostor mezi fólií a střešní krytinou musí být dostatečně odvětráván, což zajišťují kontralatě a latě, které vytvářejí vzduchový prostor od okapu k hřebeni střechy. Vzniklé nasávací otvory na okapnici střechy zajistíme ochrannou větrací mřížkou, která zabrání hmyzu, ptactvu, listí apod.

Krycí fólie s vysokou paropropustností slouží jako doplňková hydroizolace u šikmých střech, propouští vodní páru z podkroví a zároveň odvádí vzniklý kondenzát z podstřešního prostoru. Používá se vodorovně na krokve a upevňuje se na kontralatě hřebíky směřujícími ke krokvím. Pod kontralatě doporučujeme použít těsnící pásku na nehty.

Lemování pod krytinu

Před samotnou montáží pásů střešní krytiny je potřeba namontovat lemování, které se vkládá pod krytinu. Krajní plech pod střešní krytinou slouží k uzavření střechy na svislém štítu. Slouží k zamezení pronikání větru pod střešní krytinu a zároveň odvádí dešťovou vodu do okapu.

Okapové lemování pod fólii zabraňuje kapání kondenzátu z podstřešní fólie na spodní část krokví, popřípadě do oblasti podhledu. Okapové lemování pod krytinu slouží na usměrnění stékající vody z krytiny přímo do okapového žlabu. Boční lemování pod krytinu se používá při kontaktu střechy ve spádu se svislou stavební konstrukcí.

Čtěte také: Realizace střechy KM Beta bez problémů

Pokud se dvě šikmé střešní plochy setkávají v úžlabí, musí být instalováno lemování jako deflektor vody ve směru žlabu. Takové lemování slouží k odvádění vody z úžlabí do žlabu. Údolní žlab je připevněn ke střešním latím pomocí spon a hřebíků. V žádném případě jej nepropichujte hřebíky nebo šrouby. Jednotlivé kanály se musí dostatečně překrývat, obvykle 200 mm (ne 100 mm jako u ostatních lemování).

Příprava střechy na zimu a pravidelná údržba

Nenechte svou střechu překvapit prvními mrazy a těžkým sněhem. Zima je pro střechu nejméně příznivá, a proto doporučujeme dělat údržbu právě na podzim. Spolehlivost a zároveň životnost střechy prodloužíme pravidelnou údržbou. Kontroly jsou důležité, protože při nich můžeme včas objevit případná poškození.

Doporučené kroky pro zazimování střechy:

  1. Provedení kontroly povrchu: Bez uskutečnění alespoň zběžné optické kontroly si můžete zadělat na problémy s prosakováním vody do nemovitosti při odtávání sněhu. Při pohledové kontrole se proto zaměřte zejména na spoje jednotlivých částí a oblasti úžlabí a ohybů. Pokud byl v těchto místech použit k utěsnění tmel, mohl se v průběhu let vydrolit a bude nutné provést jeho opětovnou aplikaci na poškozené místo.
  2. Nezapomeňte na okapy a jejich svody: Při přípravě střechy na zimu je potřeba věnovat pozornost i střešnímu příslušenství, jako jsou okapy a jejich svody. Odstraňte z nich nánosy suchého listí a jiných nečistot, které by mohly způsobit zamrzání vody v okapech a jejich poškození.
  3. Zamezte tvorbě masy sněhu: Aby se vlivem působení rozdílných teplot a vydatné sněhové nadílky na střeše nevytvořila jednolitá krusta z ledu a sněhu, je vhodné instalovat na střešní krytinu speciálně tvarované rozrážeče a zachytávače sněhu.
  4. Vizuální kontrola krytiny: Zkontrolujte, zda nejsou šindele poškozené, uvolněné nebo chybějící. U plechových střech se zbavte koroze, buď mechanicky a novým nátěrovým antikorozním systémem, nebo tlakem vody a to minimálně 250bar, potom opět použijte antikorozní nátěrový systém.
  5. Kontrola ventilace střechy: Zabezpečte, že větrací otvory a výdechy (např. u hřebene nebo podbití) nejsou zanesené listím. Hřebenová ventilační páska zajišťuje dokonalé odvětrání prostoru mezi střešní krytinou a horními vrstvami střešní fólie. Větrací hřeben zabraňuje vniknutí ptáků, hmyzu do prostoru střešního pláště.

Neměli bychom přitom zapomínat, že střechu tvoří nejen základní tašky, ale i doplňky, jako například hřebenáče s větracími pásy, větrací a prostupové tašky, okapový systém, okrajové tašky, zábrany sesuvu sněhu, klempířské konstrukce a podobně. Během zimního období hrozí poškození krytiny v důsledku sklouzávání sněhové pokrývky ze střechy. U nedostatečně upevněných střešních prvků nebo v případě absence sněhových zábran se některé prvky mohou ze střechy doslova vytrhnout a střešní plášť tak poškodit.

Protismehová opatření

V první řadě je důležité, aby byla základní protisněhová ochrana provedena správně (především, aby byl ve střešní ploše umístěn vhodný počet protisněhových tašek nebo zábran). V dalším kroku lze tato opatření doplnit nad střešními okny a s ohledem na členitost i v ploše střechy sněholamy.

  • Protisněhová taška: Jde o střešní tašku s betonovým „zachytávacím“ prstencem. Její největší výhodou oproti jiným protisněhovým opatřením je především harmonické začlenění prvku do střešního pláště. Na střeše nevznikají případné šmouhy, často viditelné u plechových zachytávačů.
  • Protisněhová zábrana: Představuje zpravidla pozinkovaný plech s barevnou povrchovou úpravou, který se montuje přímo na střešní tašku. Výhodou tohoto typu protisněhové ochrany je možnost dodatečné montáže bez nutnosti výměny základních tašek.
  • Sněholam: Skládá se z nosných tašek opatřených závěsným hákem, mříží sněholamu a ze spojovacích svorek. Doporučuje se jej využít v oblastech s vysokým sněhovým zatížením, případně nad vstupy a komunikacemi u objektu. Také je možné ho používat jako ochranu střešních oken a úžlabí proti posunu sněhu.

Přichycení tašek musí respektovat normy a pravidla pro pokrývání střech a hlavně sklon střechy. V běžných podmínkách se v ploše základní střešní tašky nepřipevňují, je-li sklon střechy 12° až 45°. Při sklonu v rozmezí 45° až 60° se každá třetí taška připevní pozinkovaným vrutem/hřebíkem skrze otvor v tašce nebo příchytkou tašky. Při sklonu 60° až 90° již musí být připevněna každá taška. Střecha však také odolává i silovému působení větru, proto vždy musí být zejména okrajové tašky přichyceny k laťování pozinkovanými vruty. Vítr však působí nepříznivě na všechny prvky střechy a bez ohledu na sklon tak musí být kromě okrajových tašek a hřebenáčů přikotveny i další tašky - pultové, úžlabní a lomené, nášlapné, kolektorové, anténní, odvětrávací i na odkouření.

S výše uvedenými doporučeními střecha vašeho domu v pořádku přečká celé zimní období.

tags: #jak #zaplachtovat #rozdelanou #strechu #na #zimu

Oblíbené příspěvky: