Jak zbourat chatu s betonovým základem: Kompletní návod

Na demolici lidé kývnou nejčastěji v okamžiku, kdy jim na pozemku trouchniví stará nemovitost. Stává se pro své okolí už velmi nebezpečnou, proto demoliční práce jsou tím jediným východiskem ze situace, které může předejít opravdu strašlivým následkům. I když se může zdát demolice velice náročnou činností, není tomu tak.

Demolice ve 3 krocích

Celý proces demolice lze rozdělit do tří hlavních kroků:

1. Shánění potřebných dokumentů.
2. Samotné bourání nemovitosti.
3. Likvidace vzniklého odpadu.

1. Shánění potřebných dokumentů

Tím prvním krokem je shánění potřebných dokumentů. Rozhodli jste se zbourat nemovitost, která vám trouchniví na pozemku? Pokud byla postavena na základě stavebního povolení (což se vší pravděpodobností opravdu byla), nemůžete nemovitost bez příslušného povolení zbourat. Mluvíme o dokumentu, který je povolením demolice. Bez povolení by bylo zbourání nemovitosti jenom nelegálním činem, který byste si jistě za rámeček nedali.

Ohlášení demolice či stavební povolení na demolici?

Nejdříve si ujasněte, zdali potřebujete pouze ohlášení demolice, nebo bude nutné mít k demolici stavební povolení. Obecně platí, že to, co jste stavěli bez ohlášení či povolení, tak můžete i zbourat bez povolení či ohlášení. Ovšem na bourání domů, garáží a dalších objektů bude nutno stavební povolení. A k tomu musíte vyplnit žádost o demolici a doložit dokumentaci (povolení od sousedů, plány bourané stavby, pasport). U větších staveb je nutno doložit i projekt demolice. Pokud je vyžadováno stavební povolení, tak bourání musí provést specializovaná firma, která vám vystaví potvrzení (při bourání svépomocí prohlášení stavbyvedoucího a doklad o jeho kvalifikaci).

Co můžete zbourat bez ohlášení či stavebního povolení?

Kůlnu na nářadí, nízký plot, nadzemní bazén, kurník, holubník, voliéry a další můžete zbourat bez povolení. Opět i zde platí pravidlo o tom, co jste stavěli bez ohlášení či povolení, tak můžete i zbourat bez povolení či ohlášení. Nicméně nejedná se o velké stavby typu domu či garáže.

Čtěte také: zajištění stability a životnosti chaty pomocí betonových patek

Je pravděpodobné, že starý zahradní domek a rovněž ten, který máte v úmyslu na pozemku vybudovat, spadá do kategorie drobných staveb (na tomto místě upozorňuji, že definice drobné stavby dle katastrálního zákona se v žádném případě neshoduje s definicí pojmu drobná stavba ve stavebním zákoně). Tyto drobné stavby mohou být budovány bez nutnosti získávat od stavebního úřadu povolení (§ 171 stavebního zákona). Stavby drobné (uvedené v příloze č. 1) je tudíž možné odstranit bez povolení stavebního úřadu.

Je starý dům zakreslen v katastru nemovitostí?

Pokud byla postavena na základě stavebního povolení (což se vší pravděpodobností opravdu byla), nemůžete nemovitost bez příslušného povolení zbourat. Jestliže dům, který chcete zbourat, není zakreslen a nemá plány, tak jej musíte před samotnou žádostí o demolici nechat zaměřit, zakreslit a vypracovat zjednodušenou dokumentaci stavby. Musíte tedy stavbu zlegalizovat a nechat si vystavit pasport stavby (ale může se jednat například i o pasport studny a dalších objektů). Cena se většinou pohybuje na základě rozlohy stávajícího domu, počítejte s náklady kolem 5 000 Kč, ale mohou být i vyšší. Doporučuji Vám kontaktovat místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu a informovat se u něj, zda pro odstranění nesouladu postačí, pokud čestně prohlásíte, že starý zahradní domek byl odstraněn.

Co se týče zapisování staveb do katastru nemovitostí, nezapisují se zdaleka všechny stavby. Je tedy otázkou, zda měl být starý zahradní domek do katastru nemovitostí vůbec zapisován. Konkrétně dle § 3/1 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, se do katastru zapisují budovy, kterým bylo přiděleno číslo popisné nebo evidenční, a dále budovy, které jsou hlavní stavbou na pozemku a jsou delší než 50 m. Pod pojmy „budova“ a „drobná stavba“ se dle § 2 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, rozumí nadzemní stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, mají zastavěnou plochu do 16 m2 a výšku do 4,5 m.

Žádost o demolici (Žádost o povolení odstranění stavby)

Žádost o demolici je úřední dokument, který budete posílat stavebnímu úřadu, který následně schválí či zamítne bourání objektu. Jestliže je ohlášení úplné a nejsou v něm závažné chyby a jsou splněny veškeré podmínky pro udělení souhlasu, tak stavební úřad vydá souhlas s odstraněním stavby obvykle do 30 dnů od dne podání ohlášení (žádosti).

Tato lhůta je ovšem pořádková a musí se vyčkat do té doby, než žadatel (tedy vy) obdrží písemný souhlas. Tento souhlas nabývá právní účinnost dnem doručení a vy můžete stavbu začít odstraňovat. Proti tomuto souhlasu se nedá odvolat, někdo ovšem může podat podnět k přezkumnému řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků.

Čtěte také: Návod na vyrovnání podlahy potěrem

Dále potřebujete projekt bouracích prací (vyhotoví projektant, investice zhruba 6 000 Kč dle zastavěné plochy domu) a doklad o vlastnictví nemovitosti (výpis z katastru nemovitostí). Dokumentace pro odstranění stavby musí být nově zpracována autorizovaným projektantem s výjimkou určitých jednoduchých staveb. Pouze dokumentaci pro odstranění jednoduché stavby, která nemusí být zpracována přímo projektantem, ale postačí i neautorizovanou osobou se vzděláním a praxí, může stavebník s podáním žádosti předložit případně jen v listinné podobě.

Co vše má obsahovat povolení odstranění stavby, uvádí § 249 NSZ. Výsledné rozhodnutí mimo jiné obsahuje lhůtu pro odstranění stavby. Platnost povolení k odstranění stavby není (na rozdíl od povolení záměru) zákonem omezena. Rozhodnutí o povolení odstranění stavby může být součástí rozhodnutí o povolení záměru.

Sousedé

Pro bourání potřebujete přiložit k žádosti o demolici souhlas sousedů, tak všechny sousedy obejděte. Pokud váš pozemek sousedí s obecním, tak souhlasit s demolicí musí rovněž rada obce. Problém může nastat v tom, že staré domy se často lepily na sebe, a vy tak budete muset vaši zeď sdílenou se sousedem zanechat.

Škodlivé a nebezpečné materiály

Jestliže je ve starém domě škodlivý či nebezpečný materiál (azbest apod.), tak jeho likvidaci musíte ohlásit a následně postupovat dle legislativy. Například zmíněný azbest musí vždy likvidovat certifikovaná společnost. Jiná forma odstranění je ilegální a hrozí vám za ni pokuta.

2. Samotné bourání nemovitosti

Před odstraněním samotné stavby domu jsme se rozhodli si trochu nacvičit postup na jedné ze dvou kůlniček, které jsou na pozemku jako bonus. Kůlnu jsme původně chtěli zanechat jako místo, kde budeme mít uskladněné nářadí, ale nakonec jsme se rozhodli udělat prostor pro bagr, který tak bude mít lepší přístup k samotnému domu. Betonové sokly jsme nechali pro bagr, který si s tím určitě poradí lépe a především rychleji než my.

Když jsme obdrželi souhlas s odstraněním, pustili jsme se do odstrojení střechy. Střecha byla dole za víkend. Práce nám šla pěkně od ruky. Pomáhali kamarádi i rodina. Přítel vymýšlel, jak technicky odstrojení střechy a krovu provést. Trápily ho především štíty. Největší obavou bylo, abychom neobtěžovali sousedy a cihly nenapadaly k nim. Po zkoušce se ukázalo, že i boční stěny půjde zbourat jak domeček z karet.

Po zbourání jednoho štítu přišla na řadu první strana střechy. Tašky z této strany střechy jsme chtěli zachovat pro budoucí dílnu a tak jsme pocitvě sundavali jednu po druhé a vyskládávali k plotu. Práce nám zabrala skoro celé dopoledne. Bylo třeba vymyslet "šupnu", po které se tašky posílaly dolů. Na druhou stranu střechy se pánové vrhli po obědě. Protože tašky už nemuseli sundavat jednu po druhé, byla druhá strana střechy dole za 7 minut přesně. Na druhý den nám zbývaly už jen krovy. Krov byl za pomocí lana za dvě hodiny dole. Teď chybí odstrojit zbytek domu, tzn. strop, okna a vstupní dveře. Vnitřek domu, tzn. vybavení, podlahy, stropy, elektrické dráty, apod. jsme odstranili v průběhu září.

3. Likvidace vzniklého odpadu

Posledním krokem, který je také součástí bourání domu, je likvidace vzniklého odpadu. Během bourání nemovitosti vznikne celá spousta demoliční suti, kterou je třeba odklidit na skládku. To je však u nás součástí nabízených služeb, a tak ani s tímto nebudete mít sebemenší starosti. Suť odvezeme na nejbližší skládku a vám se předá už čistý a ryzí pozemek.

Nový stavební zákon a odstraňování staveb

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů; NSZ), stejně jako dosavadní stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů; SZ) užívaný v přechodném období, neřeší jen provádění nových staveb, ale zabývá se nově též problematikou odstraňování již stojících staveb.

Existují dvě základní situace, kdy dochází k odstraňování staveb: na žádost vlastníka a z důvodu veřejného zájmu.

I. Odstranění stavby na vlastní žádost stavebníka

Vlastník stavby je nositelem oprávnění se stavbou disponovat, může se tedy rozhodnout i pro její odstranění, což je poměrně běžná situace. Pokud se vlastník chystá stavbu odstranit, zpravidla tak nemůže učinit bez dalšího. Podmínky pro to stanoví NSZ v § 247. Ten v odst. 1 uvádí, že povolení stavebního úřadu k odstranění stavby vyžadují stavby podléhající povolení. Tedy ty stavby, které je možné provést pouze na základě povolení stavebního úřadu, se dají odstranit rovněž jen na základě povolení.

Po 1. červenci 2024 již vlastníci nebudou moci stavebnímu úřadu odstranění stavby pouze ohlásit a nebude stačit jen souhlas. Podle nového stavebního zákona bude nutné rozhodnutí. Řízení o povolení odstranění stavby podle NSZ je vždy vedeno na základě podané žádosti vlastníka stavby a je ukončeno vydáním výsledného rozhodnutí. Je ale možné, pokud vlastník stavby podá úplnou žádost o povolení odstranění stavby a splní všechny podmínky uvedené v § 247 odst. 3 NSZ, aby mu stavební úřad vydal toto povolení rovnou (bez vedeného řízení s možností uplatnění námitek ze strany účastníků) jako první úkon v řízení. NSZ až na výjimky neupravuje zvláštní procesní postup, jak má stavební úřad vést na základě podané žádosti řízení o povolení odstranění stavby. Jinak oproti obecné úpravě jsou vymezeni účastníci tohoto řízení.

U jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) a e) až p) a odst. 2 přílohy č. 2 k NSZ může stavebník s podáním žádosti předložit případně jen v listinné podobě. S odkazem na obdobné použití ustanovení § 172 a § 185 NSZ je i u dokumentace pro odstranění stavby nutné, aby byla nejpozději s podáním žádosti vložena do informačního systému evidence elektronických dokumentací (musí tak učinit stavebník, potažmo za něj projektant na základě plné moci). Pokud by tak nebylo učiněno, stavební úřad by pak žádost o povolení odstranění stavby usnesením odložil.

Stavby vyhrazené a ostatní musí být vždy odstraněny stavebním podnikatelem (osobou k tomu oprávněnou podle živnostenského zákona).

Tabulka: Typy staveb a požadavky na povolení k odstranění

II. Odstranění stavby z důvodu veřejného zájmu proti vůli vlastníka

K odstranění stavby může dojít i z důvodu veřejného zájmu proti vůli vlastníka stavby. Možných důvodů je hned několik:

• Stavba někoho ohrožuje.
• Jedná se o černou či neoprávněnou stavbu.
• Stavba byla postavena podle rozhodnutí zrušeného v přezkumném řízení.
• Stavba nevyžadovala povolení, ale byla provedena v rozporu s právními předpisy.
• Jde o dočasnou stavbu, které nebyla prodloužena doba trvání.

Hmotněprávní důvody, pro které stavební úřad nařídí vlastníkovi stavby odstranit stavbu, jsou uvedeny v § 250 odst. 1 NSZ.

Nepovolené a neoprávněné stavby

Předmětem této úpravy je odstranění nepovolených, tzv. „černých“, staveb. Jedná se o stavby, které ke své realizaci vyžadovaly povolení od stavebního úřadu, ale nemají jej, nebo ho sice mají, ale jsou prováděny či provedeny v rozporu s ním. Stavba neoprávněná je stavbou na cizím pozemku, která ke své realizaci nemá soukromoprávní titul (věcné právo k cizímu pozemku - např. služebnost).

Stavby postavené podle zrušeného rozhodnutí

Jde o případy, kdy stavebník povolení podle zákona získal a stavbu podle něj realizuje či realizoval, ale toto povolení bylo následně zrušeno např. v přezkumném řízení. Zde pak stavební úřad povede o původní žádosti, k níž bylo vydáno zrušené povolení, opakované řízení. NSZ nově výslovně řeší i situaci, kdy by šlo o provedenou stavbu, které takto bylo povolení následně zrušeno, přičemž na tuto stavbu bylo vydáno už i kolaudační rozhodnutí, ale to zrušeno nebylo. Pokud by v opakovaném řízení byla dokončená stavba opět povolena, vydá stavební úřad po ověření splnění příslušných podmínek na žádost vlastníka stavby současně i nové kolaudační rozhodnutí.

Stavby nevyžadující povolení, ale v rozporu s právními předpisy

Rozhodnutí o nařízení odstranění stavby vydá stavební úřad též na základě zjištění, že byla realizována stavba, která sice nevyžaduje povolení stavebního úřadu, ale je prováděna nebo byla provedena v rozporu s právními předpisy. O takovýto rozpor by šlo např. v případě, kdy by stavba, ačkoliv nepodléhá povolení, zasahovala do ochranného pásma nějakého vedení technické infrastruktury. Rozpor s právními předpisy u provedených staveb, které nevyžadují povolení, neznamená jen rozpor se zákony, ale i prováděcími vyhláškami (např. vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území či vyhláškou o požadavcích na stavby).

Dočasné stavby

I podle NSZ mohou být stavby provedeny jako trvalé, ale též jako dočasné, tzn. že půjde o stavby, u kterých stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. NSZ však koncipuje platnost povolení jinak. Bylo-li provádění záměru zahájeno v době platnosti, pak se doba platnosti prodlouží, ale nově už nebude neomezená jako dosud, ale prodlouží se pouze na dobu 10 let od právní moci povolení. V této době má stavebník stavbu dokončit, případně kdyby mu bylo jasné, že to v této lhůtě nestihne, může před jejím uplynutím požádat stavební úřad o prodloužení platnosti povolení. Nicméně, pokud by stavebník do 10 let od právní moci povolení zahájenou stavbu nedokončil ani si nepožádal o prodloužení platnosti povolení, pak musí stavební úřad z moci úřední rozestavěnou stavbu odstranit.

III. Dodatečná legalizace nepovolených (černých) staveb

Původní návrh NSZ, který dokonce počítal s tím, že nepovolené stavby nepůjde dodatečně povolit vůbec, se zmírnil. „Černou“ stavbu provedenou bez povolení nebo v rozporu s ním lze i podle NSZ za určitých podmínek dodatečně zlegalizovat. Avšak pokud bude žádost o legalizaci „černé“ stavby zamítnuta, nepůjde požádat znovu. Cílem rekodifikace bylo stanovit nové a přísnější podmínky pro dodatečné povolení stavby, a tak vynucovat stavební pořádek, protože v českém právním prostředí je velké množství staveb povolováno právě tímto způsobem.

Zjistí-li stavební úřad existenci „černé“ stavby, musí z moci úřední zahájit řízení o nařízení odstranění nepovolené stavby. NSZ v § 255 odst. 1 výslovně uvádí, že nebude-li žádost o dodatečné povolení povinným podána ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení o zahájení řízení, nelze stavbu dodatečně povolit. Pokud by tedy žádost o dodatečné povolení stavby byla podána po lhůtě, není jí možné nikdy vyhovět. NSZ v § 255 odst. 2 uvádí, že žádost o dodatečné povolení stavby obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu též náležitosti stanovené v § 184 odst. 1 a 2 v rozsahu jako k povolení stavby. Uvedené znamená, že k žádosti o dodatečné povolení se přikládá dokumentace pro povolení stavby.

Z uvedeného vyplývá, že ve zmíněné 30denní lhůtě ode dne doručení oznámení o zahájení řízení o nařízení odstranění stavby musí povinný nejen podat žádost o dodatečné povolení (ať už v listinné podobě, nebo přes Portál stavebníka), ale současně s ní i dokumentaci pro povolení stavby (či alespoň její část). Pokud by dokumentace součástí žádosti o dodatečné povolení stavby byla, byť neúplná, stavební úřad vyzve povinného k jejímu doplnění. Pouze dokumentaci pro povolení stavby, která nemusí být zpracována přímo projektantem, ale postačí i neautorizovanou osobou se vzděláním a praxí, může stavebník s podáním žádosti předložit případně jen v listinné podobě.

Jedno řízení o dodatečném povolení a odstranění stavby

Dosavadní „starý stavební zákon“ (SSZ) stanovuje, že pokud stavebník nebo vlastník stavby požádá o její dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Tento koncept s sebou však přináší řadu problémů, včetně možnosti opakovaného podávání žádostí o dodatečné povolení. NSZ však v § 255 odst. 4 výslovně stanoví, že řízení o dodatečném povolení stavby je součástí řízení o nařízení odstranění stavby, kdy toto řízení má být ukončeno jedním rozhodnutím. Je-li tedy podána žádost o dodatečné povolení stavby, stavební úřad již řízení o nařízení odstranění stavby nepřerušuje, ale pokračuje v zahájeném řízení. Jinými slovy, stavební úřad povede stále jedno řízení, v rámci kterého musí posoudit žádost o dodatečné povolení stavby. Pokud by jedním rozhodnutím byla zamítnuta žádost o dodatečné povolení stavby a rovnou nařízeno i odstranění této stavby, povinný již nemůže podat novou žádost o dodatečné povolení, jak NSZ také uvádí.

Účastníci řízení a zpřísnění podmínek

Nicméně i nová právní úprava má svá problematická místa. Jedním z nich je vymezení okruhu účastníků řízení. Účastníkem řízení o odstranění stavby je nově i obec, na jejímž území se odstraňovaná stavba nachází. Ta však již není účastníkem řízení o dodatečném povolení stavby, přestože pokud by byla stavba povolena řádně, účastníkem řízení o povolení záměru by byla.

NSZ v § 256 odst. 1 přináší přísnější podmínky pro dodatečné povolení stavby. Věcnou novelou však bylo do NSZ doplněno zmírnění této podmínky: pokud by stavba vyžadovala pouze výjimku z požadavků na umisťování staveb (typicky odstupové vzdálenosti) a stavebník doloží stavebnímu úřadu souhlas „sousedů“ (účastníků řízení, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být povolením výjimky přímo dotčeno), považuje se podmínka podle odst. 1 písm. b) za splněnou. Jestliže by však šlo o nepovolenou stavbu, u níž by bylo potřeba řešit výjimku z technických požadavků na stavby, tuto „černou“ stavbu v žádném případě dodatečně povolit nepůjde.

Výkon rozhodnutí o nařízení odstranění stavby

Problémem dosavadní právní úpravy byl i výkon pravomocného rozhodnutí stavebního úřadu o nařízení odstranění stavby v případě, že povinný uloženou povinnost sám dobrovolně nesplnil a stavbu ve stanovené lhůtě neodstranil. Takovéto rozhodnutí stavebního úřadu se totiž stává exekučním titulem a je možné na něj vést po splnění příslušných podmínek náhradní výkon rozhodnutí. Zde sice platí, že exekuční náklady, které by při odstranění „černé“ stavby vznikly, hradí povinný, avšak hotové výdaje zálohově hradí ze svého rozpočtu a následně po povinném vymáhá exekuční správní orgán. Tím je obecní úřad, pod nějž spadá stavební úřad, který pravomocné rozhodnutí o nařízení odstranění stavby vydal. Obce však nebyly a nejsou dlouhodobě schopné či ochotné poskytovat finanční prostředky na agendu výkonu rozhodnutí, což vedlo k tomu, že stavební úřady v podstatě rezignovaly na výkon svých rozhodnutí o nařízení odstranění stavby, a stavebníci tak necítili téměř žádný tlak, aby při zhotovování staveb postupovali v souladu s právem.

Nová právní úprava však opustila koncept, že by tyto náklady nesl a následně po povinném vymáhal stát. Výkon rozhodnutí mají nadále primárně financovat obecní samosprávy, které se teprve následně mohou domáhat úhrady nákladů po MMR. Cílem NSZ je zjednodušit proces odstraňování nepovolených staveb a stanovit přísnější podmínky pro dodatečné povolení stavby, což by mělo stavebníky odrazovat od realizace stavby bez povolení a spoléhání se na to, že stavbu půjde jednoduše dodatečně povolit. Jisté pasáže NSZ k tomu bezesporu přispívají.

tags: #jak #zbourat #chatu #s #betonovym #zakladem

Oblíbené příspěvky:

• Oleje Luxol pro venkovní dřevo
• Vlastnosti překližky
• Krása a funkčnost dřevěných altánů
• Podrobná recenze Dedra DED7521
• Konstrukce dřevěných stropů s OSB