Jak zjistit zatékání na lepenkové střeše a efektivně jej řešit

Kazí vám domácí pohodu nevzhledné vlhké mapy na stropě? Pokud bydlíte pod střechou, tak jejich příčinou bude pravděpodobně zatékání. Voda je jedním z největších nepřátel stavebnictví. Objeví-li se v konstrukci, je třeba tento problém řešit. Potíž je v tom, že signály v interiéru vypadají stejně, ať je jejich zdrojem zatékání nebo kondenzace. Způsob opravy je ale v obou případech diametrálně odlišný, takže je nutné příčinu správně identifikovat.

Zatékání vs. Kondenzace: Klíč k identifikaci problému

Když se na stropě pod střechou objeví vlhký flek, nemusí to nutně znamenat, že do střechy teče. Že s ní ale je něco v nepořádku, je jisté. Zatékání a kondenzace se zásadně liší vazbou místa projevu poruchy a jejího zdroje.

• Zatékání: Fleky v interiéru se obvykle objeví úplně jinde, než je místo poruchy na střeše. Voda si totiž konstrukcí hledá tu nejsnadnější cestu (např. kolem prostupů). Když během svého putování (v souladu s fyzikálními zákony - gravitací) narazí na překážku, může se rozlévat kamkoliv dál. Někdy dokonce i vzlíná nebo je hnaná vztlakem. Zatékání je proces, který začíná a postupně se zvětšuje. Dlouho dopředu signalizuje, že se děje něco špatného. Zatékání do střechy má vždy souvislost se srážkami.
• Kondenzace: U té bývají místa projevu a příčiny totožná. Kondenzace vzniká v důsledku podcenění tepelné izolace. Voda vždy kondenzuje na chladném povrchu. Pokud je tedy tepelná izolace poddimenzovaná, tak je na daném místě povrchová teplota nižší než teplota rosného bodu. Pokud do takového místa pronikne teplý a vlhký vzduch, tak na místě s teplotou pod hranicí rosného bodu zkondenzuje na vodu. Kondenzace ke svému vzniku potřebuje takové klimatické podmínky, které vyvolají vznik rosného bodu na povrchu stavební konstrukce. Proto k ní nedochází za tepla. Kondenzace vázaná na nízké teploty je ideálním prostředím pro vznik plísní. Problémem je tento jev zejména u dřevěných nosných konstrukcí, na něž mají dřevokazné houby výrazně destrukční vliv. Kondenzace je nejčastější v místech, kde je málo tepelné izolace. Platí to jak pro celé plochy, tak pro detaily. Dalším častým místem jsou střešní okna a jejich okolí. Velkým problémem pak je kondenzace ve vzduchové mezeře ve střešní skladbě, v důsledku špatně navrženého nebo špatně provedeného větrání střechy. Střechy dvouplášťové musejí být větrané. Když je větrání nedostatečné, případně neexistuje vůbec, dochází ke kondenzaci. Tyto situace vznikají zejména tam, kde je skladba střechy na první pohled zavádějící. Typickým příkladem jsou bungalovy s nízkou stanovou či valbovou střechou. Tepelnou izolaci mívají uloženou na zatepleném podhledu, nad kterým je ještě špička střechy - nezateplená a neodvětraná.

Oba typy poruch, zatékání i kondenzace, mají jeden společný důsledek. Obojí způsobuje degradaci stavebních materiálů, které jsou vystaveny působení vody. Proto je jak u kondenzace, tak u zatékání vždy nutné odstranit jejich příčinu. Snaha napravit pouze důsledek, jakési kosmetické zamaskování zatečení, bude mít pouze krátkodobý efekt. Kondenzace i zatékání se mohou překrývat nebo vyskytovat současně na jednom místě.

Problémy způsobené kondenzací je možné vyřešit přidáním tepelné izolace, eliminací tepelných mostů a v extrémních případech taky vložením topných prvků. Způsobuje-li kondenzaci nadměrná vlhkost vzduchu, pak pomůže větrání nebo ve velkých prostorách klimatizace. U zatékání je důležité najít místo poruchy a provést jeho opravu. Způsob opravy se bude lišit podle toho, kde se porucha nachází. Opravy omítek a výmaleb po zatékání nejsou jednoduchou záležitostí. Čím masivnější a dlouhodobější totiž bylo zatékání, tím se úměrně zmenšuje pravděpodobnost, že se je podaří překrýt. Voda s sebou totiž nese výluhy z materiálů, kterými postupuje. Právě ony následně celou konstrukci probarvují. Řádná oprava zatečení by proto neměla vynechat odstranění původní omítky, a teprve pak by měla být nahrazená novou omítkou.

Nejčastější příčiny zatékání a jak jim předcházet

Střecha je složitá konstrukce a příčinou zatékání může být cokoliv. Praxe ale ukazuje, že některé příčiny se stále opakují. Zatékání střechy může být skutečným problémem. Nejenže vede k estetickým nedostatkům, ale také může způsobit vážné škody na vašem domě. Poškozené střešní krytiny, špatný spád vody, nedostatečná hydroizolační vrstva nebo jednoduše starý nátěr, který již dostatečně nechrání střešní krytinu, mohou být příčinou zatékání.

Čtěte také: Efektivní řešení zatékání za izolaci terasy

Krytiny šikmých střech nejsou dokonale vodotěsné, v mimořádných situacích se do střechy může voda dostat jejich spárami. Proto je ve skladbě střechy vždy také doplňková hydroizolační vrstva (DHV), která má za úkol ze střechy bezpečně odvést všechnu vlhkost, jež pronikla spárami. Kdyby se tak nestalo, tak by nejprve navlhla tepelná izolace. A to úplně stačí k tomu, aby vám vznikly potíže i bez toho, že přímo zateče. Se stoupající vlhkostí totiž klesá tepelně izolační schopnost každého materiálu. Proto je pojistná hydroizolace ve střeše nezbytná. Musí být ovšem difúzně otevřená, aby umožnila všem parám opustit střešní konstrukci.

U plochých střech je otázka zatékání ještě složitější než u těch šikmých. Jejich krytinou je na rozdíl od skládaných krytin jen subtilní materiál (asfaltové pásy nebo plastové fólie, případně stěrkové izolace), který však musí na střeše vytvořit naprosto hermetický kryt, jakousi netekoucí vanu. Existují průmyslové technologie, které umožňují pokládat fólie v obřích rozměrech, aby beze spár pokryly celou plochu. Z popsaného fungování ploché střechy jasně vyplývá, jak důležitý je výběr správného materiálu hydroizolace.

Běžná slabá místa a chyby

• Nesprávná instalace DHV: Stačí, aby byl v konkrétní instalaci použitý nevhodný typ DHV, a může dojít k zatékání. Například nekontaktní izolace musí být zabudovaná tak, aby nad ní i pod ní byla vzduchová mezera. Bude-li se jí dotýkat třeba bednění nebo tepelná izolace, tak ztratí své vlastnosti a začne přes ni protékat voda.
• Nekvalitní lepení a spoje: Slepeny musejí být řádně všechny pásy hydroizolační fólie (DHV) mezi sebou a také všechna jejich napojení na ostatní konstrukce. Dejte si pozor zejména na různá potrubí, protože zatěsnit kruhový prostup bývá složitější. Pokud se fólie při montáži poškodí, což se při provozu na stavbě může stát, tak nestačí její dodatečné zalepení zespodu. Aby neztratila funkčnost, musí mít nalepenou záplatu z obou stran! Nezapomeňte, že voda si najde cestu i tou nejmenší netěsností.
• Trhliny a rozlepené spoje u plochých střech: Nejčastějšími místy zatékání na ploché střeše jsou trhliny v ploše a rozlepené spoje pásů. Zkontrolujte proto plochu nad místem zatékání, jestli vizuální kontrolou nezjistíte nic podezřelého.
• Střešní vpusti: Dalším častým místem problémů na plochých střechách jsou střešní vpusti. Nezřídka bývají ucpané a stojí kolem nich voda. Když taková laguna vyschne, je na hydroizolaci ještě dlouho patrný její obrys. To je pozůstatek biologického materiálu, který byl ve vodě a který urychluje stárnutí hydroizolace. Asfaltové pásy v takovém místě často trpí krokodýlingem (praskáním asfaltu). Příčina zatékání může být i ve špatném napojení vpusti na hydroizolaci.
• Prostupy střechou: Nejčastějším místem vstupu vody do interiéru jsou prostupy, které procházejí celou skladbou střechy (komínky, antény, odvětrání apod.). Nejsou-li řádně napojené na hydroizolaci, jsou pro vodu ideální cestou.
• Poškozené střešní krytiny: Postupem času se mohou vytvářet slabá místa, kudy může voda do střechy proniknout. V případě plechových střešních krytin se netěsnosti často projevují špatně dotaženými, nebo naopak přetaženými šrouby, kterými se krytina ke střešním latím kotví. Voda kolem netěsností prosákne a začne stékat po pojistné hydroizolaci. V případě betonové střešní krytiny může jít o prasklou tašku.
• Netěsnosti kolem komína: Voda často pronikne střešním pláštěm kolem špatně utěsněného komína. Hodně řemeslníků provádí jeho oplechování ledabyle - to znamená bez přídavného plechového límce. Tmel, který se k utěsnění komínů používá, po pár letech zteří a přestane těsnit.
• Zanesené odtokové kanálky: Listí, větve a další nečistoty mohou zanést odtokové kanálky ve střešní krytině, které slouží k odvodu dešťové vody. Rovněž tak může dojít k zanesení lemů oplechování - voda pak přes ucpané místo začne přetékat a může vniknout do střešního pláště.

Jak odhalit zatékání

Odhalení zatékání do bytu či domu v počátečních fázích je klíčové k prevenci vážnějších škod na konstrukci a interiéru. Často je možné rozpoznat první známky zatékání dříve, než se projeví větší škody. Je důležité pravidelně kontrolovat místa, kde může zatékání nejčastěji vzniknout - spáry, spoje a překlenutí různých materiálů, střešní okna, střešní konstrukce, rohy a místa kolem komínů a trubek. Skladba ploché střechy má různé vrstvy, kterými může voda putovat a do interiéru pak vytékat v úplně jiném místě, než se do střechy dostala. Hledání poruchy, která způsobila zatékání, bývá složité. Její odhalení je ale základním předpokladem úspěšné opravy.

Pokud se na střeše nachází zatěžovací vrstva (např. kačírek nebo extenzivní zazelenění), pak je pomoc specialistů na lokalizaci netěsností nezbytná. To je samozřejmě jeden ze způsobů, jak poruchu v hydroizolaci střechy najít. Avšak často se stává, že lopatou nebo manipulací se zatěžovací vrstvou ještě pár netěsností přiděláte sami.

Diagnostické metody pro ploché střechy

Pro vyhledávání netěsností v ploché střeše je možné využít celou škálu profesionálních měřicích technik. Nejuniverzálnější metodou je však elektroimpulzní zkouška.

Čtěte také: Styl, praktičnost a ochrana dárkových krabic

• Vizuální prohlídka a izolatérský háček: Spojení pásů se nejlépe zkontroluje tzv. izolatérským háčkem, který patří k výbavě každého izolatéra nebo znalce. Dokáže rozlepení odhalit bez dalšího poškození izolace.
• Dýmová zkouška: Pod hydroizolaci se zavádí pomocí vysoce výkonných turbín směs kouřového plynu, který netěsnostmi vystupuje ven. Dýmová zkouška je zvlášť vhodná pro zkoumání napojení hydroizolace nebo střešní konstrukce.
• Impedanční defektoskopie (mikrovlnná zkouška): Elektronický odporový měřicí přístroj zjišťuje vlhkost ve střešním plášti bez zatěžovací vrstvy. Analyzuje rozložení vlhkosti v izolační vrstvě střechy.
• Elektroimpulzní zkouška: Jedná se o vyhledávání poruch střešního pláště pomocí elektrického impulsu. Tato metoda je velmi přesná, nedestruktivní (střechu nepoškozuje) a lze s její pomocí najít místo, kudy zatéká, i pod zatěžovací vrstvou. Protože je však každá střecha jiná a není jednoduché se tuto metodu naučit používat, je nutné práci s ní přenechat prověřeným specialistům.
• Jiskrová zkouška: Odhalí i okem neviditelné dírky.
• Vakuová zkouška: Při ní se zvon s vývěvou osadí na prověřované místo a vytvoří se v něm podtlak.

Tyto i další metody se dají kombinovat a přizpůsobit zkoumané ploše. Díky tomu necháte střechu prohlédnout v krátkém čase a jistotou, že se podařilo přijít na kloub všem poškozením hydroizolace a dalším příčinám zatékání vody do střešního pláště.

Systém ProtectSys pro zelené střechy

U střech s extenzivní střešní zelení se sice pohybuje tloušťka vrstev v průměru jen kolem 10 cm, ale u střech s intenzivní střešní zelení se může v případě osazení stromy pohybovat až kolem 125 cm. Pro systém ozeleněných střech, jejich funkčnost a spolehlivou ochranu před zatékáním se stává klíčovou otázka hydroizolace. V případě poškození nebo chyb při provádění hydroizolace střechy byl pro detekci poruch vyvinut patentovaný systém ProtectSys, který lze následně používat i jako stálý kontrolní systém.

ProtectSys využívá fyzikálních vlastností vody, která je elektrickým vodičem. Pod vrstvu hydroizolace je instalována vysoce elektricky vodivá mřížka z ušlechtilé oceli, která je propojena kabelem s napojovací skříňkou-boxem. Na hydroizolaci je pak položen měřící kabel, jehož prostřednictvím je na ní přivedeno napětí stejnosměrného elektrického proudu. ProtectSys tedy obsahuje zařízení pro měření (měřící mřížku, měřící kabel, kontaktní destičky a napojovací box) jakož i zkušební měřič s rozsáhlou dokumentací. ProtectSys je pevně instalované měřící zařízení, které lze jednoduše instalovat a s pomocí pokrokové techniky rychle a přesně odhalit škody na hydroizolaci. Toto má význam zvláště u střech s kačírkem nebo u zelených střech, kdy jde i pod vrstvami odhalit porušení hydroizolace s velkou přesností - je uváděna přesnost do 5 cm od zdroje netěsnosti.

Jak opravit zatékající střechu

Nejrychlejší a nejkvalitnější opravy zatékání střechy svépomocí dosáhnete pomocí hydroizolace střech tekutou gumou. Zvláště pro opravu střechy a střešní krytiny je vhodná tekutá guma HB500 s roztažností až 1800% a s obnovením po takovém roztažení na 95%. Tento hydroizolační nátěr na střechu můžete jednoduše nanášet válečkem, štětcem nebo nástřikem. Po aplikaci se vytvoří bezešvá, pružná a vodotěsná monolitická membrána, která plně přilne k většině střešních krytin. Výhodou tekuté gumy je také to, že nemusíte nutně natírat celý povrch střechy, ale při kvalitní aplikaci bude stačit oprava poškozených míst. Typickým problémem je oprava spojů u ploché střechy, kterými začne vlhkost pronikat do střechy - právě zatékání do ploché střechy je jeden z nejčastějších problémů kvůli nedostatečnému odvodnění.

Postup opravy zatékání tekutou gumou:

1. Kontrola a identifikace: Zkontrolujte celou střechu a identifikujte všechna místa, která jsou poškozená nebo kde dochází k zatékání do domu.
2. Příprava povrchu: Odstraňte veškeré poškozené materiály a zajistěte čistý, suchý povrch a podklad. Zbavte jej veškerého prachu, volných částic, mastnoty a i odlupujících se starých nátěrů. Zkontrolujte soudržnost střešního materiálu a v případě nutnosti podklad napenetrujte pomocí penetračního nátěru. Typicky u starších asfaltových pásů je to nutností, ale doporučujeme penetrovat povrch vždy.
3. Aplikace tekuté gumy: Pokud opravujete spoje, trhliny nebo spáry, kterými do střechy zatéká, doporučujeme využít výztužnou pásku nebo nasycenou geotextilii k překlenutí a následnému přetření tekutou gumou. V případě, že renovujete celou plochu střechy, naneste tekutou gumu HB500 nebo tekutou gumu TG500 alespoň ve dvou vrstvách.

Oprava zatékání kolem komína

Zatékání kolem komína je častým problémem, který může mít několik příčin. Často je způsobeno opotřebením nebo poškozením tmelu či původní hydroizolační vrstvy, která spojuje komín se střechou, ale problémem zatékání do komína mohou být také trhliny či poškození samotného komínového zdiva. Pro opravu zatékání kolem komína budete postupovat podobným způsobem, jako při opravě spojů a spár u střešní krytiny.

Čtěte také: Vše o lepenkových střechách

1. Příprava povrchu: Ujistěte se, že povrch komína i přilehlé střechy je čistý, suchý a bez volných nečistot, jako jsou prach, mastnota nebo staré nátěry. Tento krok je klíčový pro zajištění dobré adheze tekuté gumy.
2. Oprava poškozených míst: Pokud jsou na komíně viditelná jakákoli poškození nebo praskliny, je třeba je nejprve opravit. Použijte vhodný tmel nebo maltovou směs, abyste zajistili rovný a pevný povrch.
3. Aplikace penetračního nátěru: V případě savých nebo porézních materiálů je doporučeno nanést penetrační nátěr, který zlepší přilnavost a zároveň zabrání nasákavosti materiálu.
4. Nanášení tekuté gumy Alfema: Tekutou gumu naneste na spoje komína a střechy v dostatečné vrstvě pomocí štětce nebo válečku. Poté přijde na řadu výztužná páska nebo nasycená geotextilie pomocí které spoj překlenete a zajistíte, že spoj bude mít zvýšenou pevnost a odolnost proti praskání.
5. Zajištění dostatečného schnutí: Po aplikaci nechte tekutou gumu dostatečně zaschnout. Doba schnutí může být ovlivněna teplotou a vlhkostí prostředí. V případě potřeby aplikujte více vrstev, ale vždy po zaschnutí předchozí vrstvy.

Prevence zatékání a údržba střechy

Prvotním předpokladem pro to, aby střecha nezatékala, je svěřit realizaci střechy do rukou odborníkům. I když se dočtete spoustu dobrých rad, nikdy nemohou nahradit roky vzdělávání a praktických zkušeností, které má odborník. Nejen, že vybere pro střechu správný typ DHV, ale také ji správně nainstaluje i v komplikovaných detailech (komín, vikýř apod.). Pokud by se tak nestalo, byl by boj s vlhkostí a vodou předem prohraný. U hydroizolací více než u čehokoliv jiného je třeba vybírat opravdu kvalitní materiály a spoléhat se na opravdové odborníky. Jakákoliv snaha o šetření se vám jako bumerang vrátí v podobě nákladné opravy.

Důležité kroky pro prevenci:

• Pravidelná kontrola střechy: Nezapomeňte vaši střechu čas od času zkontrolovat, zda nedochází k zatékání nebo nenajdete viditelné poškození, které by mohlo zatékání v budoucnu způsobit. Zimní období je časem, kdy se zatékání objevuje častěji. Sněží, případně víc prší a také fouká. Vítr pak zanáší prachový sníh do spár skládaných krytin šikmých střech, případně do stejného místa žene déšť. Sílí i projevy kondenzace ve střešní skladbě, a to u obou typů střech.
• Udržujte střechu čistou: Listí, větve a další nečistoty mohou zanést odtokové kanálky ve střešní krytině, které slouží k odvodu dešťové vody. Rovněž tak může dojít k zanesení lemů oplechování - voda pak přes ucpané místo začne přetékat a může vniknout do střešního pláště. Proto je důležité udržovat střechu v čistotě.
• Pozor na fotovoltaické panely: Dávejte si pozor také u firem, které dnes ve velkém instalují na střechy fotovoltaické panely. Jejich neodborné ukotvení ke střeše může zadělat na další velký problém s její těsností.
• Opravy drobných poškození: V případě plechových krytin si dávejte pozor také na její odření - pokud k němu dojde, co nejrychleji postižené místo přetřete opravnou barvou. U prasklé tašky může být dočasným řešením přetmelení speciálním tmelem.

Pokud potřebujete poradit nebo máte jakýkoli jiný stavební problém, využijte jedinečnou příležitost odborného poradenství zdarma na veletrhu Střechy-Solar-Řemeslo, který se uskuteční 6. až 8. února v pražských Letňanech. Tam se dozvíte spoustu cenných rad a máte možnosti konzultací zdarma s předními odborníky na toto téma.

Když zjistíte, že vám do objektu zatéká, jednejte rychle. Není nic horšího, než čekat na další déšť, který způsobí ještě větší poškození střešního pláště. Pokud na střeše není zatěžovací vrstva (tzn. hydroizolační vrstva je viditelná), můžete se na střechu podívat sami, zda příčinu zatékání neodhalíte. Nebo můžete pozvat pokrývače nebo izolatéra, který se může pokusit o to samé. Riskujete však, že nebudou zjištěny všechny defekty na vaší ploché střeše, a tak při příštím dešti znovu zateče dovnitř budovy.

Včasnou (pravidelnou) kontrolou ploché střechy se prodlouží životnost ploché střechy až o několik let, protože se často nacházejí defekty, která se ještě neprojevila, avšak pokud by se nechala neopravená, způsobila by další, mnohem závažnější poškození konstrukce budovy.

Příklady lokalizace netěsností

První příklad se týká střechy se zatěžovací vrstvou na jedné výrobní hale na Moravě. Na jednom místě zatékalo do interiéru kolem vpusti při každém dešti. Dočasným řešením byla montáž vaničky pod stropní konstrukci, ze které byla kapající voda svedena trubičkou do svodu vpusti. Avšak pokud by se takové řešení ponechalo dlouhodobě, docházelo by ke stálému pronikání vody do střešního pláště, a tím i k degradaci tepelněizolačního materiálu, nemluvě o konstrukci budovy. Po prověření střechy elektroimpulzní zkouškou byla nalezeno mechanické poškození o velikosti cca 1 cm. Tato netěsnost byla zaizolována, a tím byl problém vyřešen.

Druhý příklad je z jednoho pražského panelového domu, kde zatékalo pouze na jednom místě, a to výhradně za silných dešťů. Plochá střecha z PVC fólie, jejíž stáří bylo asi 15 let, měla již něco za sebou. Po kontrole celé plochy (cca 1000 m²) kombinací elektroimpulzní a jiskrové zkoušky se prokázalo několik desítek poškození, kterými do střechy již několikrát zateklo, jen se to doposud neprojevilo v interiéru domu.

Tabulka: Rozdíly mezi zatékáním a kondenzací

tags: #jak #zjistit #zatekani #na #lepenkove #strechy

Oblíbené příspěvky:

• Využití černého polystyrenu ve stavebnictví
• Jak správně odstranit boční lišty a pečovat o zahradu
• Povrch schodů z masivu
• Moderní interiéry s RAKO Concept
• jak správně navrhnout skladbu podlahy pro cementovou stěrku