Jaká střecha může být využita jako zelená?

Chtěli byste se těšit pohledem na vlastní rozkvetlé záhony, ale nemáte pro ně dostatek prostoru? Nebo hledáte způsob, jak zkrášlit váš dům? Řešením je zelená střecha. Zelená střecha je střecha pokrytá vegetací, částečně nebo zcela pokrytá živou vegetací a půdou, případně pěstebním substrátem vysazovaným nad hydroizolační membránu. Domy se zelenou střechou se v posledních letech těší rostoucímu zájmu. Podle průzkumu z roku 2019 vzrostl zájem obyvatel České republiky o konstrukci zelených střech jen za daný rok o více než 26 %.

Vegetační střechy umožňují pěstování rostlin v bezprostřední blízkosti vašeho domova, oživí okolí, a navíc poskytují řadu výhod. V hustě zastavěném městském prostředí, kde dominují zpevněné povrchy a zeleň je omezena jen na zlomek plochy, je stále naléhavější reagovat na extrémní projevy klimatu. Zelené střechy nejsou jen moderním trendem. Nádherné visuté zahrady si podle legendy postavila i královna Semiramis v paláci v Babyloně (jeden ze sedmi divů světa). U nás se začaly stavět až v polovině 19. století. Zelené střechy najdete i ve Skandinávii, tamní obyvatelé tak chrání svůj domov před drsnými přírodními podmínkami.

Výhody zelených střech

Zelené střechy poskytují majiteli nemovitosti celou řadu výhod:

  • Estetika: Oživí okolí a zkrášlí dům.
  • Ekonomická úspora a regulace teploty: Zmírní přehřívání střechy v horkém létě - i v podkroví tak budete mít v létě příjemnou teplotu. Snižují náklady na vytápění a chlazení a podporují tak energetickou efektivitu.
  • Prodloužení životnosti střechy: Chrání hydroizolaci před extrémními teplotami a prodlužuje její životnost.
  • Absorpce škodlivin z ovzduší: Zeleň dokáže škodlivé plyny a prach ve vzduchu díky fotosyntéze výrazně redukovat. Rostliny produkují během fotosyntézy kyslík, který dýcháme.
  • Dobře hospodaří s vodou: Zeleň je schopná pohltit velké množství vody a částečně ji i spotřebovat. Vegetační souvrství slouží především k hydroakumulaci srážkové vody. Zelené střechy lze hovořit jako o jedné z mnoha možností, jak využívat dešťovou vodu. Střešní jezírko je další možností, jak nakládat s dešťovou vodou.
  • Zvyšují biodiverzitu: Poskytují útočiště a potravu bezobratlým živočichům, ptákům a dalším. Klíčem k úspěchu jsou zelené střechy s pestrou strukturou prostředí a díky tomu vyšší druhovou bohatostí. Takové střechy mohou plnit roli náhradních biotopů propojujících a doplňujících městské biotopy vyskytující se na úrovni terénu.
  • Zvyšuje účinnost fotovoltaiky: Odpařovaná voda z okolní zeleně ochlazuje fotovoltaické panely.

Typy zelených střech

Pokud uvažujete o pořízení zelené střechy, máte v zásadě na výběr ze tří možností: extenzivní, intenzivní nebo polointenzivní zelená střecha. Rozdíl mezi intenzivní a extenzivní zelenou střechou spočívá v tom, jaký typ vegetace je osázena. S tím pak dále souvisí především její náročnost na údržbu, únosnost střešní konstrukce a také náklady.

Extenzivní zelená střecha

Extenzivní zelená střecha je nejoblíbenější variantou, kterou si můžete představit jako barevně a tvarově rozmanitý „trávník“. Můžete ji zřídit i na méně rozměrných plochách, např. na garáži, pergole, altánku, zahradní kůlně nebo přístřešku pro zvířata. Extenzivní zelenou střechu je možné vybudovat na plochých i šikmých střechách, a to při sklonu střechy do 45°. Jelikož střechu nelze využívat k pohybu osob, plyne z toho i požadavek na nízkou cenu a minimální nároky na údržbu.

Čtěte také: Využití OSB desek u střech s vazníky

Extenzivní střechu většinou tvoří nízké suchomilné rostliny a pouhých 6 až 15 centimetrů střešního substrátu, ve kterém se díky jeho malé vrstvě obtížně ujímá náletový plevel. S tím souvisí nižší zatížení střechy, stálé zatížení zpravidla 110‑150 kg/m², a také fakt, že extenzivní zelená střecha je ideální variantou pro většinu domů. Co se týče vegetace, je nutné vybírat odolné rostliny, které vyžadují minimální péči a bez újmy přečkají i dlouhé období horka a sucha. Tyto požadavky nejlépe splňují rozchodníky - rostliny v tlustých listech zadržují vodu, díky čemuž jsou schopné přečkat i ty nejnáročnější klimatické podmínky (i mráz od -40 °C). Mezi další rostliny patří skalničky, trvalky a suchomilné trávy.

Extenzivní zelená střecha tak suma sumárum vyžaduje téměř nulovou údržbu - je nutná pouze pořádná zálivka po pokládce a pak jen v období opravdu, ale opravdu dlouhého sucha a horka. Údržba extenzivní zelené střechy se provádí méně často, zpravidla je dostačující 1-2krát ročně. Extenzivní střecha plní čistě okrasný, případně izolační účel (není stavěna pro pohyb lidí) a je nejméně náročná na stavební konstrukci, jde tedy o nejlevnější typ zelené střechy.

Skladba extenzivní zelené střechy (odspoda):

  1. Nosná konstrukce
  2. Parotěsná zábrana
  3. Tepelná izolace ve spádu
  4. Hydroizolace odolná proti prorůstání kořenů
  5. Ochranná geotextílie (na izolaci)
  6. Nopová fólie
  7. Separační geotextílie (chrání drenáž)
  8. Drenážní vrstva
  9. Filtrační vrstva (např. geotextilie)
  10. Hydroakumulační vrstva (lze použít nasavé desky z minerálních vláken, ale i třeba rašelinu)
  11. Střešní substrát (tenká vrstva hlíny, většinou od 3 do 15 cm)
  12. Vegetace (mechy, rozchodníky, skalničky, suchomilné traviny, bylinky)

POZOR! Na střechu nestačí jen nasypat substrát s rozchodníky. Takto jednoduché to není. Pokud chcete mít jistotu, že jste vybrali vhodné materiály pro skladbu vaší zelené střechy, ozvěte se nám. Realizace vegetační střechy není náročná, Isover navíc nabízí moderní desky z hydrofilní minerální vlny, které dokážou ozelenit téměř každou plochou i šikmou střechu, nebo dokonce i zcela svislou stěnu. Desky Isover Flora nebo Isover Intense se používají v kombinaci se střešními substráty a pro svoji nízkou hmotnost je možné tyto systémy použít i pro rekonstrukce.

Intenzivní zelená střecha

Intenzivním zeleným střechám se někdy říká obytné střechy. Oproti extenzivní zelené střeše se liší mj. tím, že se po ní běžně pohybují osoby, a to i po výsadbě rostlin. Na intenzivních plochých zelených střechách lze pěstovat širší škálu vegetace. Její vegetace může být velmi bohatá díky silné vrstvě substrátu (od 30 cm až po metr a více). Umístit tak na ni můžete od trávníku a trvalek až po keře a stromy. Intenzivní zelená střecha může fungovat jako plnohodnotná zahrada, kterou zdobí lavičky, jezírko a další okrasné prvky. Předností intenzivní střech s bohatou vegetací je tak kromě estetické funkce i vysoká retenční schopnost.

Čtěte také: Tipy pro kombinaci dlažby a dřevěné podlahy

Pro intenzivní střechu musíte mít dimenzovánu nosnou konstrukci, protože metr silná vrstva zeminy něco váží (plošná hmotnost až 1500 kg/m²). Její konstrukce je zpravidla navržena na větší zatížení (až nad 300 kg/m²). Dělá se pouze na ploché střechy a je i poměrně složitá na správnou skladbu hydroizolace, drenážních vrstev, zábran proti prorůstání kořenů a na vymyšlení přirozeného hospodaření s vodou ve střešní skladbě. Vhodná je tak pro vytvoření zahrady s použitím květin, ale i keřů a podobně. Taková konstrukce střech umožňuje současně nadzemní nebo podpovrchové zavlažování.

V případě intenzivních zelených střech se jedná o bujnou zeleň, která je na údržbu náročnější. Z hlediska péče představuje pro majitele volba extenzivní zelené střechy pravidelné kosení, sečení, hnojení a zavlažování. Hlavním benefitem je fakt, že se ze střechy díky bujné vegetaci stává plnohodnotný obyvatelný prostor k relaxaci a praktickému využití.

Polointenzivní zelená střecha

Jak už vyplývá z názvu, polointenzivní zelené střechy (také nazývané jednoduché intenzivní) jsou kompromisem mezi extenzivními a intenzivními střechami. V praxi se často kombinují extenzivní porosty a květináče s intenzivní zelení. Můžete využít vegetaci pro extenzivní zelené střechy (např. rozchodníky) a zároveň další rostlinné druhy jako trávy, trvalky a dřeviny, které mají vyšší nároky na skladbu vegetačního souvrství, zásobování vodou a živinami. Údržba polointenzivní zelené střechy je stále méně náročná než v případě intenzivní zeleně, je však potřeba počítat s určitou pravidelností.

Biodiverzitní zelená střecha

„Biodiverzitní zelená střecha“ je typ zelené střechy speciálně navržený tak, aby zvyšoval a podporoval biologickou rozmanitost vytvářením stanovišť, která přitahují a udržují širokou škálu rostlinných a živočišných druhů. Od běžných typů zelených střech se odlišuje především vysokou úrovní strukturální a rostlinné rozmanitosti, která trvale podporuje rozmanitost fauny (především hmyzu nebo ptáků). Zpravidla se za biodiverzitní zelenou střechu považuje kvalitnější extenzivní zelená střecha, která je obohacena různými opatřeními zvyšujícími heterogenitu stanoviště. Biodiverzní střecha funguje v maximální harmonii s okolní faunou a flórou, zajišťuje druhovou pestrost pro drobné živočichy, hmyz a rostliny. Rozmanité prostředí, materiály a neživé prvky vytváří pestrá stanoviště pro různé druhy.

Tvorba biodiverzitní zelené střechy vyžaduje mezioborovou spolupráci, zahrnující biologa, architekta, krajinářského architekta, projektanta stavby a realizační tým. K dosažení maximální ekologické hodnoty je klíčová integrace biodiverzitních principů již ve fázi návrhu. Spolupráce architekta a krajinářského architekta je klíčová již od počátečního konceptu. Architekt zajišťuje, aby návrh zelené střechy respektoval technické a statické požadavky budovy, zatímco krajinářský architekt se (ve spolupráci s biology) více zaměřuje na druhovou specifikaci a rozmístění vegetačních prvků a zároveň zpracovává plán péče o vegetaci na zelené střeše.

Čtěte také: Materiály pro izolaci dřevostavby

Projektant přenáší vize architekta a krajinářského architekta do konkrétních technických řešení. Jeho úlohou je zajistit, že technické parametry střechy, jako je nosnost, izolace a odvodnění, budou kompatibilní s navrženými ekosystémovými prvky. Při realizaci je zásadní přesně dodržet projekt, zejména pokud jde o specifikace substrátu a umístění ekologických prvků. Realizátor má na starosti správné vrstvení substrátů, správné zasazení rostlin a instalaci dalších prvků, jako jsou hmyzí hotely nebo mrtvé dřevo, které vytvářejí úkryty a stanoviště pro různé organismy. Návrh biodiverzitní střechy může vycházet vstříc specifickým potřebám vybraných cílových druhů. Pro mnohé organismy jsou důležité nejen rostliny, ale i jiné prvky, jako např. písek, kameny, mrtvé dřevo, dočasné vodní prvky apod.

Charakteristika „zelené střechy“ jako extrémního stanoviště

Antropogenní stanoviště „zelená střecha“ je ovlivněno řadou různorodých faktorů, které se v této formě u nenarušených a nezastavěných biotopů ve volné přírodě nevyskytují. Patří k nim městské klima, exponovaná poloha bez kontaktu s půdou, stáří, velikost plochy, stejně jako ostrovní charakter střech. Ve srovnání s biotopy na úrovni terénu na zelených střechách typicky panují extrémnější teploty, snížená vlhkost vzduchu a změněné koloběhy vody a živin. Oproti biotopům na úrovni terénu však zelené střechy poskytují relativně nerušené prostředí s nižším konkurenčním tlakem, což může vytvářet vhodné podmínky pro méně konkurenčně zdatné druhy rostlin a živočichů.

Stavebně-technické předpoklady pro zelené střechy

Standardy pro navrhování, provádění a údržbu zelených střech (SZÚZ, 2019) uvádějí základní stavebně-technické předpoklady pro realizaci zelených střech obecně. Nejdůležitější roli hrají dvě oblasti: statika a hydroizolace.

Statika

Zelená střecha zatěžuje konstrukci podle druhu vegetace. Biodiverzitní střecha má zpravidla výškově modelovaný povrch a tím i rozdílnou hmotnost vegetačního souvrství na různých místech střechy. Na statiku mají vliv i další abiotické prvky instalované na střechu (písek, kameny, mrtvé dřevo, dočasné vodní prvky apod.), jejichž hmotnost při maximálním nasycením vodou je také třeba vzít v potaz. Rozmístění těžších prvků může korespondovat s umístěním nosných konstrukcí pod střechou (stěny, sloupy apod.). Střecha musí mít dostatečnou nosnost, aby všechny navržené prvky unesla. V případě rekonstrukce starších budov je nutné věnovat zvláštní pozornost statickým omezením a upravit návrh podle stávajících podmínek.

Typ zelené střechy Mocnost souvrství Stálé zatížení (kg/m²)
Extenzivní 10 cm 110-150
Luční vegetace 200-250
Intenzivní nad 30 cm nad 300 (až 1500)

Hydroizolace

Druhým základním předpokladem je hydroizolace odolná proti prorůstání kořenů, což dokládají certifikáty dle FLL nebo ČSN EN 13948 uvedené v technickém listu materiálu. Pod zelené střechy se používají nejčastěji asfaltové pásy ve více vrstvách, EPDM, TPO/FPO nebo PVC nebo další fólie. V některých zemích se PVC fólie nedoporučují nebo zakazují kvůli obsahu toxických změkčovadel a zátěži pro životního prostředí (ÖkoKauf Wien, 2015). Před realizací zelené střechy je v každém případě vhodné provést zkoušku těsnosti hydroizolace.

Finanční podpora a dotační programy

Pokud se rozhodnete pro extenzivní zelenou střechu, můžete na ni získat i finanční příspěvek. Zelená střecha sice šetří finance za vytápění a chlazení, ale na druhou stranu může její instalace přijít až na dvojnásobek nákladů na rozdíl od běžné střechy. Na druhou stranu finanční podpora z dotačního programu „Zeleň střechám“ je natolik zajímavá, že částka za realizaci vegetační střechy může být tímto z velké části pokryta. Dotační programy, týkající se zelených střech, vyhlašují také průběžně jednotlivé regiony a města. V rámci programu Nová zelená úsporám lze rovněž požádat o dotaci Ministerstvo životního prostředí ČR.

Ať už se rozhodnete pro zelenou střechu nebo potřebujete pomoct s jakoukoliv stavební činností, jsme připraveni vám vyhovět. Zelenou střechu si můžete pořídit, ať už stavíte nový dům či ho rekonstruujete, uprostřed města, na jeho periferii či na venkově.

tags: #jaka #strecha #muze #byt #vyuzita #jako

Oblíbené příspěvky: