Jak vybrat správnou velikost krokve a typ krovu pro betonovou střechu

Střecha je základem domu a bez krovu není střecha. Určuje její tvar a musí zvládat zatížení větrem, sněhem a unést celou střešní konstrukci včetně fotovoltaiky i dalších technologií. Pokud stavíte dům, výběr krovu vás nemine. Dřevěné krovy na střechu prošly během let výrazným vývojem, od jednoduchých konstrukcí až po moderní vazníkové.

Tradiční krov vs. vazníkový krov

Při stavbě nebo rekonstrukci střechy je jedním z klíčových rozhodnutí volba mezi tradičním, tesařsky vázaným krovem a moderním, vazníkovým krovem, tvořeným příhradovými vazníky. Nelze jednoznačně preferovat jedno nebo druhé řešení.

Tradiční krov

• Tradiční krov je charakteristický použitím masivního konstrukčního řeziva a tradičních tesařských spojů.
• Prostor je možné využít jako obytné podkroví nebo jako úložný prostor.
• Vhodný i na větší sklony střechy (nad 30°).
• Výhodnější je také, pokud chcete větší sklon střechy (nad 30°) a překlenujete menší rozpětí (přibližně do 8-10 m) při poměrně jednoduchém tvaru střechy.
• Tradičnímu krovu nejvíce sedí sedlová střecha (ve tvaru písmene A) na domech s jednoduchým obdélníkovým tvarem.
• Tradiční krov není nutné dát zhotovit specializované firmě. Pokud víte získat levnějších tesaře nebo dřevo na stavbu krovu, můžete ušetřit. Je třeba si však dát pozor, protože mnohdy jdou ušetřené finance na úkor kvality.

Vazníkový krov

• Moderní příhradové vazníky představují v současném stavitelství efektivní a rychlé řešení.
• Omezené využití prostoru krovu: nelze využít jako plnohodnotné obytné podkroví. Podkrovní místnosti lze vytvořit pouze ve středové konstrukci.
• Pokud neplánujete využívat prostor krovu jako obytné podkroví a chcete střechu s mírným sklonem (pod 25°) nebo složitějším tvarem, je pro vás pravděpodobně vhodnější vazníkový krov.
• Rovněž pokud překlenujete větší rozpětí, například máte dům ve tvaru čtverce o rozměrech 12x12m bez vnitřních nosných stěn nebo sloupů, pak je vazníkový krov víceméně jediná možnost.

Volba mezi tradičním, tesařsky vázaným krovem a vazníkovým krovem závisí na konkrétních požadavcích a podmínkách vašeho projektu. Krov navrhuje projektant na základě půdorysu, předpokládaného zatížení střechy a vašich požadavků. Vždy je nutné vycházet z projektu a statického posudku.

Vliv sklonu a zatížení střechy na výběr krovu a rozměry prvků

Při stavbě či rekonstrukci střechy se musíme zamyslet nad tím, zda ji chceme koncipovat jako sedlovou, valbovou nebo třeba pultovou. Její tvar a sklon však nejsou jen otázkou estetiky - hrají zásadní roli i ve výběru správné střešní krytiny.

Volba typu střechy by se kromě našeho vkusu a celkového designu domu měla odvíjet především od toho, jak využíváme podkroví. „Pro obytné podkroví je ideálním řešením klasická sedlová střecha se sklonem okolo 35°, která poskytuje dostatek prostoru pro místnosti s klasickou výškou stropu,“ říká Jakub Ponec, odborník na střechy ze společnosti Betonpres. V případě neobytné půdy, která slouží spíše k uložení sezónních věcí, je vhodnou volbou střecha valbová. „Ta se vyznačuje nižším hřebenem, což bývá výhodné zejména z hlediska stavebních omezení nebo požadavků územního plánu,“ vysvětluje odborník z Betonpresu.

Čtěte také: Dřevěná podlaha a správná podložka

Standardně se střechy nicméně dělí na ploché (se sklonem do 5°), šikmé (se sklonem 5-45°) a strmé (se sklonem nad 45°). A právě sklon ovlivňuje i to, jaký typ krytiny na střechu vůbec můžeme položit.

„Betonové tašky obvykle dovolují minimální sklon 10°, pro pálené pak 12°. Asfaltové šindele pak vyžadují minimální sklon 15° a přírodní břidlice či plastové tašky dokonce 20°,“ vysvětluje Jakub Ponec. Nejběžnějším typem střechy u rodinných domů je střecha sedlová se sklonem okolo 28°, která poskytuje dostatek prostoru v podkroví a široké možnosti při výběru krytiny. Omezenější je výběr u takzvaných pultových střech, oblíbených u moderních domů a pergol, jejichž sklon bývá nižší.

V horských oblastech jsou oblíbené strmější střechy, po nichž snadněji sklouzává sníh. Díky tomu se snižuje celkové zatížení konstrukce. „U plošších střech je nutné řešit odvodnění, hromadění sněhu i větší riziko zatékání,“ vysvětluje Jakub Ponec. Pro strmé střechy je pak ideálním řešením skládaná krytina, tedy pálené či betonové střešní tašky.

Faktory zatížení krovu

U obou typů krovu platí, že čím větší bude jeho zatížení, tím více materiálu se spotřebuje a tím dráž vás vyjde. Pod zatížením máme na mysli:

• Zatížení od sněhu: Záleží od sněhové oblasti, ve které se nachází vaše stavba. Platí, že čím je menší sklon střechy, tím je větší zatížení od sněhu. „Sníh jako takový představuje mnohem výraznější zatížení, než jaký je rozdíl mezi váhami jednotlivých střešních krytin. Váha betonové či keramické tašky tak při zatížení nehraje významnou roli,“ dodává odborník z Betonpresu.
• Zatížení od větru: Je závislé od sklonu střechy. Platí, že čím je větší sklon střechy, tím je větší zatížení od větru. Ve větrných oblastech je zase zásadní pevné kotvení krytiny. „Betonové tašky se například při sklonu do 45° standardně nepřipevňují, a kotvení každé tašky zvlášť se obvykle provádí až u velmi strmých střech se sklonem nad 60°."
• Užitné zatížení: Například váha předmětů, které plánujete umístit do prostoru krovu.
• Zatížení od střešní krytiny: Obecně jsou nejlehčí krytiny plechové a nejtěžší zase betonové krytiny.

Teprve po zvážení všech uvedených faktorů se můžete zodpovědně rozhodnout, který typ krovu bude pro vás vhodnější, jak po stránce finanční, tak i po stránce využitelnosti. Pokud se však stále nevíte jednoznačně rozhodnout, bude pravděpodobně lepší přenechat toto rozhodnutí na odborníky, kteří posoudí všechny uvedené aspekty na vašem konkrétním případě.

Čtěte také: Dřevěný strop: jaká rozteč?

Rozměry prvků krovu

Krov je definován jako nosná konstrukce, jejímž hlavním úkolem je vynášet střešní krytinu včetně systému laťování a eventuálních konstrukcí souvisejících se zateplením. Nejdůležitějšími součástmi krovu jsou pozednice, systém vaznic, sloupků, krokví, kleštin, pásků a různých způsobů zavětrování.

Projektant mi navrhl 140x220 s tím, že pro betonovou krytinu to musí být minimálně tento rozměr. Tesař tvrdí, že 220 je zbytečně moc. Dům 8x11 m, sedlová střecha 45 stupňů. Pozednice 140x160, krokve 100x200, kleštiny 80x200, vaznice 200x240. Je obrovský rozdíl pokud máte vaznice podepřeny třeba po 4m a nebo po 5-ti metrech. Musíte si uvědomit, že do vzorce na posouzení únosnosti se dosazuje vzdálenost mezi podporami na druhou, a při posouzení průhybu dokonce na čtvrtou. Pokud není vaznice na nějaké malé rozpětí měla by být navržena na základě statického posouzení. U malých rozponů se dá rozměr odhadnout. Dále se tesař, vlastně tesaři - mluvil jsem nezávisle se dvěma, udivovali nad rozměrem krokví a pozednice. Krokve - 120x180, prý by stačilo 100x160, nebo maximálně 100x180, ale 120 je prý zbytečné - nese výška a šířka prý spíše zbytečně tíží (zatěžuje konstrukci). Pozednice 180x140, prý by stačilo 140x140, leží to přímo na věnci, který je v úrovni stropu (panely). Jedná se o jednoduchou sedlovou střechu se sklonem 22 stupňů a nejsou použity kleštiny.

Projektant to tak navrhl, já neprotestuji, bo tomu zas tolik nerozumím - nejsem statik. Rozpon mezi sloupky je 4,2m a mezi sloupkem a štítem 3,5m - no budu věřit, že to není zbytečně předimenzované.

Typy krovových soustav

V postupu montáže jsme se věnovali pouze hambalkové a vaznicové soustavě, jelikož jsou na našem území prakticky výhradně zastoupené. Existují různé konstrukční variace těchto krovových soustav, které byly konstruovány s ohledem na provozní charakter krovu, nebo například s ohledem na typ krytiny.

Hambalková soustava

• Tato soustava je díky volnému půdorysu s minimalizovaným množstvím sloupků velice vhodná pro půdní vestavby.
• V plné vazbě hambalkové soustavy jsou začepovány krokve do vazného trámu. Ve vazbách prázdných, tzv. jalových, jsou nahrazeny vazné trámy tzv. krátčaty (v místě, kde se krokve čepují). Krátče je krátký trámek, který je podepřen na jednom konci pozednicí a na druhém konci výměnou, osazenou mezi dvěma vaznými trámy.
• Každý pár krokví je spojen vodorovným trámkem, tzv. hambalkem. Při větších rozpětích krovu se kromě toho ukládá ještě na vaznici.
• Hambalek bývá podepřen buď jednoduchou stojatou stolicí, nebo dvojitou stojatou, popř. ležatou stolicí.

Vaznicová soustava

• Skládá se z vazného trámu, na koncích, popř. i uprostřed uloženého na zdech, sloupech nebo jiných podporách.
• Chybějí-li při větším rozponu střední podpory, zavěšuje se vazný trám na sloupky věšadel. Rozeznáváme tedy krovy se středními podporami a bez středních podpor.
• Vazný trám přenáší veškeré zatížení střechy na podpory, a proto mají být sloupy a vzpěry, které přenášejí toto zatížení, na vazném trámu co nejblíže u podpor, aby tento trám byl co nejméně namáhán na ohyb.
• Vazný trám se sloupy, vzpěrami, rozporami a kleštinami vytváří plnou vazbu.
• V místě vikýřů a střešních oken je přerušení krokve řešeno pomocí výměny.
• U složitějších střech jako jsou valby, polovalby, mansardy, vznikají úžlabí, kde jsou zkrácené krokve vynášeny zesílenou nárožní, nebo úžlabní krokví.
• U typické vaznicové soustavy jsou krokve vzdáleny 0,9-1,2 m.
• Stojatá stolice: Jedná se o vaznicovou soustavu, u které jsou vaznice podpírány svislými sloupky, které přenášejí zatížení do vazných trámů. Počet vaznic, a tedy i počet a umístění sloupků se liší podle rozponu střechy.
• Ležatá stolice: U této krovové soustavy jsou sloupky, které podepírají vaznice, konstruovány našikmo.

Výběr dřeva pro krov

Aby krov dobře fungoval a dlouho vydržel, je důležité použít dřevo s odpovídajícími vlastnostmi. Jaký typ a kvalitu materiálu zvolit, určuje projektová dokumentace. A tu je potřeba dodržet. Stejně tak rozměry jednotlivých prvků, které vycházející ze statického výpočtu. Při výběru dřeva narazíte na několik základních druhů. Nejpoužívanějšími jsou smrk a borovice.

Čtěte také: Montáž dřevěné podlahy na topení

Na krovy se nejčastěji používá smrk nebo borovice. Pokud ale hledáte vyšší odolnost a delší životnost, vyplatí se zvážit modřín nebo jeho severské varianty.

Tabulka srovnání druhů dřeva pro krovy

Pokud plánujete, že bude krov částečně přiznaný a viditelný v interiéru, můžete zvolit hoblované dřevo. To už stačí jen lehce přebrousit, takže ušetříte práci přímo na stavbě. Protože je ale dražší, dává smysl použít ho jen tam, kde bude skutečně vidět.

Střešní latě

Střešní latě tvoří nosnou konstrukci pro většinu krytin. Výjimkou jsou případy, kdy výrobce krytiny požaduje pokládku na bednění. Pravidla pro laťování jsou přitom shodná pro nové střechy i rekonstrukce. Nové laťování je často nutné provést i při pouhé výměně krytiny. Kvůli vlhnutí od sněhu proniklého spárami mezi taškami totiž latě bývají ve špatném stavu. Dalším důvodem je nutnost nalaťovat na rozpon pro novou tašku, který se nemusí s původním shodovat. Řešením sice může být volba tzv. posuvné tašky, která má pro laťování větší toleranci, ale když už je střecha rozkrytá, vyplatí se výměnu laťování pečlivě zvážit.

Profil latě na střechu se odvíjí od požadavku na její únosnost, minimálně však musí být 24 x 50 mm (tloušťka x šířka). Latě větších průřezů mohou mít horní hranu směrem k okapu zkosenou. Protilehlá horní hrana, sloužící k zavěšení tašek, musí zůstat ostrá. Aby latě správně fungovaly, nesmějí se prohýbat. A to nejen při zatížení taškami, ale ani při nahodilém zatížení, třeba vrstvou sněhu. Proto je správná volba profilu latě velmi důležitá.

Střešní latě se běžně prodávají v délkách 4 a 5 metrů a pokládají se přes několik krokvových polí. Staticky potom fungují jako spojitý nosník (musí být uloženy aspoň na 3 podporách), což zmenšuje jejich průhyb. Volný přesah latí přes krokve (např. ve štítu) může být max. 20 cm. Při stykování latí nad úzkými krokvami se osvědčilo šikmé seříznutí konců latí. Je třeba si uvědomit, výše uvedené profily latí jsou dostatečné pro uložení krytin (včetně těžkých, např. betonových) a pro přesení nahodilého zatížení (např. sněhem). Jejich profil ale rozhodně nestačí k tomu, aby sloužily k pohybu osob po střeše.

Každá lať se k podpoře připevňuje 1 hřebíkem. Pro latě 30 x 50 mm se používají hřebíky 3,55/70 mm nebo 4/80 mm. Pro větší průměr latí 40 x 60 mm jsou vhodné hřebíky 4/90 mm, 4,5/120 mm nebo 5/140 mm. V místě stykování latí nad krokví je vhodnější volit menší hřebíky, které eliminují štípání konců latí.

Pro střešní latě se používá řezivo pevnostní třídy C24. Nejčastěji se vyrábějí ze smrkového dřeva a spadají do kategorie nesušeného stavebního řeziva, které je standardně impregnované ochranou látkou proti dřevokazným škůdcům. Do impregnační látky se kvůli identifikaci přidává barvivo, takže střešní latě mají hnědé nebo zelené zabarvení.

Montáž krovu a další prvky střechy

Po vyzdění stěn 2. nadzemního podlaží přišla na řadu konstrukce zastřešení. Celá stavba se skládá ze dvou částí. Protože v objektu nemáme příliš úložného prostoru (komory nebo sklep), chtěli jsme vytvořit nad podkrovím ještě půdu. Navíc jsme se snažili co nejvíce využít celé podkroví bez nosných sloupů a viditelných kleštin. Jako nosnou konstrukci krovu jsem tedy zvolil fošnovou soustavu s pevným a posuvným kloubem a kleštinami v každé vazbě. Abychom se vešli do kritéria územního plánu s výškou okapové římsy do 5 m, a aby bylo podkroví dostatečně vysoké, musely být kleštiny výše než styčníky a musely být kotveny bez pozednice přímo do betonu věnce přes chemickou kotvu.

Ve výkresové dokumentaci najdeme podrobný výkres krovu i s potřebnými detaily. Podle tohoto výkresu si sestavíme tabulku jednotlivých prvků. Jednotlivé prvky se třídí podle průřezu. Jiný průřez má pozednice, jiný vaznice, krokve a kleštiny. Spočítáme jednotlivé prvky, rozdělíme je podle délek a vytvoříme tabulku těchto prvků. Nesmíme zapomenout na nadmíry. Na většině pil řežou řezivo na celé metry. V tom případě můžeme např. kleštiny, které mají cca. 2,5 m zdvojit do jednoho pětimetrového prvku. S takto připravenou tabulkou se obrátíme na námi vybraného dodavatele (stavebniny, či v lepším případě přímo na pilu). Objednáme si také cca 0,5 m3 stavebních prken, která budeme jistě potřebovat při montáži krovu.

V případě, že jsme natolik zruční a zvládneme montáž krovu sami, musíme si nejprve připravit na stavbě rovnou plochu (podium), na kterou můžeme narýsovat v měřítku 1:1 řez krovem. Na tomto řezu vidíme přesný tvar jednotlivých prvků (krokví a kleštin) a polohu pozednice a vaznice. Tvar krokví si orýsujeme na hranoly, které jsme si koupili na pile. Vyřežeme jednu první krokvi a tu budeme používat jako šablonu na orýsování zbylých krokví. Stejný postup aplikujeme na kleštiny.

Nyní osadíme mezilehlé vaznice. Pozednice a vaznice je nutno osadit velice přesně. Rozměříme polohu jednotlivých párů krokví a vyznačíme si ji na pozednice a mezilehlé vaznice. Namontujeme jednotlivé páry krokví. K jejich spojování a připevňování použijeme kování, které je popsáno ve výkresové dokumentaci. Když máme osazeny a připraveny všechny krokve, přistoupíme k montáži kleštin. Kleštiny přichytíme proti sobě a poté je provrtáme skrz krokev a spojíme závitovou tyčí. Pod matku závitové tyče používáme velkoplošné podložky určené k montáži krovu. Veškeré šroubovací spoje je nutno před zakrytím dalšími konstrukcemi (SDK / palubky) dotáhnout. Řezivo, které jsme si přivezli z pily, má jistě vysoké procento vlhkosti a jednotlivé prvky sesychají.

Po smontování nosných prvků krovu tesaři ještě připevnili střešní folii přes kontralatě, provedli laťování, pokládku střešní krytiny včetně schůdků, držáku antény a prostupu pro odvětrání kanalizace, okapní síťky proti vletu drobných ptáků a střešní výlez. Klempíř olemoval štít a komín, upevnil okapový plech a dešťové žlaby. Protože se po dobu stavby hodně kradou svody, nechal jsem je namontovat až ke konci stavby.

Na takto dokončený krov je již možno natáhnout paropropustnou fólii a zajistit ji kontralatěmi. Váš projekt domu může pokračovat montáží oplechování komínu, okapních svodů a žlabů. Dalším navazujícím krokem může být montáž střešních oken a položení krytiny. Pálená střešní krytina se pokládá na horizontální latě, které jsou položeny v druhém směru než kontralatě přibité ke krokvím krovu. V projektu venkovský dům střední je navržena pálená krytina. Před montáží oplechování je nutno celou střechu nalaťovat. To by mohl udělat pokrývač. V některých skladbách střech se objevuje také přídavná polystyrenová izolace mezi střešní krytinou a krokvemi. Střešní latě se však pak musí kotvit dlouhými šrouby, což je značná komplikace. Navíc je tloušťka střechy příliš velká, což zhoršuje prosvětlení interiéru střešními okny.

Celý krov dělali tesaři, na mě zbyla konstrukce půdy. Jakmile bylo zastřešení hotové, po zateplení podkroví a elektroinstalacích jsem na kleštiny připevnil na výšku latě, aby se mohla dutina mezi podlahou a izolací provětrávat. Na latě jsem následně šrouboval OSB desky tl. 18 mm s perem a drážkou. Desku jsem na kolmo připevnil i po bocích, abych prostor lépe vymezil a nepadaly mi věci na izolaci. Důležité upozornění je, abyste během pohybu po nosných prvcích střechy dávali během montáže neustále pozor. Stačí jeden krok vedle a propadnete se podhledem do podkroví.

Nosné prvky ploché střechy tvoří dřevěné fošny ve spádu 3 % pnuté mezi věnce v rozchodu 625 mm. Na fošny jsou připevněny trámky, které vymezují provětrávanou mezeru. Plocha všech přívodních a odvodních větracích otvorů do fasády tvoří dohromady 1/250 plochy střechy. Na fošny jsou křížem našroubované dvě vrstvy OSB desek tl. 22mm.

tags: #jakou #velikost #krokvy #pod #betonovou #strechu

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce třívrstvými podlahami
• výběr tmelu pro hliníkové vany
• Optimalizované řešení pro pěny a lepidla s AA210
• Ochrana klíčů
• Jak vybrat ochranné lišty na VW Golf VII Variant