Cement pro základy: Typy a použití

Základy domu jsou jednou z nejdůležitějších částí stavby, protože nesou celou konstrukci a zajišťují její stabilitu. Výběr správného stavebního materiálu pro základy je proto klíčový. Správný výběr stavebního materiálu pro základy domu je zásadní pro dlouhodobou stabilitu a bezpečnost celé stavby. Základy domu musí být schopny odolat nejen váze samotné stavby, ale také vnějším vlivům, jako jsou změny počasí, vlhkost a pohyby půdy. Pokud zvolíte nevhodný materiál, může dojít k prasklinám, sesedání stavby nebo dokonce k jejímu zřícení. Je důležité si uvědomit, že základy domu jsou jednou z nejvíce namáhaných částí stavby, a proto je třeba zvolit materiál, který bude mít dostatečnou pevnost, odolnost vůči vlhkosti a dlouhou životnost. Kromě toho je třeba zohlednit i specifické podmínky, jako je typ půdy, klimatické podmínky a hloubka základů.

Výroba a složení cementu

Cementy jsou práškové materiály, které reakcí s vodou tuhnou a tvrdnou za vzniku vápenno-křemičitých hydrátů. Společným znakem výroby cementů v dobách počátku jeho moderní historie i těch dnešních je příprava suroviny požadovaného složení a vypálení suroviny v peci na tzv. portlandský slínek. Dále následuje chlazení slínku a jeho mletí. Jako surovina pro výpal slínku již neslouží jen čistě přírodní materiály, ale také nejrůznější vedlejší produkty či odpady, jako jsou železité odprašky, elektrárenský popílek nebo energosádrovec. Ty vhodně doplňují těžený vápenec a přispívají k optimální skladbě surovinové moučky. Namletá surovina putuje do pece, kde probíhá samotný výpal na mez slinutí, to je na více než 1 400 °C. Dříve používané šachtové pece vystřídaly moderní rotační pece s výměníky tepla a předkalcinátory. Spotřeba energie na jednotku vyrobeného slínku je tak několikanásobně nižší. Stále častěji jsou pro výpal používána vedle tradičních paliv také alternativní paliva, která by ještě před několika lety skončila nevyužita jako odpad. Přísná kvalitativní kritéria vymezující podmínky užití alternativních paliv jsou samozřejmostí. Existují i nové účinné systémy chlazení slínku, které jej dokážou téměř ihned po výstupu z pece ochladit přibližně na 200 °C.

Portlandský cement je ale jen jedním z mnoha druhů cementů vyráběných z portlandského slínku. Jako doplněk slínku lze totiž pro výrobu cementu použít i jiné suroviny. Nejznámější je asi vysokopecní granulovaná struska (ve smyslu normy EN 197-1 ji zkráceně značíme S), dále popílek (V, W), vápenec (L, LL), přírodní nebo kalcinované pucolány (P, Q), kalcinovaná břidlice (T) nebo křemičitý úlet (D).

Hydratace cementu na bázi portlandského slínku je naneštěstí natolik složitou záležitostí, že dodnes v podstatě neexistuje jednotná, komplexní a obecně uznávaná teorie, která by dokázala vysvětlit veškeré pochody probíhající při tuhnutí a tvrdnutí cementu.

Typy cementů a jejich použití

Cement je důležitou složkou betonů i malt, kde slouží jako pojivo. Moderní technologie umožňují výrobu mnoha typů cementů s požadovanými vlastnostmi, které se hodí pro různé stavební činnosti. Podle množství jednotlivých složek a jejich poměru k portlandskému slínku rozeznává evropská harmonizovaná norma EN 197-1 dokonce 27 druhů cementu pro obecné použití.

Čtěte také: Tipy pro výběr vlhkoměru na dřevo

Portlandský cement (CEM I)

Základním typem cementů je portlandský, který se skládá především ze slínku. Vyznačuje se rychlým hydratačním procesem a uvolňuje velké množství hydratačního tepla, a tak umožňuje práci i při nižších teplotách (do 5 °C). Vyrábí se buď jako šedý, nebo bílý, který obsahuje příměs sádrovce. Šedý portlandský cement se využívá při stavbách rodinných domů a obytných budov, průmyslové výstavby i oblasti veřejné infrastruktury.

Portlandské směsné cementy (CEM II)

Pokud portlandský cement obsahuje doplňkové materiály se zlepšujícími vlastnostmi, řadí se do kategorie CEM II. Tato kategorie je poměrně obsáhlá, protože zahrnuje cementy s různými typy přísad. Větší zastoupení uvedených materiálů na úkor slínku má jednoznačně pozitivní dopady na množství skleníkových plynů produkovaných přímo při výrobě cementu, což může jeho výrobcům přinést i finanční úspory za nákup emisních povolenek.

• Portlandský struskový cement: Vyznačuje se velkým podílem vysokopecní strusky, která zvyšuje odolnost vůči agresivnímu prostředí. Například vysokopecní granulovaná struska dává cementu, a tím i výslednému betonu, pozvolnější náběh pevnosti v tlaku a vyšší chemickou odolnost například proti agresivním síranům. Tento typ cementů se využívá například při betonáži namáhaných konstrukcí, kde dochází ke styku se zeminou. Protože je přírůstek hydratačního tepla malý, využívá se při betonování v parných dnech.
• Portlandský popílkový cement: Větší uplatnění v posledních letech nachází i popílek, například jako součást zmíněných portlandských směsných cementů. Popílek v portlandském popílkovém cementu zajišťuje dobrou zpracovatelnost, plastičnost a hydroizolaci.
• Portlandský vápencový cement: Použití vápence jako hlavní složky cementu má obvykle zcela opačný vliv na pevnost v tlaku. Její nárůst je zpočátku mnohem rychlejší, konečných pevností pak bývá dosaženo o něco dříve. Hlavní složkou je vápenec. Díky němu z něj namíchaný beton neplesniví.
• Portlandský pucolánový cement: Díky pucolánu, velmi jemného popílku, je cement vodotěsný a vyznačuje se výraznou odolností vůči agresivním odpadním vodám.
• Portlandský cement s kalcinovanou břidlicí: Kalcinovaná břidlice zajišťuje tomuto druhu portlandského cementu odolnost proti chemickým vlivům.

Speciální cementy

• Bílý cement: Z pohledu estetických kvalit se mezi speciální cementy řadí bílý cement.
• Rozpínavé cementy: Obsahují kromě portlandského slínku další složky, které v průběhu hydratace zvětšují svůj objem.
• Fotokatalytický cement: Nejnovějším přírůstkem do rodiny speciálních cementů je fotokatalytický cement schopný působením světla rozkládat široké spektrum organických i anorganických látek, z nichž většina je považována za přinejmenším zdraví škodlivé.

Cementy bez portlandského slínku

Zvláštní skupinu tvoří cementy, při jejichž výrobě není použit portlandský slínek vůbec či pouze v minimálním množství.

• Hlinitanové cementy: Vyráběné z vápence a bauxitu, charakteristické rychlým dosažením konečných pevností, vysokou tepelnou odolností, ale také svou chemickou nestabilitou. Místo hlinitanových hydrátů přechodně vzniká etringit působící jako regulátor tuhnutí, který v první fázi hydratace zabraňuje okamžitému tuhnutí, takže se prodlužuje doba zpracování čerstvého betonu až na několik hodin.
• Nadsíranové (supersulfátové) cementy: Složené z vysokopecní granulované strusky, síranu vápenatého a malého množství portlandského slínku coby aktivátoru. Ty jsou hlavními produkty po ochlazení roztavené suroviny - portlandského slínku.

Směsný cement

Směsný cement je základní složkou betonu pro běžné použití. Jeho složení je vhodné pro betonování podlah, potěrů, dlažby a celkově pro všechny minimálně namáhavé konstrukce. Tento druh cementu se využívá především pro nouzové stavby a konstrukce.

Klasifikace a vlastnosti betonu pro základy

Orientace v jednotlivých druzích betonů je velice jednoduchá. Stačí se řídit podle čísel, která jsou uvedená výrobcem. Beton je jedním z nejpoužívanějších stavebních materiálů. Je pevný, univerzální a dostupný. Pro dosažení požadovaných vlastností je důležité správně smíchat cement, kamenivo a vodu, a případně přidat další přísady. Základním kamenem určování kvality vyrobených cementů je evropská harmonizovaná technická norma EN 197-1 přejatá do soustavy českých technických norem jako ČSN EN 197-1. Předepisuje přípustné složení, kvalitu, označování a názvosloví cementů pro obecné použití. Také uvádí tzv. kritéria shody, tedy předpoklady udělení evropského označení shody CE. Pokud nejsou tato kritéria splněna, k cementu nesmí být připojena značka CE a cement nelze na území Evropské unie uvádět na trh jako cement pro obecné použití. Norma jako hlavní kvalitativní parametry uvádí pevnost v tlaku (počáteční po dvou dnech a normalizovaná po 28 dnech), počátek tuhnutí, objemovou stálost, obsah síranů, obsah chloridů a pro některé druhy cementů také ztrátu žíháním, nerozpustný zbytek pucolanitu.

Čtěte také: Masivní dřevo: Ideální volba pro vaši postel

Při výběru betonu je kromě pevnostní třídy klíčové zohlednit i podmínky, ve kterých bude beton použit. Pevnostní třídy, jako jsou C8/10 nebo C25/30, definují odolnost betonu vůči tlakovému zatížení a jsou základním ukazatelem jeho kvality. Expoziční třídy určují, jak beton odolává různým environmentálním vlivům, což je nezbytné pro zajištění dlouhodobé trvanlivosti konstrukce. Správný výběr betonové směsi tedy vyžaduje pečlivé zvážení obou aspektů - pevnostní třídy pro zajištění strukturální integrity a expoziční třídy pro odolnost vůči vnějším vlivům.

Pevnost betonu v tlaku

Pevnost betonu v tlaku je základ stavby - nenápadný, ale zásadní. Tento klíčový parametr určuje, jak dobře bude materiál odolávat tlakovým silám, které na něj působí. V architektuře a stavebnictví je tato pevnost ztělesněním odolnosti a trvanlivosti, a proto je tak důležité ji správně definovat a klasifikovat. Beton a jeho klasifikace, jak ji stanovuje norma PN-EN 206.2014, rozděluje tento stavební materiál do několika tříd na základě jeho schopnosti odolávat tlakovému zatížení. Každý typ betonu má různé schopnosti plnit specifické stavební potřeby.

Dříve se beton označoval velkým počátečním písmenem slova beton tedy „B“ a číslem (např. B20) určující pevnost daného betonu v tlaku v MPa po 28 dnech stáří betonu. Takto označený beton vyhovuje pevnosti v tlaku 20MPa. Dnes se již podle nových evropských norem používá pro označení betonu písmeno „C“, které je počátečním písmenem anglického slova Concrete a za označením „C“ jsou dvě číslice oddělené lomítkem (např. C 16/20). První číslo udává pevnost betonu v tlaku stanovenou na válci a druhé číslo udává pevnost betonu v MPa stanovenou na krychli. Staré označení B20 tedy odpovídá označení C 16/20. V oblasti rodinné výstavby je běžně využívána betonová směs tříd: C8/10, C12/15, C16/20, C20/25 a C25/30, kde číselné hodnoty odkazují na charakteristickou pevnost v tlaku. První číslo představuje pevnost betonu v tlaku na válcových vzorcích. Druhé číslo za lomítkem je pevnost při stlačení krychlového vzorku. Díky optimálnímu rozložení napětí mají krychlové vzorky vyšší pevnost. Vyšší číslo = beton s vyšší pevností tlaku. V reálných podmínkách však konstrukční prvky často nemají tak ideální geometrii, což znamená, že pevnost určená na základě válcových vzorků poskytuje realističtější hodnoty pro praktické aplikace. Staré označení B20 tedy odpovídá označení C 16/20. Na mnoha staveništích se stále používá toto starší značení.

Třída a druh betonu, který je třeba pro stavbu použít, pochopitelně vychází z výpočtů daných projektantem, případně statikem, který projekt realizoval a zohledňuje místní poměry (sklon terénu, druh zeminy, únosnost podloží, požadované zatížení, atd.). U menších staveb se dá vycházet i z obecných zkušeností a znalostí. Obecně platí, že pro klasické rodinné domy při standardních zakládacích podmínkách (rovinatý pozemek a soudržné zeminy) se obecně a nejčastěji používá do základových pasů beton pevností třídy C12/15 případně C16/20 a beton na základovou desku bývá zpravidla o třídu vyšší, tedy C16/20 případně C20/25. U monolitických stropů se používají betony vyšších pevnostních tříd (C20/25, C25/30 případně C30/37) v závislosti na rozponu a plánovaném zatížení stropu.

Expoziční třídy

Expoziční třídy, které klasifikují účinky různých environmentálních podmínek na beton, železobeton a zapuštěné kovové části, jsou rovněž důležité. Tyto třídy nejsou zahrnuty do běžných výpočtů zatížení, ale mají zásadní vliv na složení ze kterého je beton vyroben, výběr ochranných opatření a limitní hodnoty pro šířku trhlin.

Čtěte také: Jaké trámy na pochozí pergolu?

Typy stavebních materiálů pro základy domu

Při výběru stavebního materiálu pro základy domu máte na výběr z několika možností. Každý materiál má své specifické vlastnosti, které je třeba zvážit v závislosti na konkrétních podmínkách vaší stavby.

Beton

Beton je jedním z nejpoužívanějších materiálů pro základy domu díky své vysoké pevnosti a odolnosti. Betonové základy jsou schopny odolat velkému zatížení a jsou odolné vůči vlhkosti i mrazu. Beton se také snadno tvaruje a umožňuje vytvářet základy různých tvarů a velikostí.

• Výhody betonu: Vysoká pevnost a odolnost, odolnost vůči vlhkosti a mrazu, snadné tvarování, dlouhá životnost.
• Nevýhody betonu: Vyšší cena, delší doba tuhnutí, vyžaduje odbornou instalaci.

Cihly

Cihly jsou tradičním stavebním materiálem, který se používá i pro základy domů. Cihlové základy jsou pevné a odolné, ale nejsou tak odolné vůči vlhkosti jako beton. Cihly jsou vhodné zejména pro menší stavby nebo stavby v suchých oblastech.

• Výhody cihel: Tradiční materiál s dlouhou historií, pevnost a odolnost, snadná dostupnost.
• Nevýhody cihel: Nižší odolnost vůči vlhkosti, vyšší náklady na práci, vhodné spíše pro menší stavby.

Kámen

Kámen je jedním z nejstarších stavebních materiálů a je známý svou extrémní pevností a odolností. Kameny jsou ideální pro základy v oblastech s vysokou vlhkostí nebo tam, kde je potřeba odolat velkému zatížení. Kameny jsou však dražší a jejich instalace je náročnější.

• Výhody kamene: Vysoká pevnost a odolnost, odolnost vůči vlhkosti, dlouhá životnost.
• Nevýhody kamene: Vysoká cena, náročná instalace, vyžaduje odborné zpracování.

Ocel

Ocel se používá především jako výztuž v kombinaci s betonem, ale může být také použita samostatně pro základy v některých specifických případech. Ocelové základy jsou velmi pevné a odolné, ale jsou náchylné ke korozi, pokud nejsou správně chráněny.

• Výhody oceli: Vysoká pevnost, možnost kombinace s betonem, odolnost vůči velkému zatížení.
• Nevýhody oceli: Náchylnost ke korozi, vyšší cena, vyžaduje ochranu proti vlhkosti.

Jak vybrat správný stavební materiál pro základy domu?

Při výběru stavebního materiálu pro základy domu je třeba zohlednit několik klíčových faktorů.

Typ půdy

Typ půdy, na které stavíte, je jedním z nejdůležitějších faktorů při výběru materiálu pro základy. Například v oblastech s jílovitou půdou, která má tendenci se pohybovat a bobtnat, je vhodné zvolit materiál, který je odolný vůči těmto změnám, jako je beton nebo kámen. Naopak v oblastech s písčitou půdou mohou být vhodné lehčí materiály, jako jsou cihly.

Klimatické podmínky

Klimatické podmínky, jako je vlhkost, teplota a mráz, hrají důležitou roli při výběru materiálu. V oblastech s vysokou vlhkostí je třeba zvolit materiál, který je odolný vůči vodě, například beton nebo kámen. V chladnějších oblastech je důležité zvolit materiál, který je odolný vůči mrazu a praskání.

Zatížení stavby

Dalším faktorem, který je třeba zvážit, je zatížení stavby. Pokud stavíte velký dům nebo budovu s více patry, je třeba zvolit materiál, který je schopný unést velké zatížení, například beton nebo ocel. Naopak pro menší stavby mohou být vhodné lehčí materiály, jako jsou cihly.

Cena a dostupnost materiálu

V neposlední řadě je třeba zohlednit i cenu a dostupnost materiálu. Některé materiály, jako je kámen nebo ocel, mohou být dražší a náročnější na instalaci, zatímco jiné, jako jsou cihly nebo beton, jsou cenově dostupnější a snadněji dostupné. Je důležité najít rovnováhu mezi kvalitou a cenou materiálu.

Výroba, doprava a čerpání betonu

Po výběru vhodného a správného druhu betonu nastává další otázka jak daný beton namíchat, aby odpovídal našim požadavkům, jak ho dopravit do základů či základovou desku a případně jak beton dostat na strop? Vezme-li v úvahu, že dnes jen mizivé procento stavebníků si míchá beton samo přímo na stavbě, odpověď je jednoduchá. Obraťte se na odborníky, kteří se výrobou, dopravou a čerpáním betonu zabývají. Beton se dnes ve většině případů vyrábí na betonárně. Moderní betonárny mají zpravidla plně automatický počítačem řízený výrobní provoz, kde je zajištěno přesné dávkování všech složek betonu, pro dosažení požadovaných vlastností betonu. Základní složkou každého betonu je kamenivo a cement, který se používá jako pojivo v betonu. V dnešní době se při výrobě používají i mnohé další přísady, jako jsou například plastifikátory, zpomalovače nebo urychlovače tuhnutí a tvrdnutí betonu, provzdušňující přísady, pigmenty aj. Další složkou používanou při výrobě betonu jsou příměsi jako je např. vysokopecní struska, popílky, vápenec aj. Všechny tyto používané přísady a příměsi umožňují na betonárně vyrobit betony široké škály vlastností a použití od obyčejných betonů až po betony vodotěsné, mrazuvzdorné, silniční, lehčené, samonivelační a další typy betonů dle požadavků a přání zákazníka.

Čerstvý namíchaný beton se dopravuje z betonárny na místo stavby pomocí auto-domíchávačů, které bývají zpravidla o objemu 5, 7 a 9m3. Větší betonárny zpravidla disponují větším a rozmanitějším vozovým parkem, aby bylo možné dopravovat beton i na větší stavby, kde je nutnost zajistit dopravu větších objemů betonu. K dopravě betonových směsí používáme autodomíchávače značek MAN, IVECO, MERCEDES aj. o objemu 6-8m3. Pokud potřebujete uložit beton na větší vzdálenost, popř. do výšky, zvolte možnost čerpání betonu. Do pole „Specifikace betonu“ uveďte vzdálenost, na kterou chcete beton čerpat.

V případě, že je třeba beton dostat do hůře nebo zcela nepřístupných míst, používá se k tomuto účelu čerpadel a pumpy na beton. Druhů a typů čerpadel je celá řada, ale běžně se používají ramenové pumpy na beton s dosahem od 24 do 47m. Tyto pumpy jsou osazeny na klasických nákladních podvozcích (MAN, TATRA, MERCEDES, Iveco, aj.). Další možností čerpání betonu nabízí malá mobilní pístová čerpadla, která se tahají jako přívěs za dodávkami a beton je dopravován přes hadice až do vzdálenosti 100m. Některé betonárny disponují i další moderní technikou pro dopravu a čerpání betonu, jako je například auto-domíchávač s pásovým dopravníkem nebo mixo-pumpou, kde je využito kombinace pumpy a auto-domíchávače v jednom. Předností betonáren je jakost betonové směsi. Ta je dosažena přesným dávkování jednotlivých složek betonu.

Míchání betonu svépomocí

Beton je základní komponentou nejpoužívanějšího stavebného materiálu na světě: betonu. Míchání betonu svépomocí je zcela reálné - pokud víte, co děláte. Pro dosažení požadovaných vlastností je důležité správně smíchat cement, kamenivo a vodu, a případně přidat další přísady.

Složení betonu

Hlavními složkami betonu jsou cement, voda a písek nebo štěrk. Stejně snadné jako jeho složení je také míchání betonu. Přitom je rozhodující správný poměr jednotlivých přísad.

• Cement: V betonu působí jako pojivo. Množství cementu na 1 m3 hotového betonu je mezi 150 - 450 kg. Přidávání cementu nad 450 kg nemá velký význam, neboť pevnost betonu již nestoupá.
• Voda: Množství vody určuje konzistenci betonu.
• Kamenivo: Písek o zrnitosti do 2 mm nebo štěrk o zrnitosti do 32 mm.

Poměr mezi cementem a pískem nebo štěrkem je 1 : 4 (nebo 1:3, 1:5 atd.). V zásadě platí, že čím vyšší je podíl cementu, tím je beton tvrdší. Pro většinu zahradních projektů, jako jsou základy pro terasu, stačí třída pevnosti C12/15.

Příměsi do betonu

Tyto složky mohou doplnit sypké příměsi, které nahrazují část cementu a mohou zlepšovat některé vlastnosti betonu, např. vodotěsnost, odolnost vůči obrusu, aj. Snížení množství vody při zachování nebo zlepšení konzistence. Při výrobě velmi tekutých a samozhutnitelných betonů eliminují riziko vzniku bleedingu a segregace.

Postup míchání betonu

Při míchání betonu je důležitý správný poměr mísení. Jedna jednotka cementu se rovná čtyřem jednotkám písku. Voda se následně přidá podle potřeby. Množství vody určuje pozdější konzistenci betonu. S větším množstvím vody bude směs kašovitější a základy se tak budou snáze zalévat. Méně vody vytváří vlhký beton, který se lépe nanáší třeba na svislou podpěru obrubníku. Doporučujeme míchat cement a vodu s pískem nebo štěrkem tak dlouho, dokud směs nedosáhne požadované pevnosti. Doporučená metoda závisí na celkovém množství.

Míchání betonu v míchačce

1. Stiskněte tlačítko Start a nechte míchačku rozběhnout.
2. Přidejte čtyři jednotky štěrku.
3. Přidejte jednu jednotku cementu.
4. Přidávejte postupně vodu, dokud hmota nedosáhne lehce lesklé konzistence.

Míchání středního množství betonu pomocí stavebního míchadla

Do stavebního vědra naplňte vhodné množství štěrku nebo písku a cementu a vše kompletně promíchejte stavebním míchadlem. Následně pomalu přidávejte vodu, aby bylo možné množství později ještě zvýšit. Míchadlem vše rozmíchejte, dokud nedosáhnete požadované konzistence.

Míchání malého množství betonu v maltovníku

Do stavebního vědra naplňte vhodné množství štěrku nebo písku a cementu a vše promíchejte zednickou lžící. Následně pomalu přidávejte vodu, aby bylo možné množství později ještě zvýšit. Zednickou lžící směs zpracujte, dokud nedosáhnete požadované konzistence.

V případě malého množství si můžete ušetřit čas a námahu pomocí hotových směsí betonového potěru.

Tipy pro míchání betonu

• Neředíme vodou: Pokud je směs tuhá, použijte plastifikátor.
• Míchejte v menším: Pokud nemáte míchačku, volte dávky s max. 45 litry.
• Zimní podmínky: V zimě použijte teplou vodu a urychlovač tuhnutí.
• Ošetření po uložení: Chraňte beton proti odparu vody (zakrytím nebo ošetřovacími přísadami).

Základová deska a výběr betonu

Základová deska je konstrukce, která „ponese“ stavbu po celou dobu její životnosti. Základové desky se dělí na několik typů dle provedení a způsobu užívání. Výběr konkrétního typu betonu pro základovou desku doporučujeme vždy konzultovat s projektantem, který zohlední, jak bude konstrukce nebo některá její část vystavená vlhkosti a mrazu, jaký druh a velikost zatížení na ní bude působit, jaké jsou geologické vlastnosti půdy apod.

Typy základových desek

• Běžné železobetonové základové desky na štěrkovém podsypu a základových pásech.
• Běžné železobetonové desky nad neizolovanými sklepními prostory.
• Běžné železobetonové desky vystavené vlhkosti a zmrazovacím cyklům, např. podlahy garáží.

Betonová směs s vysokou tekutostí, umožňující rychlé a snadné dosažení roviny povrchu obdobným způsobem provádění jako u litých podlahových potěrů. Použitím speciálních samozhutnitelných betonů CEMEX COMPACTON® je docíleno dokonalé rovinatosti a přesnosti desky, což usnadňuje následné zakládání stavby.

tags: #cement #pro #základy #typy #a #použití

Oblíbené příspěvky:

• Elegance bílé dlažby a obkladů SIKO
• Jak ukotvit přístřešek do zámkové dlažby
• Instalace chrliče vodního
• moderní vinylové podlahy v Jihlavě
• Průvodce sprchovými žlaby Hansgrohe RainDrain