Jaroslav Karský: Životopis Truhláře a Fotbalového Rozhodčího

Životní příběh Jaroslava Karského, který kombinuje truhlářské řemeslo s kariérou fotbalového rozhodčího, je inspirativní ukázkou toho, jak lze skloubit vášeň a profesi.

Fotbalový Rozhodčí

Jaroslav Hádek je fotbalový rozhodčí, který se neustále snaží udržovat v dobré fyzické kondici, aby byl na zápasy dobře připravený. Že by při utkáních trpěl nervozitou, ale strach nemá.

Povýšení do elitní společnosti považuje za velký osobní úspěch. Splnil se mi sen, přesně po patnácti letech. Mírně jej ovládla snad jen před seminářem, kdy ještě nevěděl, jak to s jeho postupem dopadne.

Na svou první delegaci v jarní části druhé ligy se moc těším,“ netají se poté, co na podzim „nasál“ atmosféru soutěže během bezbrankového zápasu Dukly s Třincem. Nyní už může vyhlížet ještě vyšší level, konkrétně zápasy druhé nejvyšší soutěže, do jejich jarního startu zbývá něco málo přes měsíc.

Zároveň si před sebe staví i další cíl, na který by rád dosáhl. „Jsem šťastný, že se to podařilo, a vděčný za šanci, kterou jsem dostal. Budu se snažit podávat ty nejlepší výkony. „Mám radost, že se to podařilo již nyní v zimě.

Čtěte také: Silniční obzor a Jaroslav Franěk Tesař

Truhlářské Řemeslo

I jako ligový arbitr hodlá nadále pokračovat v rodinné tradici a neplánuje tak opustit truhlářské řemeslo. „Práci se snažím celý život přizpůsobovat fotbalu.

Ministerstvo vnitra (ministerstva národní bezpečnosti) 1948-1989

Na řízení bezpečnostního aparátu se v období trvání komunistického režimu podílelo několik ministerstev. Do května 1950 se jednalo o ministerstvo vnitra. Dne 23. května 1950 byl vytvořen samostatný ústřední úřad pro policejní aparát - ministerstvo národní bezpečnosti. K opětovnému sloučení obou ministerstev došlo v září 1953.

K další podstatné reorganizaci došlo v souvislosti s federalizací Československa v roce 1969, kdy namísto dosavadního ministerstva bylo vytvořeno federální ministerstvo vnitra. Část pravomocí, týkající se v prvé řadě řízení Veřejné bezpečnosti (pořádkové, kriminální a dopravní policie) a státní správy, byla svěřena nově vytvořeným „národním“ (republikovým) ministerstvům vnitra.

Většina z těchto politických funkcionářů přišla do svého vysokého úřadu z vysokých postů v bezpečnostním aparátu. Jen minimum z nich mělo přitom předchozí zkušenost s řízením jiného ministerstva či nižšího státního úřadu. Předchozí praxi a životním zkušenostem odpovídalo i vzdělání, se kterým nastupovali do svých funkcí.

Vedení ministerstva vnitra (ministerstva národní bezpečnosti) 1948-1989. Ve funkcích ministra vnitra a jejich náměstků se v sledovaném období vystřídalo několik desítek osob. Někteří svůj úřad zastávali jen několik týdnů či měsíců, mnozí však setrvali ve vedení řadu let. Rekord v tomto ohledu drží Jindřich Kotal, který byl v letech 1951-1968 postupně náměstkem šesti ministrů národní bezpečnosti a vnitra.

Čtěte také: The legacy of Jaroslav Havel

Zatímco v 50. letech zastávali vedoucí funkce na ministerstvu často nezkušení mladí funkcionáři ve věku kolem třiceti let, v pozdějším období nastupovali do úřadu ministrů a náměstků muži ve středním věku. Na rozdíl od stranického vedení, které v období „normalizace“ postupně stárlo a měnilo se v jistou „gerontokracii“, docházelo na ministerstvu vnitra k pravidelné personální obměně. Drtivá většina ministrů a náměstků odcházela ze svých funkcí nejpozději kolem 55 let.

Přestože řada z nich měla rozličné vysokoškolské tituly, jednalo se zpravidla o bývalé posluchače resortních a stranických škol. S ohledem na skutečnost, že vedoucí funkcionáři těchto ministerstev (s výjimkou krátkého období 1969-1970) neřídili útvary Státní bezpečnosti, jsou v přehledu uvedeny jen jména českých ministrů vnitra, a nikoli jejich náměstků.

Ministři vnitra a národní bezpečnosti v letech 1945-1989

Níže je uveden přehled ministrů vnitra a národní bezpečnosti v letech 1945-1989:

  • Václav Nosek (†1955), ve funkci 4. 4. 1945 - 14. 9. 1953
  • Ladislav Kopřiva (†1971), ve funkci 23. 5. 1950 - 23. 1. 1952
  • Karol Bacílek (†1974), ve funkci 23. 1. 1952 - 14. 9. 1953
  • Rudolf Barák (†1995), ve funkci 14. 9. 1953 - 23. 6. 1961
  • Lubomír Štrougal (*1924), ve funkci 23. 6. 1961 - 26. 4. 1965
  • Josef Kudrna (†1989), ve funkci 26. 4. 1965 - 15. 3. 1968
  • Josef Pavel (†1973), ve funkci 8. 4. 1968 - 30. 8. 1968
  • Jan Pelnář (†1982), ve funkci 31. 8. 1968 - 28. 1. 1970
  • Radko Kaska (†1973), ve funkci 28. 1. 1970 - 28. 2. 1973
  • Jaromír Obzina (†2003), ve funkci 30. 3. 1973 - 20. 6. 1983
  • Vratislav Vajnar (*1930), ve funkci 20. 6. 1983 - 12. 10. 1988
  • František Kincl (*1941), ve funkci 12. 10. 1988 - 3. 12. 1989

Operativní Správy Státní Bezpečnosti

Slovník bude obsahovat krátká biografická hesla vedoucích funkcionářů operativních správ Státní bezpečnosti v letech 1953−1990. Operativní správy Státní bezpečnosti vznikly na podzim 1953 po sloučení ministerstva národní bezpečnosti s ministerstvem vnitra a existovaly s určitými organizačními změnami do února 1990, kdy byly, stejně jako celá Státní bezpečnost, zrušeny.

Pramenem pro jednotlivá hesla byly především personální spisy příslušníků SNB, kádrová vyhodnocení pro nomenklaturní orgány (předsednictvo a sekretariát SNB) a literatura, která se problematikou zabývá. Užity byly především archivní materiály uložené v ABS, částečně také dokumenty uložené v dalších archivech, např. Národním archivu.

Čtěte také: Podnikání a truhlářská živnost Jaroslava Hodka

Rozsah pravomocí, popř. Rekonstrukce rezidentur Hlavní správy rozvědky (I. Koordinátoři projektu: Mgr. Milan Bárta, PhDr.

Struktura Správ Státní Bezpečnosti

  • Rozvědka (I. správa)
  • Kontrarozvědka (II. správa)
  • Vnitřní zpravodajství (III. správa, 1964 začleněna do II. správy)
  • Ekonomická kontrarozvědka (IV. správa, 1964 začleněna do II. správy)
  • Ochrana železnic (V. správa, 1962 začleněna do IV. správy)
  • Vojenská kontrarozvědka (1953-1964 VI. správa, 1964-1990 III. Správa)
  • Správa sledování (1953−1963 VII. správa, 1964−1990 IV. správa)
  • Správa ochrany stranických a státních činitelů (1953−1963 VIII. správa, 1964−1990 V. správa)
  • Správa operativní techniky (1953−1963 IX. správa, 1964−1990 VI. správa)
  • Správa kontrarozvědky pro boj proti vnitřnímu nepříteli (X. správa, 1988 začleněna do II. správy)
  • Správa kontrarozvědky pro ochranu ekonomiky (XI. správa, 1988 začleněna do II. správy)
  • Správa kontrarozvědky v Bratislavě (XII. správa)
  • Správa kontrarozvědky pro boj proti mimořádným a zvláštním formám trestné činnosti (XIV. správa, 1985 začleněna do II. a XI.)

Rezidentury Hlavní Správy Rozvědky

Ústav pro studium totalitních režimů průběžně zveřejňoval rekonstrukci personálního obsazení rezidentur Hlavní správy rozvědky (I. správy SNB) v zahraničí. Rekonstrukce rezidentur probíhala etapovitě podle nástupu příslušníků na jednotlivé rezidentury. V první fázi Ústav zveřejnil přehled rezidentur, které měla rozvědka zřízené v letech 1980-1989, a přehled příslušníků, kteří na ně nastoupili po 1. 1. 1980.

Rezidentury byla pracoviště rozvědky v zahraničí, která vykonávala jak rozvědnou, tak i kontrarozvědnou činnost. Rezidentury byly zakonspirovány na československých institucích, působících v zahraničí zcela oficiálně, zejména na zastupitelských úřadech.

Příslušníci rezidentur byli legalizováni jako pracovníci těchto institucí, což na jedné straně znamenalo, že kromě své rozvědné činnosti museli vykonávat i svou „legalizační funkci“, na druhé straně jim byly legalizační funkce vybírány tak, aby jim umožňovaly účinně vykonávat rozvědnou činnost s důrazem na jejich specializaci (ku příkladu konzulární pozice pro příslušníky zahraniční kontrarozvědky, pozice pro vědecko-technickou spolupráci pro příslušníky vědecko-technické rozvědky, pozice na politických, tiskových a kulturních úsecích pro příslušníky politické rozvědky).

Přehled rezidentur je veden podle měst, ve kterých působily. K jednotlivým příslušníkům jsou uvedeny jejich hodnosti, občanská jména a příjmení, krycí příjmení, pod kterým v zahraničí vystupovali, datum narození, osobní evidenční číslo, číselné označení odboru rozvědky, který je na rezidenturu vyslal, rozvědná funkce, instituce (úřad), na kterém byli legalizováni, dále funkce a agenda, které v rámci legalizace vykonávali, a období, ve kterém byli na rezidentuře zařazeni (pokud není uvedeno datum, odjezd z rezidentury byl realizován po 31. 12. 1989).

tags: #jaroslav #karsky #truhlar #životopis

Oblíbené příspěvky: