Jaroslav Šolc: Vojenský Historik a Účastník Slovenského Národního Povstání
PhDr. Jaroslav Šolc (2. dubna 1920 Lisková - 8. prosince 1985 Bratislava, pohřben v Liptovském Mikuláši) byl významným slovenským vojenským historikem a důstojníkem (generálem), který se aktivně zúčastnil Slovenského národního povstání (SNP).
Raný Život a Zapojení do Odboje
Již jako středoškolák vstoupil v roce 1938 do KSČ a podílel se na spoluvydávání ilegálních letáků. V červnu 1939 byl zatčen, odsouzen na 4 měsíce vězení a vyloučen ze školy. Navzdory tomu se zúčastnil zakládání ilegální ozbrojené skupiny, jejíž pokus však v září 1941 zlikvidovala policie. Pro svou účast na ilegální činnosti KSS byl vězněn od dubna do prosince 1943.
Účast v Slovenském Národním Povstání
Od začátku roku 1944 organizoval síť spolupracovníků pro připravovaný ozbrojený boj na Liptově. Byl příslušníkem partyzánské skupiny P. A. Velička v Kantorské dolině. Po začátku SNP se stal politickým komisařem partyzánské brigády "Za slobodu Slovanov".
Po přechodu SNP do hor působil jako zástupce velitele praporu 4. partyzánského pluku a od ledna 1945 byl zplnomocněncem Hlavního štábu partyzánského hnutí (HŠPH) pro 4. partyzánskou brigádu.
Jaroslav Šolc se také zúčastnil sjednocovacího sjezdu KSS a sociální demokracie v Banské Bystrici 17. září 1944. Působil v mládežnickém hnutí, později jako politický pracovník v armádě a odbojových svazech, a byl příslušníkem Československé lidové armády (ČSLA).
Čtěte také: Silniční obzor a Jaroslav Franěk Tesař
Akce a Ztráty Během SNP
V rámci bojů, do nichž se Jaroslav Šolc zapojil, došlo k významným ztrátám:
- Vladimír Kokavec, narozen 14. září 1924 v Palúdzce, byl členem partyzánské brigády "Za slobodu Slovanov". Dne 19. dubna 1944 byl těžce raněn při bojích mezi Važcem a Východnou (okres Liptovský Mikuláš) a na následky zranění zemřel 6. září 1944 v sanatoriu v Lučivné (datum se liší od data na pamětní desce).
- Vladimír Antol, narozen 1. června 1924 v Palúdzce, se zapojil do bojových akcí SNP v prostoru Svit - Lučivná. Byl členem partyzánské brigády "Za slobodu Slovanov" a padl u Lučivné v bojích 4.-5. září 1944 (v různých záznamech se uvádí jedno nebo druhé datum). Následně byl pohřben v Lučivné, později exhumován a přesunut v roce 1945 na hřbitov v Palúdzce a počátkem 60. let na vojenský hřbitov Háj-Nicovô.
Vyznamenání a Poválečná Činnost
Za své zásluhy byl Jaroslav Šolc mnohokrát vyznamenán:
- Řád SNP I. třídy
- Československý válečný kříž 1939
- Za zásluhy I. stupně
- Sovětská medaile "Partizán Velké vlastenecké války I. třídy"
- Za chrabrost
- Jugoslávské řády "Orden zasluge za narod" a "Orden partizanske zvezde III. stupňa"
- Sovětská medaile "Za pobedu nad Germanijej"
- Řád rudé hvězdy
- Řád rudého praporu
- Sovětský řád "Velké vlastenecké války II. stupně"
V roce 1945 mu byl udělen Řád SNP I. třídy a Československý válečný kříž 1939. V roce 1969 obdržel Řád Velké vlastenecké války II. stupně.
Jaroslav Šolc se po válce věnoval dějinám 2. světové války, historii vojenství na Slovensku a dějinám slovensko-českých vztahů. Byl členem vědeckých rad a externím pracovníkem Muzea SNP v Banské Bystrici (1973 - 1977), kde byl rovněž členem vědecké rady Muzea.
Čtěte také: The legacy of Jaroslav Havel
Čtěte také: Podnikání a truhlářská živnost Jaroslava Hodka
tags: #jaroslav #solc #osb #životopis

