PergolyPenetrace a omítání jednovrstvého zdiva Ytong: Praktický průvodce
Při stavbě z pórobetonových tvárnic Ytong, které jsou oblíbené pro své skvělé tepelněizolační vlastnosti, je klíčové věnovat pozornost správnému omítání a přípravě podkladu. Společně s Ing. Martinem Mihálem, vedoucím technického oddělení Xella CZ/SK, jsme se podívali na to, kdy je nejvhodnější období k omítání jednovrstvého zdiva, jaké omítky použít a jaké zásady je při tom třeba dodržet.
Volba omítky a příprava podkladu
Vnější omítky pro jednovrstvé zdivo Ytong
Pro exteriér je ideální Ytong vnější omítka tepelně izolační. Tato omítka se nanáší přímo na povrch zdiva. Do omítky se vždy zapracovává Ytong výztužná tkanina. Jako finální povrchová úprava se používají silikonové nebo silikátové barvené omítky, pod které se aplikuje základní nátěr. Počet vrstev a aplikace je shodná jako při vnější úpravě ETICS nad tepelnou izolací.
Vnitřní omítky Ytong
Pro zhotovení vnitřní omítky v interiéru je vhodné použít vápenocementovou omítku Ytong. Vlákny vyztužená omítka díky nízkému součiniteli tepelné vodivosti a vysoké paropropustnosti zlepšuje tepelněizolační vlastnosti zdiva, redukuje vlhkost a omezuje tak vznik plísní na povrchu stěn. Omítky Ytong jsou jednoduché na aplikaci a když stavebník dodrží předepsaný pracovní postup, nečeká jej nic komplikovaného.
Podmínky pro aplikaci omítek
- Podklad musí vyhovovat platným normám, musí být soudržný, čistý, suchý, bez prachu, oleje apod.
- Při aplikaci omítek na tvárnice Ytong/Silka, beton nebo keramické materiály je nutno z povrchu odstranit prach.
- Podklad není nutné penetrovat. V případě, že je podklad příliš suchý, postačuje jeho navlhčení čistou pitnou vodou nebo vodou odpovídající EN 1008.
- Omítky se nanáší na zaschlý podkladní nátěr nerezovým hladítkem.
Při aplikaci vnitřních tepelněizolačních omítek Ytong na tvárnice Ytong/Silka, beton nebo keramické materiály je nutné z povrchu odstranit prach. Podklad není nutné penetrovat. V případě, že je podklad přesušený, postačuje jeho navlhčení čistou pitnou vodou.
Při aplikaci omítky na tepelněizolační materiály (EPS, XPS, minerální vlna, PIR desky,...) musí být pod omítku vytvořen podklad na cementové nebo vápenocementové bázi. Na podklad je nutné nanést maltu určenou pro lepení a stěrkování příslušného typu izolačních desek, vyztuženou výztužnou tkaninou podle pokynů výrobce. Aplikace omítky na cementotřískové desky (Velox, Heraklit,...) je možná přímo bez penetrace při dodržení zásad a pokynů výrobce desek a zohlednění objemových změn podkladního materiálu.
Čtěte také: Průvodce výpočtem betonu pro střechu
Penetrace a její význam
Co je hloubková penetrace?
Hloubková penetrace je jednosložková nízko-viskózní kapalina s hloubkovým penetrujícím účinkem na savé podklady. Speciální hloubková penetrace je vodou ředitelná kompozice na bázi modifikovaného styren-akrylátového kopolymeru s nano-částicemi, které umožňují vysoký stupeň kotvení na anorganických částicích substrátu. Penetrace obsahuje povrchově aktivní látky, odpěňovací a konzervační prostředky. Hloubková penetrace neobsahuje těžké kovy. Vyznačuje se výborným smáčením a dokonalým kotvením na savých podkladech.
Použití hloubkové penetrace
Hloubková penetrace se používá na nekonstrukční beton, anhydrit, zdivo, omítky, sádrokartonové a cementovláknité desky aj. minerální podklady. Je určena ke zpevnění a sjednocení savosti podkladu a působí jako adhezní můstek pro další materiály jako jsou vodou ředitelné nátěrové hmoty, lepidla, akrylátové fasádní nátěrové hmoty, syntetické omítkoviny, tmely, vyrovnávací a sanační hmoty na bázi polymerních disperzí nebo redispergovatelných polymerních prášků a cementu.
Oproti klasické S2802A má tato hloubková penetrace až o 25% vyšší hloubkový účinek díky použitým nano-částicím, kdy proniká 20 mm do podkladu při plném nasycení, zpevňuje podklad, snižuje nasákavost a zlepšuje adhezi následných vrstev.
Charakteristika Hloubkové penetrace:
- Vysoká vydatnost
- Kopolymerní disperze s nanočásticemi
- Vynikající a dokonalé ukotvení k podkladu
- Výborné smáčení všech savých podkladů, sjednocuje savost
- Zpevňuje podklad, zvyšuje jeho mechanickou odolnost
- Po vytvrzení ve vodě nerozpuštěná
- Potlačuje vzlínání rozpustných solí z podkladu - tzv. vytváří bariérový efekt
- Obsahuje povrchově aktivní látky, odpěňovací a konzervační prostředky
- Bez obsahu alkylfenoletoxylátů
- Neobsahuje těžké kovy
- Difúzně otevřená
Technické údaje Hloubkové penetrace:
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Tepelná odolnost | +5°C (při přepravě, nesmí zmrznout) |
| Aplikační teplota | +5 / +30°C (pro vzduch i podklad) |
| Doba schnutí penetračního nátěru | ≥ 2 - 3 hod. (při 20°C/60% rel. vlhkosti) |
Doporučený postup omítání Ytongu
Období pro aplikaci omítek
Omítky je ideální aplikovat na co nejvyzrálejší zdivo. Na čerstvém zdivu s vysokou vlhkostí je velká pravděpodobnost vzniku trhlin. Není nutné zdivo před zimou za každou cenu omítnout. Pokud je dům pod střechou, pórobetonové stěny odolávají počasí bez větších problémů. Zdivo z běžných tvárnic však není určeno, aby bylo používáno bez povrchové úpravy.
Zásadní rozdíly při omítání cihlového a pórobetonového zdiva
Pro omítání pórobetonu se zpravidla používají tenké a lehké omítky. Pro lehčené produkty je podobně jako pro pórobeton doporučeno použít lehčí a měkčí (nižší modul pružnosti) omítky. Zásadní rozdíly mezi moderními výrobky nejsou.
Čtěte také: Kompletní průvodce zateplením střechy
Omítka by měla mít vlastnosti přizpůsobené podkladu, na který se nanáší. Není jedno jestli omítáme betonovou stěnu nebo vysokoizolační lehčené zdivo. Na takovém zdivu musí být omítka pružnější, (menší modul pružnosti) nesmí při zrání vnášet velké síly do podkladu, aby nepopraskala a neporušila i podklad. Výrobci omítek přímo předepisují, na jaké podklady omítka vhodná je a na jaké ne. Pro vnější omítku je vhodné, aby měla vysokou paropropustnost, to znamená, že by měla napomáhat odstraňovat vlhkost ze stavby, snižovat riziko vzniku plísní na povrchu stěn a uvnitř konstrukce.
Postup aplikace omítek Ytong
- Příprava směsi: Do čisté nádoby se nalije předepsané množství vody - 8 l vody na 1 pytel 20 kg, do které se při neustálém míchání přidá suchá směs omítky. Pro míchání se doporučuje použít samospádovou míchačku nebo elektrické nízkootáčkové míchadlo. Míchá se, dokud nemá omítka optimální konzistenci. Takto připravená směs se nechá odležet 5 min. a znovu se důkladně promíchá.
- První vrstva: Zubovým hladítkem (se zubem 8 × 8 mm) naneste na připravený podklad vrstvu čerstvé omítkové směsi o tloušťce 4 mm. Čerstvě nanesenou omítkovou maltu stáhněte podle latí a tak, aby nevznikaly dutiny. U podkladů se značnou a/nebo rozdílnou savostí je nutno vytvořit druhou vrstvu, která se nanáší na ještě vlhkou první vrstvu. Tloušťka první vrstvy by přitom měla tvořit 2/3 celkové vrstvy omítky.
- Finální vrstva: Po zaschnutí první vrstvy se nanese ocelovým hladítkem finální vrstva, tloušťka omítky je 2 mm, a po krátkém zaschnutí se vyhladí molitanovým nebo plstěným hladítkem.
- Vícevrstvá omítka: Pokud dáte přednost vytvoření vícevrstvé omítky, naneste na stěnu vrstvu 6 mm. Pro dodržení požadované tloušťky a rovinatosti vrstvy použijte zubovou stěrku se zubem 10 × 10 mm, následně povrch srovnejte latí. Po vyzrání cca 5-7 dnů, min. podle všeobecného pravidla doby zrání 1 den na 1 mm hrubé omítky, proveďte finální vrstvu z jiného typu finální omítky.
- Štuková omítka: Po min. 7 denní technologické pauze aplikujeme štukovou omítku weberdur štuk EX ve vrstvě 2 mm. Podle zvolené povrchové úpravy se provede příslušná penetrace. Podklad pod štukovou omítkou se penetruje opět akrylátovou penetrací v poměru 1:10. Zapomeňte však na váleček, většinou se penetruje štětkou.
Finální úpravy a materiály
Pak zbývá už jen finální verze, tedy štuková omítka. Nejčastěji se používá Keraštuk namíchaný v plastovém vědru a suchá směs Hasit 160. I po konečném vybroušení má finální povrch jemnou zrnitost. Ta je způsobená plnivem obsaženým v materiálu. Pokud o ni nestojíte a upřednostnili byste hladký povrch, možnou variantou je pro vás finální vrstva v podobě sádrové stěrky.
Nejčastější chyby a jak se jim vyhnout
- Použití nevhodných omítek.
- Absence přípravy povrchu - nedodržení zásad uvedených pro jednotlivé produkty.
- Nedodržení minimálních tlouštěk omítek.
- Nedodržení minimálních časů mezi jednotlivými kroky.
Vliv omítkového systému na tepelněizolační vlastnosti
U zdiva Ytong jen velmi málo, protože má-li stěna tloušťky 500 mm návrhový tepelný odpor 6,5 m2.K/W a 10 mm omítky má tepelný odpor 0,08 m2.K/W, tak to není podstatné navýšení. U starého zdiva, kde cihlové domy mají běžně odpor stěn 0,6 m2.K/W a použije se hrubá tepelněizolační omítka s odporem 0,25 - 0,3 m2.K/W, je to již zajímavé.
Čtěte také: Vliv křemičitého písku na OSB desky
