Jímka na dešťovou vodu: Komplexní průvodce zadržováním a využitím srážkové vody

O dešťové vodě, jejím zadržování a zpětném využití se v současnosti hodně mluví i píše. Stále větší výkyvy počasí a s tím související sucha zvyšují nároky na množství vody pro zavlažování zahrady. Suchých měsíců v roce dramaticky přibývá a trend pravděpodobně bude pokračovat. Vysoká cena pitné vody a šetrnost k životnímu prostředí - to jsou hlavní důvody, proč je pořízení nádrže na dešťovou vodu stále aktuálnějším tématem. Akumulace dešťové vody ze střech a zpevněných ploch může pokrýt téměř veškerou potřebu užitkové vody, kterou lze dále využít na splachování WC, praní nebo na zalévání. Vytvoření zásob dešťové vody je výhodné i z hlediska její dostupnosti. Ze zásob můžete čerpat v období sucha a šetřit tak pitnou vodou z řádu. To ulehčí nejen vašim financím, ale také životnímu prostředí.

Pokud vás čeká realizace novostavby, bez retenční nádrže se neobejdete. Nadzemní kontejner či podzemní jímku však můžete snadno pořídit i dodatečně. Využívání dešťové vody má v každém případě smysl.

Typy jímek a nádrží na dešťovou vodu

Je pro vás vhodná jímka na dešťovou vodu nebo nádrž? Jak se ale vyznat v pojmech, které tuto problematiku provázejí a velice běžně se zaměňují?

1. Jímka (akumulační nádrž)

Jímka je izolovaná nádrž určená především k zachycování odpadních vod z domácnosti. Často si ji spojíte se slovem žumpa. Tato nádrž je bezodtoká, tzn. voda z ní nikam neodtéká. Jímka se obvykle instaluje v místech, kde není možnost napojení se na veřejnou kanalizaci, což je nejčastější v chatové oblasti nebo v osamocených staveních. K jejímu vyprázdnění je pak nutné si objednat fekální vůz.

Jímku lze využít i pro zadržování dešťové vody. Je nutné ji osadit nátokovým a odtokovým potrubím a přidat čerpadlo. Nicméně stále platí, že nádrž nemá přepad a při jejím přeplnění dochází k přetečení přes víko. Jímku je nutné umístit tam, kde k ní bude bezproblémový přístup při jejím odčerpání a měla by být ve vzdálenosti nejméně 1 m od vnější stěny budovy. Její osazení a montáž závisí na zvoleném typu jímky a doporučení výrobce.

Čtěte také: Zajištění přepravy betonové jímky

Naše nádrže jsou ideální pro akumulaci a ukládání splaškových vod.

2. Nádrž na dešťovou vodu

K zachytávání a uskladnění dešťové vody jsou nejvhodnější nádrže. Nádrž jako taková má nátok a havarijní přepad, který slouží jako pojistka proti jejímu přeplnění. Využití dešťové vody z nádrže v domácnosti může nahradit až 50 % celkové spotřeby vody. Pro tyto účely je klíčové zajistit, aby teplota skladované dešťové vody nepřesáhla 16°C, což omezuje množení bakterií. Z tohoto důvodu je nejvýhodnější umístit nádrž pod úroveň terénu.

Podzemní nádrže

• Umisťují se do země a vodu z nich lze využívat po celý rok.
• Umožňují dlouhodobější skladování dešťové vody, vzhledem k nižší teplotě jímané vody.
• U novostavby je nezbytná, její realizace se však vyplatí také u stávajících rodinných domů.
• Podzemní nádrže na vodu se nejčastěji realizují buď jako betonové, nebo plastové.

Nadzemní nádrže

• Lze umístit do suterénu v domě nebo ven, kde mají pouze sezónní využití a na zimu je nutné vodu vyčerpat.
• Nejjednodušším způsobem zachycování dešťové vody je použití nadzemních nádrží, resp. kontejnerů.
• Stačí je umístit na požadované místo a okamžitě začít používat.
• Kontejnery jsou vybavené vypouštěcím ventilem a horním plnicím otvorem.
• Hodí se zejména na chaty, chalupy, zahrádky a tam, kde nijak nepřekáží a vizuálně neruší.
• Výhodou je snadná přenositelnost a možnost jeho prodeje ve chvíli, kdy kontejner už nebudete potřebovat.
• Pokud potřebujete například pro zalévání zahrady vodu pod tlakem, můžete do kontejneru umístit ponorné čerpadlo a vodu dopravit i na větší vzdálenosti.

Při výběru plastových kontejnerů na vodu narazíte na pojmy IBC, REKO či UN. Jedná se o anglickou zkratku označující kontejner středního objemu (Intermediate Bulk Container). Představuje moderní obal vhodný pro přepravu kapalných látek. IBC kontejner se vyznačuje nízkou pořizovací cenou, možností opakovaného použití a snadnou manipulací. IBC kontejnery jsou stohovatelné a skládají se ze dvou částí - vnitřní plastové nádoby a ocelové konstrukce. Zpravidla stojí na paletě z oceli, plastu či dřeva, která zvyšuje stabilitu a usnadňuje přepravu. Na trhu narazíte nejčastěji na IBC kontejnery o objemu 1000 litrů. Kontejnery označené značkou UN mají přidělenou homologaci UN 31HA1/Y. Kontejnery označené jako REKO jsou repasované, a tedy cenově dostupnější. Použitá je však pouze konstrukce IBC kontejneru. Plastová nádrž je u REKO kontejneru vždy nová, certifikovaná a opatřená plombou, a tak je také vhodná pro uchování pitné vody a potravin. Repasované kontejnery, které nemají označení REKO, obsahují již použitou plastovou nádobu, a tak nejsou určené pro využití v potravinářství a farmacii.

3. Vsakovací jímka

Vsakovací jímka je podzemní retenční prostor, ze kterého voda postupně odtéká do okolní půdy. Vsakovací jímka je podzemní nádrž bez dna, která slouží k odvádění dešťové nebo přečištěné odpadní vody do půdy. Vsakovací zařízení je součástí systému na odvod dešťové a přečištěné odpadní vody z pozemku. Při napojení ke svodu ze střechy, nebo jiné plochy, uvnitř akumulujeme vodu, která se díky nevyzděnému dnu postupně infiltruje do půdy. Proti přetečení, při silných deštích, chrání nádrž přepad. U požadavku vysokého objemu vsakování dešťové vody na pozemku je možné využít řady šachet umístěných vedle sebe.

Tip: Vsakovací jímka je ideální řešení pro pozemky, kde není možnost napojení na dešťovou kanalizaci.

Čtěte také: Průvodce betonovou kruhovou jímkou 10 m³

Pro vsakování dešťové vody z rodinného domu obvykle stačí ohlášení stavebnímu úřadu. Velikost závisí na ploše střechy, propustnosti půdy a místních podmínkách. Pro střechu rodinného domu (100-150 m²) se obvykle navrhuje vsakovací jímka o objemu 1-3 m³. Pro běžný rodinný dům (střecha 100-150 m²) se obvykle navrhuje vsak o objemu 1-3 m³. Před realizací nechte provést vsakovací zkoušku.

Vsakovat lze pouze vodu přečištěnou v ČOV nebo v sestavě septik + pískový filtr (účinnost min. 90 %). Přímo ze septiku ne - septik nedosahuje dostatečné účinnosti čištění.

Trativod

Trativod je jáma naplněná štěrkem, kam je svedena dešťová voda. Nevýhodou trativodu je, že ve finále nemáte žádnou vodu, protože se jí všechny zbavíte. Oproti tomu jímka vodu shromažďuje a pouští pryč pouze vodu přebytečnou.

Využití dešťové vody

Pokud se opravdu rozhodujete pro investici do systému na zachycování a další využití dešťové vody, je dobré si nejprve uvědomit několik zásadních věcí:

• na co tuto vodu budete využívat
• kolik osob ji bude využívat
• a v případě závlahy zahrady, jakou plochu budete zalévat

Všechny tyto faktory jsou důležité pro určení, jaký typ systému bude pro vás nejvhodnější.

Čtěte také: Vše o studničních skružích

Dešťovou vodu lze bez výhrad využít pro:

1. splachování WC
2. praní prádla (nepřináší žádná větší zdravotní rizika než praní v pitné vodě)
3. úklid a jiné podobné činnosti
4. zalévání zahrady

Není dovoleno přímé propojení potrubí dešťové a pitné vody.

Spotřeba vody v domácnosti je cca 120 l na jednoho obyvatele. Dešťovou vodou lze nahradit až 50 % spotřeby.

Spotřeba vody v domácnosti znázorněná grafem:

• Osobní hygiena
• WC
• Praní
• Drobná hygiena
• Mytí nádobí
• Stravování
• Úklid
• Zavlažování

Legislativní a technické aspekty

Vzhledem ke stále rostoucí výstavbě a urbanizaci krajiny se zmenšuje počet ploch pro přirozený vsak dešťové vody. V České republice je nyní zastavěno 12-13 % území, ale dešťovka se v zástavbě infiltruje pouze na cca 20-30 %. Jako požadavek vyhlášky č. 501/2006 Sb. ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb. se odvádění srážkových vod řeší přednostně vsakováním. Pokud to není možné, realizujeme odtok zadržováním a regulovaným odváděním oddílnou kanalizací do povrchových vod. U projektování využíváme poznatků normy ČSN 75 9010 pro návrh, výstavbu a provoz vsakovacích zařízení srážkových vod.

Od určitého data se dešťová voda nesmí pouštět do kanalizace. Pro vsakování dešťové vody z rodinného domu obvykle stačí ohlášení stavebnímu úřadu. Před realizací nechte provést vsakovací zkoušku.

Ochranná pásma a minimální vzdálenosti

• Ochranná pásma vodních zdrojů - I. a II. stupeň.
• Blízkost studní - min. 25 m.

Výběr správné jímky a objemu

Přemýšlíte nad koupí retenční jímky pro kumulaci dešťové vody? Nevíte si rady, jaké konstrukční provedení? Podzemní nebo nadzemní nádrž? Jaký zvolit správný objem? Na tyto a další otázky naleznete odpovědi níže.

Odpověď na otázku, jaké konstrukční provedení, je poměrně jednoduchá. Prvotně je třeba si zodpovědět, zda má být jímka na vodu podzemní či nadzemní. Podzemní nádrže umožňují dlouhodobější skladování dešťové vody, vzhledem k nižší teplotě jímané vody.

Volba konstrukčního provedení podzemní jímky

Pokud chceme nádrž na vodu ukrýt pod povrch země, potom si musíme odpovědět na otázku, jaký typ zeminy a jaké podmínky se v místě usazení nádrže na vodu (retenční jímky) nachází, a dle toho zvolit konstrukční provedení.

1. Dvouplášťové provedení:
   • Jestliže se v místě určeném pro jímku na dešťovou vodu (retenční jímku) nachází spodní voda či jílovitá půda, je nutné zvolit konstrukční provedení jímky na dešťovou vodu dvouplášťové.
   • Tento typ konstrukčního provedení nám zaručí, že jílovitá půda a ani spodní voda nám nádrž nezboří a my tím pádem můžeme být klidní.
   • Jedinou nevýhodou provedení dvouplášťového je, že je třeba usadit na základovou desku do živého betonu a vybetonovat prostor mezipláště.
   • Dvouplášťové jímky na vodu kruhové či hranaté se používají v místech s výskytem vyšší hladiny spodní vody.
   • Usazuje se pod terén na 15cm silnou železobetonovou desku.
   • Výhody: jednoduchá obsluha, nenáročná údržba, dlouhá životnost, snadná montáž. Jsou též vhodné do záplavových oblastí.
2. Samonosné provedení:
   • Samonosné provedení retenční jímky je vhodné do míst bez výskytu spodní vody, jílovité půdy a statického zatížení.
   • Z hlediska jednoduchosti usazení jímky je zákazníky toto konstrukční provedení oblíbené a často vyhledávané.
   • Samonosná jímka se pouze usadí na základovou desku a za současného napouštění vodou se obsype zeminou nebo štěrkopískem.
   • Hladina vody v jímce musí být vždy nad úrovní obsypu.
   • Samonosné jímky na vodu kruhové či hranaté mohou být usazeny v jakémkoli prostředí bez spodní vody nebo jílovité půdy.
   • Výhody: nízká hmotnost, jednoduché usazení, nenáročná obsluha, bezúdržbový provoz. Hodí se k RD, chatám a penzionům a dalším komerčním budovám.
3. Jímky k obetonování:
   • Konstrukční provedení jímky na dešťovou vodu k obetonování nalezne své uplatnění v místech se statickým zatížením (např. poblíž příjezdových cest a komunikací, v blízkosti základů domu).
   • Jímka k obetonování se usadí na základovou desku a za současného napouštění vodou se obetonuje.
   • Jímky k obetonování kruhové či hranaté jsou vhodné do míst poblíž příjezdových cest a komunikací s vyšším statickým zatížením.
   • Výhody: velmi dlouhá životnost, nízká cena, jednoduchá manipulace, 100 % vodotěsnost, po zabetonování jsou pojízdné i pochůzné.

Volba objemu jímky

Jakým způsobem zvolit správný objem jímky na dešťovou vodu (retenční jímku)? Na tuto otázku lze nahlédnout ze dvou rovin:

1. Dešťová voda bude jímána do jímky a bude využita k zálivce nebo jiným účelům (např. mytí vozu).
   • V případě, že neplánujete dešťovou vodu využívat k dalším účelům v domě a bude se jednat o zálivku - objem retenční jímky (jímky na dešťovou vodu) se volí dle plochy střechy.
   • Pro střechu rodinného domu (100-150 m²) se obvykle navrhuje vsakovací jímka o objemu 1-3 m³.
   • U rodinných domů se běžně instalují nádrže na vodu od 2000 do 8000 litrů.
2. Dešťová voda bude využita k zálivce a rovněž i v domě (např. splachování WC, praní prádla).
   • Pokud zákazník plánuje další využití dešťové vody v domě, kromě plochy střechy kalkulujeme s osobami trvale žijícími v domácnosti (EO), spotřebou vody na jednoho obyvatele a koeficientu využití dešťové vody.
   • Optimální objem retenční nádrže závisí na mnoha faktorech, ať už jde o plochu střechy a množství svedené vody, počet členů v domácnosti, nebo způsob využití. Zpravidla se objem nádrže volí tak, aby akumulovaná voda vystačila uživatelům na 3 týdny.
   • Při využívání dešťové vody jako užitkové ke splachování se pro čtyřčlennou rodinu doporučuje nádrž o objemu 4000 litrů.

Akumulační nádrž musí mít odpovídající objem, statickou odolnost vzhledem k uložení a bezpečnostní přepad proti přeplnění.

Objem nádrže musí být zvolen tak, aby:

1. byl dostatečně velký pro potřebnou zásobu vody po dobu přestávky deště, tzn. po dobu 2-3 týdnů.
2. nebyl zbytečně velký a voda v nádrži mohla být co nejčastěji měněna za vodu novou a čerstvou.

Kromě různých plastových, jsou na netu k nalezení i betonové jímky. A pak nás napadlo, proč nepoužít klasické skruže? A od nápadu nebylo daleko k realizaci.

Instalace a technologie

Výkopové práce a usazení

Výkop pro uložení plastové nádrže doporučujeme provést pomocí minirypadla či jiné stavební mechanizace. Ruční kopání je samozřejmě možné, ale je fyzicky i časově náročné.

Samotné skruže se upevnily do speciálních držáků a ramenem se spouštěly do jámy. Již během osazování první skruže se nám na dně začala objevovat spodní voda. Hotové prefabrikované nádrže jsme schopni instalovat do pár dní od vaší objednávky.

Betonová vs. plastová nádrž

• Betonová jímka: Výstavba betonové jímky je složitější, protože vyžaduje zhotovení kvalitní základové konstrukce, vyzdění i hydroizolační ochranu. Na druhou stranu lze vybetonovat jímku libovolného tvaru i hloubky a upravit ji tak přesně podle možností konkrétního pozemku. Betonové nádrže se využívají často u starších domů, kde už nějaká jímka stojí.
• Plastová nádrž: Realizace plastových podzemních nádrží je oblíbená především z důvodu rychlosti výstavby. Vhodná je i pro svépomocnou realizaci, a to zejména pořídíte-li monolitickou konstrukci a ucelený systém včetně zabudovaných technologií. Pokud se rozhodnete pro pořízení plastové nádrže na vodu, musíte ji na pozemek dopravit. Vzhledem k velikosti doporučujeme využít služby dodavatele a nechat si nádrž dopravit přímo k vám domů. Předem si zjistěte, je-li součástí služeb i složení hydraulickým ramenem na požadované místo, nebo jestli budete muset nádrž složit z nákladního vozidla vlastními silami. Monolitické samonosné nádrže se ukládají přímo do výkopu bez nutnosti zhotovení bednění či betonování. Na podsyp a obsypání se používá zpravidla štěrk frakce 8/16, případně sypká zemina nebo písek. Materiál je třeba v každém případě zhutnit. Šachtovou kopuli nádrže ponechte co možná nejdelší a upravte ji až po finálních terénních úpravách.

Příslušenství a technologie

Po usazení retenční nádrže je potřeba připojit potrubí z okapových svodů. Neměli byste zapomenout ani na přepad, který zabrání přetečení v případě vydatných dešťů. Díky přepadu přebytečná voda odteče, a to do půdy nebo dešťové kanalizace.

Potrubí napojené na akumulační nádrž je možné použít běžné kanalizační. Vodu přiváděnou z okapů do nádrže je nutné zbavit mechanických nečistot pomocí filtru - jako je listí, kusy větví atd. Přiváděná voda by měla být natolik čistá, aby nezpůsobila poškození čerpadla. Velmi pomohlo dát do síta nádrže cca 5 cm molitanu, který čistím každý měsíc od směsi prachu, pylu. Na podzim přibylo ještě listí, žížaly a brouci.

Čerpadlo

Abyste mohli vodu shromážděnou v nádrži využívat, neobejdete se bez čerpadla. Nejjednodušším řešením je pořízení dostatečně výkonného ponorného čerpadla, které umístíte přímo do nádrže. Při využití dešťovky v domácnosti se však preferuje napojení na domácí vodárnu umístěnou v technické místnosti domu. Čerpadlo dopraví dešťovou vodu ke spotřebičům a současně je nutné, aby zajistilo udržení tlaku v rozvodu dešťové vody, pokud je voda přiváděna do domácnosti. Je možné použít běžnou domácí vodárnu nebo čerpadlo s tlakovým spínačem. Výkon čerpadla, by měl být dostačující v případě výkonu 60 l/min. Dostatečný tlak čerpadla dle výškového uspořádání je také nutností. Čerpadlo jsem na doporučení nedal úplně dno, kde je po roce opravdu kaše, ale na cca 10 cm vysoký otočený keramický květináč, aby čerpadlo nebralo vodu úplně ze dna. Pro vyčištění „kaše ze dna“ jsem se rozhodl koupit ještě jedno kalové čerpadlo.

UV lampa

V případě vyšších požadavků na kvalitu dešťové vody je možné do potrubního systému zařadit UV lampu, která zajistí dezinfekci vody. UV lampa se řadí před nebo za čerpadlo.

Dotace Dešťovka

Chcete využívat dešťovou vodu? Vlastníci stávajících rodinných domů i stavebníci těch nových mohou zažádat o státní dotaci Dešťovka, která od roku 2021 spadá pod program Nová zelená úsporám. Výše příspěvku, který lze využít na pořízení retenční nádrže, technologie i samotnou realizaci, závisí na způsobu využití dešťové vody. Při použití dešťovky jen na zalévání dostanete příspěvek až 55 tisíc Kč, při využití pro splachování i zálivku pak až 65 tisíc Kč.

Cena a návratnost

Kolik se vám může vrátit? Velikost investice i její návratnost závisí na technologii, kterou se rozhodnete využívat. Cena zařízení na vsakování dešťové vody se odvíjí od typu a objemu nádrže, ale i místa instalace.

Orientační ceny jímek dle typu a objemu:

Nemohu se zbavit dojmu, že finančně je to nesmysl, získaná voda pokryje provozní náklady ale na splacení počáteční investice opravdu mnoho nezbyde. Návratnost je někde poblíž nekonečna. Pokud postavím něco za mnoho desítek tisíc, několik málo set až tisíc mne stojí roční údržba - a výsledný produkt je zhruba za dva tisíce, je zřejmé, že se vstupní investice nikdy nevrátí. Je tedy žádoucí podobné nápady nechat jen tam, kde si to někdo provozuje pro své soukromé potěšení (a za své peníze) nebo tam, kde je taková nouze o vodu, že je i drahé zachytávání nepříliš čisté vody výhodnější než dovoz. Je naopak zcela nežádoucí vymýšlet zdanění ideologicky nevyhovujících činností a z nakradených peněz platit zelenými myšlenkami vynucenou výstavbu ekonomických nesmyslů jako jsou ve většině tyhle nádrže.

Nicméně, pokud se neoliberální kapitalismus globálně provozuje se skrytými náklady (externalitami) a kapitalistům plynou jen zisky (náklady se socializují), je velmi obtížné vypočítat návratnost, resp. veřejný zájem (dotace). Pokud by za průmyslovou výrobu, globální i místní dopravu a postmoderní zábavu (lyžování na umělém sněhu) měli znečišťovatelé férově platit, bylo by dost dotací na takovou nádrž "do každé rodiny".

Zpracování vody z vlastní střechy může být ekologicky i ekonomicky dražší než její čerpání z artézských studní či přeprava z desítky až stovky km vzdálené přehrady. Upravenou vodu z řeky dostanete domů většinou za nějakých (velmi zhruba) padesát korun v perfektní kvalitě. Zkuste rozpočítat investici do nádrží na dešťovku a provozní náklady do těch pár kubíků, které získáte. Myslím, že budete blíž u pětistovky než u padesátky.

Zachytávání srážkové vody dělali naši předci po staletí a nikdy toho moc nelitovali, protože tu vodu měli po ruce, pro praní, zalévání byla lepší než ze studní, a blíž než z potoka či rybníka.

Druhý důležitý bod v úvaze je, že když přijde sucho, tak je typicky zakázáno odebírat vodu pro zálivku - a naakumulovaná dešťová voda tak může být to, co vám zajistí přežití rostlin, které mohou mít hodnotu také v řádu desítek tisíc korun (záleží na tom, co má kdo na zahradě). Pokud je dlouhodobé sucho, nejspíš už toho v nádržích nebudete mít mnoho, leda byste je používal výhradně jako rezervu a do poslední možné chvíle zaléval z vodovodu.

tags: #jimka #na #destovou #vodu #skruz #informace

Oblíbené příspěvky:

• Vše o asfaltových pásech
• měření teploty betonu
• Jak správně položit dlažbu
• Vše o tmelení oken
• Jak namontovat závěsy na cihlovou zeď