Dlažba: Typy, Vlastnosti a Použití v Interiéru i Exteriéru

Dlažba je univerzální a odolný povrch, který nachází využití v interiérech i exteriérech. Většina lidí se při výběru dlažby zaměřuje pouze na její formát a dekor, přičemž výběr správné dlažby by měl začínat u jejích mechanických charakteristik.

Základní Mechanické a Fyzikální Charakteristiky Dlažby

Mezi základní mechanické vlastnosti dlažby, které by vás měly zajímat, patří zejména její otěruvzdornost označovaná zkratkou PEI, dále pak protiskluznost, tvrdost a tonalita. Z fyzikálních charakteristik dlažby je pak vhodné sledovat její nasákavost, tepelnou vodivost a případně i mrazuvzdornost, pokud vybíráte dlažbu do exteriéru.

Otěruvzdornost (PEI)

Otěruvzdornost ukazuje, jak vysoké zátěži z pohledu rizika poškrábání může být dlažba vystavena. U dlažby se můžete setkat s označením PEI 1-5, kdy 1 je vhodná pouze do málo namáhaných prostor. Do kuchyní a chodeb je ideální PEI alespoň 2, na chodby, kam se vstupuje i v botách pak PEI 3 a pro všechny komerční a veřejné budovy pak třídy 4 a 5.

Klasifikace glazovaných obkladových prvků odpovídá jejich odolnosti proti povrchovému opotřebení označované jako hodnoty PEI a je určená pouze pro podlahy. Následující tabulka ukazuje příklady použití:

Tato klasifikace platí pro uvedené použití za normálních podmínek. Mělo by se dbát na zvolenou obuv, způsob využití a možné procesy čištění a podlahy by měly být dostatečně chráněny proti škrábajícím nečistotám rohožemi u vchodů do budovy. V extrémních případech intenzivního používání a velkého množství škrábajících nečistot mohou být použity neglazované obkladové prvky nebo by mohly přicházet v úvahu i tažené obkladové prvky ze skupiny I.

Čtěte také: Výhody gumové podložky pod WPC

Nasákavost a mrazuvzdornost

Nasákavost dlaždic vyjadřuje schopnost dlažby přijímat kapalinu z vnějšího prostředí. Tento ukazatel je velmi důležitý, pokud zvažujete použití dané dlažby v exteriéru. Právě na parametru nasákavosti je totiž přímo závislá mrazuvzdornost. Čím nižší je nasákavost dlažby, tím odolnější je vůči mrazu. Obecně platí, že do interiérů s vyšší vlhkostí si můžete pořídit dlažbu s nasákavostí i více než 10 %. Pokud však volíte dlažbu do exteriéru, neměla by být hodnota nasákavosti vyšší než 3 %, ale platí, že čím je nižší, tím je dlažba mrazuvzdornější. Výrobky s nasákavostí E ≤ 3 % jsou mrazuvzdorné. Naopak obkladové prvky skupiny BIII jsou obkladačky s nasákavostí E < 10 % nejsou mrazuvzdorné a jsou určeny pouze do interiéru.

Protiskluznost

Protiskluznost je jednou z nejdůležitějších vlastností. Dlažby se dělí do tříd od R9 po R13 podle úhlu sklonu, při kterém se povrch stává kluzkým. Označuje se písmenem R, které vyjadřuje úhel skluzu. Pro menší prostory je dostačující dlažba s označením R 10. Nejvyšší možná protiskluznost je pak označována R 13. Dále se tato vlastnost označuje i písmeny A, B nebo C. Těmito písmeny se označuje v prostorech, které jsou určeny k pochůzce bez bot. Dlažba s označením A se používá do vnitřku bazénu, B pak do sprch a C pak do okolí bazénů a na schody, které jsou vnímány jako nejrizikovější.

Tvrdost

Tvrdost dlaždice vyjadřuje její odolnost při tažení těžkých břemen. Tato vlastnost je u dlaždic označována jednotkami Mohse. V případě obkladů si zpravidla vystačíte s dlaždicemi tvrdosti 3, jestliže volíte glazovanou dlažbu na podlahu, volte minimálně stupeň 5 a v případě neglazované dlažby pak alespoň stupeň 6. Pro prostory s malým provozem postačí dlažba s tvrdostí 3-4. Do komerčních prostor, jako jsou banky, kanceláře a místa s vysokou zatížeností, je nutná dlažba s tvrdostí 5-6.

Tonalita

Dalším ukazatelem, který by měl při výběru dlažby upoutat vaši pozornost, je tonalita neboli barevnost. Pokud se snažíte o různorodý nebo rustikální vzhled, setkáte se na baleních s více ukazateli tonality. Běžně se však do balení dávají dlaždice, co nejpodobnější tonality. Zpravidla však není zcela stejná, to je jedním z důvodů proč by se měla dlažba pokládat z několika balení najednou.

Tepelná vodivost

Stále větší oblíbenosti se v domácnostech těší podlahové vytápění. Aby však fungovalo opravdu efektivně, je nutné volit dlaždice s vysokou tepelnou vodivostí. Pro podlahové vytápění je tak vhodné používat především keramické dlaždice.

Čtěte také: Výběr lepidla na dlažbu

Typy Dlažby Podle Materiálu a Povrchové Úpravy

Existují různé druhy dlažeb, které se liší svým materiálem, tvarem, velikostí a povrchovou úpravou. Mezi nejčastější druhy dlažeb patří slinutá, glazovaná a probarvená dlažba. Dlažby se tak dělí na glazované a neglazované. Z pohledu materiálů jsou pak nejčastěji na trhu keramické dlažby, slinuté dlažby a kamenné dlažby.

Slinutá dlažba

Slinutá dlažba je sázka na jistotu. Je tvořena z těženého přírodního materiálu (jíly, hlíny, kaolin, živec) rozemletého na prášek, slisovaného za vysokého tlaku a vypáleného za teplot nad 1 100 °C. Je vyrobena ze směsi jílu a vody, která se vypaluje při vysokých teplotách, což způsobuje, že vytváří pevnou a odolnou dlažbu. Tato dlažba je vhodná pro venkovní i vnitřní použití a často se používá v kuchyních, koupelnách a terasách. Výhodou slinuté dlažby je, že ji můžeme pokládat do všech namáhaných prostor. Navíc nabízí největší výběr z nejrůznějších dekorů i formátů. Oblíbené jsou imitace dřeva, kamenů a kovu.

Glazovaná dlažba

Glazovaná dlažba je keramická dlažba s vrstvou většinou lesklé glazury, což je speciální ochranná vrstva, která se aplikuje na dlažbu během výrobního procesu. Obecně nejen u dlaždic je glazura považována za lesklý potah, který přidává na užitných vlastnostech. U dlaždic totiž dodává glazura povrchu nejen lesk či barevný odstín, ale i požadovanou tvrdost. Proto je možné použít glazované dlažby nižší tvrdosti pro stejnou zátěž než u dlaždic neglazovaných. Glazované dlaždice jsou díky krycí glazuře chráněny proti chemickým vlivům a UV záření a odpuzují nečistoty. Navíc jsou vodoodpudivé, a hodí se proto do mokrých prostor.

Neglazovaná dlažba

Neglazované dlaždice jsou na svém povrchu broušené nebo leštěné a nemají dodatečnou ochranou vrstvu. Mají tak přírodnější vzhled. Neglazované dlaždice vodu neodpuzují, a proto nejsou vhodné pro mokré prostory. Jsou náchylnější ke znečištění olejem a tuky. Výhodou neglazovaných dlaždic je, že jsou protiskluzové, trvanlivější a odolnější než glazované podlahové krytiny.

Probarvené dlažby

Probarvené dlažby jsou vyráběny buď z betonu nebo keramiky a jsou zbarveny pomocí různých pigmentů, jejichž barva proniká do celé tloušťky dlažby. Tento proces vytváří dlažby s trvalou a rovnoměrnou barvou, která se neodírá ani neztrácí s časem.

Čtěte také: Instalace WPC prken na starou dlažbu

Dlaždice z přírodního kamene

Dlaždice z přírodního kamene jsou většinou z žuly - tvrdé horniny, která vznikla přirozeným procesem. Jako podlahová krytina však přichází v úvahu také mramor nebo břidlice. Díky přírodnímu kameni je každá dlaždice individuální a má různou strukturu a povrch. Dlaždice z přírodního kamene jsou obzvlášť trvanlivé a otěruvzdorné. Jsou proto vhodné jak do exteriéru, tak do interiéru.

Keramické dlaždice

Na rozdíl od přírodního kamene nejsou keramické dlaždice vhodné pro venkovní použití, protože jsou porézní a nejsou mrazuvzdorné. Skládají se z jemnozrnných a krystalických střepů, které byly za vysokého tlaku slisovány do formy. Aby nebyly keramické dlaždice příliš náchylné k poškození, glazují se. Díky glazování se keramické dlaždice snadno čistí a jsou ideální jako obkládačky. Pro pokládku keramického obkladu potřebujete flexibilní lepidlo. Upozorňujeme, že podklad nesmí být příliš nasákavý, aby lepidlo nevyschlo. Měli byste proto pracovat s penetrací.

Kameninové dlaždice

Kameninové dlaždice lze položit do interiéru, ale i exteriéru. Kameninová dlažba se sice také skládá z krystalických střepů, ty se však taví při vyšší teplotě vypalování, až dokonale slinou. Protože se póry při 1 200 °C uzavřou, jsou dlaždice z kameniny vodoodpudivé, odolné, mrazuvzdorné a necitlivé vůči chemickým vlivům. Dlažba z jemné kameniny je - jak už název napovídá - ještě jemnější než dlaždice z kameniny. Díky jemnějším složkám je odolnější než kameninové dlaždice. Díky nízké pórovitosti neabsorbují dlaždice z jemné kameniny téměř žádnou vodu, a proto jsou jako stvořené do mokrých prostor, tedy především do koupelny. Stejně jako kameninové dlaždice existují i dlaždice z jemné kameniny neglazované a glazované. Jsou vhodné pro použití ve venkovním prostředí, protože dlažba z jemné kameniny je mrazuvzdorná.

Cementové dlaždice

Cementové dlaždice se v posledních letech staly skutečným trendem v oblasti obkladů. Dlaždice jsou vyrobeny z mramoru a cementu. Při výrobě se oba materiály slisují do formy a musí dlouho schnout. Protože obklady neprochází tepelnou úpravou, zůstávají póry otevřené, a cementové dlaždice jsou proto nasákavé. Z toho důvodu se nehodí jako podlahová krytina do mokrých prostor. Pokládka cementových dlaždic je o něco náročnější než u jiných druhů dlaždic. Protože mají otevřené póry, musí být podklad suchý a dlaždice je nutné pravidelně impregnovat, aby byly chráněny před vlhkostí. Pro pokládku potřebujete speciální lepidlo na dlaždice. Kdo nemá čas na intenzivní péči, může použít i dlaždice v cementovém vzhledu.

Dlaždice v imitaci dřeva

Zejména v koupelnách jsou keramické dlaždice kvůli vlhkosti často jedinou podlahovou krytinou nebo obkladem, který přichází v úvahu. Pravé dřevo většinou neodolá vlhkosti a začne plesnivět. Kdo se přesto nechce vzdát atmosféry dřeva v koupelně, pro toho jsou tím pravým řešením dlaždice v imitaci dřeva. Perfektně imitují barvu a kresbu dřeva. Dlaždice ve vzhledu dřeva lze pokládat s různými vzory, jako například se vzorem rybí kosti. Rovnoběžná pokládka s přesazením naopak působí nepřirozeně. Stejně jako ostatní keramické dlaždice se dlaždice v imitaci dřeva snadno řežou.

Skleněné dlaždice

Skleněné dlaždice poskytují nesčetné možnosti variací a designů. V závislosti na třídě tvrdosti je lze použít jako dlažbu nebo obkládačky. Obzvlášť v koupelně jsou oblíbené v různých modrých odstínech na stěně ve vzoru mozaiky. Jsou voděodolné a lze je pokládat i mezi dlaždice z jemné kameniny. Pokud chcete pokládat skleněné dlaždice jako mozaiku, zamyslete se nejdříve nad vzorem a ujistěte se, že k tomu máte dostatek dlaždic v odpovídajících barvách. Pro pokládku budete potřebovat speciální lepidlo. Protože skleněné dlaždice nejsou odolné proti prasknutí, uplatňují se spíše jako obklad.

Použití Dlažby v Různých Prostorech

Každý typ dlažby je vhodný do jiného prostředí a určený pro různou zátěž. Je důležité zvolit dlažbu s ohledem na specifické požadavky daného prostoru.

Vnitřní dlažba

V interiérech se dlažba uplatňuje zejména v kuchyních, koupelnách nebo chodbách, kde je klíčová snadná údržba. Oblíbené jsou keramické a porcelánové dlaždice, které nabízejí širokou škálu designů a barev.

Dlažba do koupelny

V koupelně se cáká, často ji halí pára a je i místem různých chemických procesů, někdy i agresivních, pokud potřebujeme něco chemicky vyčistit. Dlažba by měla mít protiskluzovou úpravu (označení např. R9, R10), aby se minimalizovalo riziko pádu na mokré podlaze. Používají se čisticí prostředky, které by mohly dlažbu poškodit, proto by povrchová úprava měla být chemicky rezistentní, a to dlouhodobě. Doba oranžových či červených koupelen je pryč. Stejně tak už z výsluní ustupují tmavé barvy i sladké pastelové. Trendem jsou zemité tóny, jako je béžová, hnědá, šedá či zelená. Přinášejí do interiéru klid a harmonii. Snadno se kombinují s ostatními prvky.

Dlažba do kuchyně

Kuchyň je prostor s častým provozem a podlaha zažívá občas těžké chvíle. Leccos mastného nebo horkého se rozleje, některé věci snadno barví a často na podlahu něco dopadne. A občas to nebývají žádné lehké váhy. Dlažba musí být praktická a snadno udržovatelná. Keramická dlažba s hladkým a snadno čistitelným povrchem je vhodná pro ochranu před oleji, omáčkami nebo jinými potravinovými skvrnami. Kuchyň je malá chemická laboratoř. Dlažba musí odolat kyselinám (např. citrónové šťávě), ale i zásadám. Ideální jsou střední až větší formáty (např. 60×60 cm). Slinutá dlažba je sázka na jistotu. Ze střetu nože s podlahou v kuchyni se slinutá dlažba velmi pravděpodobně oklepe bez škrábance.

Dlažba do obývacího pokoje a ložnice

Obývací místnosti kladou důraz na estetiku a pohodlí, často s ohledem na kompatibilitu s podlahovým vytápěním. V obýváku nebo v ložnici často dlažbu nenajdeme, ale není to vyloučené, zejména v případě imitace dřeva a kamene. Třeba velkoformátové dlaždice (např. 120×60 cm) opticky zvětší prostor a minimalizují spáry, a toho se dá využít i v obývací části. Lze zvolit dlažbu imitující dřevo, kámen nebo beton, která dodá prostoru eleganci. Kompatibilita s podlahovým vytápěním je pro obývací prostory u keramiky opravdu předností. Matné dlaždice jsou praktičtější z hlediska údržby, protože neukazují tolik šmouhy, kdykoliv na ně dopadne světlo.

Venkovní dlažba

Pro venkovní použití je nezbytné, aby dlažba byla mrazuvzdorná, odolná proti povětrnostním vlivům a měla protiskluzový povrch. Dlažba pro venkovní prostory musí být pevná, odolná vůči mrazu a bezpečná při dešti nebo námraze. Proto jsou vhodné silnější dlaždice (20 mm) na terasy a zahrady, často i ve formátu 60×60 cm nebo 45×90 cm. Exteriérová dlažba musí mít nízkou nasákavost (max. 3 %). Protiskluzová úprava (např. R11 a více) zajistí bezpečnost na terasách, kolem bazénů nebo na schodech. I taková dlažba může venku zarůst mechem či řasami a za mokra pak klouzat. Dlažba by neměla blednout vlivem slunečního záření.

Protiskluzová dlažba

Protiskluzové dlaždice jsou klíčové v koupelnách, kolem bazénů nebo na schodištích. Jejich povrch je speciálně upraven, aby poskytoval vyšší tření, což minimalizuje riziko uklouznutí. Základním hodnotícím kritériem pro podlahy je jejich protiskluznost, která je dána ČSN 74 4505 Podlahy - všeobecná ustanovení. Podlahy všech bytových a pobytových místností musí mít protiskluzovou úpravu povrchu se součinitelem smykového tření nejméně 0,3. U částí staveb užívaných veřejností, včetně pasáží a krytých průchodů, musí být tato hodnota nejméně 0,6.

Dlažba odolná proti chemikáliím

V průmyslových prostorách nebo garážích je nutná dlažba, která odolá olejům, kyselinám nebo čisticím prostředkům. Pro tyto účely se používají slinuté keramické dlaždice s vysokou hustotou. Chemická odolnost vyjadřuje odolnost vůči kyselinám a louhům.

Designové Trendy a Estetika

Dlažba podléhá trendům o trochu méně než obklady, ale nezůstává bez povšimnutí. Stále oblíbenější jsou velkoformátové dlaždice. Vytvářejí jednotný a elegantní vzhled prostoru. Velký formát znamená málo spár, které jsou navíc minimální. Spáry na podlaze se zanášejí nečistotami a toto řešení je tedy hygienické a podlaha se dobře udržuje. Dlažby napodobující přírodní materiály, jako je dřevo, kámen či mramor, podtrhnou krásu staré chalupy a okoření i moderní interiér. Digitální technologie umožňují velmi realistické zpracování. Dřevo trpí vlhkostí i malou odolností vůči chemikáliím, stejně jako některé druhy přírodního kamene. Nižší je také odolnost proti mrazu.

Trendem jsou zemité tóny, jako je béžová, hnědá, šedá či zelená. Přinášejí do interiéru klid a harmonii. Snadno se kombinují s ostatními prvky. Dlaždice s texturovanými povrchy nebo 3D efekty přidávají interiéru hloubku a vizuální zajímavost. Tyto prvky mohou sloužit jako dominantní designový prvek v místnosti. I podlaha může být pestřejší. Míchání různých typů dlažeb, vzorů a materiálů dodává prostoru osobitost a originalitu.

Normy a Označování Keramických Obkladových Prvků

Označování keramických obkladů a dlažeb se řídí podle ČSN EN 14 411 Keramické obkladové prvky - Definice, klasifikace, posuzování shody a označování. Poslední edice č. 3 je z r. 03/2017. Tato norma má jeden pojem pro obklady a dlažby, a tím je keramický obkladový prvek.

Klasifikace podle nasákavosti a technologie výroby

Vzhledem k velkému počtu různých typů obkladaček a dlaždic je třídění keramických obkladových prvků podle nasákavosti a technologie výroby a tím i použitelnosti následující:

Skupiny AIIa a AIIb jsou rozděleny do dvou částí (část 1 a 2) z důvodů různých požadavků na výrobek. Skupina BIII zahrnuje výhradně glazované obkladové prvky - obkladačky. V současné praxi převládají výrobky skupiny BI, zejména pak BIa s nasákavostí E ≤ 0,5 %, které se někdy nazývají porcelánové nebo silně slinuté, popř. jemná kamenina.

Označování na obalech a technické listy

Výrobci na obalech a v technických listech uvádějí důležité informace o dlažbě, včetně:

• Typu materiálu podle skupin evropské normy EN 14411 (např. BIa, BIb dlaždice, BIII - obkládačky).
• Zda je výrobek glazovaný (GL) nebo neglazovaný (UGL).
• Obchodní značky, identifikace původu, výrobce a země prvního výpalu.
• Katalogového čísla výrobku a názvu konkrétního provedení.
• Jmenovitého rozměru výrobku v cm a výrobní šarže.
• Kalibrace a tonality.
• U glazovaných dlaždic údaje o třídě otěruvzdornosti (PEI).
• Informace o tom, zda je výrobek rektifikovaný/nerektifikovaný.
• U výrobků leštěných nebo jinak mechanicky upravovaných údaj o dočasné povrchové úpravě.

Upozornění: odlišně označené šarže a kalibry nesmí být použity na jednu plochu!

Výrobce/prodejce je povinen poskytnout technické listy, stejně jako prohlášení o vlastnostech včetně certifikátů o provedených zkouškách podle ČSN EN ISO 10 545 1 až 16.

Co jsou kalibrované a rektifikované dlaždice?

Při rektifikaci nebo kalibraci se jedná o opracování hran dlaždic. Dlaždice zformované ze směsi jsou nejdříve vypáleny. V peci však přirozeně dochází k určitým rozměrovým změnám materiálu. Následně se proto hrany zabrušují a podle přesnosti zabroušení se rozlišují kalibrované, nebo rektifikované dlaždice s hranami obroušenými přesně do úhlu 90°. Nerektifikované dlaždice nemají rovnou hranu a vypadají přirozeněji. Proto se tento druh dlažby často používá na podlahy se starožitným vzhledem. Rektifikace umožňuje modulární pokládku velkých i menších dlaždic na úzkou spáru (např. 2 mm). U nerektifikovaných obkladových prvků se doporučuje šířka spáry cca 3-4 mm.

tags: #dlažba #typy #a #použití

Oblíbené příspěvky:

• Odolné a stylové květináče pro zahradu i interiér
• Detailní pohled na APU lišty
• Výhody osikových palubek do sauny
• Jak izolovat potrubí polystyrenem
• KAMAT stavebniny v Novém Městě nad Metují