Kamenní mužíci a stone balancing: Hrozba pro krkonošskou přírodu a unikátní geomorfologické tvary

Na první pohled nevinná zábava - stavění kamenných pyramid, takzvaných mužíků, a moderní stone balancing - ničí krkonošskou přírodu. Podle strážců Krkonošského národního parku (KRNAP) nejde o módu úplně novou, přesto stále neztrácí na popularitě. „Sice nám trochu odpadl takový ten hlavní proud, kdy lidé stavěli pyramidy kvůli tomu, že to viděli v Alpách či v Himálaji a přišlo jim to jako krásná věc. Ale teď je poměrně populární takzvaný stone balancing, kdy lidé vytvářejí bezmála meditační struktury. A je to stále o tom samém, prostě zasahují do přírodního prostředí, které zásahem člověka trpí,“ říká mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Dopady na unikátní krkonošský georeliéf

V posledních letech se v nejvyšších partiích Krkonoš rozmohl nešvar, kdy turisté stavějí z volně ležících kamenů pyramidy, tzv. mužíky. Touto svou činností nevratně poškozují unikátní povrchové geomorfologické tvary v hřebenové části Krkonoš. Odborně řečeno se jedná o plochy unikátního typu strukturních mrazových půd, které se vyznačují uspořádáním kamenů do tvarů kruhů, mnohoúhelníků a pruhů.

• „Jsou dva problémy na dvou různých místech. Na hřebenech Krkonoš stavěním pyramid lidé zasahují do tisíce let trvajících přírodních procesů, kdy kameny jsou mrazem a ledem postupně přemisťovány. Má to vliv i na lišejníky, mechy rostoucí na takových kamenech.
• V korytech toků jsou na kamenech uchyceni různí vodní bezobratlí živočichové, chrostíci a další. Lidem se zdá, že pracují s kamenem a nemohou nic špatného udělat, ale to je velký omyl. Svojí nevědomostí zastaví či zničí geologický proces trvající tisíce let.“

V krkonošské tundře se odehrává proces zamrzání a rozmrzání půdy už nějakých dvacet tisíc let. Tím se tady, a v Česku pouze v Krkonoších, kameny v půdě a na jejím povrchu uspořádaly do mnohoúhelníků a dalších forem. Stavbou kamenných pyramid návštěvníci vzácné tvary rozebírají. Přemisťováním těchto kamenů dochází k poškození či úplnému zničení části výše zmíněných strukturních půd, které formoval mráz i led. Takto poškozené půdy už žádná lidská ruka nikdy nedá dohromady. Jejich poškození je jevem nevratným. „Tyto mrazové půdy jsou dokladem tundrových až mrazivých pouštních podmínek ve střední Evropě v dobách ledových. Jejich stáří odborníci odhadují na desítky až stovky tisíc let. Z mezinárodního pohledu je jejich hodnota obrovská. V zahraničí se nejbližší podobné lokality nacházejí ve Skandinávii a ve Skotsku. Právě ve srovnání s nimi jsou Krkonoše nejjižnější, izolovanou, takřka reliktní oblastí jejich výskytu,“ uvedla odborná pracovnice Správy KRNAP RNDr. Milena Kociánová.

Kde se kamenné stavby objevují nejčastěji?

Kamenní mužíci se objevují po celých Krkonoších, výjimkou není třeba ani Sněžka, popisuje strážce parku Michal Prouza. „Je to problém. Každou návštěvu, co tady jsme, tak to bouráme. Zejména na straně k Obřímu Dolu, tam to lidi láká, protože jsou tam krásné výhledy. Tam je to hodně velký problém.“

Stone balancing se šíří především tam, kde jsou volné kameny a kam chodí hodně lidí. Vyhlídka nad Kozími hřbety, Stříbrný hřbet, údolí Bílého Labe, Labský důl a další místa - to jsou lokality, kde se strážci parku setkávají s naskládanými kameny nejčastěji. Nejvíce jsou touto „stavební činností“ poškozovány lokality východně od Sněžky na Obřím hřebenu. V minulých letech neukáznění návštěvníci vybudovali v této lokalitě na několik stovek kamenných mohyl.

Čtěte také: Výhody keramického kameniva Liapor při renovaci podlah

Problém to není jen na české straně Krkonoš, ale i na té polské, popisuje Monika Rusztecká z KPN, polské správy národního parku. „Nezáleží na počtu, jestli je to jedna pyramidka nebo tisíc. Prostě to nedělejme. Ty kameny tam leží tisíce let a my nemáme právo měnit přírodu, nic, co je kolem nás.“

Nejčastěji zasažené lokality

Reakce a snahy o ochranu

Zatím to návštěvníci podle správců parku na obou stranách moc nechápou, moc se s tím ale podle Radka Drahného dělat nedá. „To není úplně věc, kterou bychom mohli řešit nějakými pokutami, protože obvykle nechytíme nikoho, jak to staví. A když to najdeme, tak to okamžitě rozebereme, protože praxe je taková, že když turista uvidí jednu pyramidu, tak přistaví druhou. A z jedné pyramidy dopoledne máme 100 pyramid do večera.“

Pokud vidíme kamenné pyramidy, hned je zlikvidujeme a rozebíráme. Jde nám o to, abychom preventivně zabránili dalšímu šíření negativního jevu. Pokud by tam pyramidy zůstaly, nabalovaly by se další jako lavina. Jedna totiž funguje jako inspirace pro další. Ochráncům přírody pomáhají často i sami návštěvníci, kteří sami vědí o tom, že stavění kamenných věžiček v národním parku je nešvar. „Soustavně se v komunikaci na toto téma zaměřujeme, mluvíme o tom a díky tomu se už ví, že to není OK, ale že to škodí. Řada lidí už si uvědomuje, že je to špatně, a pyramidy sami likvidují.“

Na to, aby je lidé nestavěli, přitom upozorňují pravidla chování v národním parku. V době vrcholné sezóny je na konkrétních místech zvýšena ostraha těchto míst strážci obou národních parků (KRNAP i Karkonoski Park Narodowy) a na vhodná místa byly umístěny informační tabule s vysvětlujícími texty. Kromě toho probíhá projekt „Podrobná inventarizace geomorfologických forem na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma“, jehož cílem je systematické mapování a vytvoření geodatabáze, která poslouží k efektivnější ochraně. V neposlední řadě je součástí projektu i popularizace geomorfologických fenoménů mezi veřejností, která bude realizována prostřednictvím připravovaného atlasu geomorfologických jevů Krkonoš.

Landartisté a stone balancing: Odmítání "opičích věží"

Turistické vršení kamenů na sebe v krkonošské přírodě nesnášejí ani landartisté, kteří se přitom sami věnují stavění kamenů, takzvanému stone balancingu, a označují ho za stavění opičích věží. „To, co se děje na horách, odsuzujeme. Je to hrozná prasárna, je to neekologický přístup k přírodě,“ zdůrazňuje krajinný umělec Jan Macek z Trutnova, který natáčí jako první na světě film o stone balancingu neboli vyvažování kamenů. Proti stavění kamenných pyramid se vymezují rovněž trutnovští vyznavači vyvažování kamenů, takzvaného stone balancingu. Moderní balancování má podle nich pramálo společného se stavěním primitivních komínků v korytech českých řek a na hřebenech hor. „Těmto stavbám říkáme s despektem opičí věže. Stačí postavit jednu a během chvíle jsou jich po okolí stovky.“

Čtěte také: Jak vybrat bílou kamennou drť

„Nám se to nelíbí, bojujeme proti tomu. Jsme stone balanceři, landartisté, žijeme ve velkém souladu s přírodou. Nesnášíme tohle komínkování. To postaví každý.“ Landartisté na rozdíl od běžných turistů při své tvorbě respektují přírodu. „V řece bereme kameny jen ze suché pláže, kde živočichové nežijí.“

Trutnovské landartisty naštvalo, že jsou spojováni se stavěním pyramid v okolí Sněžky a na dalších místech Krkonoš. Proto se rozhodli, že postaví speciální relaxační hřiště Stone Balance Pointu určené pro vyvažování kamenů v idylickém prostředí lesní plovárny Retropark Sejfy v Mladých Bukách. Jan Macek s kolegou Rudolfem Novákem ho otevřeli před dvěma lety. „Je to první hřiště pro vyvažování kamenů na světě.“ Jan Macek v současné době natáčí film o stone balancingu, který bude prý prvním filmem na světě o této disciplíně. V Trutnově kvůli tomu je i zakladatel a profesionál stone balancingu, Kanaďan Michael Grab. „O stone balancingu ještě nikdo film nenatočil. Budeme první na světě, stejně jako s hřištěm. Věříme, že by z toho mohl být festivalový film.“

Opravy cest v Krkonoších

Krkonoše od července do října navštíví až milion turistů, každý rok se číslo zvyšuje a taky letos v létě čeká naše hory pořádný turistický nápor. „Cesty jsou poničené množstvím návštěvníků. Šest milionů turistů, kteří každým rokem přijíždějí do Krkonoš, to je pochopitelně číslo obrovské. Právě ten sešlap a ochoz se dá říci, že nás donutí do cest investovat velké prostředky," tvrdí Radek Drahný, mluvčí Krkonošského národního parku.

Na hřebenech Krkonoš se před letním náporem turistů opravuje řada cest. Některé z nich i tradiční metodou štětování. Tyto krásné kamenné chodníčky návštěvníci nejvyšších českých hor znají třeba z úbočí Sněžky. Dělníci už začali se stavbou kamenného chodníku na staré Bucharově cestě na Horních Mísečkách. Rekonstruovat budou například i chodník přes Úpské rašeliniště nebo cestu od boudy U Bílého Labe k Luční boudě. „Cesta je rozšlapaná do stran, je hodně široká, jak si lidé zkracují cestu a šlapou kde se dá. Nejstarší český národní park má narozeniny. Ve čtvrtek 17. května uplyne 55 let od vyhlášení nejstaršího českého národního parku. 17. května 1963 byla završena snaha generací odborníků a vědeckých institucí o vyhlášení Krkonoš národním parkem.

Čtěte také: Použití frakcí kameniva v drenážích

tags: #kamenivo #na #stavbach #v #krkonosich #krnap

Oblíbené příspěvky:

• Škoda 30 a jeho příslušenství
• Vše o tmelech pro bezdušové pláště
• Vše o izolaci základů a základové desky
• Vše o hliníkových střechách
• Vývoj trhu s venkovními palubkami