Kamenná dlažba: Od výběru po pokládku a údržbu

Přírodní kámen je materiál, který lidé používají už tisíce let. Dříve byl běžnou součástí domů, dnes se do interiérů vrací hlavně díky své nadčasovosti, odolnosti a jedinečnému vzhledu. Přírodní kámen je pro výrobu obkladů i dlažeb vhodný nejen díky vysoké estetické hodnotě, ale také svým vlastnostem. Je pevný, odolný, snadno se udržuje a jeho životnost je v podstatě neomezená. Kamenné dlažby z přírodního kamene mají jedinečný nezaměnitelný vzhled, téměř neomezenou životnost a také jsou svou cenou velkým konkurentem betonu či syntetickým materiálům.

Výhody kamenné dlažby

Jednou z největších výhod přírodního kamene je jeho přirozená estetika. Každý kus je originál - liší se kresbou, strukturou i odstínem. Díky tomu nepůsobí podlaha nikdy uměle nebo uniformně, jako je tomu často u imitací. Přírodní kámen dokáže vytvořit velmi elegantní, ale zároveň přirozený interiér. Dalším velkým důvodem, proč se kámen do interiérů vrací, je jeho výborná tepelná vodivost. To z něj dělá ideální materiál pro podlahové vytápění. Podlaha se rovnoměrně zahřívá a teplo zůstává v místnosti déle než například u dřevěných podlah. Zatímco mnoho běžných podlahových materiálů je potřeba po deseti nebo dvaceti letech vyměnit, přírodní kámen může vydržet prakticky celý život.

Luxusním vzhledem, vysokou životností a odolností vůči přírodním i mechanickým vlivům výčet výhod kamenných dlažeb nekončí. Nesmíme zapomenout například na jednoduchost údržby. V interiéru stačí použít jarovou vodu a měkký kartáč, při použití ve venkovních prostorách dlažbu vyčistíte pomocí vysokotlakého čističe. Mnoho lidí má obavu, že kámen je náročný na údržbu. Ve skutečnosti je to často naopak. Při správné impregnaci je povrch kamene velmi odolný proti nečistotám a běžné čištění obvykle spočívá jen ve vytření podlahy vodou nebo jemným čisticím prostředkem.

Kamenné dlažby jsou voděodolné, mrazuvzdorné a žáruvzdorné. Řada kamenných obkladů spadá současně do kategorie kvalitních zátěžových dlažeb, které snesou velké zatížení bez snížení jejich životnosti. Odolnost materiálu oceníte nejen při použití ve venkovních, ale i vnitřních prostorách. Zatímco běžné keramické dlažby se mohou po pádu těžkého předmětu poškodit, u těch kamenných je riziko mechanického poškození minimální. Pád těžkého nádobí či fénu kamennou dlažbu nijak neohrozí. Dlažby z přírodního kamene jsou navíc příjemné na dotek, dobře vedou teplo a snadno se čistí. Velmi zajímavě působí také propojení interiéru a exteriéru, kdy se stejný typ kamene použije například v obývacím pokoji a zároveň na terase.

Přírodní kámen není vždy nejlevnější podlahový materiál, ale z dlouhodobého hlediska jde často o velmi rozumnou investici. Díky své životnosti, odolnosti a nadčasovému vzhledu neztrácí hodnotu ani po mnoha letech. Kamenná dlažba nebo kamenný obklad dnes není příliš drahou záležitostí a výše uvedené výhody ji předurčují k tomu, aby majiteli nemovitosti nebo pozemku sloužila desetiletí.

Čtěte také: Flexibilní kamenná dýha

Druhy kamene pro dlažbu a obklady

Pro výrobu se využívají různé druhy kamene, které se v některých ohledech liší. Přírodní kamenná dlažba má mnoho možných variant barev, tvarů, tlouštěk a velikostí. V naší nabídce máme veškerý sortiment kamenné dlažby, což jsou nejčastěji kamenné dlažby z křemene, ruly, porfyru, břidlice, kvarcitu, pískovce, žuly, travertinu či mramoru.

• Břidlice: Břidlice se jako obkladový kámen využívá v architektuře tisíce let a svým poutavým vzhledem mnohé přitahuje i dnes. Řadí se k nejvyužívanějším obkladovým kamenům. Břidlice vyniká skvělou opracovatelností, protože se v rovině snadno štěpí. Materiál se vyznačuje různorodou barevností tmavších odstínů od černé přes tmavě šedou, hnědou, zelenou až po oranžovou.
• Křemenec (kvarcit): Neméně oblíbeným materiálem vhodným pro výrobu obkladů je křemenec neboli kvarcit. Na rozdíl od břidlice vyniká světlejšími barevnými tóny bílé, béžové, zlaté, růžové či nazelenalé barvy. Kvarcit je extrémně tvrdý, odolný proti poškrábání a mrazu, často s krystalickou, lehce lesklou strukturou.
• Žula: V nabídce najdete také formátované hrubé obklady ze žuly, stejně tak i leštěné. Žula se hojně využívá jako deskový materiál pro kamenickou výrobu, například pro zhotovení kuchyňských pracovních desek. Výhodou žuly je barevná stálost či odolnost vůči chemickým látkám. Mezi nejtvrdší a nejodolnější materiály se obvykle řadí žula, která je vhodná i do extrémně zatěžovaných prostorů.
• Mramor: Pro výrobu kamenných obkladů se mramor často nepoužívá. Přesto v naší nabídce najdete i jeden kamenný obklad z mramoru s charakteristickou strukturou. Častěji se tento typ horniny uplatňuje pro zhotovení kamenných výrobků na míru. Velkoformátová mramorová dlažba resp. obklad z Mramoru Light Emperador v bledě hnědé barvě je vhodný k použití zejména v interiérech.
• Pískovec: Dlažby a obklady z pískovce se vyznačují pravidelnou strukturou a poutavým zvrásněním. K dostání je formátovaný pískovcový kamenný obklad i dlažba s románským vzorem. Pískovec a vápenec mají přírodní, teplejší tóny.
• Travertin: Travertin je jeden z nejprodávanějších a stále oblíbenějších materiálů, nabízený v různých velikostech. Je to luxusní, pórovitý kámen světle béžových a hnědých odstínů.
• Rula (Gneis): Rula známá také pod pojmenováním Gneis je zpravidla dobře opracovatelný a tvárný kámen, který se nejčastěji využívá jako obkladový kámen. Obklad / dlažba ze štípaného kamene Gneis je světle šedý nepravidelný kámen s třpytivým povrchem.
• Čedič (bazalt): Čedič nebo bazalt patří k nejodolnějším materiálům. Sekané dlažební kostky z tmavošedého čediče se vyznačují velmi nízkou nasákavostí a vysokou odolností vůči tlaku a mrazu. Čedičová dlažba propůjčuje svým tmavým zbarvením všem plochám jedinečný charakter.

Barevná stálost a údržba

V případě obkladů z pískovce či mramoru využívaných v exteriérových prostorách může po čase používání dojít ke změně odstínu. Barevně stálé jsou především obklady a dlažby z křemence či břidlice, i u nich však může k drobným změnám nebo rezivění docházet. U tvrdých, málo nasákavých kamenů je impregnace spíš doporučení pro snadnější údržbu. Přírodní kámen je probarvený v celé hmotě, takže barva se neodlupuje jako u některých povrchových nátěrů. Po důkladném vyčištění má smysl obnovit impregnaci, která prodlouží čistotu a usnadní další údržbu.

Typy kamenných dlažeb

Kamenné obklady se kromě materiálu volí podle způsobu, jakým se pokládají - dělí se na formátované a volné. V naší nabídce se nachází nepravidelná kamenná dlažba (tzv. neformátovaná dlažba z kamene), ale nechybí ani pravidelná kamenná dlažba (tzv. formátovaná dlažba z kamene). A abychom nezapomněli - nechybí ani velkoformátové kamenné dlažby.

• Formátovaná dlažba: V případě formátovaných materiálů jsou jednotlivé obklady tvořeny různým počtem kamenných prvků a mají pevně stanovené rozměry. Formátovaná dlažba - přesně řezané desky (např. 40×60 cm) se stejnými rozměry. Tyto dlažební kamenné desky jsou formátovány do pravidelných tvarů a mají kalibrovanou tloušťku. To znamená, že se perfektně hodí pro pokládku do tenkovrstvého lepidla.
• Nepravidelná (volná) dlažba: V případě obkládání „volným“ kamenem je nutné jednotlivé kousky materiálů různě upravovat a následně vyspárovat. Jedná se o podstatně pracnější a časově náročnější činnost, která je určená spíše zkušeným kameníkům. Nepravidelná dlažba - desky různých tvarů a velikostí, s přirozeně štípaným okrajem. Vypadá hodně přírodně, rustikálně, ideální na zahradní chodníky, přírodní terasy a plochy kolem domu. Nepravidelné kamenné dlažby mají ještě jednu výhodu - jsou o něco levnější než ty formátované dlažby z kamene.

Tloušťka dlažby a použití

Tloušťka dlažby je klíčová pro její funkčnost a životnost.

Některé obklady z křemence a břidlice jsou dostupné i ve větším formátu 30×60 cm a využívají se také jako dlažby. Formáty jednotlivých kamenných desek se odlišují od běžných rozměrů dlaždic. TIP: Při vytváření podlahy platí základní pravidlo: pro velké prostory velké formáty, pro malé místnosti spíše střední formáty nebo mozaiky. Ale také zde existují výjimky.

Čtěte také: Vlastnosti kamenné dýhy

Pokládka kamenné dlažby

Při realizaci kamenných obkladů a dlažeb se využívá speciální stavební chemie, která zajistí přídržnost a ochranu povrchu materiálu. Lidé používali přírodní kámen ke zpevnění chodníků a cest odjakživa a dobře věděli proč. Kámen patří k nejtradičnějším stavebním materiálům vůbec a při správné přípravě a pokládce má taková kamenná cesta prakticky neomezenou životnost a nemusíte se o ni prakticky vůbec starat. Dláždění tzv. na sucho, tedy bez použití betonu nebo jiného pojiva, je výrazně jednodušší a má řadu výhod.

Pokládka na sucho (do štěrkového lože)

Pokládka dlažby na sucho má několik výhod:

• Je to technologicky velmi nenáročný postup.
• Dlažba je snadno rozebíratelná a lze ji tak kdykoliv opravovat nebo i měnit.
• Celá plocha cesty funguje díky štěrkovému podkladu a volným spárám jako drenáž a zajišťuje přirozený odtok vody.
• Dlažbu není nutné položit najednou a po přípravě štěrkového lože se dá kamenná dlažba pokládat postupně ve chvílích volna, klidně během celého roku, a jemný štěrk může dlouho sloužit jako suchý chodník/cesta.

Dláždění na sucho má i své mouchy:

• Vyšší nároky na kvalitně připravený a zhutněný podklad.
• Pokud nebudete chtít kameny vůbec opracovávat - nemusíte, každý kámen je ale malinko jiný a mezi kameny tak vzniknou automaticky o něco větší spáry/mezery, ze kterých se může během používání cesty uvolňovat drobný štěrk. Tato metoda nemusí být vhodná např. do bezprostřední blízkosti bazénů nebo tam, kde vyžadujete z nějakého důvodu naprosto čistou a jednolitou plochu.
• Ke dláždění na sucho je opravdu nutné použít k tomu určený materiál (např. pojezdovou dlažbu / obklad) o určité minimální tloušťce, aby se zabránilo vyvracení dlažby, když na kámen vstoupíte nohou nebo najedete autem.

Pro stavbu cesty svépomocí je stavba cesty na sucho nejlepší řešení, a když dodržíte všechny technologické postupy, bude cesta nakonec i trvalejší a praktičtější, než kdyby byla uložená v betonu.

Plánování a zaměření cesty

Hned na začátku je nutné si ujasnit, jestli budete chtít stavět menší cestu jen pro pěší (té můžeme říkat spíš chodník), nebo přímo cestu pojezdovou (to je typicky příjezdová cesta nebo jakýkoliv širší víceúčelový chodník, připravený snést i větší zátěž). Pokud nahrazujete stávající chodník nebo cestu, máte už plochu předem vytyčenou. I tak ale zvažte, jestli když už budete cestu přebudovávat, nebude lepší rovnou někde změnit její směr, tvar nebo šířku - teď je k tomu ideální příležitost! Když začínáte tzv. na zelené louce, fantazii se meze nekladou.

Čtěte také: Použití kamenné dýhy pro podsvícení

Šířka cesty

• Obecně se nesnažte cestu dělat zbytečně úzkou, naopak si spíš nechte nějakou rezervu.
• Pokud to bude jen rychlá zkratka trávníkem, vystačíte si i s relativně úzkým pruhem nebo dokonce jen několika kamennými nášlapy.
• Pokud má cesta sloužit jako běžný chodník, měla by mít šířku 80-120 cm.
• Příjezdová cesta pro osobní auto by měla mít šířku 250-300 cm.

Vytyčte si plochu cesty fyzicky přímo na místě. Jako první krok je dobré si cestu v reálu nejprve vyzkoušet nanečisto. Cestu si provizorně označte, zatím třeba jen pomocí provázků a kolíků, ale klidně můžete použít křídu, vápno nebo označovací sprej. Cestu si nechte takto označenou klidně i několik dní a používejte ji tak, jako by už byla vydlážděná.

Zaměřte si cestu a přeneste její tvar a rozměry na papír. Jakmile jste s tvarem cesty spokojení, zbývá spočítat, kolik budeme potřebovat různých frakcí štěrku a kamenné dlažby na celou plochu cesty. Jedná se o jednoduché násobení: délka × šířka v metrech pro výpočet plochy v m2 (pro kamennou dlažbu) a délka × šířka × hloubka v metrech pro výpočet objemu v m3 (pro podkladový štěrk).

Příprava podkladu

Pokud už máte materiál složený doma, přijde na řadu samotná příprava podkladu a odkopání zeminy. Hloubka výkopu se bude lišit podle druhu podloží a podle toho, jak moc bude budoucí cesta zatěžovaná. Nikdy by to ale nemělo být méně než 35-50 cm. Z budoucí cesty bude potřeba nějak odvádět povrchovou vodu a na to je potřeba myslet už teď na začátku, během hloubení výkopu. Dno výkopu si mírně tvarujte a spádujte pro odvod vody už teď!

Po vykopání zeminy nejprve vibrační deskou zhutněte samotnou pláň, a to ještě před vysypáním spodní hrubé vrstvy štěrku - tu bude tvořit drcené kamenivo 16-32 mm. Pod tuto spodní vrstvu můžete přidat ještě geotextilii, která zabrání případnému prorůstání plevele a kořenů do cesty. Po vysypání spodní části výkopu hrubou vrstvou štěrku vše zhutníme a nasypeme druhou, jemnější vrstvu z drtě 8-16 mm. I tuto druhou vrstvu je nutné poctivě zhutnit. Teprve na takto připravené a zhutněné podloží nasypeme poslední, tzv. ložní vrstvu z jemného štěrku 4-8 mm, do které budeme kamennou dlažbu pokládat - tuto vrstvu už nehutníme, ale pouze srovnáme latí.

Pokládka a spárování

Cesta by nakonec měla zůstat o 1-2 cm výš než terén, aby se na ní nedržela voda a nečistoty. Je ale důležité počítat s tím, že když dláždíte kamenem na sucho a chcete, aby byl finální povrch cesty, po dejme tomu ročním používání, v relativní rovině s terénem, je nutné začít stavět min. o 2-3 cm výš.

Cestu je nejlepší začít stavět od nejnižšího bodu, proti spádu vody. Profil/řez cesty je velmi důležitý - neměl by být úplně vodorovný, ale směrem ke středu mírně prohnutý nahoru, ideálně kolem 3 %. To zajistí rovnoměrný odvod vody na obě strany chodníku. Samotné dláždění tedy přijde na řadu až nakonec. Protože je každý kus kamene jiný, je potřeba ložní vrstvu vždy adekvátně upravit tak, aby horní plocha kamene byla po uložení v rovině s horní hranou cesty.

Každý kámen tedy nejprve položíme do štěrkového lože zhruba do místa, kde bude později napevno. Pro úsporu času je dobré si takto předpřipravit a nahrubo vedle sebe naskládat celou řadu na sebe navazujících kamenů. Kameny, které nám tvarově úplně nesedí, je možné opatrně upravit kladívkem nebo sekáčem a kovovou paličkou. Pro efekt menších spár je určitě vhodné udělat drobné úpravy hran kamene - při jakémkoliv opracování kamene mějte vždy nasazené ochranné brýle! Štěrk pod každým kamenem si průběžně lopatkou upravujeme tak, aby přibližně odpovídal tvaru spodní strany kamenů. Jakmile jste s výsledkem a navazujícími spárami mezi kameny spokojení, opatrně dlažbu doklepejte gumovou paličkou do štěrkového lože tak, aby se nehýbaly a usadily se.

Jakmile máte celou plochu vyskládanou a uloženou, je dobré spáry hned vysypat a všechny kameny ještě jednou poklepat gumovou paličkou. Tím se dlažba „zamče“ do sebe. Podle toho, jak velké spáry jste si nechali, lze pro jejich vysypání použít buďto písek, nebo stejný štěrk, který používáte jako ložní plochu (4/8 mm). Po vysypání spár můžete ještě jednou celou plochu opatrně zhutnit a v případě potřeby ještě jednou dosypat štěrk do spár a pečlivě zamést.

Cena pokládky

Cena pokládky kamenných obkladů závisí na tvarové složitosti, formátu i způsobu pokládky. Standardně se pohybuje kolem 1000 Kč za m2. Samostatně se pak počítá řez kamene na 45°, tzv. kamenický roh. Spárování kamenných obkladů se také pohybuje v rozmezí od 500 do 1000 Kč za metr dle složitosti. U formátovaných obkladů však tento výdaj odpadá - nespárují se. Obecně lze počítat s tím, že cena za pokládku bude orientačně korespondovat s cenou materiálu.

tags: #kamenna #dlazba #drobna #informace

Oblíbené příspěvky:

• Příběh Jiřiny Šiklové
• Jaká je minimální šířka zdiva u cihlových domů?
• Inspirace pro dřevěné rozhledny
• Průvodce výběrem vrtáku a vrtačky na beton a zdivo
• Užitečné funkce hlavního panelu a postranního panelu