Komplexní průvodce betonovými povrchy a kamennými koberci

Betonový povrch je vrchní vrstva betonové konstrukce, se kterou člověk přímo přichází do kontaktu - chodí po ní, vidí ji na stěnách nebo se jí dotýká na schodech či pracovních deskách. Nejde jen o „nějaký beton“, ale o kombinaci správné betonové směsi, způsobu uložení, hutnění a následné povrchové úpravy betonu. U podlah tvoří betonový povrch zároveň nosnou a pohledovou vrstvu, nebo je připravený jako podklad pro další podlahovou krytinu.

Typy betonových povrchů a jejich vlastnosti

V praxi se setkáme s řadou variant betonových povrchů. Častý je hlazený beton, kdy se čerstvá vrstva po zhutnění mechanicky uhladí do roviny a vznikne poměrně hladký, kompaktní povrch. Pro designové interiéry je typický pohledový beton, kde je cílem co nejrovnoměrnější barva, minimální póry a kontrolovaná struktura. V technických prostorech může být naopak povrch spíše drsnější, aby měl lepší protiskluznou úpravu.

Historický kontext a estetika betonu

Téma povrchů betonu je velice široké, přechází od hrubých ploch šedého monolitického betonu až k barevným fasádám z prefabrikovaných prvků s různou úpravou povrchu. Josef Petry, předseda Německého betonářského spolku, v roce 1913 napsal, že opracováním povrchu se beton vymaní z kategorie materiálů nízké hodnoty. A trval i na tom, že beton nemá být považován za pouhou náhradu přírodního kamene, ale že jeho krása spočívá právě v tom, že je uměle vytvořen a manuálním opracováním povrchu to lze ještě zdůraznit.

Během 20. století se beton stal dominantním stavebním materiálem. Le Corbusier nazval svůj beton „beton brut“. Práce Le Corbusiera, zejména na Unité, má výrazný filozofický a symbolický vliv na architekturu druhé poloviny 20. století a způsobila, že beton se stal dominantním stavebním materiálem příštích desetiletí. Krása režného betonu vynikne zejména v kombinaci s různě barevným dřevem, hladkým lesklým nebo matným kovem a čirým sklem. Povrch betonu s náhodně rozmístěnými zrny kameniva a vzduchovými dutinkami vytváří dojem přírodního materiálu.

Úpravy povrchů betonu

Nejznámější skupinou betonových povrchů jsou ty získané otiskem bednění. Na jednom konci jsou to povrchy betonu získané otiskem bednění sestaveného z hrubých nehoblovaných prken, přes různě upravené a ošetřené povrchy prken, přesně sesazené palubky s ošetřeným povrchem, savé a nesavé bednicí desky různých systémů až po speciální vložky do bednění, jejichž otisk tvoří na povrchu betonu různé textury (někdy i imitace jiných materiálů, např. cihelné nebo kamenné zdivo).

Čtěte také: Stavební materiály: Kamenný prach, polyester, dřevotříska

Úpravy v měkkém stavu

Do této skupiny jsou zahrnuty povrchy upravované hlazením, válečkováním nebo jemným poťukáváním bezprostředně po odbednění či vyjmutí z formy. Cílem tohoto typu úprav je dosáhnout pomocí nástroje stejnoměrného výsledku. Je-li cílem vytvořit opakující se vzorek, je vždy nutné nejprve vytvořit vzorek, který je následně opakován.

• Houbové hladítko: Upravuje zblízka viditelné povrchy průčelí, od kterých je vyžadován hladký, jakoby omítnutý vzhled.
• Ocelové hladítko: Upravuje plochy, které by měly mít zcela hladký vzhled přesného prefabrikátu odlitého do ocelové formy, např. povrchy průmyslových prostor, kanceláří, které budou pouze natřeny.
• Dřevěné hladítko: Používá se převážně k úpravám venkovních ploch a povrchů na průčelích, kterým je třeba dát hrubý vzhled, a soklů staveb.

K dalším typům povrchů opracovávaných v měkkém stavu patří známé vymývané povrchy. Oblíbenými se staly atraktivní nestejnoměrně vymývané povrchy s grafickým vzorem označované grafický beton nebo photo beton.

Pískované, kartáčované a škrábané povrchy

Pískované povrchy jsou užívány na průčelí staveb a další povrchy, které zůstávají viditelné na vnějších i vnitřních plochách. Vedle suchého pískování s různě hrubými zrny lze použít i další způsoby, např. vodní pískování nebo tryskání broky, užívané rovněž k čištění povrchů staveb. Oblíbené jsou rovněž kartáčované nebo škrábané povrchy, které působí klidně a elegantně ve velkých plochách i při střídání ploch kartáčovaných s plochami hlazeného betonu.

Škrábáním jsou upravovány i volné povrchy prefabrikátů po zavadnutí směsi. Dlouhé rovnoběžné rýhy jsou škrábány ručními nástroji nebo mechanicky do hloubky 4 až 5 mm. Pokartáčovaný povrch je vytvořen vykartáčováním tvrdnoucí vrstvy cementového pojiva po jeho několikadenním zaschnutí ocelovým kartáčem. Jednotlivá zrna kamenné složky musí být tak pevná, aby při kartáčování nedošlo k jejich poškrábání.

Kamenické úpravy a leštění

Na nárožích budov, kolem portálů nebo na jiných místech vyžadujících zdůraznění se užívají kamenické úpravy betonových prvků. Patří k nim broušení a leštění, škrábání, štípání, pemrlování plochým dlátem nebo pikování ostrým špičákem. Broušené betonové plochy se leští velmi jemným pískem s tvrdými zrny. Povrchy se napouštějí různými přípravky, např. fasáda Kunstmusea ve Vaduzu je napuštěna včelím voskem, a doleští se hrubými a jemnými kartáči.

Čtěte také: Dilatační lišty a profily: Nezbytné doplňky pro kamenný koberec

Povrch po diamantovém řezání se podobá broušenému povrchu, je však podstatně hrubší a jsou v něm často vidět stopy po řezání. Povrch betonu se skleněnou drtí je příkladem nahrazování složek kameniva v betonu jinou kmenovou složkou. Povrch je buď vymýván, nebo broušen. Povrch ze skleněné drti lze použít bez omezení ve vnitřních prostorách. Povrchy betonových prvků s použitím cihlové drti jsou opracovávány pískováním, vymýváním nebo broušením.

Barva a vzhled betonového povrchu

Barva neupravovaného betonu odpovídá barvě ztvrdlé povrchové vrstvy cementové pasty, tedy cementu. Avšak je-li tato vrstva nějak opracována nebo odstraněna, tvoří výslednou barvu povrchu směs barevných plošek odkrytých povrchů jemného a hrubého kameniva a ploch ztvrdlé cementové pasty. Kamenivo tvoří více než 80 % směsi betonu. Jako součást je tak kamenivo pro zbarvení betonu nejvýznamnějším prvkem. Mimo zrn kameniva ovlivňuje barvu betonového povrchu barva cementu.

Běžně používané cementy mají barvu různých odstínů šedi. Vhodnějším základem pro betony barvené jak barevnými pigmenty, tak vhodným výběrem všech frakcí kameniva, případně jejich kombinací, je bílý portlandský cement. Barevná zrna kameniva se od bílého neutrálního základu dobře odráží, takže se zrna zdají jakoby větší. Další možností je použití barevných pigmentů do betonu.

Imitace kamene z betonu

Betonové imitace kamene jsou oblíbenou volbou pro interiérové i exteriérové úpravy budov, protože kombinují estetiku přírodního kamene s praktičností betonu. Základem výroby betonových imitací kamene jsou formy, které se vytvářejí odlitím skutečných kamenů do silikonové nebo plastové matrice. Tyto formy zachytí všechny detaily, včetně jemných prasklin a textur, což zaručuje realistický vzhled výsledného produktu.

Pro výrobu imitace kamene se používá speciální betonová směs, která obsahuje cement, písek, vodu a další příměsi zlepšující vlastnosti, jako jsou plastifikátory, barviva či retardéry potlačující vápenné výkvěty. Po přípravě směsi se beton nalévá do forem a pečlivě se roztírá, aby se vyplnily všechny detaily matrice. Barva imitace kamene může být přidána přímo do betonové směsi nebo se aplikuje povrchově po vylití do forem. Nejčastější je kombinace obou.

Čtěte také: ochrana bazénových ploch před vlhkostí

Kamenný koberec: Všestranná a odolná povrchová úprava

Kamenný koberec je ideálním způsobem, jak renovovat staré betonové plochy. Je směsí přírodního kameniva a speciální pryskyřice, který vytvoří celistvý, vodopropustný a vysoce odolný povrch. Systém kamenného koberce sestává z pečlivě vybraného štěrku, který je mytý, vysušený a prosévaný podle velikosti. Kamínky pro kamenný koberec stejné velikosti jsou při realizaci smíchány se správným poměrem epoxidové pryskyřice a vznikne souvislá plocha pro chodce nebo pro použití lehkých vozidel. Podlaha z kamenného koberce se realizuje z jemného štěrku ve velikosti 3-6 mm nebo 5-8 mm. Kromě štěrkových kamínků nabízíme oblázky, které jsou strojově opracované. Nejoblíbenější je velikost 3-6 mm.

Příprava podkladu pro kamenný koberec

Správně zhotovený podklad pod kamenný koberec je esenciální pro jeho dlouhou životnost. Betonový podklad by měl mít tloušťku minimálně 8 cm (lépe 10 cm). Beton rozhodně doporučujeme armovat ocelovými armovacími sítěmi (KARI sítě). Pevnost betonu by měla být minimálně 20/25 MPa, nicméně doporučujeme zvolit spíše pevnost 25/30 a to ne z důvodu požadavků na pevnost, ale především proto, že čím větší je pevnost betonu, tím méně je finální betonová deska nasákavá.

Důležité je zmínit, že beton musí být před pokládkou řádně vyzrálý (doporučujeme min. 28 dní). Pokud beton obsahuje příliš mnoho vody nebo je špatně zhutněný, začne se po čase drolit, praskat nebo pracovat. Především u řidších betonů s větším obsahem vody (více tekoucích) hrozí v případě přemíry hydratace během zrání vydělení cementového mléka na povrch betonové desky. Tuto tenkou vrstvu s přebytkem difundovaného cementu je nutné před pokládkou odstranit např. broušením.

Renovace starých betonových ploch

Kamenný koberec je ideálním způsobem, jak renovovat staré betonové plochy. Důležitá je soudržnost. Z povrchu betonu se nesmí v žádném případě oddělovat částice, beton se nesmí „drolit“. Dále sledujeme praskliny v betonu. Drtivá většina prasklin v podkladu zapříčiní problémy ve vrstvě kamenného koberce, kterým byla přetažena. Problémy se projevují vydrolováním kamínků z povrchu kamenného koberce nebo častěji prasknutím kamenného koberce v místech tohoto poškození v betonu.

Praskliny jsou různého původu. Častokrát se setkáváme u starých betonů s nedostatečnou dilatací. Další častým původem rozpadu betonové desky jsou geologické tlaky, které dost často souvisí se špatně zhotoveným podložím. Obecně řečeno lze vrstvu kamenného koberce ochránit pomocí jeho dilatace v místech, která kopírují prasklinu betonu. Dost často je však tvar takové dilatace nevzhledný a ruší tak celkový dojem bezespárového designového povrchu. V takovém případě je možné praskliny v betonu „sešít“ pomocí produktu EPOKONEKT. Po sešití se prořízne nová (již rovná!) dilatační spára v betonu, která když se „přizná“ ve vrstvě finálního povrchu, již vypadá daleko lépe. Tyto složitější úpravy, stejně jako opravy betonů speciálními maltami atp., doporučujeme spíše přenechat odborníkům.

Nasákává-li beton ve velké míře vzlínající nebo jinou vlhkost, může nastat během cyklů tání a následného zmrznutí deformace svrchní vrstvy betonu. Tyto deformace poškodí i vrstvu kamenného koberce, který je pojen právě ke svrchní vrstvě betonu. Kamenný koberec není určen na zpevnění deformovaného betonového podkladu, plní tuto funkci jen velmi omezeně.

Pokládka na jiné podklady

Pokládku na štěrkové podloží doporučujeme pouze pro pochozí zatížení. Součástí systému pro pokládku na nezpevněné povrchy je armovací mřížka. Armovací mřížka zpevní vrstvu kamenného koberce až o 60% a napomáhá tak větší stabilitě kamenného koberce v případech drobných lokálních propadů podloží. Důležité je aplikovat kamenný koberec o výšce vrstvy minimálně 2 cm.

Pokud chceme jako podklad použít betonovou dlažbu (například zámkovou), která byla kladena do štěrkového lože, je potřeba předně posoudit její stabilitu. Pokud máme na mysli exteriérovou keramickou dlažbu, která je lepena na betonovém podloží, zde doporučujeme před pokládkou dlažbu odstranit. Kamenný koberec je průlinčitý, takže k podkladu propouští vodu. Voda se dostane i pod dlaždice a po následném zmrznutí je rozpínavost ledu oddělí od podkladu, což poškodí i vrstvu kamenného koberce. V interiéru, kde tento jev nehrozí, je možné dostatečně přídržnou dlažbu ponechat.

Pokládku kamenného koberce přímo na asfaltový podklad nedoporučujeme. Obecně řečeno lze přímou pokládku kamenného koberce realizovat pouze na hydroizolační systémy na cementové bázi. Ke kovovým povrchům kamenný koberec dostatečně nepřilne. Další velkou komplikací je teplotní roztažnost kovů, která je mnohonásobně vyšší než teplotní roztažnost kamenného koberce. Zatěžovaný kamenný koberec na kovovém podkladu nebude mít dlouhou životnost. U plastů stejně jako u kovu není zajištěna dostatečná přídržnost, a proto tuto pokládku nedoporučujeme.

Postup pokládky kamenného koberce na schody

Pokládka kamenného koberce na schody vyžaduje pečlivost a dodržení jednotlivých kroků, aby byla zajištěna dlouhá životnost a esteticky příjemný vzhled.

1. varianta: Standardní postup

1. Obroušení a vysátí: Odstranění nečistot, zbytků starých nátěrů či mastnoty a důkladné vysátí prachu.
2. Penetrace: Nanesení rovnoměrné vrstvy epoxidové penetrace EPOX 2010 na vodorovné plochy i čela schodů.
3. Ukončovací lišty: Připevnění hliníkových ukončovacích lišt L pomocí chemické kotvy.
4. Aplikace na čela schodů: Nanesení polyuretanového přechodového můstku a následná aplikace oblázků kamenného koberce smíchaných s dvousložkovým polyuretanovým pojivem.
5. Pokládka na schodnice: Aplikace kamenného koberce na podlahy smíchaného s dvousložkovým polyuretanovým pojivem na vodorovné plochy.

2. varianta: Použití obkladových desek

1. Příprava podkladu: Obroušení schodnic do rovného a hladkého stavu.
2. Umístění a nalepení obkladových desek: Precizní umístění a nalepení obkladů schodů z kamenného koberce lepidlem MAMUT nebo flexibilním lepidlem.
3. Instalace schodových lišt: Nasazení hliníkových schodových lišt S na hrany desek.
4. Penetrace vodorovné plochy: Penetrace schodnic epoxidovou penetrací EPOX 2010.
5. Natažení kamenného koberce na schodnice: Pokládka kamenného koberce smíchaného s dvousložkovým polyuretanovým pojivem pro vodorovné plochy.

3. varianta: S bedněním (šalováním)

1. Příprava povrchu: Obroušení schodů, vysátí prachu a aplikace epoxidové penetrace EPOX 2010.
2. Příprava bednění: Vytvoření stabilního bednění z dřevěných nebo OSB desek s igelitem, vzdálenost od čela schodů alespoň 2 cm.
3. Smíchání oblázků s pojivem: Důkladné promíchání kamínků kamenného koberce s dvousložkovým polyuretanovým pojivem.
4. Lití kamenného koberce: Aplikace směsi za šalování a na vodorovné plochy schodů pomocí nerezového hladítka.

Typy kameniva a pojiv pro kamenné koberce

Díky širokému sortimentu barev a provedení můžeme uspokojit potřeby každého zákazníka. Podlaha z kamenného koberce se realizuje z jemného štěrku ve velikosti 3-6 mm nebo 5-8 mm. Kromě štěrkových kamínků nabízíme oblázky, které jsou strojově opracované. Nejoblíbenější je velikost 3-6 mm. Do venkovního prostředí doporučujeme zvolit spíše větší frakce, které lépe vyniknou. Velmi dobře se pracuje s frakcemi 1-4 mm a 3-5 mm, naopak frakci 4-8 mm doporučujeme těm z vás, kteří již máte s pokládkou kamenného koberce nějaké zkušenosti.

Typy kameniva

• Směs kameniva pro kamenné koberce - dostupná ve třech frakcích, praný štěrk 3/6 mm, oblázky 3/5mm a 5/8mm.
• Kamenný koberec slonová kost - směs přírodního kameniva mramor Botticino ve frakcích štěrk 3/6 mm a oblázky 3/5mm a 5/8mm.
• Přírodní kamenivo, praný mramorový štěrk Breccia Pernice pro kamenný koberec - frakcia 3/6mm.
• Kamínky pro kamenný koberec mramor Giallo Siena, barva žluto-bílá. Dostupný ve troch frakcích - 3/6mm praný štěrk a oblázky 3/5mm a 5/8mm.
• Mramorový praný štěrk ve třech frakcích - štěrk 3/6 mm, oblázky 3/5mm a 5/8mm pro kamenný koberec, hnědý.
• Černý kamenný koberec z italského mramoru Nero Ebano.
• Narůžovělý mramor pre kamenný koberec, dostupný jako praná drť 3/6mm nebo jako oblázky 3/5mm a 5/8mm.
• Kámen pro kamenný koberec - červená mramorová drť Rosso Verona - frakce 3-6mm nebo jako oblázky ve frakcii 3/5mm a 5/8mm.
• Mramor zelený pro kamenné koberce - Verde Alpi v troch frakcích. Praný štěrk 3/6mm nebo oblázky 3/5mm a 5/8mm.

Pojiva

• Dvousložkové pojivo na kamenný koberec: Velmi odolné vůči slunci a vodě, vyniká pevností a dlouhou životností bez ztráty lesku.
• Jednosložkové pojivo na kamenný koberec: Stejné vlastnosti jako dvousložkové, s předností jednoduché a rychlé aplikace bez potřeby míchání.

Epoxidová pryskyřice je pojivo pro kamenné koberce. Balení obsahuje obě reakční složky. Epoxidová pryskyřice - pojivo pro kamenné koberce na svislé plochy. Povrch zůstane hladký, lesklý a barva je čirá nebo lehce nažloutlá.

Tipy pro správnou aplikaci kamenného koberce

V začátku je důležité všímat si dilatačních spár. Pokud se na podkladu nachází dilatační spáry, je nezbytné ponechat je na stejném místě i v kamenném koberci. Kamenný koberec je vodopropustný. Pokud chcete vytvořit spád pro vodu, musíte ho vytvořit přímo na podkladu. Jestliže jste se rozhodli pro kamenný koberec na balkon či terasu, kde je nežádoucí, aby voda protékala, použijte systémovou hydroizolaci Water Izol, nebo systémovou hydroizolaci KK Izol.

Důkladně promíchanou směs rozprostřete na podklad tak, aby jí byl přebytek a vytvořil se kopec. Hladítkem povrch tzv. utahujte a zhutňujte přiměřeným tlakem na požadovanou tloušťku. Pro snazší aplikaci kamenného koberce použijte sprej na hladítko, kterým hladítko pokryjte a povrch neotírejte. Při pokládce kamenného koberce na podlahy v exteriéru, a především na kamenný koberec kolem bazénu, doporučujeme aplikovat také protiskluzový posyp. Protiskluz aplikujte ihned po pokládce kamenného koberce, který ještě nevytvrdl.

Doporučené podmínky pro pokládku

• Provádějte pokládku, když se teplota pohybuje mezi 20 a 25 °C - pojivo tvrdne minimálně 24 hodin a se snižující se teplotou (pod 20 °C) se doba prodlužuje.
• Nikdy nemíchejte najednou složky A + B + KAMENIVO - jedná se o hrubé porušení technologického postupu.
• Pečlivě vytřete veškeré pojivo ze kbelíku a přidejte ho ke kamínkům - zbytky pojiva v kbelíku mají za následek špatný poměr pojiva a kamínků v koberci.

Údržba a renovace kamenného koberce

V exteriéru lze povrch udržovat zametáním, vysáváním, při velkém znečištění výplachem vodou, případně vysokotlakým čističem WAP. V interiéru se uzavřená struktura kamenného koberce udržuje bezproblémově vytíráním, zametáním, vysáváním. V zimním období je možné použít běžné dřevěné nebo plastové shrnovače sněhu bez ocelové hrany. Nicméně na odmetání sněhu doporučujeme speciální smeták na kamenný koberec s gumovými štětinami, který je k povrchu koberce nejšetrnější a sníh je s jeho pomocí možné vymetat i ze spár mezi kamínky. Kamenný koberec je možné ošetřovat běžnou posypovou solí nikoli však štěrkem nebo pískem.

Renovace kamenného koberce je dobré preventivně provádět po cca 3-5 letech. Základem je dobře připravit podklad. Nesmí být mastný, nesmí na něm být prach a podobně. Je dobré to tedy např. prolít hadicí, Wapkou a počkat, až to důkladně vyschne - nejlépe po několika hodinách. Pak se namíchá směs pryskyřice a tvrdidla (EPODUR STONE) a provede se nátěr velurovým válečkem. Spotřeba je cca 0,5 kg/m2. Při vysokých teplotách je dobré nátěr provádět ráno, když ještě není takové teplo.

Po položení kamínkového koberce doporučujeme povrch uzavřít UV stabilním gelem ResiGel K1 nebo epoxidovým gelem ResiGel K2E. To nám usnadní údržbu a úklid povrchu.

Tabulka: Porovnání kamenného koberce a betonových imitací kamene

tags: #kamenny #povrch #na #beton #informace

Oblíbené příspěvky:

• vliv plechových podhledů na akustiku prostoru
• tixotropní epoxidové lepidlo
• Komplexní návod pro kreslení izolace v CAD
• Jak správně aplikovat sádrovou omítku na cihlové zdivo
• efektivní odvodnění s Ronndraw