Kanalizační odvětrání nad střechu: princip, funkce a instalace

Vnitřní kanalizace musí zajistit spolehlivý odtok odpadních vod z budov. Pro správné fungování vnitřní kanalizace je však nezbytné, aby byla řádně odvětrána. Odvětrání odpadu slouží k omezení podtlaku v trubkách a zároveň k odvádění zapáchajících plynů. Tyto plyny jsou nejen nepříjemné, ale také toxické a zdraví škodlivé. Odvětrání kanalizace pomáhá tento problém řešit a zabraňuje pronikání škodlivých plynů do budovy.

Kromě zabránění zápachům a pronikání toxických plynů má správně navržené odvětrání i další důležité funkce:

• Vyrovnání tlaku v potrubí: Při splachování toalety nebo vypouštění vany dochází k prudkým změnám tlaku. Bez odvětrání může podtlak vysát sifony, zatímco přetlak může vytlačit vodu ze sifonů nebo způsobit bublání a hlučnost. Odvětrání tlak stabilizuje a chrání celý systém.
• Plynulý odtok vody: Správně odvětrané potrubí umožňuje rychlý a plynulý odtok splaškové vody. Bez něj může docházet ke zpomalení odtoku, častějšímu ucpávání nebo k nepříjemným zvukům při provozu.
• Delší životnost kanalizace: V kanalizačním potrubí se mohou vyskytovat agresivní plyny (např. sirovodík). Pokud nejsou odváděny pryč, mohou negativně působit na materiál potrubí a omezuje jejich korozivní vliv.

Jak funguje odvětrání odpadního potrubí

U splaškové vnitřní kanalizace je základním prvkem hlavní větrací potrubí, které propojuje kanalizační systém s vnějším prostředím. Větrací potrubí se umísťuje nad svislým odpadním potrubím. Potrubí začíná nad poslední (nejvýše umístěnou) odbočkou z odpadního potrubí k zařizovacímu předmětu a končí nad střechou.

Odvětrací potrubí navazuje na svislé odpadní potrubí. Odtud pak vedeme trubku až nad úroveň střechy. Pokud je více stoupacích potrubí, tak se zřizuje také více větracích potrubí. Větrací potrubí plní dvě základní funkce:

• Odvádění plynů z kanalizačního potrubí do ovzduší mimo budovu.
• Přivětrání, tzn. přivádění vzduchu do potrubí.

Díky tomu dochází k omezení podtlaku v potrubí a k odvádění zapáchajících plynů z kanalizace. Pokud splaškovým odpadním potrubím neprotékají odpadní vody, proudí zapáchající plyny z kanalizace vlivem komínového tahu tímto odpadním potrubím a navazujícím větracím potrubím nahoru. Projektanti nízkoenergetických a pasivních budov namítají, že toto proudění zvyšuje tepelné ztráty budovy, proto se v těchto případech doporučuje větrací potrubí tepelně izolovat.

Čtěte také: Typy a rozměry revizních šachet

Typy větracích potrubí

Podle způsobu vedení a zapojení se rozlišují větrací potrubí:

• Hlavní větrací potrubí: V ČR se nejčastěji buduje systém s hlavním větracím potrubím, které tvoří pokračování svislých splaškových odpadních potrubí. U hlavního větracího potrubí se jmenovitá světlost (průměr) potrubí volí stejná jako jmenovitá světlost odpadního potrubí, na které se napojuje. U nepodsklepených přízemních budov mohou větrací potrubí navazovat na ležatá potrubí svodná.
• Společné větrací potrubí: Pokud je v budově více odpadních potrubí, pak mohou být pod střechou propojeny společným větracím potrubím. Není-li možné vyústit všechna hlavní větrací potrubí samostatně nad střechu, mohou se tato větrací potrubí spojit do společného větracího potrubí vyvedeného nad střechu v jednom místě. Jmenovitá světlost společných větracích potrubí se navrhuje o jednu dimenzi větší než jmenovitá světlost největšího napojeného hlavního větracího potrubí.
• Doplňkové větrací potrubí: U vysokých budov se značným zatížením odpadních potrubích se používá systém s doplňkovým větracím potrubím. Při tomto způsobu odvětrání se souběžně s odpadním potrubí vede doplňkové větrací potrubí a v každém druhém podlaží se potrubí propojují šikmou odbočkou. Sklon propojovací trouby musí vyloučit možnost vtoku odpadních vod do doplňkového větracího potrubí. Doplňkové větrací potrubí nemusí být instalováno při použití speciálních odboček pro napojení připojovacích potrubí známých pod názvem SOVENT.
• Ostatní (např. ochozové větrání): Toto řešení je vhodné pro dlouhá připojovací potrubí.

Materiály a průměry potrubí

Dříve se instalovalo větrací potrubí z litiny nebo azbestocementu. Litinové potrubí je těžké a křehké, azbestocement je materiál zdraví škodlivý. Z těchto důvodů bylo nahrazeno plastem. V současné době se při rekonstrukcích starých rozvodů nahrazují dříve používané materiály moderními plasty, nejčastěji polyetylénem. Při výměně starého potrubí je třeba dbát bezpečnosti a dávat pozor. Pro manipulaci s azbestocementem platí velmi přísné hygienické předpisy. Litina pro svou velkou hmotnost může dělat potíže a při neopatrné manipulaci by mohla dlouhá trubka poškodit jiné konstrukce či vedení.

Průměr potrubí bývá obvykle 110 mm nebo 125 mm u rodinných domů nebo i větší - 150 mm u velkých domů, průmyslových objektů apod. Potrubí se nesmí zužovat, naopak se doporučuje před průchodem přes střechu průměr zvětšit. Větší šířka potrubí nad střechou se doporučuje zejména kvůli zimnímu období z důvodu možnosti zamrzání, neboť v zimním období se může vlhkost z odpadního potrubí šířit směrem nahoru do větracího a může zmrznout. Zalomení větracích potrubí mají být prováděna pomocí kolen s úhlem do 45°.

Větrací porubí mají být co nejpřímější a svislá. Minimální sklon ležatých částí větracích potrubí má být alespoň 1 % (výjimečně 0,5 %) k odpadnímu potrubí. Větrací potrubí nejsou samočisticí!

Vyústění větracího potrubí nad střechu

Vyústění větracího potrubí je nad střechu, výjimečně (pokud to projekt dovoluje) přes fasádu. Vždy musí být do exteriéru. Nelze jej vyvést například na větranou půdu, protože by to vedlo ke vzniku kondenzátu a šíření zápachu do interiéru, což může vážně poškodit třeba krovy vašeho domu. Vyústění větracího potrubí, a tedy odvod zápachu z kanalizace musí být v dostatečné vzdálenosti od oken. Vyústění větracího potrubí se umísťuje do půdorysné vzdálenosti nejméně 3 m od teras, oken nebo jiných otvorů spojených s trvale používanými místnostmi budovy. Pokud je nutná vzdálenost menší, musí se vyústění větracího potrubí nacházet nejméně 1 m nad nejvyšší částí okna nebo otvoru.

Čtěte také: význam odvětrání kanalizace

Nejvhodnější je ponechat vyústění větracího potrubí volné. Ukončování větracích potrubí větrací hlavicí se nedoporučuje, protože větrací hlavice způsobuje tlakovou ztrátu při proudění vzduchu, zejména v zimním období, kdy může zarůst jinovatkou, neboť větráním odváděný vzduch má obvykle vysoký obsah vodních par. Spodní část odpadních potrubí zalomených o více než 45° se při průtoku odpadních vod může chovat téměř jako nevětrané odpadní potrubí, pokud nebudou provedena žádná opatření.

Ventilační hlavice

Přestože se ukončování větracích potrubí větrací hlavicí nedoporučuje, v některých případech je z estetických nebo jiných důvodů požadováno instalování větrací hlavice. Rozlišují se dva typy hlavic: štěrbinové a sloupkové. Po technické stránce fungují obě dvě tak, že umožňují přisávat vzduch, ale zcela bezpečně nebrání únikům pachů do okolí. Jsou vhodné především na půdy a do větraných prostor, kde minimální únik pachů nevadí. Obousměrná hlavice je vyrobena z Polypropylenu nebo PVC-U. Umožňují volné proudění vzduchu oběma směry, zabraňují vnášení nečistot a vtékání deště, nebrání úniku pachů ze systému, přímá instalace na trubky HT a KG, instalace obvykle nad střechami (odpady) nebo nad terénem (nádrže, vsakovací zařízení).

Stříška případné větrací hlavice musí mít dostatečný odstup od ústí trouby, aby se směr proudění neotočil o více než o 90°. Zcela nevhodné je překrytí. V zimním období se může vlhkost z odpadního potrubí šířit směrem nahoru do větracího a může zmrznout. Jinovatka může větrací hlavici ucpat. Má vliv také místní odpor větrací hlavice samotné, způsobuje silnější vrstvu jinovatky. Pokud namrzne holá trubka, tak námraza i při krátkodobém zvýšení teploty snadno spadne do potrubí a rozpustí se. Na hlavici naroste led na vzpěrách a stříšce hlavice a dlouho se tam udrží.

Přivzdušňovací ventily

Zvláštním řešením problémů s odvětráním a přivětráním odpadu jsou přivzdušňovací ventily, které řeší problémy se vznikajícím podtlakem v odpadním potrubí. Tyto ventily řeší problémy tedy zejména s přivětráváním a nelze je tak považovat za náhradu odvětracího potrubí a měly by se tak používat pouze, kdy z technických nebo ekonomických důvodů nelze odvětrávací potrubí zřídit. Přivzdušňovací ventil funguje tak, že umožňuje vstup vzduchu do systému vnitřní kanalizace, avšak zamezuje jeho úniku, a to za účelem kolísání tlaku.

Přivzdušňovací ventily musí být osazeny na místě, které je přístupné pro kontrolu a údržbu a kde je dostatečný přívod vzduchu z místnosti - nejčastěji za demontovatelnou mřížkou. Kontroluje se ochranná síťka proti hmyzu (pavouci, apod.), která se sejme, vyčistí a opětovně nasadí, aby nebylo nikterak ventilu zabráněno nasávat vzduch. Nikdy se nesmí zazdít! Častou chybou je zazdění ventilu do instalační předstěny. Ventil není navždy spolehlivě těsný, a časem se zápach šíří skrze mikropóry každého materiálu. Proto nezapomeňte ventil kontrolovat minimálně 2x ročně a v případě prosakování nepříjemného odéru ventil ihned vyměňte.

Čtěte také: Detailní popis kolene KG 150x87

Dle ČSN 75 6760 se smějí používat přivzdušňovací ventily s označením A I, A II, BI nebo B II dle ČSN EN 12380. Kde „A“ znamená možnost osazení ventilu pod úrovni hladiny vody v napojených zařizovacích předmětech a „I“ teplotní odolnost od - 20 °C do + 60 °C. Nejvyšší označení A I splňuje např. HL 900N(ECO) a HL904(T). Přivzdušňovací ventily se třídí do tříd a evropská norma stanoví především pravidla pro výrobce. Použití se řídí národními předpisy. Určující faktory pro přivzdušňovací ventil jsou: umístění ventilu a provozní teplota.

Nejmenší množství vzduchu Qa (l/s) pro přivzdušňovací ventily na odpadních potrubích musí být alespoň rovno nebo větší osminásobku celkovému průtoku odpadních vod Qtot (l/s): Qa ≥ 8 x Qtot (l/s).

Dimenzování kanalizačního potrubí

Dimenzování spočívá ve stanovení průtoku splaškových odpadních vod (jedná se o špičkový průtok) a návrhu průměru potrubí vhodného pro tento průtok. Průtok splaškových odpadních vod se stanoví podle empirického vzorce uvedeného v ČSN EN 12056-2 a ČSN 75 6760. Při stanovení průtoku splaškových odpadních vod se ve výše uvedeném vzorci sečtou výpočtové odtoky všech zařizovacích předmětů napojených na splaškové odpadní potrubí. Kromě průtoku splaškových odpadních vod se ve splaškovém odpadním potrubí může vyskytnout také trvalý průtok (např. odtok kondenzátu z klimatizačních zařízení či kondenzačních kotlů nebo průtok z hromadných umýváren a sprch), který by bylo nutné k průtoku splaškových odpadních vod přičíst.

Návrh průměru splaškového odpadního potrubí musí zohledňovat, že voda proudí po vnitřním povrchu potrubí, na kterém vytvoří plášť. Okolo osy potrubí se nachází vzduchové jádro. V místě vtoku vody z připojovacího potrubí však vtékající voda překrývá velkou část průřezu odpadního potrubí, což způsobuje velkou tlakovou ztrátu při proudění vzduchu.

Jmenovitá světlost potrubí se u splaškových odpadních potrubí s hlavním větracím potrubím o celkové výšce do 60 m a u splaškových odpadních potrubí do výšky 30 m ukončených přivzdušňovacím ventilem navrhuje na základě porovnání vypočteného průtoku s hydraulickou kapacitou (maximálním dovoleným průtokem) uvedenou v tabulce, ve které jsou uvedeny také empirické zásady. Navržená jmenovitá světlost je po celé výšce odpadního a větracího potrubí stejná.

Jmenovitá světlost splaškového odpadního potrubí

Při použití doplňkového větracího potrubí jsou hydraulické kapacity splaškového odpadního potrubí oproti hodnotám uvedeným v tabulce o 30 až 40 % větší. Při použití speciálních odboček (SOVENT) uvádí hydraulickou kapacitu splaškového odpadního potrubí výrobce odboček. U splaškových odpadních potrubí s hlavním větracím potrubím o výšce nad 60 m do 100 m je možné tabulku využít pro předběžný návrh jmenovité světlosti. Po předběžném návrhu jmenovité světlosti je třeba posoudit, jestli podtlak v odpadním potrubí nepřekračuje hodnotu 464 Pa a nemůže tedy dojít k odsátí vody ze zápachové uzávěrky o výšce vodního uzávěru 50 mm po jeho částečném odpaření.

tags: #kanalizacni #odvetrani #nad #strechu #hlavice #princip

Oblíbené příspěvky:

• Historie řeziva ve Starém Městě
• Výběr a instalace kamenných obkladů
• Jak na broušení a opravu vnitřní omítky
• Inspirace pro uspořádaný domov
• Skladování fošen