Katedra konstrukcí pozemních staveb: Komplexní přehled

Vítejte na stránkách Katedry konstrukcí pozemních staveb (K124), profilové katedry, která se zaměřuje na komplexní problematiku navrhování konstrukcí budov a projektování objektů pozemních staveb obytných, občanských, průmyslových a zemědělských.

Cílem katedry je dosahování vysoké kvality konstrukčního řešení z hlediska širokého spektra kritérií udržitelnosti - především prostřednictvím uplatnění progresivních technologií, nových materiálů a energeticky a materiálově efektivních řešení. Zvláštní pozornost je věnována degradačním procesům, sanacím poruch, rekonstrukcím a modernizacím konstrukcí a budov.

Organizace a kontakty

Personální obsazení katedry je dostupné na podstránce Lidé. Jednotlivé zaměstnance katedry najdete ve 4., 5., 6. a 7. patře budovy A. Sekretariát katedry je ve 4. patře.

Seznam odborných asistentů s umístěním:

  • Ing. Jakub Diviš, Ph.D. - A 421
  • Ing. Ctislav Fiala, Ph.D. - A418a
  • Ing. Lenka Hanzalová, Ph.D. - A 727
  • Ing. arch. Petr Hejtmánek, Ph.D. - A630
  • Ing. Renáta Hoďánková - A-526
  • Ing. Pavel Chour - A533
  • Ing. Lenka Ingrišová, Ph.D. - A418
  • Ing. Veronika Kačmaříková, Ph.D. - D2044
  • Ing. Pavel Kopecký, Ph.D. - A431
  • RNDr. Hana Kopřivová - A533
  • Ing. Aneta Libecajtová, Ph.D. - A730
  • Ing.arch. Lenka Maierová, Ph.D. - A 527a
  • Ing. Zdenko Malík, Ph.D. - A-524
  • Ing. Kateřina Mertenová, Ph.D. - A 527a
  • Ing. Jan Mukařovský, Ph.D. - A 522
  • Ing. Hana Najmanová, Ph.D. - A630
  • Ing. Malila Noori, Ph.D. - A 731
  • Ing. Jiří Nováček, Ph.D. - A423
  • Ing. Jiří Novák, Ph.D. - A420
  • Ing. Magdaléna Novotná, PhD. - A418
  • Ing. Marek Pokorný, Ph.D. - A628
  • Ing. Zuzana Rácová, Ph.D. - A728, D1035
  • Ing. Jan Růžička, Ph.D. - A419
  • Mgr. Pavla Ryparová, PhD. - D1035, Ds053
  • Ing. arch. Kristýna Schulzová, Ph.D. - A-729
  • Ing. Kateřina Sojková, Ph.D. - A528
  • Ing. Kamil Staněk, Ph.D. - A-528
  • Ing. Tomáš Vlach, Ph.D. - A525
  • Ing. Martin Volf, Ph.D. - A421
  • Ing. Bc. Jaroslav Vychytil, Ph.D. - A527b
  • Ing. Radek Zigler, Ph.D. - A519

Studium na katedře

Přehled studijních programů a specializací, v rámci kterých jsou vyučovány předměty Katedry konstrukcí pozemních staveb, najdete na podstránce Výuka. Zde jsou k dispozici také informace a studijní podklady k jednotlivým předmětům. Odkazy a studijní plány jednotlivých oborů a specializací jsou k dispozici na stránkách Fakulty stavební ČVUT.

Bakalářské studium

Katedra Konstrukcí pozemních staveb se jako profilová podílí na těchto bakalářských studijních programech a oborech:

Čtěte také: O katedře ocelových a dřevěných konstrukcí

  • program Stavební inženýrství
    • specializace Pozemní stavby
    • specializace Požární bezpečnost staveb
  • program Architektura a stavitelství
  • program Stavitelství
  • program Civil Engineering

Předměty bakalářského studia:

Projekt 1
  • Kód předmětu: 124P01C
  • Rozsah: 0+4
  • Zakončení: Klasifikovaný zápočet
  • Druh studia: Bakalářský
  • Semestr: Letní
  • Typ předmětu: Povinný
  • Garant předmětu: doc. Ing. Jiří Pazderka, Ph.D.
  • Anotace: Obsahem předmětu je návrh technického řešení pozemní stavby menšího nebo středního rozsahu (typicky bytový dům s podzemními garážemi nebo případně i jiný objekt, jako např. mateřská škola nebo penzion). Student zpracuje návrh ve formě dílčí části projektové dokumentace pro stavební povolení s některými dalšími vybranými přílohami, typickými pro prováděcí projekt. Výuka předmětu je profesně rozdělena mezi více kateder - dominantní je však stavební řešení budovy, zpracovávané pod vedením K124.
Pozemní stavby 1

Důležité: od akad. roku 2020/21 se předmět 124PS01 (4+2) již nevyučuje - místo něj jsou vyučovány předměty 124PSI1 (2+1) a 124PSI2 (2+1) jako jeho nástupci.

  • Kód předmětu: 124PS01
  • Rozsah: 4+2
  • Zakončení: Zápočet, zkouška
  • Druh studia: Bakalářský
  • Semestr: Letní, zimní
  • Typ předmětu: Povinný
  • Garant předmětu: prof. Ing. Petr Hájek, CSc.
  • Anotace: Koncepce navrhování nosných konstrukcí pozemních staveb s komplexním uvažováním funkčních požadavků kladených na jednotlivé prvky. Požadavky na pozemní stavby, konstrukční systém, interakce prvků, prostorové působení konstrukčního systému. Svislé nosné konstrukce (funkce, požadavky, principy konstrukčního řešení stěn, sloupů), stropní konstrukce (funkce, požadavky, principy konstrukčního řešení kleneb, dřevěných stropů, železobetonových stropů, keramickobetonových stropů, ocelových a ocelobetonových stropů). Dilatační spáry v nosných systémech. Konstrukční systémy jedno a vícepodlažních staveb, konstrukční systémy halových staveb. Předsazené konstrukce. Základní přehled vybraných kompletačních konstrukcí (obvodové pláště budov, podlahy, podhledy). Schodiště, rampy, výtahové šachty (požadavky, konstrukční a materiálová řešení, statické principy, zatížení). Základové konstrukce (požadavky, základové podmínky, typy základů, principy). Konstrukce spodní stavby (požadavky, statické principy, zatížení, dilatace). Hydroizolace spodní stavby (povlakové hydroizolace, bílé vany).

Magisterské studium

Katedra Konstrukcí pozemních staveb se jako profilová podílí na těchto magisterských studijních programech a oborech:

  • program Stavební inženýrství - Pozemní stavby
    • specializace Projektování pozemních staveb (od 2023-24)
    • specializace Statika pozemních staveb (od 2023-24)
  • program Integrální bezpečnost staveb
  • program Budovy a prostředí
    • specializace Technická zařízení budov (od 2023-24)
    • specializace Stavební fyzika (od 2023-24)
  • program Architektura a stavitelství
  • mezifakultní studijní program Inteligentní budovy
  • program Civil Engineering

Předměty magisterského studia:

Přírodní a recyklované stavební materiály
  • Kód předmětu: 124YPRM
  • Rozsah: 1P+1C
  • Zakončení: Zápočet
  • Druh studia: Magisterský
  • Semestr: Letní
  • Typ předmětu: Povinně volitelný
  • Garant předmětu: Ing. Jan Růžička, Ph.D., doc. Ing. Tereza Pavlů, Ph.D.
  • Anotace: Náplní předmětu je přehled přírodních stavebních materiálů, jejich vlastnosti a způsobu aplikace v konstrukcích pozemních staveb. Důraz přitom je kladen na řešení konkrétních stavebních konstrukcí, prvků a stavebních detailů. Zároveň je tato problematika zařazena do širšího kontextu udržitelné výstavby. Předmět navazuje a doplňuje stávající předměty vyučované na Katedře konstrukcí pozemních staveb.
  • Cíle: Cílem předmětu je podat studentům ucelený přehled o využití přírodních a recyklovaných stavebních materiálů v moderním stavitelství. Problematika snižování negativních dopadů výstavby na životní prostředí vede ke snaze ve vyšší míře využívat environmentálně šetrná řešení. Maximalizace využití přírodních a recyklovaných stavebních materiálů je jedním z možných přístupů k naplnění principů udržitelné výstavby.
  • Přednášky:
    1. Blok 1: Přehled přírodních a recyklovaných materiálů (Úvod do předmětu. Přírodní a recyklované materiály - význam, základní přehled (Růžička). Recyklované materiály v kcích pozemních staveb - nosné a dělicí kce, teplené izolace atd. (Pavlů). Přírodní materiály: Svislé nosné a dělicí kce silikátové - řešení, kční principy (Růžička). Přírodní materiály: Svislé nosné a dělicí kce rostlinné - řešení, kční principy. Stropy. Střecha. Základy (Růžička). Přírodní materiály: Tepelné izolace - přehled přírodních materiálů pro obvodové pláště (Volf/Diviš). Konzultace 1: Kční návrh objektu, materiálové a technologické řešení (Růžička)).
    2. Blok 2: Přírodní a recyklované materiály a tepelná technika (Obvodové pláště z přírodních materiálů - tep. tech. - riziko kondenzace (Volf/Diviš). Konzultace 2: Tep. Tech. - riziko kondenzace (Volf/Diviš)).
    3. Blok 3: Přírodní a recyklované materiály a udržitelná výstavba (LCA a přírodní a recyklované materiály (Volf). Principy cirkulární ekonomiky. Předdemoliční audit (Pavlů). Přírodní a recyklované materiály v sociálním kontextu (Růžička). Konzultace. Zápočet).

Doktorské studium

Informace Fakulty stavební k doktorskému studiu. Katedra se významně podílí na výuce doktorandů na oboru Pozemní stavby - školí kolem 30 doktorandů v řádném a kombinovaném studiu. Chcete mít možnost podílet se na výzkumu, vývoji a uplatnění progresivních konstrukcí, materiálů a konstrukčních řešení v novostavbách či při rekonstrukcích? Zajímají Vás řešená témata? Přehled obhájených doktorských disertačních prací je k dispozici.

Další vzdělávací programy

Katedra organizuje a podílí se na výuce v rámci celoživotního vzdělávání v oboru pozemní stavby.

Program Erasmus+

Katedra nabízí řadu předmětů i v rámci výměnného programu ERASMUS +. Nabídka předmětů vyučovaných v angličtině v rámci tohoto programu je dostupná na tomto odkazu: Courses for students.

Čtěte také: Jak kreslit detailní výkresy staveb

Závěrečné práce

Na katedře konstrukcí pozemních staveb je každý rok zpracováno téměř 100 bakalářských a diplomových prací zaměřených na širokou škálu témat od návrhu novostaveb s využitím nejmodernějších materiálů a postupů navrhování, přes energetickou a tepelně technickou problematiku až po návrh rekonstrukcí historických a památkově chráněných objektů. Řada prací je každoročně oceňováná pochvalami za vynikající zpracování závěrečných prací a úspěšně reprezentuje katedru a fakultu v soutěžích o nejlepší studentské práce (SVOČ, WTA CZ a další).

Výzkum a inovace

V oblasti vědy a výzkumu se katedra zabývá teoretickým a experimentálním výzkumem v oboru Pozemní stavby se zaměřením na udržitelnou výstavbu budov, energeticky a materiálově efektivní konstrukce, konstrukčně statickou problematiku navrhování nosných systémů vícepodlažních a halových staveb, navrhování kompletačních konstrukcí včetně interakce s nosnými konstrukcemi, stavební fyziku, požární bezpečnost, zdravotní nezávadnost, degradační procesy konstrukcí a materiálů, poruchy, sanace, mikrobiologické vlivy, stavební diagnostiku a další. Experimentální výzkum je realizován v Centrálních laboratořích a ve dvou katedrových laboratořích - Mikrobiologické laboratoři a Laboratoři stavební diagnostiky.

Pilotní evropský projekt EURL3A - Real Life Learning Lab koncept

V rámci pilotního evropského projektu EURL3A byl společně s katedrou TZB v rámci výuky testován tzv. RLLL Real Life Learning Lab koncept. Cílem tohoto inovativního přístupu k výuce v technických oborech je jednak těsnější propojení studentů, výzkumu a stavební praxe a jednak propojení studentů z různých technických i uměleckých oborů ve stavebnictví, tzv. multidisciplinární přístup. Studenti různých oborů v rámci výuky, tj. v např. rámci projektů, seminárních, bakalářských a diplomových prací zpracovávají společná témata z praxe nebo témata s vazbou na aktuální výzkumné úkoly.

Do pilotního projektu, který probíhal v zimním semestru 2013/14 a letním semestru 2014, bylo aktivně zapojeno téměř 50 studentů ze 3 fakult ČVUT (FSv, FS, FEL) a z 5 studijních oborů (FSv: Stavební inženýrství, Architektura a stavitelství, Budovy a prostředí; FS: Inteligentní budovy, Technika prostředí; FEL: Inteligentní budovy). Studenti zpracovali ve spolupráci s výzkumným centrem UCEEB a s odborníky z praxe téma Multifunkční administrativní budova UCEEB.

V zimním semestru 2014/15 byl RLLL koncept ve spolupráci z katedrou TZB uplatňován při výuce v rámci Specializovaného projektu 1 SPJ1 magisterského oboru Budovy a prostředí. Studenti řešili mj. témata „Rekonstrukce vybraných škol v Kladně“ ve spolupráci s Magistrátem města Kladna a UCEEB nebo téma „Ekoturistická vesnice v Ekvádoru“ ve spolupráci s dr. Stevem Burrougsem, Universtity of Canberra, Faculty of Arts&Design.

Čtěte také: hranice percentilu pro studium Architektury pozemních staveb na VUT

Těsná spolupráce s odbornou praxí a s domácími a zahraničními univerzitami je v oblasti výuky na Katedře konstrukcí pozemních staveb jednou z priorit. Ve výuce jsou v rámci projektů aktivně zapojeni špičkoví externí konzultanti jak domácí tak zahraniční.

Aktuality a ocenění

7. května 2026 - Třetí život domu FIRSTLIFE

Tým ČVUT se úspěšně účastnil mezinárodní studentské soutěže Solar Decathlon Europe 21-22. Finále se konalo ve Wuppertalu (spolková země Severní Porýní-Vestfálsko), kde bylo postaveno celkem 16 funkčních soutěžních ukázek domů, následně hodnocených odbornými porotami. Navazující výstavu navštívilo více než sto tisíc zájemců o moderní a udržitelné stavění. Dům ČVUT byl spolu s dalšími sedmi vybrán pořadateli do navazující Living Lab NRW (živé laboratoře) na dobu čtyř let. Díky tomu tam mohla probíhat měření skutečných vlastností, experimenty a různé akce pro odbornou i laickou veřejnost. Ke konci tohoto období bylo rozhodnuto o dalším využití domu ČVUT. Byl předán městem zřízené neprofitní organizaci, která pro rok 2031 připravuje velkou výstavu, spojenou s výstavbou nové rezidenční čtvrti na západním okraji města - tradiční německou Bundesgartenschau (BUGA). Náš dům má sloužit jako kancelář během přípravy výstavy a pak jako informační stánek. V průběhu druhého pololetí tohoto roku musí být ovšem kvalifikovaně rozebrán, znovu sestaven na novém místě a také v mezičase získat německé stavební povolení. Velká výzva pro třetí život domu FIRSTLIFE!

Dne 17. dubna 2026 v areálu Living Lab NRW proběhlo slavnostní předání klíčů od několika soutěžních objektů, mezi jinými od FIRSTLIFE.

29. září 2025 - Ocenění pro publikaci Obnova, sanace a rekonstrukce historických staveb

Ojedinělá dvousvazková publikace "Obnova, sanace a rekonstrukce historických staveb" autorského týmu zaměstnanců Fakulty stavební ČVUT v Praze pod vedením prof. Jiřího Witzanyho získala v soutěži Cen nakladatelství ACADEMIA cenu poroty za rok 2024.

Publikace je zaměřena na komplexní problematiku historických a památkově chráněných staveb, konkrétně zděných, dřevěných, betonových a ocelových konstrukcí realizovaných do první poloviny 20. století. V celkem 22 kapitolách se po úvodním představení problematiky čtenář seznámí s typickými vadami, poruchami a následnými možnostmi obnovy a sanace jednotlivých historických konstrukcí a materiálů. Těžiště knihy spočívá v analytickém přístupu k této problematice a opírá se o řadu zkoušek, numerických analýz a rozborů. Kniha má ambice vyrovnat se nejen celosvětově uznávaným dílům v oboru (např. Conservation of Historic Buildings, FEILDEN, B. M. Conservation of Historic Buildings. Butterworth Scientific).

Historie katedry

Dějiny Katedry pozemního stavitelství sahají k počátkům vysokoškolské výuky stavění a jsou svázány s výukou architektury. Mezi lety 1864 až 1918 existoval Obor stavitelství pozemního jako jeden ze čtyř hlavních oborů. V té době na oboru působili například Josef Zítek (Národní divadlo, Rudolfinum, Mlýnská kolonáda v Karlových Varech), Prof. Josef Niklas (dnes již neexistující Novoměstské divadlo) a Prof. Jiří Pacold (vápenka ve Velké Chuchli).

Dnešní ČVUT neslo ještě na počátku 20. století název C.K. Vysoká škola technická. Odbor pozemního stavitelství (dnes fakulta) byl jedním z jejích šesti odborů. Mezi hlavními vyučovanými předměty pětiletého studia byly Stavby pozemní a Stavitelství pozemní. Přednášky Pozemního stavitelství ve 20. a 30. letech postupně vedli Prof. Ing. Rudolf Kříženecký (pracoval např. v ateliéru Josefa Schulze - budova NM v Praze, samostatná tvorba např. budova Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí), Prof. Dr. Alois Čenský (budova Divadla na Vinohradech, Národní dům na Smíchově a tržnice, Měšťanská beseda v Plzni), Prof. Josef Bertl (budova pivovaru v Holešovicích, budova VUT Brno).

Vzrůstající rozmach výuky pozemního stavitelství dokazuje i fakt, že v akademickém roce 1929/30 existovaly dva specializované ústavy (ústav je obdobou dnešní katedry) - I. a II. Ústav stavitelství pozemního (celkově bylo na VŠ architektury a pozemního stavitelství 13 ústavů). V rámci těchto dvou ústavů v průběhu 30. let působili například Josef Bertl, Severin Ondřej (budova VŠCHT v Praze), Antonín Ausobský (budova Gymnázia, Litomyšl), Rudolf Kukač, Vojtěch Krch (v Čechách první funkcionalistická budova železniční stanice v Poděbradech, pavilon pro Maroldovo panorama na Letné). Vzrůstal i počet studentů oboru - zatímco v akademickém roce 1925/26 bylo řádných studentů VŠ architektury a pozemního stavitelství 239, z toho 11 žen, v roce 1928/29 už počet studentů přesahoval 350.

Po nuceném uzavření vysokých škol v období okupace se VŠAPS znovu otevřela v mimořádném letním semestru 1. června 1945. V řádném akademickém roce 1946/47 výuku pozemních staveb kromě již existujících I. a II. Ústavu pozemního stavitelství (zde se vyučují především konstrukce) zajišťoval i nově vzniklý IV. Ústav stavby budov pro různé účely (zaměřeno na dispozice staveb), v jehož čele stál Antonín Ausobský.

V následujících letech byly vysoké školy nahrazeny fakultami, jednou z nich byla Fakulta pozemního stavitelství a architektury - FAPS. V roce 1960 došlo ke změně struktury ČVUT, vznikly čtyři fakulty (chemie se přesunula na samostatnou VŠCHT, spojilo se stavební inženýrství a pozemní stavitelství, současně se oddělila architektura od pozemního stavitelství). Do katedry pozemního stavitelství z dřívější fakulty architektury a pozemního stavitelství byly včleněny katedry a ústavy z fakult ostatních stavebních oborů. Struktura Fakulty stavební byla tvořena osmi seskupeními, v jejichž rámci existovalo 29 kateder. Změna nastala v akademickém roce 1970/71, kdy se původně tři katedry sloučily pod jednu - Katedru pozemního stavitelství I s označením K123, v jejímž čele stál prof. Janů. Od členů katedry vyžadoval hlubší specializaci v některé z disciplín nutných pro komplexní návrh budovy. Na katedře byla nadále prohlubována výuka navrhování nosných konstrukcí, tepelné techniky, akustiky, denního osvětlení, stavebních izolací, zakládání aj. Na katedře bylo zpracováno několik zásadních, mnohdy vizionářských projektů vedených profesorem Janů, které přispívaly ke spolupráci mnoha kateder stavební fakulty a k užšímu propojení odborníků různých profesí v rámci fakulty i dalších institucí. Katedra byla dále posílena o pedagogy ze zrušené Univerzity 17.

V akademickém roce 1971/72 se změnilo označení katedry na K124 a její název na Katedra pozemních staveb, katedra byla vedena prof. Janů. Koncem sedmdesátých let se z Fakulty stavební oddělila a osamostatnila Fakulta architektury. Předměty, které pro Fakultu stavební dříve zajišťovala, převzala i nadále Katedra konstrukcí pozemních staveb. Tato situace však nevyhovovala potřebám výuky, a tak se počátkem osmdesátých let vyčlenila z Katedry konstrukcí pozemního stavitelství skupina pedagogů zajišťujících výuku architektonických disciplín a z nich byla vytvořena samostatná Katedra architektury.

V roce 1986, kdy se novým děkanem stal prof. Jiří Pánek, byla Katedra konstrukcí pozemních staveb rozdělena na Katedru konstrukční fyziky budov vedenou prof. Pánkem a Katedru konstrukcí pozemních staveb vedenou prof. Dleskem. Ve volbách konaných počátkem roku 1990 se stal děkanem a vedoucím Katedry konstrukční fyziky budov doc. Jiří Witzany. Katedra konstrukční fyziky budov byla krátce nato opět včleněna do Katedry konstrukcí pozemních staveb. Vedoucím sloučených kateder byl prof. Witzany. V roce 2008 se ujal vedení katedry prof. Hájek.

tags: #katedra #pozemnich #staveb #pavlu #informace

Oblíbené příspěvky: