PergolyUzavřené masivy: Příčiny a prevence skalního řícení
Turisticky atraktivní a hojně navštěvovaná lokalita Adršpašsko-teplické skály je z geologického hlediska velice zajímavá. Pískovcová plošina má rozlohu kolem 20 km2. Tvoří ji vrstva kvádrových pískovců o mocnosti asi sto metrů a je rozbrázděna hlubokými soutěskami a roklemi.
Proč skály padají?
Skalní řícení i sesuvy spadají do poměrně pestré skupiny geodynamických jevů, které jsou přímo podmíněné působením gravitace. Na rozdíl od toho ke skalnímu řícení dochází v pevných horninách podél dříve vytvořených ploch nespojitosti - puklin nebo vrstevních ploch. Případy skalního řícení se stávají často, náhle a celý proces je velmi rychlý.
„Příčiny jsou velmi pestré a většinou působí více faktorů najednou. Spíše než podle příčin vzniku dělíme skalní řícení na základě mechanismu pádu, objemu zřícených hmot nebo typu horniny. Mezi nejčastější příčiny patří mrazové rozvolňování skalních výchozů (kde je podložní vrstva odkrytá a vystupuje na povrch) a působení vegetace, zejména růst kořenů stromů podél puklinových ploch. Pískovce jsou horniny porézní, tedy nasákavé, a trpí tak extrémními změnami vlhkosti. Když jsou nasycené vodou, drtí je především mráz. Na pádu skal se často podílí též člověk nešetrnými těžebními nebo stavebními zásahy. Například v Českém Švýcarsku je opad skalních stěn nebo jejich úplné zřícení nápadně častější v místech staré lomové těžby. „Na hradě Jestřebí na Českolipsku dochází v průběhu posledních dvou set let k postupné destrukci celého skalního suku a zdá se, že spouštěcím mechanismem tohoto procesu bylo vysekání velkých sklepních prostor v době středověku a novověku,“ dodává Jiří Adamovič a doplňuje, že důležitá je především vnitřní stavba horninového masivu, tedy frekvence, orientace a sklon puklin.
Uzavírky a bezpečnostní opatření
Místo, kam se vydáváme, je unikátní také z ornitologického hlediska. Nacházejí se tu totiž hnízdiště kriticky ohroženého sokola stěhovavého či poštolek a krkavců. I proto jsou vybrané úseky pro veřejnost uzavřeny, ani badatelé nemají do některých lokalit v době hnízdění volný přístup, jak potvrzuje náš průvodce. Broumovsko je domovem mnoha dalších vzácných a ohrožených živočichů, v posledních letech se sem vracejí například vlci nebo rys ostrovid.
Po pár kilometrech přicházíme na místo, kvůli kterému jsme sem zavítali. Nedávno zde totiž spadla skalní věž - přímo na frekventovanou část turistické trasy nedaleko rozcestí Krápníky. K pádu skalní věže přímo na turistickou stezku došlo v noci z 11. na 12. listopadu 2021. Událost se naštěstí odehrála v noci - z 11. na 12. listopadu 2021. Ačkoli tu ve dne projdou i tisíce návštěvníků, nikomu se nic nestalo a nález nahlásil druhý den ráno správce turistického okruhu. Čerstvě odlomené bloky jsou velmi dobře identifikovatelné.
Čtěte také: Jakou tloušťku police zvolit?
Jak k pádu došlo, vysvětluje Jiří Adamovič: „Příčinou bylo propojení svislých puklin, které již celý nestabilní blok zezadu zcela oddělovaly ve střední výškové úrovni odlučnou plochou ukloněnou po svahu dolů a její propagací až na bázi věže. Bezprostředním impulzem bylo opakované kolísání teplot kolem bodu mrazu. Nejvyšší část původní šupiny zůstala po pádu malou plochou uchycená ke skalní mu masivu.
Měření a monitorování
Přímo vedle místa na skále, odkud se blok odlomil, je vidět malý přístroj. „Jde o dvojici jednoosých dilatometrů, které tady instalovali kolegové z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR. Přístroj umí naměřená data posílat online přímo ke zpracování a upozornit, pokud by došlo k pohybu, který by mohl vést k pádu horniny.
Dvojici jednoosých dilatometrů instalovali pracovníci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR.
Existuje prevence?
Bohužel, právě pískovcová skalní města, hojně navštěvovaná turisty, se vyznačují velkými výškovými rozdíly a současně i vysokou členitostí reliéfu, která je daná přítomností vertikálních puklin různých směrů. Počet případů skalního řícení narůstá v souvislosti s rostoucím výskytem klimaticky extrémních událostí. Jen od začátku tohoto roku bylo nahlášeno kolem desítky nových událostí z různých pískovcových oblastí, při kterých spadly bloky o objemu od několika kubíků až po celé věže o kubatuře 150 m3.
„Také v turisticky navštěvovaných oblastech jsou úseky cest, na nichž hrozí velká skalní řícení. Diskutujeme s Jiřím Adamovičem také o tom, kdo nese odpovědnost za případné újmy (zdravotní i finanční), které by následkem podobných událostí mohly nastat. Shodujeme se, že každý návštěvník musí především nést odpovědnost sám za sebe, protože výlet do skal je jeho svobodnou volbou. Ačkoli primární odpovědnost za škodu v případě neštěstí má majitel pozemku, na kterém skála stojí, situace nemusí být vždy jasná. Škody nebývají nijak závratné, protože pískovcové oblasti nejsou hustě zastavěné.
Čtěte také: Využití masivního bukového stolku
Čtěte také: Jídelní sestava masiv s lavicí: Naše zkušenosti
tags: #knihovny #uzavrene #masiv #příčiny
