Zateplení pozedního věnce polystyrenem: Jakou tloušťku zvolit a proč?

Zateplení pozedního věnce je klíčové pro eliminaci tepelných mostů a zajištění tepelného komfortu v budově. V tomto článku se podíváme na doporučené tloušťky polystyrenu a související aspekty zateplování.

Význam zateplení pozedního věnce

Pozední věnec, často součást stropu a překladů nad okenními otvory, představuje kritické místo z hlediska tepelných ztrát. Pokud tam nedáme nic, vzniká velký tepelný most.

• Stavba z Porfixu 300 mm s plánovaným zateplením fasádním polystyrenem o tloušťce 150 mm.
• Podlaha bude zateplena 100-150 mm.
• Věnec je betonový, skládačka nosníků a vložek.

Již 2 cm styroduru mohou částečně pomoci snížit tepelný most, avšak pro dosažení optimálních výsledků je nutné zvolit dostatečnou tloušťku izolace.

Volba materiálu a tloušťky izolace

Velmi často se v praxi používá pro zateplení fasád polystyren a přesněji řečeno se jedná o polystyren EPS neboli polystyren expandovaný, který je cenově nejdostupnější. Na trhu najdeme nejen velké množství druhů, ale především různé tloušťky, které nejvíce ovlivňují, jak bude zateplení efektivní.

Doporučené tloušťky polystyrenu

Obecně je v současné době doporučováno volit polystyrenové desky o tloušťce 14 až 20 cm, záleží zde na konstrukci obvodových zdí daného objektu.

Čtěte také: Modřínové řezivo a jeho cena

• Standardní dům se zatepluje polystyrenem tloušťky okolo 15 cm.
• Nízkoenergetický dům vyžaduje 25 cm.
• Pasivní domy používají polystyren tloušťky 30 cm.

Případně lze použít pro zateplení budovy o něco tenčí šedý pěnový polystyren. Izolační desky tohoto typu jsou grafitovým izolantem nové generace se zvýšeným izolačním účinkem.

Pro zateplování stěn o tloušťce 30-50 mm je minimální doporučená tloušťka 12-16 cm. V takovém případě už rosný bod bezpečně zůstává v izolantu a nezpůsobuje další problémy.

Na tloušťku zateplení 15 cm se dají bez problémů dostat komponenty (plastové kotvy, profily, ...). Plastové kotvy existují do délky cca 25 cm, takže ještě i 20 cm zateplení je na tom ekonomicky celkem dobře. Při větší tloušťce se už zvyšuje pracnost (vyřezávání kruhových otvorů na kratší kotvy a jejich zazátkování) nebo to přestává mít smysl (kovové kotvy, příp. kovový trn).

Výpočet tloušťky zateplení

Vhodnou šíři zateplení můžete určit na základě výpočtu teplotního odporu R. Následně je nutné si zjistit doporučenou hodnotu odporu dle platných norem, od kterého odečteme R a výsledek třeba Rm, pak obsadíme do vzorce d=Rm*λ*1,1; kde λ je teplotní vodivost jednotlivých vrstev. Výsledek nám pak udává minimální tloušťku teplotní izolace v metrech.

Příklad z praxe (na obecných hodnotách):

Čtěte také: Kvalitní dřevěné kolíky z Rychnova

Dům zděný z dutých cihel o průměru 30 cm, dále pak s předstěnou z klasického sádrokartonu RB(A) a minerální vatou mezi zdivem a sádrokartonem o tloušťce 5 cm. Nesmíme zapomenout ani na omítku.

Pro každou konstrukční vrstvu si tak musíme spočítat R dle vzorce R = d/λ (d je tloušťka vrstvy a λ je teplotní vodivost dané vrstvy):

• R1 (duté cihly): 0,3 / 0,250 = 1,2
• R2 (minerální vata): 0,05 / 0,056 = 0,89
• R3 (sádrokarton): 0,125 / 0,22 = 0,57
• R4 (omítka): 0,015 / 0,8 = 0,02

Celkové R = R1 + R2 + R3 + R4 = 1,2 + 0,89 + 0,57 + 0,02 = 2,68 m²K.W^-1

Doporučený odpor činí dle normy 4,4 m²K.W^-1.

Pak Rm = 4,4 - 2,68 = 1,72 m²K.W^-1.

Čtěte také: Co ovlivňuje váhu dřeva?

Pro výpočet minimální tloušťky izolace (d) s ohledem na součinitel tepelné vodivosti (λ) zvoleného materiálu (např. 0,051 W/mK pro EPS):

d = Rm * λ * 1,1 = 1,72 * 0,051 * 1,1 = 0,09 m

Doporučená tloušťka vrstvy zateplení činí 10 cm.

Tepelné mosty u věnců

I když použijeme exteriérové zateplení z EPS tl. 80 mm, stejně v místě a v okolí zatepleného ŽB věnce budeme mít „neklasický“ tepelný most se zvýšeným tepelným tokem, a s prostupem tepla cca o 1/3 větším (cca 10,1W versus cca 14,6W), než je prostup tepla v okolní keramické ploše stěny.

Doporučuje se Lignopor v tl. 50 mm (0,045W/mK), potom to bude cca 10,1W versus cca 10,1W. I v tomto případě to bude ale konstrukčně nedotažené řešení, jelikož potřebujeme vykrýt okolí nad věncem i pod věncem. To by znamenalo pod a nad věncem oslabit spodní a horní „šár“ tvárnic Porotherm na tl. 250 mm pro umístění Lignoporu tl. 50 mm i ve vnějším líci zdiva na výšku cca 700 mm (250 mm spodní tvárnice + 200 mm věnec + 250 mm horní tvárnice). Oslabení šířky věnce o 50 mm (na šířku 250 mm) nebude mít na statiku vliv.

Zanedbat výše uvedené okolnosti bychom si prakticky dovolili až u zateplení EPS od tl. 220 mm a více (a i tak by byl věnec na infrakameře čitelný).

Pokud by se stavělo z bloků Porotherm 17,5 P+D (0,450W/mK) a zateplovalo EPS tl. 113 mm (nebo prakticky 120 mm), tak už by se nosná konstrukce podílela na celkovém tepelném odporu obvodové konstrukce pouze z cca 12% a z hlediska prostupu tepla by už se v místě a okolí ŽB věnce prakticky nejednalo o tepelný most (10,1W versus 10,3W).

Proč zateplovat?

Zateplení domu je nejjednodušší a nejúčinnější řešení, chcete-li skutečně ušetřit, zlepšit tepelný komfort bydlení, srovnat teplotu v místnostech, zachovat teplo v zimě a naopak se v létě uchránit od veder.

• Zateplením domu lze průměrně ušetřit okolo 50 % výdajů na energie, v extrémních případech u velmi starých domů i 70 %.
• Jednorázovou investicí do zateplení budovy polystyrenem se trvale sníží spotřeba energie především na vytápění.

Kondenzace a rosný bod

Tlustá izolace se nedává jen kvůli zateplení a úspoře. Další zvyšování izolace než cca 20 cm již většinou nemá energetický smysl. Důvod tlusté izolace je zamezení kondenzace páry, která je obsažena ve vlhkém domácím vzduchu. Tlustý polystyren způsobí to, že teplota rosného bodu (těch cca 12°C) bude nikoli v cihlové zdi, ale až v polystyrenu. A protože do něj se vlhký vzduch nedostane, nemá tam co kondenzovat. Zeď před polystyrenem a na jeho rozhraní je teplejší než je teplota rosného bodu. I když jsou v ní vodní páry, tak nekondenzují. Cílem tlusté izolace je zajistit, aby zeď na styku s polystyrenem byla i v zimě teplejší než je teplota rosného bodu.

Plísně vznikají tam, kde je nadměrná relativní vlhkost, která se sráží na chladném vnitřním povrchu obvodové konstrukce.

Zateplení zvenku vs. zevnitř

Zateplení zevnitř je cesta do pekel. Má smysl jen tam, kde nelze použít rozumné zateplení zvenku (třeba kvůli památkářům) nebo jste v dočasném pronájmu a je vám fuk, co to udělá s barákem za 10 let. Přináší to sebou řadu téměř neřešitelných problémů. Při zateplení zevnitř v zimě celá nosná konstrukce zvenku silně promrzá, v létě se silně ohřívá, což vede k rychlé degradaci. Jakékoliv nepřesnosti způsobují tepelný most, jehož důsledkem je vlhkost na vnitřní omítce. Stačí do stěny zatlouct hřebík, porušit tak parozábranu a stane se zdrojem plísní.

Navíc je potřeba vystěhovat kompletně celý byt, vyřešit světla, zásuvky, elektroinstalaci atd. Všechny tyto prvky je také potřeba kvalitně utěsnit.

Když je dům zateplený zvenčí, tak všechny stěny se stávají akumulátorem, který pohltí velké množství energie, kterou vyzařuje do místností ještě dlouho poté, co přestanete na nějakou dobu topit.

Životnost a návratnost investice

Při správné zateplovací aplikaci je pěnový polystyren vysoce stabilní a jeho prokazatelná životnost je více než 50 let, s předpokladem 100 až 200 let při zachování všech vlastností. Polystyren je navíc odolný teplotám do 80 °C. Velmi rozšířeným omylem je mýtus o riziku degradace či dokonce postupném mizení izolačního materiálu.

Návratnost investice při použití kvalitního pěnového polystyrenu na zateplení fasády podle odborníků činí pouze okolo 7 let pro zemní plyn a 5 let pro akumulační elektrickou energii.

Důležité body při zateplování

Problémů může být více - zateplovací práce, které si lidé dělají svépomocí, mohou mít řadu nedostatků a skrytých vad, jako jsou třeba tepelné mosty. Zároveň neodborně provedené izolace často nemívají správné tloušťky polystyrenu.

Ideálním obdobím pro zateplení jakéhokoli objektu jsou měsíce, kdy teploty neklesnou pod 5 °C a nepřekročí hodnotu 30 °C. Zateplovací práce trvají podle složitosti zakázky a v závislosti na klimatických podmínkách asi 2-3 týdny. Je však třeba počítat s přípravnými pracemi (vytvoření projektové dokumentace, výběr a oslovení stavební firmy, nákup izolantu apod.).

Přestože stavební firmy jsou pro tento typ prací proškolené a certifikované, i ony jsou omylné. Aby se předešlo možným pochybením a následným reklamacím zateplení budovy, průběžný stavební dozor ručí za to, že vše proběhne tak, jak má.

tags: #kolik #polystyren #do #pozedniho #vence #doporučení

Oblíbené příspěvky:

• Vše o epoxidových lacích z Hornbachu
• Jak funguje chytrá houba proti plísním?
• Instalace sprchového koutu krok za krokem
• Inovativní dřevěné stavby v Minecraftu
• Klíč k úspornému a bezpečnému bydlení