Kostely bez střechy: Otevřená náruč nebe a inspirativní příběhy

Kostely či kláštery zdobí krajinu po celých Čechách i Moravě po staletí. Mnohé z nich poničili husité nebo další armády. Některé doteď nemají střechu, jiné ji mají ze skla. Tyto zničené, často bez střechy, jsou neméně působivé a nabízejí jedinečný zážitek. Přinášíme vám přehled několika takových míst a také příběhy obnovy.

Obnova a záchrana kostela sv. Bartoloměje v Bílavsku

Restaurování výmalby kostela sv. Bartoloměje v Bílavsku a také hlavního oltáře sledujeme pečlivě již několik let. Koncem prosince minulého roku z nitra kostela zmizelo lešení a návštěvníkům se před vánočními svátky odkryl fascinující pohled na obnovený nádherně zdobený interiér a pozdně barokní oltář se sochami sv. Norberta a Augustina.

Co předcházelo obnově?

  • Už v roce 2009 byl v bílavském kostele částečně vyměněn krov a střešní krytina.
  • Rok poté přistoupila farnost k sanaci vnitřních i venkovních částí soklu zdiva, aby mohly být odvodněny obvodové stěny objektu.
  • Stěny a klenbu lodi i presbytáře tehdy pokrývala šablonová výmalba z roku 1972, která se loupala, byla znečištěná, zvětralá a nevhodná pro podkladní vrstvy, protože ji tvořily neprodyšné latexové a olejové barvy.

Restaurátorský průzkum a objevy

Z těchto důvodů byl v roce 2010 zahájen podrobný restaurátorský průzkum. Pracovali na něm akademická malířka a restaurátorka Mgr. Ludmila Zálešáková a Mgr. Robert Zálešák z Bánova. Později se k nim při obnově oltáře přidal také Mgr. Filip Novotný, specialista na sádrové sochy.

Průzkum překvapivě odhalil, že výmalba kopíruje starší dekorativní výzdobu z roku 1938 od malíře Jana Ježka z Bystřice pod Hostýnem, a že se pod ní nachází dokonce ještě další dvě dekorativní vrstvy zhruba z poslední třetiny 19. století. V presbytáři na stěnách navazujících na hlavní oltář byla také objevena iluzivní architektura fialovo-růžové barevnosti, pravděpodobně z doby vzniku kostela.

Stav malířské výzdoby v objektu byl nevyhovující. Souvrství maleb tvořilo tvrdou krustu, která praskala, nadzvedávala se a v listech odpadávala od podkladu. Proto začali restaurátoři v říjnu 2012 snímat přemalby a konzervovat odkryté dekorativní výmalby v prostoru klenby a stěn nad kůrem. Restaurátorské práce pokračovaly po etapách a byly ukončeny v roce 2015.

Čtěte také: Historie dřevěného kostela Kunčice

Secesní výmalba a změna plánů

V další etapě měla následovat výmalba stěn a kleneb v hlavní lodi lomenou bílou s výjimkou zakončení presbytáře. S postupem restaurátorských prací však vyšlo najevo, že stěny a klenbu lodi i presbytáře a vítězný oblouk pokrývá souvislá dekorativní secesní výmalba doplněná figurálními obrazy. Vytvořena byla v letech 1910 a 1911 opět akademickým malířem Janem Ježkem. V klenebním poli presbytáře se odkryl výjev Poslední večeře (signované „Ježek 10“), ve středním klenebním poli motiv narození Ježíška v Betlémě (signovaný „Ježek 1911“). Na klenebním oblouku mezi presbytářem a střední klenbou byly odkryty čtyři obdélníkové obrazy s námětem biblického příběhu marnotratného syna (opět označené signaturou „Ježek“). Na stěnách v lodi byl použit dekorativní šablonový vzor s motivem kalichu, kříže a monogramem „Maria a JHS“.

Během konzervování povrchů se restaurátoři přesvědčili o tom, že tato secesní výmalba je velmi zachovalá a bylo by škoda ji přemalovat. Farnost se nakonec rozhodla ustoupit od svého původního záměru. V roce 2016 tedy byla restaurována nejprve nástěnná malba v presbytáři (okolí oltáře), poté třetí klenební pole „Poslední večeře“ (klenba + obloukový pás mezi klenbou a presbytářem), a nakonec obloukový pás mezi klenbami a pravá a levá strana kostelní stěny.

Letos se chystá další etapa restaurování interiéru kostela sv. Bartoloměje - obnova prvního a druhého klenebního pole, včetně zbývajících stěn a obloukových pasů mezi klenbami. Na obnovu památky využívá farnost dotací z programů Ministerstva kultury ČR, Krajského úřadu Zlínského kraje, prostředky z grantu města Bystřice pod Hostýnem a vlastní finanční prostředky.

Kostel sv. Jana Křtitele ve Skalné a přeshraniční spolupráce

V programu přeshraniční spolupráce Cíl EÚS Česká republika - Svobodný stát Bavorsko 2014 - 2020 byl schválen projekt č. 92 „Kostel sv. Jana Křtitele - místo bez hranic“. Cílem projektu je vytvoření míst „bez hranic“ za účasti partnerů z České republiky - Římskokatolické farnosti Skalná a Města Skalná, a z Bavorska - farnosti Patrona Bavariae Neusorg a obce Neusorg. Projekt vyplývá ze společné historie a území obývaného oběma národy.

Vzájemná přeshraniční podpora je již budována na základě dlouholeté spolupráce a díky projektu bude rozšířena při společné realizaci setkávání partnerů, což obohatí život v obcích, společné tradice a uvědomování si regionální identity. Aktivity projektu, který je naplánován od února 2017 do září 2019, spočívají ve vzájemných setkáváních obyvatel obou příhraničních obcí při nejrůznějších příležitostech, ať už jsou to koncerty, letní slavnosti, poutě, setkání a spolupráce dětí při vystoupeních, výtvarných výstavách a soutěžích, vzájemné návštěvy dětí, občanů a seniorů. V rámci projektu je připraveno 20 komunitních akcí.

Čtěte také: Chrám Svaté Sofie: Klenot Kyjevské Architektury

Další aktivitou projektu je obnova kostela sv. Jana Křtitele ve Skalné (oprava krovů a výměna střešní krytiny, odvlhčení zdiva a oprava fasády, zlepšení odvodu srážkových vod, instalace kamerového systému na věž kostela a do interiéru kostela, ozvučovací a elektronický zabezpečovací systém kostela). Na partnerském kostele sv. Panny Marie v Neusorgu budou opraveny dřevěné konstrukce, proběhne výměna trámů, oprava vnitřních omítek, lakýrnické a malířské práce, opatření proti hmyzu, elektronce a ozvučení kostela.

Mapa opuštěných kostelů a míst s "nestřechou"

Mnozí cestovatelé hledají zážitky v opuštěných kostelech a místech, kde se historie setkává s přírodou. Tyto zničené, často bez střechy, jsou neméně působivé.

Vybraná místa s unikátní atmosférou:

  1. Panenský Týnec
    • Historie: Stavbu chrámu ležícího asi padesát kilometrů od Prahy začal s největší pravděpodobností bojovník Plichta ze Žirotína kolem roku 1316. Budova je nedokončená od roku 1382, kdy chrám poničil požár. Portál zdobí dvě gotické orlice značící rod Žerotínů, jenž je se stavbou spojený.
    • Zajímavost: Chrám narušuje rovinu Panenského Týnce. Trávníky kolem kamenné stavby slouží k odpočinku. Chrám se objevil ve filmovém zpracování Kytice.
  2. Svatý Jan pod Skalou
    • Historie: Klášter postavili benediktini v polovině jedenáctého století na místě, kde žil v jeskyni první český poustevník svatý Ivan. Jeskyně je součástí kostela. Jezuité začali v šestnáctém století tradici slavných svatojánských poutí, které jsou ve Svatém Janu vždy poslední neděli v červnu. Klášter v roce 1785 zrušil císař Josef II. Vláda klášter minulý rok označila za národní kulturní památku.
    • Zajímavost: Obec Svatý Jan pod Skalou nezískala své jméno náhodou.
  3. Hejnice
    • Historie: Hejnický klášter založil v roce 1696 František Ferdinand z Gallasu. Stavba trvala čtyři roky. Vybrané místo bylo u poutního gotického kostela. Klášter vystřídal několik majitelů mezi nimiž byli Redernové nebo Albrecht z Valdštejna. Farář Miloš Raban nechal nakonec v roce 1990 klášter zrekonstruovat a dal mu tak současný vzhled.
    • Zajímavost: Kolem kostela se táhne řeka Smědá, která kopíruje hranice s Polskem.
  4. Teplá
    • Historie: U osady Teplá založil český blahoslavený šlechtic Hroznata klášter v roce 1193 a povolal do něj premonstrátské řeholníky z pražského Strahova. Husité i všechny ostatní armády se klášteru vyhnuly a neponičily ho, dokud ho v roce 1950 nedostala československá armáda, která ho svým působením výrazně poničila.
    • Zajímavost: Monumentální budovy kláštera stojí na břehu řeky Teplá. Pohled přes vodní hladinu budí dojem vodního příkopu.
  5. Sázava
    • Historie: U zrodu třetího nejstaršího mužského kláštera u nás byl v roce 1032 kníže Oldřich s pražským biskupem Šebířem a poutníkem Prokopem. Budovu postupem času zasáhlo několik přestaveb. Celé jedenácté století klášter ozvláštňovala slovanská liturgie, která navázala na někdejší dědictví věrozvěstů Cyrila a Metoděje.
    • Zajímavost: Asi padesát kilometrů jihovýchodně od Prahy se nad Sázavou tyčí Sázavský klášter. Okolní stromy jej oddělují od ostatních domů.
  6. Police nad Metují
    • Historie: Kapli Panny Marie Sněžné postavili mezi roky 1732 a 1733 podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Kvůli josefínským reformám v roce 1787 měla být zbouraná. Vítěz dražby však nechal kapli pouze vyklidit. Opat Jan Rotter už téměř zříceninu koupil v roce 1852 a opravil do současné podoby.
    • Zajímavost: Kaple na vrchu Hvězda v Broumovských stěnách stojí nad Broumovskou dolinou. Částečně schovaná za stromy kontrastuje s otevřeným výhledem za ní.
  7. Dolní Kounice
    • Historie: Ve dvanáctém století založil klášter s romantickým jménem Růže nebes moravský velmož Vilém. V klášteře od začátku pobývaly sestry premonstrátky, které v Dolních Kounicích vydržely až do šestnáctého století. Husité budovu vypálili a hořela pak i začátkem osmnáctého století. Klášter následně vlastnili Habsburkové i Ditrichštejnové. Teď patří brněnskému biskupství.
    • Zajímavost: Návštěvníci tvrdí, že v klášteře cítí pozitivní energii.
  8. Neratov
    • Historie: První původně dřevěný kostel postavili místní už počátkem šestnáctého století. Po změně vrchnosti v druhé polovině osmnáctého století okolní obce společně zaplatily a nechaly vystavět kamenný kostel, z něhož je dodnes dochována přední část. Během druhé světové války kostel zasáhla protitanková střela, která zničila střechu. Nová střecha je skleněná.
    • Zajímavost: Ve svahu na vrcholu kopce sedí kostel, který v návštěvnících vzbuzuje majestátní pocit.
  9. Křtiny
    • Historie: Stavbu na návrh architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela dotovala mezi roky 1718 a 1750 Zuzana Kateřina Liborie z Dietrichsteina. Kostel v roce 1844 částečně vyhořel a sto jedna let poté jej poškodil výbuch. Velká rekonstrukce, která kostelu dala dnešní podobu, začala v roce 1977 a skončila o osmnáct let později.
    • Zajímavost: Kostel rozbíjí monotónní scenérii obce. Komplex navíc obohacuje jedna z největších zvonkoher ve střední Evropě hrající dvakrát týdně.
  10. Velehrad
    • Historie: Klášter založil na podnět olomouckého biskupa moravský markrabě Vladislav Jindřich. Výstavbu dokončili ve čtyřicátých letech třináctého století. Husité klášter v roce 1421 vypálili a obnovil ho až koncem šestnáctého století opat Ekard. Součástí klášterního komplexu je i bazilika Nanebevzetí Panny Marie. V roce 1985 udělil papež Jan Pavel II. bazilice vzácnou Zlatou růži.
    • Zajímavost: Klášter je místní dominantou a večerní pohled na jeho zdi je kouzelný.

Poesiomaty a objevování Šumavy

Někdo jezdí na výlet po vyhlášených restauracích, ale pro mnohé je lákavější podobná mapa s recenzemi opuštěných kostelů. S Česko-německým fondem budoucnosti vznikl projekt, který na sedm takových míst umístí Poesiomaty na kliku. Tam budou třeba úryvky z Boží duhy od Durycha nebo Klostermanna. Nebo třeba jen zvuky kravských zvonců či štěkajících psů, které tam před pár desítkami let byly slyšet a už nejsou.

Na cestě Šumavou se lze zastavit u Klatov u Lorety Týnce. Uprostřed lesů, nikde nic, jen kaple a místo střechy kruh nebe. Vršek obvodových zdí rozdírají břízky. Skrz průhled jsou vidět i další stromy. Lze vyvracet hlavu na jednu z nejkrásněji malovaných kleneb, co kdy někdo viděl.

Znovuobnovení kostela v Prášilech

V Prášilech se setkáváme s příběhem Adama, architekta, který ze svého domu má výhled hned na vyhrabané základy kostela. V šedesátých letech se ze zrušeného kostela stal výčep a přístřešek pro dobytek. V sedmdesátých jej odstřelili do vzduchu. Ještě před deseti lety tam byla louka. Odhrabávání zdí kostela prý docela sjednotilo vesnici. Spousta lidí přiložila ruku k dílu.

Čtěte také: Architektura kostelů ve východních Čechách

Mezi zdmi se občas koná mše svatá a svatby. S Adamovou ženou, která založila taneční školu Duncan centre, tam uspořádali i taneční modlitbu. Staří byli důmyslní. Osa kostela směřuje přímo do středu asi dvě stě metrů vzdáleného bývalého hřbitova. Urbanismus měli báječně vymyšlený. V kostele byli jako děti pokřtěni. Pak jako staří směřovali na hřbitov.

Pan Adam navrhl novou část, kde se může pohřbívat, a také kapli. A k radosti mnohých nemá střechu. Prý to vzniklo tak, že si to starosta sumíroval a furt mu to finančně nevycházelo. Poprosil Adama, jestli by se nedalo někde ušetřit. Tak té pohřbívací kapli nedodělali střechu. V kapli jsou na desce napsáni všichni pohřbení Němci i Češi ze zmizelých náhrobků. Tak alespoň nebudou zapomenuti. Stavba byla před měsícem dokončena. Kolem kaple čeká nový, krásný hřbitov na onoho šťastlivce, který jej jako první svým pohřbem pokřtí.

V červenci na pouť ke sv. Prokopovi je naplánováno slavnostní vysvěcení stavby i nového pohřebiště. Sejdou se tam místní, kteří tomu fandí. Možná i ti, kdo tomu nefandí. Možná potomci těch pohřbených Němců. Všichni pod jednou střechou. Teda pod jednou nestřechou.

tags: #kostel #bez #strechy #informace

Oblíbené příspěvky: