Kostely: Historie, Stavební Materiály a Moderní Architektura

Kostely jsou stejně staré jako křesťanství samo - asi 2000 let. Už od středověku jsou považovány za velkolepé stavby a zároveň za symboly setkání s Bohem a pocitu bezpečí. V moderních náboženských budovách posledních dvou desetiletí se tradiční křesťanská symbolika spojila s inovativními tvary. Díky této svobodě navrhování je projektování kostela pro mnoho architektů snem.

Tradiční stavební materiály: Kámen, cihly a dřevo

Kvůli četným požárům dostaly postupem času přednost nehořlavé stavební materiály - kámen či cihly. Dřevěných kostelíků a kaplí začalo ubývat, a tak není divu, že ty, které se dodnes dochovaly, patří většinou mezi chráněné a ceněné památky.

Dřevěné kostely

Dřevo a sakrální architektura patřily odnepaměti k sobě. Nejvíc takových roubených staveb u nás bychom našli v Beskydech, kam se vypravíme. Společně navštívíme hned tři kostely, které se nacházejí nedaleko toku řeky Ostravice. Nejsou až tak známé, a ač jsou všechny dřevěné a dokladem slavné tradice kraje, každý z nich je v něčem jiný.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie na náměstí je neorientovaná jednolodní stavba na půdorysu obdélníka bez věže. Stavba je situována na severní straně náměstí hlavním průčelím, které je hladké ukončené trojúhelníkovým štítem. Přízemí je prolomeno třemi pravoúhlými vchody lemovanými kamennými ostěními. Dominantní ústřední portál je lemován kamenným ostěním s ušima a dekorativními kapkami. V nadpraží je obdélná plocha zdobena vpadlinou, v jejímž středu je osazena kartuš s erbem rodu Liechtensteinů. Portál akcentuje ve vrcholu rozeklaný segmentový fronton, který má ve středním poli osazenu kouli na podstavci, lemovanou volutovými závitnicemi. Nad portálem sgrafito znázorňující Pannu Marii s Ježíškem, signovanou J. Köhler 1910, kryté plechovou stříškou. Po stranách sgrafita obdélníková okna s kamennými šambránami. Střecha kostela je sedlová, krytá pálenou střešní krytinou. Kostel je na východní straně zdí spojen se sousedním domem a na straně západní je ve zdi zbudován vjezd do dvora uzavřený do náměstí dvoukřídlou kovovou bránou.

Dispozice a stavební materiály

Kostel je orientovaný. Loď má protáhlejší obdélný půdorys; ve střední části západní fasády je plochý pravoúhlý rizalit. Téměř celou západní třetinu interiéru zabírá kruchta. Na východě je k lodi připojený užší presbytář, složený z cca čtvercového pole a trojbokého závěru. Nad středem západního průčelí lodi je nevysoká věž cca čtvercového půdorysu. Západní stěna je zhruba zalícovaná s fasádou lodi. Ve 3. patře je zvonová stolice a hodinový ciferník. Krytina je šindelová; na větší části S a J střešní plochy je překrytý šindel vlnitým plechem.

Čtěte také: Historie dřevěného kostela Kunčice

Na západní fasádě je lehce předsazený sokl s hrubou omítkou, vyzděný z lomového kamene. V hlavních nárožích i nárožích rizalitu v soklu jsou pískovcové kvádry a v menší míře lomový kámen. Po celém obvodě je zděná cihelná římsa. Omítky fasád jsou štukové bez členění; lícní vrstva omítky je z větší části opadaná. Všechny stěny jsou vyzděny z lomového kamene. V lomovém zdivu zde najdeme místy zlomky cihel. V rizalitu se vyskytují také cihly. Severovýchodní nároží je zhruba do poloviny výšky přezděno z lomového kamene a cihel. Zhruba uprostřed výšky západní stěny po délce je několik cihelných zazdívek kapes; jedna podobná kapsa také v západní polovině severní stěny a cca ve stejné výšce. V ose západní stěny se nachází pravoúhlý portál. Žulové ostění má soklíky, vnější dvojitou lištu s uchy a vrcholový klenák. Dřevěné dvoukřídlové rámové dveře s kazetami a křížovými závěsy (asi 2. polovina 19. století).

V podélných stěnách jsou 2 na výšku obdélná okna se segmentovým záklenkem. Špalety jsou vyskládané z lomového kamene a cihel, ojediněle zde najdeme také pískovcové kvádříky. Záklenky jsou cihelné, užší ostění jsou omítnuté. Parapetní desky jsou kryté drážkovými taškami. Dřevěný rám je hustěji dělený (snad 2. polovina 19. století).

Presbytář a věž

Hřeben sedlové střechy je níže než na lodi. Nad stěnami závěru jsou valby. Krytina je tvořena asfaltovou lepenkou, položenou na prkenném bednění; nejsou zde žádné vikýře. Sokl je zvýrazněný mírně předsazeným pásem hrubé omítky. Obvodové zdivo končí níže než na lodi; římsa je vyložená z cihel. Stěny jsou vystavěny z lomového kamene. Lokálně jsou patrné v líci vysprávky ze zlomků cihel. Nároží jsou zpevněna drobnějšími pískovcovými kvádry. Ve východní stěně závěru je obdélný portál; pískovcové ostění provází vnější lišta. Dřevěné dvoukřídlové dveře mají svlaky, pásové závěsy a diagonálně skládanou prkennou výplň (1. polovina 19. století ?). Interiér je osvětlený třemi okny (v S, SV a JV stěně). Širší je na výšku obdélná s půlkruhovým nebo mírně stlačeným záklenkem; zešikmené jsou boky špalet, vyskládané z cihel a méně také z kamene. Záklenky jsou cihelné. Redukované ostění je cihelné.

Věž je zastřešena štíhlým a strmým osmibokým jehlancem. Při patě jsou pozvolné námětky, krytina je šindelová. Na hrotnici jsou makovice a kříž. Korunní římsa je vyložená z cihel. Zdivo je z pečlivě skládaného drobnějšího lomového kamene. Ojediněle jsou užity cihly a jejich zlomky. V nárožích je kámen a místy cihly. Ve 3. patře na J, Z a S je vysoké okno s půlkruhovým záklenkem. Ostění jsou lemovaná cihlami. Ze stejného materiálu jsou i záklenky. Dřevěné dvoukřídlové okenice jsou sbité z prken a svlaků. Nad západním oknem 3. patra je kruhový oplechovaný ciferník.

Grundtvigův kostel

Grundtvigský kostel byl postaven na památku Nikolaje Frederika Severina Grundtviga (1783-1872), významného dánského učitele, básníka, filozofa, historika, pastora a politika. Ještě před smrtí tohoto dánského učence se vedly rozsáhlé diskuze o pomníku, který by vhodným způsobem uctil jeho památku. První soutěž proběhla v roce 1912, nicméně z ní nevzešel žádný vítězný návrh. Následující rok se v nové soutěži na 2. místě umístil návrh pamětní síně, pod kterým byl podepsán Peder Jensen Vilhelm Klint a Ivar Bentsen.

Čtěte také: Chrám Svaté Sofie: Klenot Kyjevské Architektury

Architektura a design

Klintův návrh je syntézou architektonických stylů. Klint sloučil moderní geometrické tvary expresionismu s klasickou vertikálou gotické architektury. Jensen Klint chtěl dosáhnout co největší jednoduchosti, a podobně jako středověcí stavitelé integroval do stavby řadu jednoduchých číselných poměrů, které umožňují vnímat stavbu s pocitem harmonie. Architekt Klint vedle toho a s vědomím, že překročil stanovenou hranici výdajů na realizaci pomníku, představil ještě návrh vítězného oblouku a náčrt zvonice kostela. Tato zvonice na sebe velmi brzy strhla obrovskou pozornost a rozhodlo se o její realizaci. Výbor pro stavbu kostela nechal v prostorách radnice vystavit model v měřítku 1:35 a vyzval krajany k přispění na její stavbu. Projekt rychle získal širokou podporu veřejnosti a dary se začaly hrnout.

Výbor doporučil umístit kostel v městské části Bispebjerg. Kostel se díky tomu později stane přirozeným centrem nově navržené rezidenční oblasti Kodaně. Čtvrť Bispebjerg se nachází jednatřicet metrů nad mořem. Stavba se tedy těší dobré viditelnosti. Zároveň je umístěn na ose mezi katedrálou města Roskilde a městem Lund, čili na historické spojnici mezi biskupstvími. Na první pohled je zřejmý vztah mezi kostelem a jeho evropským předchůdcem, katedrálou. Poukazuje na něj například svou monumentalitou, prací se světlem, sloupy, oblouky a okny. Klint novou stavbou spojuje otevřené prostranství hlavní budovy Bispebjergské nemocnice na východě s nově vznikajícím hřbitovem na západě, který byl ve 30. letech osázen topolovou alejí.

Během přípravy projektu Vilhelm Klint studoval řadu dánských vesnických kostelů, zejména se stupňovitými štíty. Inspiroval se jejich tradičními stavebními postupy, použitými materiály a dekoracemi. Jako jeden z mnoha byl i Klint hluboce ovlivněn dílem N. F. S. Grundtviga a to se silně odráží v jeho práci. Jednoduché cihly jsou pokora, každodenní stavební materiál. Kostel tyčící se do výše spojuje nebeské a zemské, podobně jako Grundtvigovy chvalozpěvy. Světlo z vysokých oken zaplňuje prostor a pohrává si s jemnými odstíny stěn.

Stavební proces a materiály

Základní kámen kostela byl položen v roce 1921. Nejdříve byla postavena pouze jedna věž, podařilo se ji dokončit po šesti letech. Po třinácti letech byla dokončena i krypta a loď. Další práce na interiéru a na přilehlých budovách pokračovaly až do roku 1940; po Klintově smrti v roce 1930 na ně dohlížel jeho syn Kaare Klint.

  • Cihly z dánské hlíny pálili v cihelnách Blovstrød a Ruds Vedby.
  • Střecha je z červených cihel.
  • Speciálně navržený vzor dodává zdivu klidný vzhled.
  • Kostel je vybaven 1 440 židlemi.
  • Kostelní lavice navržená Kaare Klintem je klasikou moderního dánského designu nábytku.

Přehled stavebních fází Grundtvigova kostela:

Čtěte také: Architektura kostelů ve východních Čechách

Fáze Roky Popis
Základní kámen 1921 Položení základního kamene kostela.
Dokončení věže 1927 Dokončení jedné z věží po šesti letech stavby.
Dokončení krypty a lodi 1940 Dokončení krypty a lodi, třináct let po dokončení věže.
Dokončení interiéru a přilehlých budov 1940 Pokračování prací na interiéru a přilehlých budovách až do roku 1940, pod dohledem Kaareho Klinta po smrti jeho otce.

Moderní církevní stavby

Poté se nové architektonické styly, které vznikaly až do 50. let 20. století, vyznačovaly svobodou a novým začátkem. Vzorem byli architekti Le Corbusier a Don Bosco. Jejich náboženská architektura vykazuje expresivní jazyk navrhování, který je například zřetelně vidět na poutním kostele Notre-Dame-du-Haut ve francouzském Ronchampu. Zároveň bylo záměrem, aby se všichni shromáždili kolem oltáře, a byl odstraněn protiklad mezi knězem a věřícími. Architektonicky se to projevilo například v uspořádání oltáře uprostřed kostelního prostoru.

Moderní církevní stavby jsou také zrcadlem své doby. Důležitou roli hrají staleté tradice, ale také inovace a udržitelnost. Bohaté vybavení kostelů z dřívějších dob ustoupilo díky minimalismu: místo smyslového přetížení se vybavení redukuje to podstatné. Vzniká tak prostor pro nesrovnatelný zážitek: setkání s Bohem. Umění, dříve v podobě obrazů, soch a fresek, je v moderních kostelech přítomné v prosté a odlišné formě. V tomto článku objevíte tři sny, které se staly skutečností.

"Boží vlna" v Holandsku

Stavbu tohoto moderního kostela měla na starosti firma Königs Architekten z Kolína nad Rýnem. Podařilo se jim skloubit tradiční symboliku Božího domu a požadavky moderní náboženské architektury. Jeho zakřivená skleněná střešní konstrukce připomíná duny a vlny. Jako stavební materiál byly v interiéru použity mořské elementy - mušlový vápenec a přírodní kámen pískové barvy. Z tohoto důvodu má budova přezdívku "kostel u moře". Půdorys "Boží vlny" je zcela tradiční. Tři zvony a vitráže navíc pocházejí z původního kostela. Novinkou je naopak unikátně prosvětlená stropní konstrukce: Speciální pruhy pod střešními trámy přenášejí dopadající světlo ve formě vlny na vnitřní stěny.

Božská jednoduchost v Lipsku

U katolického proboštského kostela svaté Trojice v Lipsku se architekti Schulz und Schulz soustředili na regionální a tradiční stavební materiály. Rovnou fasádu moderní církevní stavby zdobí rochlitzský porfyr. Kromě toho návrh připomíná vnitřní nádvoří lipských arkád. Padesát metrů vysoká zvonice tvoří spolu s věží nové radnice, která je v těsné blízkosti, bránu do centra Lipska. Dostatek energie zajišťují fotovoltaické systémy a geotermální energie. Interiér je řešen jednoduše - velký dřevěný kříž na stěně směřuje oči návštěvníků směrem k oltáři. Umění a stavba tvoří v tomto Božím domě jeden celek. To se odráží ve vitrážích, varhanách a liturgickém vybavení, jako jsou zpovědnice nebo kropenka.

"Zvedněte dveře" v Mnichově

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Mnichově navrhli architekti Allmann Sattler Wappner a byl dokončen v roce 2000. Vypadá jako jednoduchá prosklená schránka s dřevěným obložením. Dvouplášťová konstrukce se skládá z vnitřní a vnější vrstvy. Tím se nejen šetří energie, ale také se vytváří ideální klima. Krychlový tvar z javorového dřeva vyvolává pocit bezpečí - klíčový prvek v náboženské architektuře. Jednoduchý design interiéru ponechává prostor pro transcendentní zážitky. Moderním prvkem této náboženské stavby je nejen tvar, ale i technologie. Průčelí se dá otevřít jako obrovské dvoukřídlé dveře a dává najevo, že kostel je místem přijetí. V noci se budova díky působivé světelné technice rozzáří jako křišťál. Minimalistický stavební styl, čistý designový jazyk a koncept udržitelné energie vytvářejí zdobná místa pro setkávání s pocitem naprostého bezpečí.

tags: #kostel #cihly #kámen #stavební #materiály

Oblíbené příspěvky: