Požární bezpečnost prostupů kouřovodů střechou: Klíčové aspekty a správné provedení

Požární bezpečnost je stěžejním tématem každé stavby a je předmětem mnoha dotazů. Je to velice podstatný údaj, který má nesmírný vliv na několik subjektů. Cílem požární bezpečnosti staveb je zabránit vyšším ztrátám na životech, zdraví osob a majetku, než je nezbytně nutné.

Požární odolnost a její význam

Požární odolnost je schopnost stavební konstrukce, v našem případě střechy, plnit svou funkci v případě požáru. Udává se v minutách, přičemž rozsah zahrnutý normou je 15-180 minut. Požární odolnost se požaduje především u konstrukcí nosných a požárně dělících. Není dostačující, aby se konstrukce za požadovanou dobu nezbortila, ale aby byl splněn například i požadavek na teplotu povrchu neohřívané strany konstrukce. Konstrukce sice může zůstat velice stabilní, i když teplota jejího povrchu dosahuje velmi vysokých teplot.

Chyby v návrhu střešních konstrukcí

Častou chybou u konstrukcí střech dochází v okamžiku, kdy realizační firma se záměrem ušetřit navrhuje na střechu (kde nosnou vrstvou je trapézový plech a na něm leží tepelná izolace) záměnu minerální vlny za polystyren. Trapézový plech jako kov velmi dobře vede teplo a polystyren sám o sobě velmi vysoké teploty v době požáru nevydrží. Proto, pokud chcete nahrazovat minerální vlnu polystyrenem, nemůžete to provést v celé tloušťce izolace, ale na trapézový plech je potřeba položit vrstvu minerální vlny alespoň 40 mm a až na ni vrstvu polystyrenu. Tento problém odpadá, pokud je pod tepelnou izolací například železobetonová deska nebo jiný nespalitelný strop.

Pokud na střeše hrozí požární riziko (střecha je v oblasti možného pádu hořících předmětů z okolních budov nebo na ni jsou vyústěna okna téže či jiné budovy), musí vykazovat střešní plášť požární odolnost k ochránění vnitřního prostoru budovy. Tato charakteristika je sledována v místech, kde spodní část konstrukce střechy tvoří zároveň podhled a možným odkapáváním hořící hmoty by byly ohroženy unikající osoby.

Požárně bezpečnostní řešení komínů a kouřovodů

Správné a bezpečné začlenění komínu do současných, moderních staveb je v posledních letech často skloňovanou otázkou. Při stavbě komínu je třeba dbát nejen na bezpečný prostup hořlavými konstrukcemi, ale i na těsný prostup obálkou budovy, omezení tepelných zisků a tepelných ztrát, stabilizaci teplot uvnitř komínu a podobně. Seriózní výrobci komínových systémů mají pro řešení výše uvedeného své vlastní komponenty, a nejlepší cestou je použít právě prvky, které má výrobce ve svém portfoliu a jsou plně kompatibilní s nabízenými komíny.

Čtěte také: Izolované komíny a kouřovody: Průvodce

Při koupi komínových průchodek, prostupů, těsnění, přídavných izolací a podobně by se stavebník neměl nechat strhnout jednostranně zacíleným marketingem ani cenou, ale měl by mít dostatek srozumitelných, technických argumentů, aby mu bylo zřejmé, jaké technické a konstrukční výhody mu použitý systém následně poskytne. Projektant, zhotovitel stavby nebo stavebník by měli posoudit i to, jakým konkrétním způsobem bude protipožární, izolační prvek fixován. V praxi je z konstrukčního hlediska preferována fixace komínových průchodek ke stavbě, nikoli ke komínu.

Systém SAVE ENERGY pro bezpečné prostupy

Prvky SAVE ENERGY tvoří ucelený systém, který v tomto směru umožňuje individuální řešení pro konkrétní stavbu. Komínové průchodky a šachty SAVE ENERGY představují systémové řešení vedení komínu požárně-bezpečnostními úseky a prostupy hořlavými konstrukcemi. Mimo jiné slouží i jako bezpečná izolace vůči hořlavým konstrukcím, snižují tepelné ztráty a omezují nežádoucí tepelné zisky v prostupech stěnou, stropem nebo střechou.

Hlavní přednosti systému SAVE ENERGY:

• Nejedná se o přídavnou izolaci: Prvky SAVE ENERGY řeší komplexně bezpečné a funkční začlenění komínu do staveb, zejména dřevostaveb a energeticky úsporných budov. Nejedná se tedy jen o přídavnou izolaci pro napojení parotěsné fólie, ale o požárně bezpečnostní, izolační prvky, které řeší i další požadavky kladené na současné, moderní budovy.
• Nemění se vlastnosti/zatřídění komínu: Komín šachtou nebo průchodkou jen prochází, takže se nemusí měnit zatřídění komínu, tak jak by to bylo v případě přidání další vrstvy přídavné izolace. Komín má nadále deklarovanou bezpečnou vzdálenost od hořlavých konstrukcí Gxx. Použitím prvků SAVE ENERGY dojde k vymezení této předepsané, bezpečné vzdálenosti.
• Vzduchová mezera: Požární zkoušky opakovaně potvrdily nezanedbatelný vliv jednostranně uzavřené vzduchové mezery mezi pláštěm komínu a komínovou průchodkou. Díky této vzduchové mezeře dochází, při zachování tlakové těsnosti, k významnému snížení teplot v izolovaných konstrukcích.
• Fixace ke stavbě, ne ke komínu: Všechny komponenty SAVE ENERGY se vždy fixují k nosným stavebním konstrukcím, nikoli ke komínu. Oproti přídavným izolacím, které se lepí na komín, v případě použití SAVE ENERGY nevzniká žádný problematický nosný spoj, který by se mohl časem poškodit.
• Prověřený výrobek: Systém SAVE ENERGY je na českém trhu používán od roku 2015 a je odzkoušen na stovkách realizací ve spolupráci s předními dodavateli dřevostaveb a energeticky úsporných domů. V letech 2017, 2020 a 2021 prošel produkt zkušebními testy a měřením v laboratoři UCEEB, ČVUT v Praze a při požárních zkouškách získal požární odolnost I30/E60/EI30.

Příklady typických způsobů použití prvků SAVE ENERGY:

1. Komínová šachta se zámky: Odděluje požárně bezpečně a izolačně komín od interiéru budovy (ve volném prostoru, při prostupu stropem, střechou). Použije se například pro opláštění komínu v interiéru nebo pro prostup střechou (šachta se založí na posledním stropě a ve střeše se seřízne podle sklonu střechy).
2. Svislá průchodka: Používá se pro prostup komínu vodorovnými, potenciálně požárně nebezpečnými konstrukcemi (např. izolované stropy).
3. Nosná, svislá průchodka s komínem RAAB: Použije se například při realizacích svislých kouřovodů s funkcí komínu pro krbová kamna nebo krbovou vložku. Vyrábí se na zakázku podle konkrétní skladby stropu.
4. Vodorovná průchodka: Používá se pro prostup komínu svislými, potenciálně požárně nebezpečnými konstrukcemi (např. dřevostavby, montované domy). Použije se například při realizaci fasádních komínů.
5. Krytky: Krytky lze použít jako montážní polotovar (v průběhu hrubé stavby nebo při výrobě stěnových, stropních panelů) nebo jako přídavnou izolaci pro komíny se čtvercovým pláštěm. Krytku je možné kombinovat s průchodkou, zdvojnásobí se tak izolační vlastnosti. Tato kombinace se použije například tam, kde se předpokládají extrémní stavy spotřebičů.

Instalace komínu a prostup střechou

Průchod komínem přes střechu může být nezbytný při stavbě budovy, při instalaci kotle nebo sporáku nebo při generální opravě střechy. Při stavbě domu od nuly obvykle neexistují žádné problémy se správnou instalací komína, protože práce je organizována podle projektu a podle pokynů k němu připojených. Pokud to konstrukce jednotky dovoluje, lze komínovou sestavu vyrobit mimo budovu.

Při organizaci pronikání komínem přes střechu je důležité zajistit dobrou ochranu proti vlhkosti. Proto musíte dodržovat instalační technologii a používat vysoce kvalitní materiály. Nedostatečná izolace potrubí přispívá ke zvýšenému nebezpečí požáru. Pokud je narušena cirkulace vzduchových hmot v prostoru pod střechou, zvyšuje se vlhkost, části stromu začnou hnilobné procesy. Je třeba provést revizi krokví. Krokevní systém, stejně jako parotěsné a hydroizolační vrstvy střechy, se mohou při zahřívání roztavit nebo vznítit.

K uzavření součástí, které jsou citlivé na působení ohně, je po obvodu díry namontována ochranná skříň bloku dřeva ošetřená nehořlavými a proti hnilobnými sloučeninami. Je instalován na vnější straně ve stejné úrovni jako přepravka. Po obvodu je nutné upevnit izolační vrstvy. Plátno je oříznuto křížem a zabaleno do trojúhelníků. Materiál je upevněn pomocí konzol nebo velkých hřebíků. Průchod potrubí skrz střechu spočívá v izolaci komína před vlivy teploty: za tímto účelem musí být odpovídající sekce opláštěny nehořlavým těsněním, například z čedičové vlny.

Čtěte také: Přechod parkety-prkna: tipy a triky

Při organizaci průniku do komína je důležité zvolit správné místo pro výstupní kanál na střeše. Potrubí by mělo být v blízkosti nejvyššího bodu střechy. Uzly procházející by neměly být umístěny vedle podkrovních oken, jinak by do nich produkty vhánění paliva vnikaly do větru. Na křižovatce svahů, které tvoří vnitřní roh, to také nestojí za to. Je obtížné realizovat dobré spojení s trubkou. Kromě toho se v těchto oblastech v zimě hromadí sníh. Spalinová konstrukce nesmí být pevně připevněna ke střeše: pokud je poškozená, může se potrubí zhroutit.

Jaká bude konečná konstrukce průchodu je určena několika faktory. Nejčastěji jsou tyto konstrukce vyrobeny ze žáruvzdorných cihel, nerezové oceli a dalších kovů. Keramické a azbestocementové komíny jsou méně časté. Různé druhy paliva hoří při různých teplotách. To má vliv na výběr surovin. Obvykle se praktikuje obklad nebo omítka. Je výhodnější vytvořit konfiguraci se sekcí mající tvar obdélníku nebo čtverce. Chcete-li komín odstranit přes střechu, musíte do něj udělat díru. U cihlové trubky by měl být její průměr o 0,25 m větší než průměr komína.

Pokud je střecha z nehořlavého materiálu, například kov, je instalace jednodušší. Pokud je střecha kachlová, při instalaci tunelu budete muset nainstalovat další konstrukční prvek z krokví a soustruhu. Dřevěné části musí být ošetřeny protipožární impregnací a izolovány žáruvzdorným materiálem - například je vhodná měkká minerální vlna. Bezpečnostní trubka je umístěna pod trubku vedle hřebenového paprsku. Správné provedení průchodu komínového otvoru střechou minimalizuje pravděpodobnost požáru.

Požární bezpečnost zděných komínů a kouřovodů

Příspěvek je zaměřen na produkty hoření kouře a jejich vliv na lidský organismus, dále na nejčastější příčiny vzniku požáru, na možnosti vznícení sazí u spotřebičů na pevná paliva, což má za následek popraskání omítek v komíně, popřípadě jejich destrukci. Renovačním systémem pro klasické zděné komíny je vymazávání průduchů speciální směsí obsahující skelná vlákna, která po smíchání s vodou za použití speciální mechanizace se shora vlévá do komínového průduchu.

Vyzařování kouře a jeho vlastnosti

Vyzařování kouře z plamene reprezentuje rovnováhu mezi narůstajícími rozkladnými procesy v palivu provázenými plamenem a vyhořelým palivem s kyslíkem. Důsledky kouře vyvinutého ohněm závisí na jeho množství a vlastnostech. Nejdůležitější fyzikální vlastností kouře je rozložení a velikost jeho částeček. Kouřový aerosol mění široce svůj vzhled od světle černé (pro kapičky vzniklé během kouření a tepelného rozkladu paliva) až k černé (pro pevné uhlíkaté částice či saze vzniklé v průběhu plamenného hoření).

Čtěte také: Kompletní průvodce kobercovými doplňky

V průběhu požáru dochází v jeho místě ke sníženému obsahu kyslíku, zvýšené teplotě prostředí, k tvorbě kouře a vývinu toxických látek z unikajících plynů a par. Každý hasič zasahující při požáru je vystaven účinkům dráždivých až toxických látek, jejichž výsledným efektem je mnohem větší celková toxicita těchto škodlivých (někdy i jedovatých) látek než pouhý součet vlivů těchto jednotlivých látek na lidský organismus. Kromě CO2 se při jejich hoření uvolňuje mnoho dalších toxických látek vlivem tepelného rozkladu makromolekul. Tyto produkty působí buď dusivě nebo naleptávají dýchací cesty, popřípadě nechráněnou pokožku. Jejich účinek se projevuje nejen v centru požáru, ale i ve větších vzdálenostech, kde jsou již částečně zředěny vzduchem.

Třídy komínů a požární bezpečnost

Komíny z hlediska vyhoření mohou být buď bez odolnosti (třída O) nebo odolávající vyhoření (třída G).

Tlakové třídy jsou ovlivňovány tahem a přetlakem v komínu (přirozený tah, přetlakový a vícepřetlakový komín), třídy odolnosti proti působení kondenzátu pak mokrým nebo suchým provozním režimem. Třídy odolné vůči korozi závisí na druhu paliva a jeho chemickém složení.

Požáry v komínech a prevence

Požáry v komínech mohou být velmi nebezpečné. Příčinou mohou být nejčastěji saze, které sice nelze snadno zapálit, avšak při vznícení hoří velmi intenzivně a dosahují až 1000 °C. Při tom voda může zvětšit svůj objem až 1700krát s přeměnou na páru. Obdobný průběh hoření mají i dehtové usazeniny vznikající při nedostatečném spalování. Vývinem vysokých teplot může dojít kromě oteplení komína i ke vznícení hořlavých materiálů umístěných v jeho blízkosti.

Vypalování komína je odstraňování pevných usazenin, zejména dehtových z průduchu komína jejich kontrolovaným spálením. Komín se smí vypalovat jen tehdy, pokud není možné odstranit pevné usazeniny jiným způsobem, za předpokladu, že komín je odolný proti účinkům hoření a nedojde-li vypalováním k narušení účelu, kterému komín má sloužit. Nebezpečí požáru uvnitř komínů je především u spotřebičů na tuhá paliva. Při nesprávném provozu, zejména vlivem špatného stavu komína nebo kouřovodu, špatné kvality tuhých paliv atd., se na vnitřní straně komínové vložky může velmi rychle utvořit povlak sazí se strukturou téměř čistého uhlíku.

Pokud dojde k požáru sazí, nikdy se nesmí hasit vodou. Voda vlitá do rozpáleného komínového tělesa totiž vytvoří páru, která se v komínovém průduchu rozpíná a jelikož nemá v omezeném prostoru kudy uniknout, může nastat popraskání zdiva, popřípadě výbuch. Při hoření sazí v komínu je nutné při zásahu zvážit negativní důsledky inertního materiálu (písek, zemina, kamenivo apod. Nejčastěji se však hašení hořících sazí v komínu provádí suchým pískem. Pokud budou při požáru otevřena komínová dvířka, hrozí sesutí hořících sazí do okolního prostoru.

Důležitost údržby a správné instalace

Nedostatečná údržba se pak podepisuje i na technických závadách komínů, kouřovodů a topidel, které způsobují požáry či úniky zplodin. Topí-li se pevnými palivy, zanesený komín vede nejen ke špatnému hoření, ale roste i nebezpečí vznícení sazí, škvíry v komínovém plášti zase hrozí vznikem požáru na půdě. U plynových kotlů je navíc nutná jak čistota komínových průduchů, tak předepsaného tahu komína.

Je potřeba zvýšenou pozornost věnovat správné instalaci a údržbě topidel - řídit se návodem výrobce, který musí být připojen k výrobku. Dále dodržovat bezpečnou vzdálenost od dalších zařízení v místnosti (ale i od stěny) již při instalaci nového tepelného spotřebiče, a to i s ohledem na stavební konstrukci a povrch podlahy. Pokud nelze bezpečný odstup dodržet, je nutno zajistit alespoň kvalitní tepelnou izolaci. Jakékoliv hořlavé látky a předměty, které se mohou vznítit (dokonce i obyčejný hadr), musí být skladovány pokud možno co nejdále od topidel.

Topné těleso na tuhá paliva musí mít ochrannou (nehořlavou) podložku pod topidlem, které znemožní vznícení hořlavé podlahy a zabrání také žhavým uhlíkům vypadlým z kamen zapálit okolní předměty. U elektrických topidel je nutné dávat pozor například na používané infrazářiče. Každé topidlo a komín je konstruováno na určitý druh paliva a jeho používání je nutné dodržovat. Topidla potřebují pro svou správnou funkci dostatečný přívod vzduchu. Kamna na tuhá paliva se nesmí nikdy zapalovat pomocí vysoce hořlavých kapalin a nesmí se topit vlhkým topivem. K požáru může dojít i od nedostatečně zajištěných komínových dvířek, z nichž pak mohou vylétat jiskry či žhavé materiály. Nesmí se však zapomínat ani na komíny a kouřovody - především na udržování celistvosti a neprodyšnosti komínového pláště.

Vymazávání komínů jako preventivní ochrana

Jednou z možností, jak zajistit odolnost komína proti spalinám z tuhých paliv, je vymazávání komínů. Tato technologie patří k preventivní ochraně komínových průduchů k zajištění jejich těsnosti proti spalinám vznikajícím při hoření tuhých paliv v připojených spotřebičích. Jedná se o speciální renovaci a opravu starých cihelných jednovrstvých komínů. Principem této metody je vtlačení speciální hmoty Scancoat do spár vnitřních stěn komínového průduchu. To zajistí zacelení spár a zpevnění celého komínového průduchu. Směs Scancoat obsahuje skelná vlákna a další speciální příměsi, které vyhovují požárním a bezpečnostním předpisům, které spalinové cesty musí splňovat. Oproti klasickým metodám sanace cihlových komínů je vymazávání velmi šetrné. Nedochází k otřesům a jiným pohybům, které se vyskytují například u frézování komína.

Postup vymazávání komína:

1. Příprava na vymazávání komína: Spuštění speciální tlakové ucpávky připevněné na ocelové lano pomocí stojanu s navijákem umístěným na komínové hlavě na dno komínového průduchu. K ucpávce je napojena tlaková hadice vedoucí přes regulátor tlaku ke kompresoru.
2. Nanášení směsi Scancoat: Po natlakování prázdné ucpávky kompresorem se začne postupně seshora vhazovat do průduchu speciální směs Scancoat za současného vytahování ucpávky směrem nahoru.
3. Dokončení nanášecího procesu: Z důvodu spolehlivého utěsnění a zajištění hladkého povrchu se celý postup opakuje dvakrát.

Uvedená technologie vymazávání komínů nemůže být aplikována na silně zadehtované komíny, dále na komíny zhotovené z děrovaných keramických výrobků.

Revize a čištění komínů

Na základě nařízení vlády si může čištění spalinové cesty provádět majitel domu sám, a to minimálně třikrát ročně v případě komína, do kterého jsou zapojeny spotřebiče na tuhá nebo kapalná paliva s výkonem do 50 kW. V případě plynných paliv budou provozovatelé povinni čistit nebo kontrolovat spalinové cesty pouze jednou ročně bez ohledu na výkon připojeného spotřebiče. Kontrolu komínů pak vždy musí provádět odborně způsobilá osoba, a to jedenkrát ročně. Stejně tak revizi komína musí provádět odborně způsobilá osoba, která je navíc revizním technikem či specialistou bezpečnosti práce.

Pokud nastane požár v komíně, je vždycky vhodné volat hasiče a požár sazí nepodceňovat. Z hlediska prevence vzniku požárů platí, že každý si je povinen počínat tak, aby při provozu komína a kouřovodu a spotřebiče paliv nedocházelo ke vzniku požáru; jde o obecnou preventivní povinnost zakotvenou v nařízení vlády č. 91/2010 Sb.

Nařízení vlády č. 91/2010 Sb. nestanoví konkrétní termíny provádění kontrol spalinových cest v průběhu kalendářního roku; v tomto směru je uvedená právní úprava doplněna (pro území Středočeského kraje) nařízením Středočeského kraje č. 4/2010, které stanoví, že před zahájením topného období, kterým se rozumí doba od 15. září do 31. května, musí být provedeno čištění a kontrola. Fyzické osoby nemají povinnost umožnit vstup do svých obydlí za účelem provedení preventivní prohlídky komínů a spalinových cest. K provádění kontrol komínů je třeba mít potřebnou odbornou způsobilost.

Doporučení pro bezpečný provoz a instalaci

• Zvýšenou pozornost věnovat správné instalaci a údržbě topidel - řídit se návodem výrobce, který musí být připojen k výrobku.
• Dodržovat bezpečnou vzdálenost od dalších zařízení v místnosti (ale i od stěny!!!) již při instalaci nového tepelného spotřebiče, a to i s ohledem na stavební konstrukci a povrch podlahy. Pokud nelze bezpečný odstup dodržet, je nutno zajistit alespoň kvalitní tepelnou izolaci.
• Jakékoliv hořlavé látky a předměty, které se mohou vznítit (dokonce i obyčejný hadr), musí být skladovány pokud možno co nejdále od topidel.
• Topné těleso na tuhá paliva musí mít ochrannou (nehořlavou) podložku pod topidlem, které znemožní vznícení hořlavé podlahy a zabrání také žhavým uhlíkům vypadlým z kamen zapálit okolní předměty.
• U elektrických topidel je nutné dávat pozor např. na používané infrazářiče.
• Pro topení nepoužívat např. každé topidlo a komín je konstruováno na určitý druh paliva a jeho používání je nutné dodržovat.
• Pokud je přechod z jednoho druhu paliva na druhý, je nutné zajistit kompatibilitu.
• Topidla potřebují pro svou správnou funkci dostatečný přívod vzduchu.
• Kamna na tuhá paliva se nesmí nikdy zapalovat pomocí vysoce hořlavých kapalin (např. benzín).
• Netopit vlhkým topivem.
• K požáru může dojít i od nedostatečně zajištěných komínových dvířek, z nichž pak mohou vylétat jiskry či žhavé materiály.
• Nesmí se však zapomínat ani na komíny a kouřovody - především na udržování celistvosti a neprodyšnosti komínového pláště.

Požární bezpečnost komínů a kouřovodů přirozeně ovlivňuje i to, jaké je ve spotřebiči užíváno palivo a zda jde o palivo určené výrobcem ke spalování v takovém spotřebiči paliv (užité palivo má vliv např. na způsob a rychlost hoření a na složení při spalování vznikajících spalin). Je zakázáno spalovat látky ve zdrojích znečišťování ovzduší, které nejsou palivy určenými výrobci jejich zařízení. Obec může obecně závaznou vyhláškou rovněž zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečišťování ovzduší (o tepelném výkonu do 0,2 MW) - konkrétně jde o hnědé energetické uhlí, lignit, uhelné kaly a proplástky.

tags: #kourovod #prechod #strechou #instalace #požární #bezpečnost

Oblíbené příspěvky:

• Jak položit epoxidovou podlahu
• Jak vybrat tvrdé prkno na snowboard?
• Univerzální využití betonových tvárnic
• Optimální komfort bydlení s kročejovou izolací
• Inspirace pro interiér: posuvné dveře