PergolyKřížová střecha a komplexní pohled na typologii zastřešení
Střecha je základní konstrukcí, která chrání stavbu a obyvatele před účinky počasí. Střecha má nezastupitelný význam i z hlediska celkového rázu stavby. Je jednou z nejdůležitějších konstrukcí, které na stavbách najdeme.
Střecha je nejen estetickou záležitostí, ale i ochranou pro lidi, a to zejména pro stavbu samotnou. Nejstarším a nejdůležitějším úkolem sklonitých střešních konstrukcí je chránit objekty před nežádoucími vlivy klimatu - před srážkami, větrem, případně přímým slunečním zářením. Střecha je definována jako obvodová stavební konstrukce, ohraničující budovu shora, zpravidla nad posledním podlažím, výjimečně i z boku a je součástí hlavních konstrukcí budovy. Jejím úkolem je zejména chránit budovu před vnějšími vlivy venkovního prostředí. Zároveň musí splňovat i požárně bezpečnostní požadavky na střešní konstrukce.
Jakmile je střecha poškozená, případně některý její detail či aspekt nefunguje tak, jak bylo zamýšleno či navrženo, začne nevyhnutelně zatékat do nižších částí stavby. A to samozřejmě představuje velké riziko nejen pro stavbu samotnou, ale postupem času i pro její obyvatele. Protože je střecha tak důležitou konstrukcí, doporučujeme věnovat velký důraz i při výběru střešní krytiny. Pokud totiž není navržena správně skladba střechy, těžko se potom opravuje.
Typologie střech a jejich základní pojmy
Podle tvaru a využití se střechy dále rozdělují na různé typy. Existuje mnoho základních typů střech a ještě více typů kombinovaných. Jednotlivé střechy se od sebe mohou lišit sklonem i tvarem. Vždy platí, že čím je střecha složitější a členitější, tím je její realizace dražší, náročnější a jednotlivé detaily více rizikové.
Dělení střech podle sklonu
Prvotní pohled na střešní typologii nám říká, že střechy rozlišujeme podle jejich sklonu na ploché (0 až 10 stupňů), šikmé (sklon od 10 do 45 stupňů) a strmé (sklon 45 až 90 stupňů). I když vám to možná nepřijde, údaj o sklonu je víc než podstatný právě při volbě střešní krytiny. Ploché střechy mohou být rovné, přesněji řečeno vodorovné, anebo mít určitý minimální sklon (spád). Šikmé střechy se dají použít prakticky všude a rozumí si v podstatě s jakoukoli střešní krytinou.
Čtěte také: Jak správně použít křížovou spojku
Ve srovnání s plochými střechami nejsou šikmé střechy tolik náročné co do nepropustnosti vody, na druhou stranu zase potřebují nosnou konstrukci - krov. Konstrukce krovu závisí na mnoha faktorech: velikosti i typu stavby, na rozměrech, sklonu a tvaru střechy. Nejčastěji jsou k vidění krovy dřevěné, dále pak ocelové nebo železobetonové, případně kombinace materiálů.
Dělení střech podle počtu plášťů
Další úhel pohledu nabízí počet plášťů, bavíme se o jednoplášťové nebo víceplášťové střeše. Jednoplášťová střecha je taková, která nemá ve své skladbě vnesenu ani jednu větranou mezeru. Zejména jde o ploché střechy. Dvouplášťová střecha je taková, která obsahuje jednu větranou mezeru. Větraná vzduchová mezera slouží jednak k odvodu kondenzátu, který se vytvoří na spodní straně tašek, a jednak snižuje množství vlhkosti v tepelné izolaci, která se tam během chladných období roku akumuluje. Ve střeše jsou větrací průduchy, aby vzduch mohl cirkulovat a odvádět případnou vlhkost ven. Víceplášťová střecha má více větraných mezer. Tříplášťové mají dvě vzduchové mezery, čtyřplášťové tři.
Základní části střechy
Nejvyšší vodorovný okraj střešního pláště se nazývá hřeben. Tvoří průsečnici střešních ploch, od které střešní plochy sestupují. Nejnižší vodorovný okraj těchto ploch se pak nazývá okap. Okraj střechy, kde již voda nestéká mimo střešní plochy, se nazývá štít.
Typy šikmých střech
Sedlová střecha
Sedlová střecha se řadí mezi neoblíbenější typy střech díky své jednoduchosti a ceně. Z historického hlediska jde o nejběžnější typ střechy, který se u nás používal. Tento tvar se kvůli praktické stránce používá stále, a to nejen při výstavbě rodinných domů. Sedlová střecha je na našem území nejčastější šikmou střechou. Její konstrukce je ve srovnání s pultovou střechou stále relativně jednoduchá a funkčnost velmi dobrá.
Sedlová střecha je tvořena dvěma šikmými střešními rovinami, spojenými v hřebeni, dvěma štíty a dvěma okapy. Sedlová střecha sestává ze dvou střešních rovin ohraničených dvěma okapy a dvěma štíty. Průnik střešních rovin tvoří hřeben. Na našem území jsou nejčastější jednoduché sedlové střechy na obdélníkovém půdorysu. K jejich výstavbě v minulosti vedly čistě praktické důvody, dnes k nim přibývá ještě módní diktát minimalistické architektury. A právě v jednoduchosti tkví síla a při správné orientaci střechy je sedlové zastřešení ideální pro instalaci solárních panelů. Sedlové střechy jsou nejvíc rozšířené, zejména pak v řadové zástavbě. Sedlová střecha odpovídá moderním trendům a jejím benefitem je možnost vybudování podkroví.
Čtěte také: Technické vlastnosti dlažby a obkladů
Křížová střecha
Zatímco sedlová střecha představuje základní a často využívaný tvar, složitější půdorysy staveb si žádají komplexnější řešení. V případě průniku dvou sedlových střech se stejnou výškou hřebene vzniká střecha křížová nebo polokřížová. Tento typ střechy se objevuje u staveb s členitým, nejčastěji křížovým nebo L-půdorysem, kde je potřeba zastřešit více částí budovy zároveň.
Další typy šikmých střech
Šikmé střechy se dělí podle tvaru například na sedlové, valbové, stanové, mansardové, pultové.
Valbová střecha
Valbová střecha, na rozdíl od sedlové, má další dvě skloněné roviny nad štíty. Konstrukčně se tato střecha stále řadí mezi jednoduché, přesto je složitější na realizaci než střecha sedlová, a nese tedy riziko více konstrukčních chyb a větší plochy pro únik tepla. Jednotlivé roviny střechy umožňují rozdělení odtoku vody do čtyř směrů. Valbová střecha je dražší než sedlová kvůli množství hřebenáčů, nutností je dořezávání. Valbová střecha vznikne, pokud byste částečně upravili sedlovou střechu - místo štítů má šikmé střešní roviny neboli valby. Valbové střechy se zpravidla dělají u podlouhlých staveb, samostatně stojících objektů.
Polovalbová střecha
Polovalbová střecha se od valbové liší tím, že trojúhelníkové strany zabírají jen část plochy. Oba typy se používají na objekty obdélníkového půdorysu.
Pultová střecha
Pultová střecha se skládá jen z jedné skloněné roviny s jednou okapovou hranou, což klade vyšší nároky na odvod vody. Její tvar a sklon ji předurčují k využití na hranicích pozemků či na přístavbách. Hodí se i pro moderní stavby. Pultová střecha je tvořena jednou střešní rovinou. Nejčastěji se používají u objektů, které se stavějí při hranici pozemku, často též pro zastřešení přístavků a jednoduchých staveb. Pro pultové střechy je charakteristický nízký sklon, který nevyžaduje náročné kotvení nosných prvků proti sjetí dolů.
Čtěte také: Vše o křížové montážní podložce
Stanová střecha
Stanová střecha má čtyři skloněné roviny, které se sbíhají v jednom vrcholu - její využití je proto vhodné pro samostatně stojící stavby se čtvercovým nebo obdélníkovým půdorysem (například věže). Rovněž se označuje jako jehlanová a od ostatních střech ji snadno odlišíte: čtyři střešní roviny se sbíhají v jeden středový vrchol. Stanové střechy se skládají ze střešních rovin, které se sbíhají ve vrcholu (mají jehlanovitý tvar), ze všech svých stran mají okap. Stanové střechy se nejčastěji používají u samostatně stojících objektů. Strmým a převýšeným stanovým střechám říkáme věže.
Mansardová střecha
Mansardová střecha se považuje za variaci na sedlovou střechu a skládá se ze střešních ploch, jež jsou umístěné nad sebou, přičemž dolní plochy mají větší sklon. Jde v podstatě o variantu sedlové střechy, kdy je každá šikmá střešní plocha mezi hřebenem a okapem ještě jednou zalomena pod jiným sklonem. Prostor pod touto střechou se nazývá mansarda neboli obytné podkroví. Mansardové střechy jsou vhodné pro budování podkrovních staveb.
Volba střešní krytiny a sklonu
Protože je střecha tak důležitou konstrukcí, doporučujeme věnovat velký důraz i při výběru střešní krytiny. Ne každá krytina je vhodná pro daný tvar střechy nebo pro určitou oblast. I na takové posouzení byste si měli udělat čas.
Vliv sklonu střechy na výběr krytiny
Pro výběr krytiny je nejzásadnější sklon střechy. Výrobci krytin vždy uvádějí doporučovaný a bezpečný sklon pro konkrétní typ krytiny, což jsou informace, ze kterých je nutné vycházet. Při keramické krytině je to obvykle od 20°, ale některé typy tašek mohou být použity již od 12°. Pro pálenou nebo betonovou tašku je optimální sklon mezi 30° a 45°. Mírnější sklony omezují výběr krytiny, strmější sklony zvyšují náklady na lešení a práci. Konkrétní sklon závisí na dispozičním řešení podkroví, regulativech zástavby a architektonickém záměru. Je důležité dodržovat doporučené minimální sklony skládaných krytin, tzv. bezpečné sklony, které zajišťují funkčnost krytiny bez dalších doplňkových hydroizolačních opatření.
Životnost a materiály krytin
Střecha umožňuje velkou variabilitu při výběru střešní krytiny. Kvalitní pálená taška má životnost přes sto let. Slabým článkem zpravidla nejsou tašky samotné, ale pojistná hydroizolace, laťování a klempířské detaily - ty dosluhují dřív a při rekonstrukci se mění jako první. Jako střešní krytiny mohou sloužit pálené tašky, betonové tašky, plechové krytiny, břidlice, vláknocementové šablony, asfaltové nebo dřevěné šindele. Omezení z hlediska materiálu prostě neexistuje.
Využití podkroví
Ještě před výběrem tvaru střechy je třeba předem promyslet i to, jakým způsobem bude využíváno podkroví. Střecha se takovému požadavku musí přizpůsobit - za plně využitelný lze považovat takový prostor, který má výšku minimálně 2,3 metru. Pro tyto účely je vhodné zvážit usazení některých typů střech na nadezdívku o výšce cca 1,3 metru, aby bylo možné podkrovní prostor řádně využít. Například u sedlové střechy může být nevýhodou sklon jednotlivých rovin, která vyžaduje výše zmíněnou nadezdívku, aby bylo možné podkroví efektivně využít.
Požadavky na zhodnocení a využití každé části objektu, tak aby i v nich byla určitá tepelná pohoda, vedly k podstatným změnám. Dříve nezateplené půdní prostory jdou do pozadí a stávají se součástí historie. Zateplení podkroví zevnitř - mezi krokve nebo pod krokve - lze provést bez zásahu do krytiny. Nadkrokevní izolace naopak vyžaduje demontáž krytiny, ale dává největší smysl právě při rekonstrukci, kdy se krytina mění stejně. Na rovinu si však řekněme, že pro rodinné bydlení je běžnější střecha nepochozí (pokud neuvažujete o takzvané zelené střeše). Nejen na ploché, ale dokonce i na šikmé střeše si můžete pořídit zahrádku.
Časté poruchy a jejich příčiny
Poruch, které se mohou ve střešním plášti projevit, je celá řada - vady vyplývající z technického řešení (např. chyba či absence projektové dokumentace), z použitých materiálů (od parotěsné zábrany, přes izolaci, až po odvětrání), z chybného provedení, z absence údržby… Obecně lze mluvit o čtyřech nejdůležitějších typech poruch střech:
- poruchy vzniklé zatížením sněhem,
- poruchy vzniklé sáním nebo tlakem větru,
- poruchy vzniklé korozí,
- poruchy vzniklé biologickými škůdci.
Poruchy vzniklé zatížením sněhem
Sněhové zábrany by měly být součástí každé střechy bez ohledu na umístění stavby. K nejčastějším škodám, které způsobí sníh, patří narušení statiky střechy, zničená střešní krytina a poškození okapů, odvětrání, vikýřů a dalších doplňků. Ještě horší než chybějící zábrany jsou špatně rozmístěné zábrany, na kterých se sníh chová jako lavina. Když se odtrhne, s velkou silou se řítí po rovině střechy a bere s sebou všechno, co jí stojí v cestě.
Poruchy vzniklé sáním nebo tlakem větru
Poruchy vznikají nedostatečným kotvením v ploše střechy nebo v detailech (nedostatečný počet kotev či jejich koroze), nedostatečným spojením mezi jednotlivými vrstvami střešního pláště či nedostatečným připevněním nadstřešních konstrukcí (poklopů, světlíků, antén).
Poruchy vzniklé korozí
Koroze ve střešních konstrukcích vzniká nejčastěji zatékáním dešťové vody, dále pak použitím materiálů, které působí agresivně na ocelové prvky, či agresivními výpary.
Poruchy vzniklé biologickými škůdci
Biologičtí činitelé se do konstrukce dostávají výhradně dlouhodobým vystavením konstrukce vlhkosti - a to formou zatékání, kondenzace, nedostatečným větráním vzduchové mezery nebo vlivem agresivních výparů. Nejčastěji jsou to poškozené nebo posunuté tašky, zkorodované nebo uvolněné oplechování hřebene nebo komína a popraskané těsnění prostupů.
Důležitost odborného návrhu a realizace
Doporučujeme si na střechu najmout prověřené, zkušené odborníky nebo i stavební dozor, aby všechny výpočty a detaily byly provedeny správně, než se do střešního pláště pouštět svépomocí. Střecha je přece jen pomyslnou korunou celého objektu.
tags: #krizova #strecha #model
