Kročejová izolace anhydritových podlah

Kročejová izolace se používá tam, kde je potřeba utlumit přenášení hluku stropní konstrukcí, který vzniká mechanickými rázy na konstrukci. Například chůzí, provozem strojů, pádem těles a dalšími jinými rázy, které se mohou přenášet do podlahy (stropu). Z toho vyplývá, že se kročejová izolace používá nejvíce do podlah, pod kterými se nachází jiná bytová jednotka, nebo obytný prostor.

Anhydritová podlaha je velmi populární a je velice vhodná pro podlahy s podlahovým vytápěním, jelikož má optimální tepelnou vodivost. Má velmi vysokou ohybovou a pevnost v tahu, což snižuje pravděpodobnost trhlin. Anhydritové podlahy mají nízké hodnoty smrštění při zrání, a proto mohou být lity i na velké ploše. Dilatační spáry jsou nezbytné, pokud je délka podlahové plochy více než 6 metrů.

Požadavky na kročejovou izolaci

Požadavek na hodnotu kročejové neprůzvučnosti je uveden ve vyhlášce 268/2009 Sb. Hodnoty kročejové neprůzvučnosti pro jednotlivé sousedící typy místností řeší norma ČSN 73 0532. Pouze jednoduchá stropní deska je nedostačující, a proto se musí vložit pružná mezivrstva.

Princip plovoucí podlahy

Princip je stejný jako u plovoucí podlahy, kde je na stropní desku položena kročejová izolace a na ní je aplikována tuhá roznášecí vrstva. Jsou dva typy plovoucí podlahy:

• Lehká plovoucí podlaha
• Těžká plovoucí podlaha

Lehká plovoucí podlaha

Lehká plovoucí podlaha je vytvořena z desek na bázi dřeva, nebo jiných betonových či sádrokartonových desek. Desky se kladou alespoň ve dvou vrstvách se vzájemnou převazbou spár, tj. křížem. Nevýhodou této skladby je nižší účinnost, která je zapříčiněná nižší hmotností.

Čtěte také: Kročejová izolace a její použití

Těžká plovoucí podlaha

Těžká plovoucí podlaha je vytvořena z lité anhydritové či betonové směsi. Plošná hmotnost má být nejméně 75 kg/m². Tato podmínka je splněna, pokud materiál váží 2 000 kg/m³ při tloušťce desky nejméně 37,5 mm.

Jakou kročejovou izolaci použít?

Volba kročejové izolace závisí na několika faktorech, včetně finančních možností a specifických požadavků na instalaci.

Polystyrenová kročejová izolace

Nejčastěji se používá polystyren typu EPS T4000 nebo T6500, který se vyrábí v různých tloušťkách. V první řadě jde většinou o peníze, a v takovém případě je jasná volba polystyrenová kročejová izolace. Je nejlevnější a je možné ji instalovat téměř všude.

Jako polystyrenovou kročejovou izolaci doporučujeme používat materiál označovaný jako T4 nebo T4000. Tato kročejová izolace je vhodná na rovný podklad. Doporučujeme ji používat v síle 30 - 50 mm a s krycí vrstvou minimálně 40, respektive 45 mm anhydritu.

Důležité upozornění: Aby kročejová izolace v anhydritové podlaze správně fungovala, musí být v souvislé vrstvě bez přerušení. Nesmí do ní zasahovat rozvody vody, odpadů a jiných vyčnívajících konstrukcí z podlahy.

Čtěte také: Izolace pod palubky: Jak na to?

Kročejové polystyreny mají menší tepelně izolační účinky než klasické podlahové polystyreny. S tímto se musí počítat, například tam, kde chceme utlumit přenos hluku a víme, že pod podlahou je nevytápěný prostor. Zde bude potřeba zvolit skladbu takovou, aby dobře izolovala, ale i plnila požadavek na kročejovou neprůzvučnost. Například: stropní konstrukce, tepelná izolace, kročejová izolace, anhydrit.

Pokud se bude jednat o místnost pod vytápěným prostorem, kde není potřeba řešit tepelnou izolaci, tak si vystačíme pouze s kročejovou izolací a okrajovými pásky z mirelonu, které odizolují stěny od podlahy.

Minerální vata

Pokud dáváte přednost kvalitnějšímu (dražšímu) materiálu, sáhněte po minerální vatě. Ta se nejčastěji ukládá ve 20-30 mm. Uložení minerální vaty je obecně kvalitnější než u polystyrenu. Tím, že je vata pružná, je možné bezproblémově izolaci uložit i do míst s rozvody na podkladu, které zasahují do kročejové vrstvy. Faktem je, že tyto rozvody by v žádném případě neměly zasahovat do kročejové izolace, ale bohužel často dochází k tomu, že projektanti na tento podstatný detail nemyslí, anebo dojde k neodbornému zásahu do projektu.

Mirelon

Zřídka, ale přeci jen občas je k vidění kročejová izolace provedená z mirelonu. Používá se většinou tam, kde už nic jiného nezbývá a není možné na podklad instalovat vatu nebo kročejový polystyren. Pokud jste v této situaci i Vy, doporučujeme provádět v minimální síle 10 mm a uložení provádět ve dvou vrstvách po 5 milimetrech a křížem.

Možnosti aplikace anhydritové podlahy

Anhydritovou podlahu je možno aplikovat v několika variantách:

Čtěte také: Postup montáže izolace

1. Přímo na pevný podklad
2. Na pevný podklad oddělený separační vrstvou
3. Na podklad s tepelnou nebo kročejovou izolací
4. Na podklad s tepelnou nebo kročejovou izolací doplněný o podlahové topení

1. Pokládka anhydritu na pevný podklad

Provádí se v případě, když nepotřebujete řešit tepelnou, nebo kročejovou izolaci, ale potřebujete vyřešit rovinnost podlahy, nebo její navýšení. V tomto případě je potřeba provést kvalitní penetraci podkladu, na který se bude vylévat anhydritová podlaha. Podklad nesmí vysát vodu z anhydritu, jinak by došlo k jeho popraskání. Minimální výška anhydritu v tomto případě je 30 mm. Z praxe je však nejlépe nastavit výšku anhydritu na 35 mm a 30 mm nechat jako lokální minimum na pár bodech. Při výšce 35 mm jsme schopni garantovat rovinnost podlahy ± 2 mm / 2 m. Po obvodu stěn musí být obvodová dilatace.

2. Pokládka anhydritu na pevný podklad oddělený separační vrstvou

Provádí se v případě, že nepotřebujete řešit tepelnou, nebo kročejovou izolaci, ale potřebujete vyřešit rovinnost podlahy, nebo její navýšení a není zde možnost provést kvalitní penetraci podkladu. Minimální výška anhydritu v tomto případě je také 30 mm. Z praxe je však nejlépe nastavit výšku anhydritu na 35 mm a 30 mm nechat jako lokální minimum na pár bodech. Při výšce 35 mm jsme schopni garantovat rovinnost podlahy ± 2mm/2m. Po obvodu stěn musí být obvodová dilatace.

3. Pokládka anhydritu na tepelnou, nebo kročejovou izolaci

Provádí se v případě, že potřebujete řešit tepelnou izolaci (polystyren, vata, nebo jiný tepelný izolant), nebo kročejovou izolaci (kročejová hlučnost). Skladba podlahy je například: podkladní beton - polystyren - separační vrstva - anhydrit. Po obvodě stěn je opět nutná obvodová dilatace. V tomto případě se výška anhydritu určuje podle těchto parametrů:

• typu izolace
• celkové tloušťky izolace
• celkové stlačitelnosti použité izolace

Z praxe se většinou výška anhydritu pohybuje mezi 40 mm - 55 mm.

4. Pokládka anhydritu na tepelnou nebo kročejovou izolaci doplněnou o podlahové topení

Vodní nebo elektrické podlahové topení je nejlepší volbou. Anhydritový potěr díky svým vlastnostem dokonale obteče trubky, nebo kabely topení. Nevznikají žádné vzduchové mezery, které by zamezovaly přenosu tepla z trubek nebo kabelu topení. Anhydrit díky svým vlastnostem není potřeba aplikovat v takové výšce jako beton, tudíž nezatíží tolik konstrukci a rychleji ohřeje celkovou plochu podlahy. Může se začít dříve vysušovat, a to již 3. den větráním a po týdnu spuštěním podlahového topení.

Skladba podlahy je například: podkladní beton - polystyren - separační vrstva nebo systémová deska - topení - anhydrit. Po obvodě stěn opět musí být obvodová dilatace. V tomto případě se výška anhydritu určuje podle těchto parametrů:

• typu izolace
• celkové tloušťky izolace
• celkové stlačitelnosti použité izolace

Z praxe se většinou výška anhydritu pohybuje mezi 35 mm - 55 mm anhydritu nad nejvýše položeným bodem celé podlahy (trubka, špunt, drát podlahového topení). To znamená, že je potřeba k této výšce ještě přidat výšku trubky, špuntu systémové desky či elektrického kabelu.

Tabulka doporučených tlouštěk a materiálů

Izolace proti kročejovému hluku je u občanské výstavby zásadní věc!

tags: #kročejová #izolace #anhydrid #podlahy #informace

Oblíbené příspěvky:

• Výpočet váhy dřevěných trámů
• Požární ochrana s podhledy AMF Thermatex Star
• Červená barva na beton pro interiér a exteriér
• Přehled stavebního materiálu STANAM
• Fasády a zahrady: Spojení kamene a omítek