Vhodnost dřevin pro výrobu laminátových podlah: konstrukce a materiály

V každém interiéru jsou podlahy jedním z nejmarkantnějších prvků, který upoutá pozornost hned při prvním pohledu. V jejich řešení se projevuje vkus a náročnost každého jednotlivého majitele nemovitosti. Dřevěné podlahy dodávají interiérům přirozené kouzlo a vnáší do domova pocit tepla, pohody a útulnosti. Nejoriginálnější podlahy jsou bezesporu dřevěné krytiny, ani umělá inteligence nedokáže to, co stvoří matka příroda, kdy každé prkno, každá parketa je jedinečná, neopakovatelná, prostě originál. Uhlíkově neutrální a obnovitelný materiál zateplí a zútulní každý interiér. Společnost Podlahy Praha, s.r.o. dokáže našim zákazníkům nabídnout velmi široký sortiment podlahových krytin, ve kterých zaujímají jedno z předních míst dřevěné plovoucí podlahy ve všech možných provedeních a variantách.

Konstrukce dřevěných podlah

Konstrukce dřevěné podlahy rozhoduje o její dlouhodobé stabilitě. Dřevěné krytiny můžete pořídit buď z masivu, nebo jako vícevrstvé.

Masivní dřevěné podlahy

Masivní podlaha je tvořena jedním kusem dřeva o celé tloušťce prkna. Masivní dřevěné krytiny jsou z jednoho kusu dřeviny, může se jednat o klasickou prkennou podlahu či parkety. Typické tloušťky se pohybují od 18 do 22 mm. Masiv nabízí jednoduchou homogenní strukturu a vysoký potenciál renovace, ale nižší rozměrovou stabilitu. Masivní podlahy mají pero a drážku po všech 4 stranách prkna. Masivní dřevěné podlahy nejsou pouze záležitostí klasických parket, zákazník si u nás může vybrat provedení ve formátu průmyslové mozaiky, prken, nebo tabulových vzorů a skládaných vídeňských čtverců.

Vícevrstvé dřevěné podlahy

U vícevrstvých podlah je základní princip založen na křížovém lepení dřeva. Nášlapné vrstvy - kvalitní dřevo ušlechtilé dřeviny, obvykle 3-4 mm tlusté. Strukturu vícevrstvých či sendvičových krytin tvoří dvě nebo tři dřevěné vrstvy sklížené proti sobě křížem. Dřevěné plovoucí podlahy, označované také jako podlahy vrstvené, by mohly být charakterizovány jako alternativa masivních dřevěných podlah. Tyto typy podlah jsou vyrobeny za použití menšího objemu ušlechtilé dřeviny v kombinaci s levnějšími materiály. Samotná konstrukce a méně nákladné materiály určují nejen nižší cenu, ale zároveň zajišťují větší rozměrovou stálost jednotlivých lamel, které mají tyto dřevěné plovoucí podlahy. Uvedený typ podlah se vyrábí ve 2 - vrstvém, 3 - vrstvém a dýhovaném provedení.

Skladba lamel vícevrstvých podlah

  • Pochozí nášlapná vrstva: Zároveň pohledová část dřevěné plovoucí podlahy, která určuje charakter krytiny, je vyrobena z ušlechtilého dřeva obvykle o tloušťce 2,5 - 4,5 mm a je opatřena povrchovou úpravou olej nebo lak.
  • Roznášecí nebo nosná vrstva: Je vyrobena z levnějšího dřeva a je vždy montována kolmo na pochozí vrstvu. Toto řešení garantuje větší objemovou stálost jednotlivých dílců. V této vrstvě dřevěné plovoucí podlahy jsou aplikovány zámky lamel.
  • Třetí spodní vrstva (u 3-vrstvých podlah): Je vyrobena taktéž z levnějšího dřeva a je lepena opět kolmo na předchozí roznášecí vrstvu dřevěné plovoucí podlahy.

Podlahy Barlinek jsou vyrobeny ze tří vrstev dřev. Ty jsou k sobě lepené kolmo na letokruhy a to proto, že se tím efektivně zabrání tvarovým změnám hotového podlahového dílu. Výsledný výrobek je pevný a stabilní s vysokou užitnou hodnotou a životností. Dvě spodní vrstvy jsou zpravidla ze smrkového dřeva, nejvíce nám ale záleží na vrchní - pohledové vrstvě. U třívrstvých krytin bývá na spodní části podlahy dřevěná dýha, středovou část tvoří výztuž z masivu a vrchní nášlapnou vrstvu pak jedna z ušlechtilých dřevin. Z hlediska designu či na pohled je na vícevrstvé podlaze nejdůležitější právě dřevina, která tvoří nášlapnou vrstvu.

Čtěte také: Dřevostavby a OSB

Typy vícevrstvých podlah

  • Dřevěné podlahy 2 vrstvé: Vyrábí se ve formátu menších prken nebo parket, jsou vhodné na teplovodní podlahové vytápění s pomalým náběhem, mají povrchovou úpravou lak nebo olej, jsou vhodné pro případnou renovaci, mají velkou škálu evropských i exotických dřevin na pochozí vrstvě a jsou levnější než masivní dřevěné podlahy.
  • Dřevěné plovoucí podlahy 3 vrstvé: Jsou vyrobeny ve formátu větších lamel s dekorem prken, parket, proužků nebo mozaiky, jsou levnější než masivní dřevěné podlahy, mají možnost volby pokládky lepením nebo plovoucím způsobem, jsou vhodné na teplovodní podlahové topení, mají povrchovou úpravu olej nebo lak, umožňují případnou renovaci povrchu a jsou dodávány v široké nabídce evropských i exotických dřevin. V provedení dřevěné plovoucí podlahy se nejčastěji setkáváme s 3-vrstvou podlahou s dekorem parkety obvykle v 3-pásovém nepravidelném provedení.
  • Dřevěné plovoucí podlahy dýhované: Jsou možností pro ty, kteří chtějí mít doma dřevěnou plovoucí podlahu, kterou není možno namontovat přilepením k podkladu nebo chtějí mít možnost podlahu rozložit a zpětně složit. Nabízí snadnou a rychlou montáž, jsou vhodné pro teplovodní podlahové vytápění, možnost okamžitého nastěhování po pokládce, snadné rozložení a výměnu poškozených dílů, jsou odolné, mají povrchovou úpravou lak pro střední a silné zatížení a snadno se udržují.

Většinu z těchto provedení umíme našim klientům nabídnout nejen v masivním provedení, ale také jako dřevěné plovoucí podlahy, označované také jako podlahy vrstvené.

Vlastnosti dřeva a jejich vliv na podlahy

Dřevo je hygroskopický materiál. To znamená, že jeho rozměry se mění v závislosti na vlhkosti okolního vzduchu. Změny v objemu jsou nejvýraznější napříč směrem vláken, zatímco podél vláken jsou relativně malé. U dřeva je pohyb materiálu při změně vlhkosti největší napříč směrem vláken a zanedbatelný podél vláken. U vícevrstvé konstrukce však střední vrstva s kolmo orientovanými lamelami omezuje roztažnost a sesychání horní vrstvy. Tvarové změny dřeva lze dobře v interiéru kontrolovat. Podotýkáme ovšem hned na počátku, že tvrdost dřeva není nutně vždy rovna tvrdosti podlahy. Dále hraje roli také povrchová úprava. Rozdíly v tvrdosti se mohou projevit i u jednoho druhu stromu. Není dřevo jako dřevo a jeho vlastnosti jsou rozdílné pro různé druhy dřeva a jeho úpravy či modifikace.

Tvrdost dřeva

Důležitým faktorem, který nelze při výběru podlahové krytiny opomenout, je jednoznačně tvrdost dřeva, ze kterého byla podlaha vyrobena. Tvrdost má vliv nejen na komfort a na pocit při došlapu, ale také na celkovou odolnost podlahy. Existuje několik metod měření tvrdosti dřeva, nejrozšířenější jsou metody Brinellova a Janka. Jednou z nejběžnějších metod hodnocení tvrdosti dřevin je Brinellova zkouška.

Brinellova zkouška tvrdosti dřeva

Stupnice se pohybuje v rozmezí od 1 do 8, přičemž nižší hodnoty označují měkké (1-2) či polotvrdé (2-3) dřevo a vyšší tvrdé (3-4,5) až velmi tvrdé dřevo (4,5-8). Spočívají v tom, že se ocelová kulička definované velikosti vtlačuje do dřeva, aby vytvořila důlek předepsané velikosti. V rámci Brinellovy zkoušky je přitlačena ocelová kulička o průměru 10 mm na povrch dřeviny, předem danou silou na určitou dobu. Vzniklý otisk je pak změřen a z něj je dále vypočítána tzv. Brinellova tvrdost. Síla, která je k tomu potřeba se pak liší právě podle tvrdosti materiálu. Případně se kulička vtlačuje předepsanou silou a měří se vytlačený důlek.

Faktory ovlivňující tvrdost dřeva

Konkrétní tvrdost dřevin se odvíjí od přírodních podmínek, ve kterých strom vyrůstá. Lišit se přitom může až o 10 %. Vyšší hustotu a tedy i tvrdost mají dřeviny rostoucí v chladnějších a výše položených oblastech. Vliv na tvrdost má rovněž samotný druh dřeviny. Obecně platí, že měkké dřevo pochází z jehličnanů, zatímco tvrdší z listnatých stromů, kterým trvá déle, než vyrostou. Tvrdost podlahy jde ale zvýšit např. povrchovou úpravou.

Čtěte také: Jaké dřevo vybrat pro noční topení?

Vždy je třeba uvažovat plánované vytížení podlahy v konkrétních místnostech. Měkké dřevo se hodí do méně vytížených prostor, kde nebude tolik zatěžováno, jako jsou ložnice či pokoje pro hosty. Do více zatěžovaných interiérů, např. jídelny či obývací pokoje, raději vyberte tvrdší dřevo. Mějte však na paměti, že žádné dřevo není po celé své ploše homogenní.

Doporučené dřeviny pro podlahy a jejich vlastnosti

K výrobě dřevěných podlah jsou využívány různé druhy dřevin jako například smrk, borovice, bříza, buk, dub, jasan, javor, ořech a řada dalších. Podlahy z masivního dřeva jsou k dispozici v různých cenových relacích. Finančně nejdostupnější jsou například smrkové podlahy, nejvíce naopak zaplatíte za podlahy z exotických dřevin.

Jak bylo řečeno výše, pro výrobu podlah jsou důležité tvrdost a vzhled, ale jinak má dřevo spoustu dalších charakteristik, specifických pro každý druh. Při jiném použití se může uplatnit vlastnost důležitější než tvrdost. Například tisové dřevo je velmi pružné (pružnější než jasan), proto se z něho vyrábí luky. O teaku a jírovci se říká, že mají repelentní účinky a odpuzují hmyz. Dubové dřevo zase ve vodě ztvrdne na kámen, proto se užívalo do základů staveb ve vlhkém podloží. Dřevo je zkrátka ušlechtilý živý, tvárný a proměnlivý materiál s vlastní duší.

Z tuzemských stromů jsou nejtvrdší ořech, javor, buk a dub. Jako středně tvrdé dřevo bývá označován kaštan, jasan a líska. Podlahy ze dřeva jsou rovněž citlivější na teplotu a vlhkost. Dřevěné podlahy vyžadují oproti ostatním podlahovým krytinám intenzivnější a pravidelnou péči. Zejména měkčí dřeviny jsou náchylnější vůči mechanickému poškození.

Za univerzální dřevinu, s níž se poměrně snadno kombinuje zařízení, je považován dub. Samozřejmě především ve své přírodní barvě, která je neutrální, nebavíme se o kouřovém, běleném či jinak upravovaném dubu.

Čtěte také: Jak vybrat dřevěné kostky?

Není dřevo jako dřevo a jeho vlastnosti jsou rozdílné pro různé druhy dřeva a jeho úpravy či modifikace. Například termicky ošetřený jasan se hodí na podlahy i do koupelny, zatímco modřín, díky jeho přirozené životnosti, je používán také v exteriéru.

Pokud se rozhodujeme o dřevěné podlaze, kromě výběru dřeviny musíme zvážit, zda zvolíme masivní nebo vrstvenou podlahu. U masivní podlahy kupujeme vždy jeden kus masivního dřeva dané dřeviny, každý kus je přesně opracovaným originálem. U větších výrobců se ve většině případů můžeme spolehnout, že surovina pochází z lesů s takzvaně trvale udržitelným hospodařením. (PEFC, FSC). Nemusíme se tedy bát, že by se někde „plundrovaly“ lesy. U vrstvených podlah kupujeme obvykle jen 3 mm nášlapné dřeviny např. dubu nalepené na méně hodnotné dřevině třeba smrku nebo překližce. Všechny vrstvy jsou spojeny lepidlem. Pokud vrstvené podlahy obsahují i protitažnou vrstvu můžeme hovořit o tom, že jsou více stabilní než masivní.

Útulnost v interiéru vyžaduje rovnováhu mezi emocemi a rozumem. Svými smysly vnímáme nejčastěji barvy, materiály, tvary, světlo, teplo a podle nich vybíráme. Robustnost, užitkovost a vysoká odolnost proti zátěži jsou proti tomu aspekty, které posuzujeme racionálně. Dnešní doba dbá na obnovitelnost lesních porostů. Kontrola kvality začíná samozřejmě u pořízení suroviny. Většina předních výrobců zpracovává dřevo pocházející z lesů certifikovaných FSC nebo PEFC. Dodavatelé surovin se pečlivě vybírají.

Vybíráte novou podlahu do vašich interiérů? Důležitým faktorem, který nelze při výběru podlahové krytiny opomenout, je jednoznačně tvrdost dřeva, ze kterého byla podlaha vyrobena.

Tabulka: Přehled vlastností vybraných dřevin pro podlahy

Dřevina Vlastnosti Vhodné použití Brinellova tvrdost (přibližně)
Smrk Bělavě žluté dřevo s krátkou přirozenou životností, nižší hustota, velký tepelný odpor, pocitově teplá, dobře izoluje tepelně i zvukově. Náchylné na vrypy a škrábance. Ložnice, chaty, chalupy (méně vytížené prostory). 1.3 (měkké)
Borovice Výrazně tmavší jádro, delší životnost než smrk. Běl dobře impregnovatelná, náchylná k zamodrání. Bohatá na pryskyřici, barva se mění do oranžova až červena. Charakteristické "křídlové" suky. Prostory s menší zátěží, kde je žádána delší životnost než u smrku. 1.6 (měkké)
Modřín Červenohnědé jádro, delší životnost než smrk či borovice. Přírůstky jsou díky klimatickým podmínkám růstu menší a neobsahuje tolik smolníků. Má menší tepelný odpor než borovice a smrk a při splnění podmínek se dá použít na podlahové topení. Atrakivní, různorodá kresba. Odolný proti povětrnostním podmínkám. Exteriéry (mosty, terasy, fasády), interiéry (podlahové topení). 2.6 (středně tvrdé)
Dub Pevný, tvrdý, houževnatý a trvanlivý. Dobře odolává povětrnostním podmínkám a střídání sucha a vlhka. Poměrně úzká, světlehnědá běl a široké, stejnoměrně hnědě zbarvené jádro. Neotřelá struktura, odolnost, tvrdost a snadná dostupnost. Dobře odolává výkyvům a změnám vlhkosti díky vysokému obsahu tříslovin. Nadčasový vzhled. Interiéry (podlahy, nábytek), exteriéry (základy staveb ve vlhkém podloží). Všechny místnosti, včetně těch s vyšší zátěží. 3.4 - 3.7 (tvrdé)
Jasan Charakteristická vlastnost je pružnost, pevnost a elasticita. Vysoká odolnost proti namáhání a velká rozmanitost barev způsobená tmavším jádrem stromu. Výrazná a krásná kresba. Téměř nesesychá. Nábytek, podlahy, tělocvičné nářadí, násady. Moderní domácnosti, obývací pokoje, kuchyně, ložnice, koupelny, terasy, zimní zahrady. 3.5 - 3.8 (tvrdé)
Javor Nejsvětlejší dřevina (krémově bílá až slonovinová). Typické tmavé pruhy a skvrny ve struktuře. Velmi tvrdý, pevný a odolný materiál. Kterákoli místnost v interiéru, od kuchyně až po ložnici. 3.5 - 4.2 (tvrdé)
Ořech americký Luxusní a vysoce atraktivní dřevina. Nádherná hnědá barva, vytváří vřelou atmosféru, suky dotváří rustikální vzhled. Pevný a tvrdý materiál. Velké a prosvětlené pokoje, interiéry s exkluzivním nádechem. 4.0 - 4.5 (tvrdé)
Buk Těžké, tvrdé listnaté dřevo s vysokou pevností. Stabilní a velmi trvanlivé krytiny, široké barevné spektrum (světlá, narůžovělá, pařením červený nádech). Vysoká odolnost proti poškození (nárazům, škrábancům). Špatně snáší proměny sucha a vlhkosti. Interiéry (podlahy, nábytek). Není vhodné do místností s vyšší mírou vlhkosti (koupelny). 3.5 - 4.5 (tvrdé)
Merbau Velmi odolné exotické dřevo s původem v Indonésii. Dlouhá životnost, tvrdost a pevnost. Barevná škála od červené až po oranžově žlutou. Nízký tepelný odpor, zvyšuje prostupnost tepla. Prakticky náchylná ke změnám daným vlhkostí. Podlahové topení, vlhké místnosti. 4.3 (velmi tvrdé)

Kromě klasických oblíbených dřevin lze podlahy vyrábět i z dalších, méně obvyklých druhů dřeva. Příkladem je např. hruška, lípa či oliva, z exotických pak např. Kempas, Iroko.

Povrchové úpravy dřevěných podlah

Možnost volby výběru povrchové úpravy lak nebo olej. Barevnost, velikost a množství suků, prokreslená léta, praskliny - to jsou základní veličiny rozhodující o třídění dřevěných podlah do kategorií od čistších, elegantních dekorů přes živější až po ty nejrustikálnější. Přírodní odchylky dřeva lze zvýraznit mnoha různými typy povrchových úprav. Pokud jde o mechanickou odolnost dřevěné podlahy, nemá na ni povrchová úprava vliv.

Lakované povrchy

Lakované povrchy nadále vítězí nad olejovanými v parametru údržby, protože žádné speciální zacházení nevyžadují. Z lakovaného povrchu bez následků setřete vylitou vodu, víno i mastnotu. Kromě široké škály odstínů i dekorů dřeva můžete u lakovaných podlah volit mezi matným a lesklým povrchem. Lesk je dnes už na ústupu, a to s ohledem na trend velkých prosklených ploch v interiéru, které mohou způsobovat nežádoucí odraz světla.

Olejované povrchy

Proti tomu běžné olejované povrchy budou bez pravidelného ošetření ztrácet svou barvu a šednout. Na povrchu ošetřeném běžným olejem bez příměsi vosku mohou zůstat skvrny.

Laminátové podlahy

Laminátové podlahy si našly své příznivce zejména díky snadné pokládce a široké nabídce dekorů. Laminátové podlahy jsou největším objevem posledních let. Podlahové dílce se podobají komponentům dřevěných plovoucích podlah vzhledem, tvarem, sendvičovou konstrukcí i spojovacím mechanismem. Jsou extrémně odolné vůči otěru, s velkým výběrem dekorů a za nízkou cenu. Navíc se jednoduše a rychle pokládají. Laminátová podlaha v sobě spojuje dekorativní prvky přírodních materiálů se spolehlivostí průmyslových výrobků. Laminátové podlahy patří k oblíbeným podlahovým krytinám. Sofistikovaná vícevrstvá konstrukce zajišťuje dlouhou životnost podlahy. Laminátové podlahy jsou oproti ostatním materiálům „více hlučné“.

Materiály a konstrukce laminátových podlah

Díky technologickému pokroku se vzhled přírodních a „umělých” materiálů stále více sbližuje. Dnes už můžete dostat laminátové dekory napodobující i nedokonalosti a nepravidelnosti přírodních materiálů se všemi suky, trhlinami, spárami i patinou, a to v imitaci nejrůznějších dřevin jako např. dub, buk, olše, třešeň, smrk, javor, bříza a mnoho dalších, ale i keramiky. Jsou ekologicky nezávadné, některé z nich jsou tvořeny až z 87 % ze dřeva (odpadního papíru). Na složení dílce závisí kvalita a odolnost podlahy. Obecně platí, že čím více vrstev, tím odolnější podlaha. Bohužel také vyšší cena. Některé laminátové podlahy mají strukturovaný povrch, který více připomíná skutečné dřevo. Základní vrstvy mohou být doplněny ještě protihlukovou nebo druhou parotěsnou vrstvou či ochranou hran proti oděru a absorpci vlhkosti.

Existují tři druhy laminování a každému odpovídá rovněž určitá míra kvality:

  • Přímé tlakové lamináty (DPL) neboli melamin: Nejlevnější a nejméně odolné podlahy. Na nosnou desku je nalisován potištěný dekorační papír impregnovaný laminátem.
  • Jednostupňová vícevrstvá laminace: Dává podlaze pružnost i pevnost.
  • Vysokotlaký laminát (HPL): Nejkvalitnější. Bývá nanesen na lamele ve dvou vrstvách (v průřezu se jeví jako tmavé proužky o síle cca 1 mm). Takové podlahy snesou vysoké zatížení. Lepší typy podlah zvyšují kvalitu ještě o celé řády, a to speciálními lakovými vrstvami.

Odolnost a údržba laminátových podlah

Uplatnění najdou ve všech prostorách interiéru a svou cestu si našly i do vlhčích prostor koupelen. Mohou za to speciální hydrofobní povrchové nátěry zámkových spojů (např. Aqua-Stop), které stoprocentně chrání před zatečením vody do spár mezi lamelami a zajišťují tak celkovou voděodolnost krytiny. Ani samotný povrch laminátové krytiny v minulosti vodou poškozen nebýval, ale H2O dokázala protéci právě ve spojích lamel a poškodit jádro (nosnou desku) krytiny, která nabobtnala a zdeformovala se. Takové škody bývaly nevratné a důsledkem mohly být i plísně v podlaze. Proto se technologická vylepšení laminátových krytin soustředila právě na ochranu spojů.

Údržbu je velmi jednoduchá. Běžně stačí podlahu zamést nebo umýt vlhkým mopem a vytřít do sucha. Stejně jako dřevu, i laminátu škodí přílišná vlhkost. Voda zateklá do spáry jednotlivé lamely vzduje a podlaha se může vyboulit. Použít lze slabý roztok vody s čisticím prostředkem, nikdy nepoužíváme vosk nebo leštidlo určené pro dřevěné parkety. Skvrny od barvy, lepidel nebo oleje se dají vyčistit acetonem. Důležité je zabránit vnášení drobných nečistot a tvrdých částic, které by mohly podlahu mechanicky poškodit. Větší poškození se obvykle řeší výměnou celé lamely. V takovém případě vás čeká nepříjemná demontáž podlahy až k poškozenému místu. Opakovanému rozebírání nejlépe čelí hliníkový zámek. I rozebírání lze dnes již ovšem předejít.

Pokládka laminátových podlah

Laminátová podlaha se pokládá vždy jako plovoucí. Pokládka je rychlá a snadná - plná zátěž je v závislosti na zručnosti řemeslníka možná už za pár hodin. Umožňuje to jednoduchý zámkový systém, kterým se jednotlivé dílce spojují - stačí zasunout pero do drážky a zaklapnout. Tento systém také dovoluje případnou výměnu poškozené lamely. I velmi odolný laminátový povrch může totiž nevratně poškodit například pád tvrdého či ostrého předmětu. Řada výrobců nabízí kvalitní zámkové spoje. Lamely se tak dnes již standardně pokládají bez lepení a lepidel. Stejně jako v případě jiných krytin je třeba, aby byl podklad suchý, rovný a pevný. Ať si pokládku zajistíte sami nebo pověříte odbornou firmu, vždy se vyplatí nechat lamely po zhruba dva dny zabalené v místnosti, kde budou umístěny. Materiál tak přirozeně vyrovná vlastní teplotu a vlhkost s domácími klimatickými podmínkami. Zvláště v čerstvých novostavbách s ještě vysokou vlhkostí po předešlých stavebních pracích by položení lamel bez doporučené prodlevy vedlo k jejich nasáknutí vody a poškození. Protože je laminát hlučnější než dřevo, je vhodné použít i polyetylenovou nebo pěnovou podložku. Kromě dodatečné (byť nevelké) zvukové izolace tak získáme i pružnější podklad, který zvýší komfort chůze. Při pokládce je třeba nezapomenout na dilatační spáry. Musí být u všech stěn (nejlépe o šíři 1 cm). Tato spára se pak překryje přechodovou lištou.

Při volbě laminátové podlahy se musí vycházet z několika základních údajů. Tím prvním je značka AC, která označuje parametr zatížitelnosti a tvrdost. Čím vyšší číslo, tím je podlaha odolnější. Druhým údajem je cena, o níž se dá říci zhruba totéž. Dále je dobré si ověřit, zda jsou hrany impregnované proti vlhkosti, popřípadě zda jsou spoje voskované. Tyto prvky výrazně prodlužují životnost podlahy. V konkurenční snaze o co nejnižší cenu se někteří výrobci dostávají až na hodnoty pod 6 mm tloušťky, objevit lze i podlahu o síle 4 mm a ceně 150 Kč/m². Taková investice se již ale stává poměrně rizikovou. Spolehlivou kvalitu lze očekávat v cenové hladině od cca 450-500 Kč/m².

tags: #vhodnost #dřevin #pro #výrobu #laminátových #podlah

Oblíbené příspěvky: