PergolyPozdní Dluh: Co dělat, když nestihnete zaplatit včas
Pokud jste nesplatili v určeném termínu svůj dluh, budete muset navíc zaplatit úrok z prodlení. Zjistěte, jak ho vypočítáte. Úroky z prodlení se vám začnou počítat ve chvíli, kdy nesplatíte svůj dluh ve stanovené době. Může se jednat o půjčku, nesplacenou pohledávku nebo i nájem.
Úroky z prodlení
Jejich výše může být sjednaná i smluvně, v tom případě se jedná o smluvní úrok z prodlení. Pokud se strany nedohodnou jinak, počítá se zákonný úrok z prodlení.
Od prvního dne, kdy dlužník nedodržel datum splatnosti, až po den zaplacení, se počítají úroky z prodlení. Například v případě, že máte stanovenou splatnost pohledávky na 30. 6. a pohledávku jste v daném termínu nezaplatili, vám začnou od 1. 7. nabíhat úroky z prodlení, které se počítají až do dne zaplacení pohledávky. Pokud tedy pohledávku zaplatíte 31. 8., zaplatíte úroky z prodlení za období od 1. 7. do 31. 8.
Výpočet úroku z prodlení
Zákonný úrok z prodlení vypočtete jako součin dlužné částky a sazby úroku z prodlení vynásobený počtem dnů prodlení a vydělený počtem dní v roce.
Výpočet bude vypadat například takto: Do 15. 7. 2024 jste měli splatit dluh ve výši 50 000 Kč. Uhradili jste jej ale až 30. 8. 2024 a ve smlouvě jste neměli stanovený jiný smluvní úrok z prodlení.
Čtěte také: Střešní Latě - Specifikace a Rozměry
50 000 x 0,1 (sazba 10 % dělená 100) x 46 / 365
Z daného výpočtu zjistíte, že úrok činí 630,14 Kč.
V případě smluvně stanoveného úroku z prodlení ve výši například 0,05 % denně se budou úroky počítat jako součin dlužné částky, počtu dní prodlení a denní sazby děleno 100.
50 000 x 0,0005 (sazba 0,05 % dělená 100) x 46
Úrok z prodlení tak bude činit 1 150 Kč.
Čtěte také: Správná volba latí a kontralatí pro střechu
Zákonný úrok z prodlení pro první polovinu roku 2025 je stanovený jako úroková sazba a použije se, když se strany nedohodnou jinak. Úroková sazba pro úroky z prodlení odpovídá základní úrokové sazbě ČNB, tzv. repo sazbě navýšené o 8 procentních bodů. K 1. 1. 2025 činí výše úroků z prodlení 12 %.
Vždy je ale nutné se podívat na aktuální repo sazby, která k 1. 1. 2025 činí 4 %. Do výše úroku z prodlení pro rok 2023 se promítala rychle rostoucí inflace. V návaznosti zvyšování úrokové sazby ČNB došlo od 23. června 2022 ke zvýšení úroku z prodlení na hodnotu 15 %, což je nejvíce za poslední roky. Po téměř celý rok 2023 zůstala v nezměněné výši.
ČNB od 22. 12. 2023 vlivem snižující se inflace snížila také úrokovou sazbu o 0,25 % a úrok z prodlení tedy také poklesl na hodnotu 14,75 %. Od 9. 2. 2024 došlo ke snížení úrokové sazby o 0,5 % a úrok z prodlení tedy poklesl na hodnotu 14,25 %. K dalšímu snížení úrokové sazby o 0,5 % došlo od 21. 3. 2024 a od 3. 5. 2024 poklesla o dalších 0,5 %, úrok z prodlení tedy klesl na aktuální hodnotu 13,25 %. K dalšímu snížení sazby o 0,5 % došlo na konci června a poté klesla sazba 2. 8. 2024 o 0,25 %. Další snížení sazby o 0,25 % následovalo na konci září 2024 a poté na začátku listopadu 2024. Aktuální úrok z prodlení tedy činí 12 %.
Pro 1. pololetí roku 2025 je úrok z prodlení stanoven na 12,00 % p. a. (např. pro 2. pololetí roku 2024 to bylo 12,75 % p. a., pro 1. pololetí roku 2024 pak 14,75 % p. a.). Úrok z pozdě zaplacené daně je Vám odpuštěn, když daň zaplatíte do 4 dnů po termínu, od 5 a více dnů už se ale úrokům z prodlení nevyhnete.
Účtování úroků z prodlení je možné na účtu 544, který vyjadřuje náklady na smluvní pokuty a jde tedy o daňově uznatelné náklady.
Čtěte také: Vše o střešních latích 40x60
Úrok z prodlení 2025
Od 1. ledna 2025 platí výše úroku z prodlení, a to 12 %. V důsledku klesající inflace lze předpokládat, že se v průběhu roku 2025 zákonný úrok z prodlení ještě sníží. Nezapomeňme také, že existuje minimální částka pro úrok z prodlení. Pokud tento úrok nepřesáhne výši 200 Kč, daňovému subjektu nevzniká povinnost jej zaplatit. Platí to v případě jednoho druhu daně v jednom zdaňovacím období, respektive za jeden rok u jednorázových daní.
Sociální pojištění a dluhy
Sociální pojištění se řadí mezi základní pojištění, které slouží k zabezpečení v životních situacích jako je stáří, nemoc nebo úraz. Zjednodušeně řečeno se platí proto, abyste dostali důchod (nejen starobní, ale i např. invalidní), případně nemocenskou nebo mateřskou. Pokud patříte mezi ty, kteří mají povinnost platit sociální pojištění, a neučiníte tak - tj.
Jak vznikne dluh na sociálním pojištění? Dluh na sociálním pojištění může vzniknout jak úmyslně, tedy např. ➡️ Neuhrazení měsíčních záloh, příp.
V podstatě nejčastější příčina vzniku dluhu na sociálním pojištění. Často přitom souvisí se změnou výše pojistného, k níž každoročně na začátku roku dochází - ať už na základě příjmů v minulém období nebo změnu průměrné mzdy v ČR (v případě platby minimálních záloh).
Zaměstnavatel je povinen odvést pojistné na účet příslušné OSSZ od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. V případě OSVČ je splatnost záloh od prvního do posledního dne měsíce, za který se záloha platí (tzn. např. platba za leden je splatná rovněž v lednu).
Pokud se na základě podaného Přehledu o výdajích a příjmech ukáže, že OSVČ v určitém roce zaplatila na zálohách méně, než bylo třeba, musí být vzniklý rozdíl doplacen.
Výjimkou nejsou ani situace, kdy zálohy jsou odváděny včas a v řádné výši, ale s nesprávnými údaji - špatným číslem bankovního účtu nebo variabilním symbolem.
Za platbu sociálního pojištění odpovídá zaměstnavatel a pokud by tuto povinnost neplnil, zaměstnanec nemá se vzniklým dluhem nic společného. ČSSZ vám tedy k němu žádné informace nesdělí.
Povinnost hradit sociální pojištění, formálně pojistné na sociální zabezpečení, je dána zákonem č. 589/1992 Sb. příp. OSSZ (Okresní správa soc. zabezpečení) v případě existence nedoplatku pošle dlužníkovi platební výměr nebo výkaz nedoplatků, v němž informuje o výši dluhu vč. penále. V případě pověření exekutora je dluh zapsán do dlužnické databáze - registru exekucí, do kterého může nahlédnout každý na webu Exekuceinfo.cz.
Dluh na pojistném se zároveň řadí mezi přednostní pohledávky, tudíž má přednost před jinými dluhy. Při exekuci např.
Pokud ČSSZ pověří vymáháním dluhu na sociálním pojištění soudního exekutora, stačí si pro zjištění dluhu opatřit výpis z registru exekucí, do kterého je dlužník po zahájení exekuce zapsán. Přímo ČSSZ žádný seznam dlužníků sociálního pojištění nezveřejňuje. Nicméně každý, kdo je povinen sociální pojištění platit, má možnost zjistit, jaké informace jsou o něm v souvislosti s platbou sociálního pojištění evidovány - vč. případných nedoplatků, a tedy i dluhu na sociálním pojištění.
Pokud OSSZ zjistí nedoplatek na pojistném, vyzve zaměstnavatele k jeho úhradě vč. penále formou platebního výměru nebo výkazu nedoplatků. Nelze však vyloučit, že se k dlužníkovi tato informace dostane až po delší době, kdy už dluh mezitím naroste o penále. Dříve OSSZ zasílala vyúčtování zaplacených záloh, tzv. inventuru pohledávek, od roku 2022 je vyúčtování pro OSVČ k dispozici online na ePortálu ČSSZ.
Penále u sociálního pojištění
Do 31. 12.2021 činilo 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den existence dluhu na pojistném. Od 1. 1.2022 se penále odvíjí od repo sazby České národní banky, stanovené pro první den kalendářního pololetí, ve kterém vznikl dluh, zvýšené o 8 %.
Pokud je záloha na sociální pojištění zaplacena po splatnosti, ale do konce následujícího kalendářního měsíce, penále se v tomto případě nepřičítá. Jestliže tedy např. zapomenete zaplatit zálohu za květen do 31. 5., je možné ji stále ještě bez penále zaplatit do 30. 6. Pokud tak ale neučiníte, penále za dlužné pojistné se bude počítat už od 1.
Má-li OSVČ na základě Přehledu o příjmech a výdajích nedoplatek na pojistném, musí ho uhradit do 8 dnů od podání Přehledu.
Vzhledem k délce promlčecí lhůty (10 let) je však vhodné dát si pozor a pravidelně kontrolovat, zda veškeré zálohy byly uhrazeny. Za každý den se dluh na sociálním pojištění navyšuje o určité % penále. Z toho důvodu je vhodné vzniklý dluh řešit co nejdříve. Pokud OSVČ nezvládá v danou chvíli dluh uhradit, může požádat o splátkový kalendář, který bude schopen reálně splácet.
Sociální pojištění - kdo platí
Sociální pojištění je součástí hrubé mzdy, sazba pojistného činí 7,1 %. Pojistné za zaměstnance odvádí povinně každý měsíc zaměstnavatel, a to formou srážky ze mzdy. Zaměstnavatel je rovněž zodpovědný za jeho výpočet. Zaměstnanec tedy v souvislosti s placením pojistného nemá de facto žádné povinnosti. Mimo pojistné zaměstnanců mají zaměstnavatelé povinnost odvádět ještě dalších 24,8 % z hrubé mzdy zaměstnanců. Z toho 2,1 % připadá na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % jde na politiku státní zaměstnanosti.
Sociální pojištění u OSVČ se hradí formou měsíčních záloh. Částka se určuje na základě Přehledu o příjmech a výdajích, který OSVČ každoročně podávají, a to ve výši 29,2 % vyměřovacího základu. Vyměřovací základ u OSVČ přitom u OSVČ činí 55 % z hrubého zisku, resp. daňového základu. Vždy ale musí být odváděna alespoň minimální měsíční záloha na sociálním pojištění, která se odvíjí od průměrné mzdy v ČR. V případě režimu paušální daně je u OSVČ sociální pojištění součástí paušálních záloh.
Zatímco OSVČ vykonávající činnost jako hlavní musí sociální pojištění platit vždy, u vedlejší činnosti se do určitého příjmu zálohy platit nemusí. Je vhodné také zmínit, že součástí pojistného u OSVČ je pouze důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nemocenské pojištění u OSVČ není povinné, účast na něm je pouze dobrovolná (sazba je pak 2,1 % z vyměřovacího základu). Nicméně je nutné počítat s tím, že bez nemocenského pojištění OSVČ nemá nárok např.
Jak už bylo zmíněno, sociální pojištění je povinné pro všechny osoby výdělečně činné. osoby pracující na DPP nebo DPČ do limitu (10 tis. měsíčně pro DPP, 3 tis. OSVČ provozující činnost jako vedlejší, pokud se s příjmy vejde do stanoveného limitu (obvykle např.
V období od 1. 1. 2022 úpravou § 18 odst. zákona č. Výše penále u dlužného pojistného za dobu před 1.
Pokud u daného plátce eviduje pojišťovna existující přeplatek pojistného a zároveň mu vznikne nedoplatek, započtou se obě částky proti sobě (nedoplatek se sníží o částku přeplatku, ev.
Milostivé léto
28. října startuje takzvané milostivé léto. Během něj mohou lidé snadněji ukončit stovky tisíc exekucí, které v minulosti vznikly z veřejnoprávních dluhů. Kdo do 28. Týká se to dluhů, které mají lidé vůči veřejné správě, a to včetně institucí s jakýmkoli státním podílem nebo třeba podniků s účastí města. Podmínkou využití milostivého léta je i to, že člověk nesmí být v oddlužení.
Milostivé léto je součástí nedávno schváleného balíku exekučních změn. Lidé v dluhových pastech by si tedy měli zapamatovat, že mezi 28. říjnem 2021 až 28. lednem 2022 mají jedinečnou a časově omezenou nabídkou, jak se za lepších podmínek vypořádat s některými dluhy. Po 28.
Dluhů se v rámci milostivého léta zbavíte tím, že zaplatíte zbývající jistinu a k tomu přidáte 907,50 Kč na náklady ukončení exekuce. Jistina je výše původního dluhu bez sankcí a úroků za pozdní splácení. Na začátku tedy bude nejdůležitější, aby dlužníci přesně věděli, kolik je zbývající jistina.
„Exekutor se bude dle svých možností snažit odpovědět bez zbytečného odkladu. Podle Mlynarčíka je možné zbývající jistinu zjistit i nahlédnutím do spisu. K tomu se lidé mohou také objednat u svého exekutora už nyní.
Hůle upozorňuje, že některé exekutorské úřady mohou právě situace, kdy dlužník bude potřebovat jejich součinnost, využít k obstrukcím. Zákonná úprava milostivého léta je totiž velmi stručná, podle Mlynarčíka dokonce kusá, a nedává jednoznačné odpovědi na všechny možné situace.
„I když se zákonodárce s exekutorskou komorou dohodl na nějakém výkladu, tak to ještě neznamená, že tak musí postupovat všech zhruba 150 exekutorů.
Dluhy, které půjdou v době milostivého léta vymazat, jsou z minulosti. To znamená, že lidé v těchto běžících exekucích už nějaké peníze mnohdy uhradili. Takto zaplacené peníze se automaticky od jistiny neodečítají. Vše záleží na tom, jak exekutor minulé splátky započítával. Může se klidně stát, že veškeré dosud uhrazené peníze šly na splátky příslušenství dluhu (sankce nebo třeba úroky z prodlení) a jistina je tak stále stejná jako na začátku.
A pokud by se náhodou stalo, že dlužník už v minulých splátkách uhradil celou jistinu a zbývající dluh tak dělá už jen příslušenství, vymaže tuto exekuci tím, že exekutorovi v době milostivého léta pošle už jen 907,50 Kč na úhradu nákladů ukončení exekuce.
Až budete vědět, jaká je zbývající jistina a kolik tedy máte v rámci milostivého zaplatit, tak neváhejte a plaťte. K jistině je třeba ještě připočíst - a exekutorovi poslat - 907,50 Kč na nákladech zastavení exekuce (750 Kč + DPH), jak je uvedeno v zákoně.
„Toto vše je nutné učinit nejpozději do 28. ledna 2022. Kromě samotného zaplacení je třeba exekutora ještě prokazatelně informovat o tom, že jste milostivého léta využili.
„Doporučuji poslat doporučený dopis, ve kterém dlužník uvede, že chce využít milostivého léta dle části 2, čl. IV, odst. 25, zákona č. 286/2021 Sb. Když to exekutorovi pošlete, musí peníze automaticky takto využít a zbytek vašeho dluhu bude smazán.
Žádný speciální formulář, na kterém exekutora o využití milostivého léta vyrozumět, se zatím nechystá. Nejlépe tedy bude napsat exekutorovi klasický doporučený dopis podle Hůleho doporučení.
Pošlou exekutoři lidem automaticky potvrzení o ukončení exekuce? „Právní úprava je postavena na tom, že při splnění podmínek exekutor zastaví exekuci a rozhodne o osvobození od placení příslušenství. Není stanovena lhůta, což je ale v procesním právu spíše pravidlem. Podle Mlynarčíka půjde o standardní lhůty, tedy o dobu jednoho až dvou měsíců.
AKTUALIZACE: Akce Milostivé léto 2023 pro dluhy na sociálním pojištění už proběhla. Aktuálně až do listopadu probíhá další kolo Milostivého léta, které umožní dlužníkům zbavit se výhodně dluhu na sociálním pojištění vymáhaném v rámci správní exekuce, a to pouhým zaplacením původní dlužné částky. Penále a exekuční náklady jim na základě žádosti budou odpuštěny. “Pojistné” milostivé léto budou moci využít fyzické osoby i firmy, týkat se však bude pouze dluhů vzniklých do 30. 9.
