Lehčené potěry do střech: Moderní řešení pro izolaci a spádování

Nedílnou součástí každé stavby je střecha. Již od 20. let 20. století si designéři budov dobře uvědomují vizuální a celostně-konstrukční výhody zastřešení s malým sklonem, tzv. ploché střechy, ale až moderní doba pomáhá k tomu, aby plochá střecha byla nejen krásná, ale i správně izolující a nepromokavá.

Při návrzích střech lze obecně vycházet z normy ČSN 731901. Tento předpis podrobně popisuje požadavky a doporučení i pro ploché střechy. Plochá střecha se obecně uvažuje do sklonu 5°, tj. 8,75 %. Ze stavebního hlediska se optimální sklon u plochých střech pohybuje mezi 3-4 %, jelikož v tomto spádu snadno odtéká dešťová voda a zároveň se lze snadno na střeše pohybovat, je-li plánována jako užívaná, pochozí.

V naší republice se, zvláště u rodinných domů, ploché střechy mírně „zprofanovaly“, pravděpodobně díky 70. a 80. létům 20. století, kdy bylo moderní bydlet v „kostce“ s plochou střechou. Ale materiálová kvalita v daných konstrukcích nebývala dobrá a ploché střechy způsobovaly více problémů než užitku. Používaly se tepelné izolace z novin, spádové vrstvy ze škvárobetonu, které se, kromě přirozeného rozpadu radionuklidů, rozpadaly i mechanicky, případně velmi na pojivo „hubené“ a tenké potěrové vrstvy, které se míchaly přímo na střeše. Tato řešení jsou již naštěstí minulostí. Díky vývoji stavební a výrobní techniky a technologie už není nutné šplhat do výšky po žebřících s pytli cementu a vědry plniva na střechu.

V současnosti je možné nechat jeřábem dopravit na střechu směs lehčeného betonu, kterou doveze přímo jeho výrobce, případně nechat na míru „nařezat“ prvky polystyrenových spádových klínů, nebo třeba pohodlně dopravit pomocí mobilní čerpací techniky cementové lité pěny, určené pro uložení do spádu.

Typy a vlastnosti lehčených potěrů

Lehčené betony se využívají obdobně jako běžný beton na monolitické konstrukce pozemních a inženýrských staveb. V individuální výstavbě se lehčený beton úspěšně uplatňuje při rekonstrukcích a půdních vestavbách na vytvoření spádových vrstev plochých střech nebo jako výplňová tepelně izolační vrstva pro stropy, podlahy, případně terasy.

Čtěte také:

Výsledné vlastnosti lehčeného betonu ovlivňuje zvolený materiál. Jako lehčený beton se nejčastěji vyrábějí směsi objemových hmotností 300 kg/m³ až 2000 kg/m³ s pevností v tlaku od 0,2 MPa až do 37 MPa. S ohledem na jejich vlastnosti by se dalo zjednodušeně říci, že čím je betonová směs těžší, tím má vyšší pevnost v tlaku, ale menší tepelný odpor.

Pěnobeton

Při volbě plniva v podobě technické pěny vzniká jeden z nejlehčích typů betonů (cca 300 - 900 kg/m³), který se nazývá pěnobeton.

Pěnobeton Poroflow je tekutý stavební materiál, který je svými vlastnostmi vhodný pro nejrůznější užití. Poroflow je k dispozici v široké škále objemových hmotností a pevností v tlaku tak, aby vyhovoval požadavkům projektu. Pěnobetony tak nabízejí různé variace vlastností, které umožňují vhodné stavební řešení pro vyrovnání podkladních vrstev podlah, výplně kleneb, sklepů, šachet, výplně plochých střech, stabilizací nádrží a bazénů ve výkopu, podloží průmyslových podlah a mnoho dalších použití. Poroflow lze přizpůsobit Vašim požadavkům, náš technický tým, na základě Vámi dodaných materiálů, vytvoří vhodný návrh pro Vaši aplikaci. Navržením vhodného typu Poroflow v kombinaci s jinými výrobky a osvědčenými postupy lze dosáhnout výborných výsledků v naprosté většině aplikací.

Polystyrenbeton

Lehký je také polystyren-beton (cca 500 - 1500 kg/m³). Ten díky uzavřené struktuře polystyrenu nemá tendenci přijímat vodu. Je dodáván v zavlhlé nebo nižší konzistenci, proto je nesnadné jeho čerpání a je většinou ukládán pomocí bádií. Beton lehčený polystyrenem se hodí například pro spádové vrstvy plochých střech, sanace kleneb a dalších prostor, a dále pro tepelně izolační vrstvy v podlahových konstrukcích.

Nejdůležitější součástí lehčeného betonu zvaného ekostyrenbeton je materiál nazvaný Ekostyren. Za tímto tak trochu prapodivným názvem se přitom vlastně ukrývá „obyčejný“ polystyren. I když vlastně neobyčejný. Polystyren je totiž pro lehčené betony ideální materiál. Má uzavřenou strukturu a nenasákne vodu. Nestačí ale jen obyčejný polystyren. Je třeba speciální chemická úprava polystyrenové drti, aby se v betonu pravidelně promísila. Hovoříme o smáčivosti jednotlivých granulí polystyrenu, kterou zajišťuje obalení vhodnými smáčedly a vysoušedly. Zároveň tyto chemické prostředky odstraní elektrostatický náboj. Je tak dosaženo snadné míchatelnosti v běžných mechanizačních prostředcích (běžných míchačkách na stavební hmoty). Po vylití se jednotlivé granule Ekostyrenu rozprostřou homogenně v celé vrstvě betonu. Ekostyren je tedy plnivem (přísadou) určenou do lehkých tepelně a zvukově izolačních betonů. Tato speciálně upravená drť pěnového polystyrenu se pak snadno mísí s vodou, cementem a pískem. Ekostyren je vyráběn z recyklovaného odpadního polystyrenu. Použít přitom můžeme beton lehčený Ekostyrenem prakticky kamkoli. Musíme pouze vědět, že materiál po vytvrdnutí nesnese bodové zatížení, proto musí být shora opatřen jakoukoliv vrstvou, která roznese případné bodové zatížení do větší plochy. Touto vrstvou bývá zpravidla cementový potěr anebo anhydrit. Pro lehčený beton přitom platí s ohledem na jeho tepelně izolační vlastnosti obecné pravidlo, že čím lehčí materiál použijeme, tím bude lépe izolovat a naopak. Čím více polystyrenu (Ekostyrenu), tím lepší tepelně izolační vlastnosti. Ale také menší odolnost v tlaku. Je proto vždy třeba vyrobit takový tepelně izolační beton, který bude splňovat naše požadavky. Při výrobě ekostyrenbetonu stačí smísit Ekostyren v běžné míchačce na stavební hmoty s vodou, cementem a pískem ve vhodném poměru. Takto jednoduše vznikne lehčený beton, konkrétně ekostyrenbeton. Dále se s materiálem pracuje jako s běžnou vyrovnávací betonovou vrstvou včetně stahování latí. Vyrobený materiál se pak používá pro rekonstrukce a půdní vestavby, pro vytvoření spádové vrstvy ploché střechy, jako výplňová tepelně izolační vrstva pro stropy, terasy a podlahy a to především na všechny vodorovné konstrukce. Využití však najde všude, kde potřebujeme vyrovnat jakoukoli nerovnost a přitom nezatížit konstrukci domu.

Čtěte také: výhody a využití lehčených betonů

Betony lehčené uměle vyráběným kamenivem

Betony lehčené uměle vyráběným kamenivem mívají objemovou hmotnost 1000 - 2000 kg/m³, tedy až o 2/3 nižší, než u běžných betonů.

Spádové vrstvy a význam lehčených potěrů

Nejen šikmá, ale i plochá střecha musí mít spád, a to takový, který zaručí co nejrychlejší odvedení srážek ze střechy. Spádová vrstva vytváří požadovaný sklon svrchních střešních vrstev pro odvod dešťové vody. Aby se srážky na střeše nedržely v podobě louží, musí mít střecha takový spád, který zaručí jejich rychlé odvedení ze střešní plochy k odvodňovacím prvkům.

Ideální je pochopitelně vytvoření spádu už nosnou konstrukcí, to ale není vždy vhodné nebo možné. Příkladem mohou být rekonstrukce střech, střechy velmi složitých půdorysů nebo třeba střechy větších ploch. Cementové pěny jsou ideálním řešením u rozsáhlých realizací jako jsou bytové domy nebo nákupní centra. Nosnou konstrukcí takového objektu lze zpravidla vytvořit spád jen částečně, beton se totiž do spádu obtížně vylévá, navíc hrozí nebezpečí, že na povrchu vzniknou různé nerovnosti a hrbolky.

Následná realizace spádové vrstvy pomocí polystyrenových klínů (EPS) je náročná na přesnost při návrhu, výrobě, manipulaci i ukládání a zároveň představuje zpravidla vyšší náklady. Spádování pomocí tepelné izolace v podobě polystyrenu je energeticky výhodnější, avšak za cenu nízké pevnosti. Problematické může být také natavování dalších vrstev.

Oproti polystyrenu vynikají lehčené betony použité jako spádová vrstva svou pevností, které je ale dosaženo na úkor vyšší objemové hmotnosti (jsou těžší) a tepelných charakteristik. Jde o cenově poměrně nákladné řešení; navíc je zde složitá manipulace s materiálem. Lehčený beton se totiž musí ukládat tzv. bádiemi, vanami, které se jeřábem přemisťují na střechu, případně klasickou velkou betonpumpou. První z uvedených variant je časově a personálně velmi náročná, u druhé varianty je ukládání nákladné a vzhledem k vysokým čerpacím výškám i dost problematické. Dalším problémem je to, že u lehčených betonů je problematické dosáhnout přesného spádování. Spád, který vytvoří dělníci, není vždy přesný a místně mohou vznikat plochy s nižším sklonem nebo dokonce s protispádem. Doporučený spád pro střechu spádovanou lehčeným betonem se s ohledem na eliminaci nerovností pohybuje zpravidla kolem 5 %.

Čtěte také: Lehké střešní krytiny

Cementové pěny PORIMENT

V případech, kdy není možné nebo vhodné vytvořit spád v rámci nosné konstrukce, nacházejí své uplatnění moderní cementové pěny, které umožňují realizovat sklon až 8 %.

Cementová litá pěna PORIMENT® se vyrábí na našich maltárnách dceřiné společnosti TBG Pražské malty, s.r.o. a je tekutou alternativou pro stavební materiály typu pěnobeton, polystyrenbeton, deskový polystyren aj. PORIMENT® slouží k vyrovnání nosných konstrukcí, k provádění tepelně izolačních vrstev či k ochraně rozvodů vedených v podlaze. Významné využití nalezne i při provádění spádových vrstev plochých střech a teras.

PORIMENT® je lehký silikátový materiál vyráběný na stavbě pomocí speciálního mobilního zařízení zvaného Aeronicer. Do některých typů PORIMENTU® je na stavbě přidáván kuličkový polystyrén za účelem zlepšení tepelně izolačních vlastností a snížení objemové hmotnost.

Cementové pěny PORIMENT jsou lehký silikátový materiál vhodný pro novostavby i pro rekonstrukce, který se vyrábí pomocí moderní, počítačem řízené technologie. Tento moderní lehký silikátový materiál je alternativou spádování pomocí klínů z pěnového polystyrenu (zkráceně EPS) případně pomocí lehčeného betonu.

Cementové pěny jsou pevnější a zpravidla méně finančně náročné než polystyrenové klíny, v porovnání s lehčenými betony pak představují lepší volbu z hlediska tepelně izolačních vlastností. Navíc méně zatíží konstrukci než lehčený beton. Ukládka cementových pěn je jednodušší než obě konkurenční varianty dohromady.

Pevnost spádové vrstvy je dána v projektu, proto EPS klíny, které mají pevnost nízkou, nemusí navržené parametry vůbec splňovat. Vysokou pevnost nabízejí lehčené betony, které ale zároveň střešní konstrukci silně zatěžují. Na 1 m³ je to asi 900 kg, což je několikanásobně vyšší zatížení než u pěnového polystyrenu (objemová hmotnost cca 20 kg/m³). Cementové pěny použité pro spádové vrstvy jsou tak určitým kompromisem mezi oběma variantami. Při zatížení konstrukce asi 500 kg/m³ nabízejí totiž minimální zaručenou krychelnou pevnost v tlaku 0,5 Mpa (u varianty PORIMENT PS 500). Díky nízkému součiniteli tepelné vodivosti (např. 0,114 W/m^-1.K^-1 v suchém stavu u cementové pěny PORIMENT PS 500) přispívají cementové pěny ke splnění požadovaného tepelného odporu celého souvrství.

Výroba a aplikace cementových pěn PORIMENT

PORIMENT® vyrábíme na betonárně na Rohanském ostrově. Jedná se o cementovou suspenzi, kterou následně autodomíchávačem zavezeme k Vám na stavbu, kde jej složíme do speciálního mobilního zařízení - Aeroniceru. Na stavbě je suspenze smíchána s přísadou a podle druhu PORIMENTU® i s polystyrenovými kuličkami. Směs se dále čerpá gumovými hadicemi o průměru 50 mm. Délka hadic může být až 200 m v horizontálním směru nebo až 100 m ve vertikálním směru od místa ukládky.

Využitím cementových pěn lze výrazně ušetřit náklady na dopravu materiálu. Autodomíchávačem je totiž dopravováno pouze cementové mléko, ze kterého se pěna vyrábí až na stavbě. Postup výroby cementových pěn je následující: v maltárně se vyrobí cementová suspenze, která vzniká smícháním cementu, příměsí a vody. Tato suspenze se autodomíchávačem dopraví na stavbu, kde se přidáním přísady napění ve speciálním zařízení nazývaném Aeronicer II, kterým je hotová pěna rovnou čerpána na místo ukládky. Do některých typů směsí je v tomto zařízení přidáván drcený polystyrén, který zlepšuje tepelně izolační vlastnosti a snižuje objemovou hmotnost.

Při čerpání cementových pěn se hadice dají bez problémů vést již téměř dokončeným interiérem nebo po fasádě. Na stavbě tedy není pro ukládku potřeba žádný jeřáb. Na střeše se vodícími latěmi nebo provázky pouze vytyčí spády a materiál se do potřebných ploch srovná buď latí, nebo tzv. Pěna je pak do dvou dnů pochozí a do týdne zatížitelná. Na otevřeném prostranství je samozřejmě problém se srážkami, čerstvý materiál by neměl propršet intenzivní srážkou, případně by měl být chráněný před sluncem při extrémních teplotách (mlžení vodou).

Příprava podkladu pro tyto pěny je snadná, podklad by měl být čistý, může být mírně nasákavý a může jej tvořit i plech nebo dřevo. Místo použití je samozřejmě vhodné konzultovat s výrobcem. Jelikož jsou pěny i mírně zatékavé, je dobré případné otvory či spáry vyplnit v dostatečném předstihu. Použitelné vrstvy jsou dle zvoleného typu od 2 cm do cca 25 cm v jednom aplikačním kroku. U okrajů střechy je samozřejmě nutné použít bednění pro zabránění úniku pěny.

Výroba pěny se provádí přímo na stavbě, pomocí mobilního míchacího a čerpacího zařízení. Stejně tak polystyrenová drť je přimíchávána přímo do stroje na stavbě. To znamená, že z jednoho autodomíchávače, který přiveze speciální cementovou suspenzi, je možné vyrobit kupř. až 18 m³ koncového výrobku. Tento fakt ulehčuje od zatížení staveb vícenásobnými nájezdy. Ukládka pěny probíhá pomocí systému gumových hadic o průměru 50 mm, je tedy pohodlná a fyzicky není náročná. Samozřejmě musíme předem připravit směry a spády budoucí vrstvy, což je možné provést kupř. svařenci z betonářské výztuže, nebo vodícími cemento-pískovými násypy, nebo jednoduše napnutím provázku - to vše v závislosti na složitosti půdorysu střechy a použitém typu pěny. Povrch se pak po nalití do požadované výšky částečně sám slévá a částečně je potřeba použít k jeho urovnání kupř.

Varianty cementových pěn PORIMENT pro střechy

Cementové pěny PORIMENT vyrábíme v několika variantách. Některé typy jsou pro spádové vrstvy vhodnější, jiné jsou využívány spíše jako výplně hluchých míst v konstrukcích, vyrovnávací vrstvy v podlahách nebo tepelně izolační vrstvy. U spádových vrstev je výběr mezi různými typy cementových pěn závislý na požadavcích, jež jsou kladeny na spádovou vrstvu. Zejména je nutné dopředu specifikovat způsob uchycení izolací, položených na spádové vrstvě. Pokud budou izolace ke spádové vrstvě přitavené, případně přitížené a budou ještě přitížené dalšími vrstvami, lze využít základní cementovou pěnu s polystyrenem. Z hlediska aplikace je důležitá i hodnota maximálního spádu a výška vrstvy, která bude realizována najednou. Základní typ cementové pěny s polystyrenem drží zpravidla maximálně do spádu 8 % při tloušťce vrstvy 30 cm.

Pro střechy se složitými spády (psaníčka, hřebeny, zalomení) a změnami spádů s hodnotami do 8 % je vhodné použít cementovou litou pěnu s polystyrénem PORIMENT PS 500. Tato pěna má po vytvrdnutí objemovou hmotnost 500 kg/m³ a pevnost v tlaku 0,5 MPa. V jednom kroku při spádu okolo 5 % lze aplikovat vrstvu až 20 cm, při větších vrstvách se doporučuje technologická přestávka a navrstvení. Na tuto pěnu lze aplikovat bez problémů natavované pásy, za použití přípravného, asfaltového, penetračního prostředku. Slouží i jako vhodná tepelná izolace, její součinitel tepelné vodivosti je λ = 0,11 W. m^-1.K^-1.

Na střechách, které mají naplánované nízké spády a malé stavební výšky (rekonstrukce) a kde není přílišná složitost půdorysu, je vhodné použití pěny PORIMENT WS 700. Tato pěna je bez polystyrenových perel, a při své objemové hmotnosti 700 kg/m³ má pevnost v tlaku 2 MPa. Součinitel tepelné vodivosti má tato pěna λ = 0,13 W. m^-1. K^-1. Do tohoto materiálu je možné i použít určité typy kotev vrchní hydroizolace.

Srovnání s jinými řešeními

Cementové pěny jsou při použití ve spádových vrstvách řešením, které nabízí určitý kompromis mezi vlastnostmi ostatních dvou nejčastěji používaných variant. Zároveň ale toto řešení vyžaduje nižší náklady na dopravu a výrazně jednodušší manipulaci než varianty používající pěnový polystyren a lehčený beton. Cementové pěny proti nim navíc patří k řešením cenově nejvýhodnějším.

Využití lehčeného betonu a cementových pěn

Využití lehčeného betonu je opravdu široké. Musí se však použít správně, na vhodném místě a vhodným způsobem. Potřebujete například vyrovnat podlahy, trámové a nebo klenbové stropy, podvalové stropy, případně jiné stavební konstrukce, aniž byste je příliš zatížili? A oceníte navíc i bonus v podobě tepelně izolačních schopností lehčeného betonu? Potom není důvod váhat. Vyrovná, nezatíží a zateplí jakoukoli vodorovnou konstrukci včetně podlah. Lehčené (keramzitové, polystyrenové apod.) cementové směsi (betony, potěry) mají relativně vysoké pevnosti, ale i relativně vysokou objemovou hmotnost.

Skladeb a typů střech a plochých střech existuje samozřejmě mnoho. Kupříkladu jednoplášťové a víceplášťové, nebo standardní a inverzní. U inverzních střech je zamýšlená hydroizolační vrstva až pod vrstvou tepelněizolační. Pro tuto skladbu se cementové pěny obecně nehodí, jelikož jsou i přes svou hutnost mírně nasákavé. Výhoda pěn ale je, že díky vzduchovým pórům, příp. pro střechy se složitými spády (psaníčka, hřebeny, zalomení) a změnami spádů s hodnotami do 8 % je vhodné použít cementovou litou pěnu s polystyrénem PORIMENT PS 500. Tato pěna má po vytvrdnutí objemovou hmotnost 500 kg/m³ a pevnost v tlaku 0,5 MPa.

tags: #lehčený #potěr #do #střech

Oblíbené příspěvky:

• návod na betonový základ pro venkovní schodiště
• Přečtěte si, jak podlahové lišty dotvářejí interiér
• Průvodce opravou Windows 10
• Ceresit CS 25 pro dokonalé utěsnění spár
• Vše o žaluziových schránkách z polystyrenu a Purenitu