PergolyPostup lepení minerální vlny na Powerpanel
Zateplení fasády je nejčastějším způsobem, jak zabránit únikům tepla z domu. Aplikace zateplení se dá, s trochou šikovnosti, zvládnout i svépomocí. Pro zateplení fasády je jedním z prověřených a často doporučovaných materiálů minerální vlna.
Vlastnosti minerální vlny a desek SMARTwall
Minerální izolace má vynikající tepelně-izolační vlastnosti a na rozdíl od jiných materiálů plní i funkci akustické izolace, umožňuje domu dýchat a je nehořlavá. Kamenná vlna je charakteristická vysokou schopností propouštět vodní páru (ve srovnání s izolacemi na bázi plastů i více než desetkrát). Její použití při zateplování fasády tak vždy přispívá k aktivnější bilanci vlhkosti. Vykazuje velmi dobré tepelně izolační vlastnosti, je vhodná pro budovy zděné i pro dřevostavby, pro novostavby i rekonstrukce. Je rovněž nehořlavá. Třída reakce na oheň je A1, tedy nejvyšší možná.
SMARTwall jsou desky fasádní vaty s povrchovou úpravou ze silikátového nástřiku. Tím se zlepšuje přídržnost a zkracuje doba nanášení lepidla. Před nanesením lepidla se nemusí deska lepidlem přestěrkovat tak jako u tradiční fasádní vaty bez nástřiku.
Izolační desky jsou lehké a díky jejich relativní tuhosti se s nimi snadno pracuje. Desky se prodávají v různých tloušťkách, tu správnou zvolte podle parametrů v projektu. U jakýchkoli materiálů k zateplení fasád je dodržení postupu mimořádně důležité, stejně jako použití předepsaných způsobů kotvení, lepení či spojování jednotlivých dílů.
1. Příprava podkladu
Podklad musí být čistý, suchý, bez mastnot a nečistot. Podklad musí být únosný - schopný udržet nalepené fasádní desky s nástřikem před kotvením. Desky je možné lepit pouze na soudržný, dostatečně pevný a rovný podklad bez prachu a jiných nečistot. Příprava podkladu spočívá zejména v jeho stabilizaci a vyrovnání pomocí omítek, tmelů, případně i penetrací či adhezních můstků.
Čtěte také: Lepené hrany lamina: Kompletní průvodce
- Vlhký podklad: Nejdříve se musí odstranit příčina, zatepluje se, až zdivo vyschne.
- Zaprášený, špinavý podklad: Je nutné mechanicky očistit, omést, případně otryskat tlakovou vodou. Doporučuje se povrch fasády omýt tlakovou vodou, penetrovat, případně vyrovnat novou omítkou.
- Zvětralý povrch: Je nutné mechanicky očistit, odsekat, případně otryskat s použitím vhodné technologie.
- Mech, plísně, houby: Je nutné mechanicky očistit, stěnu je následně vhodné ošetřit desinfekčním přípravkem.
Nutno odstranit ostré, vystupující části malty, nesoudržné a odlupující se vrstvy nátěru a omítek, zbytky odbedňovacích přípravků - otryskat vodou s přidáním detergentu. Vhodnými podklady jsou zděné stěny, betonové povrchy panelů, pevné a soudržné cementové, vápenocementové omítky, porobeton apod. Opravy nesoudržných podkladů se provádí s předstihem, aby mohlo dojít k dostatečnému vyschnutí opravovaných ploch (min. 14 dní).
Přípustná tolerance odchylky od rovinnosti je +/- 1 cm na délku 1 m, tak aby se ETICS spojil s podkladem bez pomoci hmoždinek. Rovinnost podkladu by měla být max. 20 mm/m, u minerálních desek s kolmým vláknem max. 10 mm/m. Vnější kontaktní zateplovací systémy nejsou určeny pro vyrovnávání nerovností na fasádách a výhody zmíněné „kontaktnosti“ by se logicky ztrácely při jejich upevňování na nedostatečně vyspravený a vyrovnaný vnější povrch obvodového zdiva. Než tedy přistoupíte k založení zateplovacího systému a lepení tepelně izolačních desek, musíte ověřit a případně zajistit rovinnost podkladu například aplikací jádrové omítky a ověřit přídržnost podkladu. Nerovnosti podkladu lze vyrovnat i s pomocí speciálních plastových podložek. Při vyrovnávání povrchu pod minerální vatou nikdy nešahejte po polystyrenu. Z hlediska požární bezpečnosti je nepřípustné dorovnávat povrch fasády tímto způsobem. Malé nedokonalosti v povrchu se dají upravit lepidlem. V případě, že je fasáda výrazně nerovnoměrná, je nutné ji srovnat vhodnou omítkou nebo musíme použít izolační desky ve více tloušťkách.
Nezapomeňte připravit klempířské prvky a kotvy - rozšíření o tloušťku izolace (hromosvod, satelit, parapety, římsy…).
2. Založení systému
Po vyrovnání je nutné začít montáž správným založením. Před založením systému se provede jeho vyměření pomocí nivelačního přístroje nebo vodováhy (laserové nebo hadicové). Zajistí se absolutní rovina.
Osazení zakládacích (soklových) profilů
Provede se osazení zakládacích profilů příslušné šířky (dle síly izolantu) z lehkých, alkalicky stálých kovů. Tyto se kotví zatloukacími hmoždinkami v min. počtu 3 ks na 1 bm. Certifikovaný soklový profil s okapničkou je nejčastější způsob založení fasády. Měl by splňovat atest dle požární normy, v současné době jsou již k dispozici kovové i plastové lišty, které vyhoví z požárního hlediska. Plastové profily mají velkou výhodu v tom, že netvoří tepelný most ani výrazně nedilatují. Vyhnout se použití těchto prvků a něco ušetřit je samozřejmě teoreticky možné, ale zvažte, zda usnadnění práce a zvýšení izolační kvality celého zateplení za takové šetření stojí, i když pracujete svépomocí a máte s prací s izolačními deskami dostatek zkušeností.
Čtěte také: Jak lepit dřevěné korunky?
Eventuální ukončovací profily se osadí před započetím lepení izolantů. Aplikují se těsnící a dilatační pásky a profily na navazující části konstrukce, pokud jsou navrženy. Vzniklý prostor mezi zakládacím profilem a stěnou objektu se vyplní silikonovým tmelem tak, aby, aby po montáži izolantu nevznikly dutiny a tím se zabránilo eventuálnímu vzniku „komínového efektu“.
Při vytváření vnitřních a vnějších rohů se provede zastřižení profilu tak, aby svíral potřebný úhel. Tzv. okapnička na čelní straně profilu musí probíhat, bez přerušení, po celém vnějším obvodu zateplení. Vzájemné napojení zakládacího profilu se provádí s mezerou 2 mm s použitím plastových spojek. Vzájemné napojení jednotlivých lišt se provádí s pomocí plastových spojek, které umožňují jejich dilatování.
3. Lepení izolantu
Izolační desky se lepí zásadně na vazbu s minimálním přesahem 20 cm, a to vždy směrem od zakládací lišty nahoru. Lepení se provádí odspodu nahoru natěsno na vazbu. I desky z minerální vlny vyžadují pokládku na sebe na vazbu.
Fasádní desky s nástřikem SMARTWALL se lepí pomocí rámečku a bodů. Nanášení se provede tak, aby lepená plocha tvořila min. 40% povrchu rubu desky. Lepicí tmel se nanáší po obvodu desky a ve třech bodech v ploše desky. Nanášení lepidla se provádí ručně pomocí zednické lžíce. Lepidlo se nanese po obvodu desky se 3 body-terči dle nerovnosti podkladu a s ohledem na navržené kotvení. U všech typů fasádních lamel FKL se tmel nanáší celoplošně s pomocí ozubeného hladítka. Lamely s kolmým vláknem se zásadně lepí celoplošně, tj. lepidlo se nanese na celou plochu lamely přiléhající ke stěně.
První řada desek usazovaných do zakládacího profilu se těsně přitiskne k přední straně profilu tak, aby jej nepřesahovala a ani nebyla zapuštěna. Spára mezi zakládacím profilem a podkladem se řádně utěsní. Při nanášení lepidla a při osazování desek se nesmí lepidlo dostat na boční stranu desek. Desky se musí lepit těsně na sraz. Styky mezi deskami nesmí kopírovat trhliny v podkladu, styk dvou různorodých konstrukcí. Desky nesmí kopírovat různé tloušťky konstrukcí. Dilatace musí být dodrženy, spáry desek je nesmí překrývat.
Čtěte také: Praktické rady pro opravu stolové desky
Použití odřezků desek je možné jen v případě, že jejich šířka je větší než 15 cm. Takovéto odřezky je možné použít pouze v ploše stěny. Odřezky desek menší než polovina izolační desky se nesmí osazovat na nárožích, v koutech, podhledech, v místech navazujících na ostění, nadpraží a parapetů výplní otvorů. V případě použití může dojít ke vzniku prasklin na finální povrchové úpravě nebo vzniku tepelných mostů.
Pro kontrolu rovinnosti nalepených desek se použije vodováha. V průběhu práce kontrolujte rovinnost výsledného povrchu.
Zásady aplikace izolantu:
- První řada desek usazovaných do zakládacího profilu se těsně přitiskne k přední straně profilu tak, aby jej nepřesahovala a ani nebyla zapuštěna.
- Spára mezi zakládacím profilem a podkladem se řádně utěsní.
- Při nanášení lepidla a při osazování desek se nesmí lepidlo dostat na boční stranu desek.
- Desky se musí lepit těsně na sraz.
- Styky mezi deskami nesmí kopírovat trhliny v podkladu, styk dvou různorodých konstrukcí.
- Desky nesmí kopírovat různé tloušťky konstrukcí.
- Dilatace musí být dodrženy, spáry desek je nesmí překrývat.
- Pro kontrolu rovinnosti nalepených desek se použije vodováha.
4. Stavební otvory (pro okna a dveře)
Obložení otvorů (oken, dveří) se provede tak, aby křížení spár desek bylo nejméně 10 cm od rohu. Vodorovné a svislé spáry nesmí lícovat s ostěním, nadpražím ani parapetem (všech výplní otvorů). Rohy otvorů musí vycházet do plochy desky. V rozích musí tvořit tvar písmene L. Svislé i horizontální spáry musí být od rohů vzdáleny min. 100 mm. V rozích budov se desky pokládají střídavě na vazbu.
V místě ostění, nadpraží a parapetů se desky v ploše lepí s přesahem. Desky v ostění, nadpraží a parapetu se k desce v ploše přisadí (v závislosti na rámu okna, dveří apod.). U okenních otvorů roh ostění nebo nadpraží tvoří hlavní izolační deska nebo lamela. Izolace ostění a nadpraží se vlepí do vzniklé mezery.
Veškerá napojení ETICS na přilehlé konstrukce se provádí tak, aby nemohlo dojít k pronikání vody do systému a ke vzniku škodlivých trhlin - k tomu se použijí těsnící pásky, dilatační nebo ukončovací lišty a těsnící tmely. V případě nedodržení doporučených postupů může dojít ke vzniku trhlin v rozích kolem oken. Trhliny způsobí zatečení vody do systému a tím degraduje funkčnost systému.
5. Kotvení hmoždinek
Upevnění zateplovacích desek či lamel pomocí talířových fasádních hmoždinek se dělá po přiměřeném zatuhnutí lepícího tmelu (zpravidla 24 hodin po nalepení izolace) a rozhodně ho nepodceňte, i když izolace na zdi zdánlivě dobře drží i po nalepení. Kotvení se provádí po kontrole rovinnosti ETICS. Kotvení systému se provádí 1-3 dny po osazení izolantu a před provedením výztužné (armovací) vrstvy. Montáž vnějšího kontaktního zateplovacího systému bez kotevních prvků je možná pouze s použitím speciálních lamel za předpokladu, že podklad lze považovat za únosný (tzn. bez separujících vrstev - například nátěrů).
Délka hmoždinky se obecně stanovuje jednoduchým výpočtem - hloubka kotvení v nosné konstrukci + stávající omítka + lepící tmel s izolantem = délka hmoždinky. Kotvení, druh hmoždinek, jejich počet, polohu vůči výztuži a rozmístění v ploše ETICS určuje projektová dokumentace. Pro kotvení fasádní izolace z kamenné vlny se používají hmoždinky s kovovým šroubovacím nebo zarážecím trnem. Délka kotev se stanovuje s ohledem na tloušťku izolace a s ohledem na skutečné provedení podkladu (do kotevní délky se nezapočítává například omítka).
Pro fasádní desky s podélnou orientací vláken se zpravidla používají hmoždinky s průměrem talířku 60 mm, pro lamely s kolmou orientací vláken s talířkem 140 mm. Vyplatí se řídit technickou dokumentací, návodem či doporučením výrobce či prodejce ke konkrétnímu zakoupenému materiálu.
Nesmí se překročit maximální doba vystavení hmoždinek UV záření, tj. doba, po kterou nebudou hmoždinky kryty dalšími vrstvami systému. Možnou dobu vystavení hmoždinek UV záření stanovuje jejich výrobce.
Zásady kotvení hmoždinek
- Vrt pro osazení hmoždinky se provádí kolmo k podkladu. Pro ETICS s minerální izolací se s vrtáním začne až po propíchnutí desky vrtákem.
- Průměr vrtáku se stanoví dle druhu použité hmoždinky stanovené v projektové dokumentaci.
- Do vysoce porézních hmot a hmot s dutinami se otvory vrtají bez příklepu.
- Hloubka vrtu se provede o 10 mm delší než je předepsaná kotevní délka hmoždinky.
- Nejmenší vzdálenost osazení hmoždinky od rohů se doporučuje 10 cm.
- Talíř osazené hmoždinky nesmí narušovat rovinnost základní vrstvy. Talířek kotvy musí pak být při povrchové montáži zatlačen do izolace tak, aby byl skryt v rovině tepelné izolace. Pokud vystupuje z povrchu fasády nebo je do ní naopak zaražen tak, že došlo k potrhání povrchu izolační desky, je třeba kotvu vyměnit.
- Špatně osazená, poškozená nebo deformovaná hmoždinka se odstraní a nahradí se poblíže novou. Nelze-li špatně osazenou nebo deformovanou hmoždinku odstranit, upraví se tak, aby nenarušovala celistvost a rovinnost ETICS.
Existuje i možnost tzv. zápustné montáže hmoždinek, který eliminuje vytváření tepelných mostů a omezí vliv bodových tepelných vazeb, nežádoucích pro kvalitu zateplení. Při zápustné montáži je talířek hmoždinky zapuštěn pod povrch tepelné izolace a následně překryt krycí zátkou z minerální vlny. Tato varianta zamezuje i nevítanému prokreslování hmoždinek na povrchu fasády a zároveň snižuje přibližně na polovinu vedení tepla dříkem hmoždinky.
Po zapuštění kotev přetáhněte stěrkovou hmotou místa, kde jsou hmoždinky umístěny tak, aby povrch izolace tvořil jednolitou plochu. Vždy se ujistěte, že hmoždinka dobře drží. Pokud ji špatně zatlučete nebo použijete hmoždinku na jiný typ podkladu, bude se vám ve vatě hýbat a zhorší se tak její kotevní vlastnosti. Důležité je používat hmoždinky určené pro daný typ podkladu.
6. Základní výztužná vrstva - armování systému
Po nalepení a ukotvení tepelně izolačních desek a následné technologické přestávce (nejméně 24 hodin) se začíná finální omítání vytvořením základní armované vrstvy, která je tvořena výztužnou síťovinou (perlinkou) zapuštěnou do stěrkového tmelu zpravidla o tloušťce 3 až 4 mm.
Před započetím armování se osadí všechny ukončovací, dilatační, těsnící lišty a zesilující vyztužení. Nejdříve se armují nároží, hrany, ostění, nadpraží objektu a další určené plochy v projektové dokumentaci. K tomu se použijí plastové nebo nekorodující rohy s již zabudovanou sklovláknitou tkaninou. V místech dilatací se použijí speciální dilatační profily s nakašírovanou sklovláknitou tkaninou. Při jejich napojování se musí dodržet zásada překrývání zezdola nahoru a to v min. délce 20 mm. V místech spojů rohových profilů, musí být tkanina řádně přeložena min.10 cm. V oblasti rohů oken a dveří se provedou diagonální výztuhy o ploše min. 20x30 cm, doporučuje se rozměr 25x50 cm. Nárožní a ostatní hrany se musí vyztužit speciálními profily, nebo zdvojením výztužné síťoviny při méně náročných aplikacích. U oken a dveří se provede diagonální zpevnění v rozích otvorů pruhem tkaniny o rozměrech cca 300 x 500 mm, který zajišťuje přenesení zvýšeného napětí v těchto místech.
7. Armování otvorů
Ve styku okenního ostění a nadpraží se provede vyztužení pásem armovací tkaniny v šíři ostění (nadpraží) a to min 15 cm od rohu na každou stranu. V tomto pracovním kroku se doporučuje osadit veškeré kotevní prvky - např. pro hromosvody, okapové svody, osvětlení atd.
Zásady armování otvorů
- Na desky se nanese armovací tmel ručně ozubeným hladítkem 10x10 mm.
- Do připraveného lože z tmelu se vtlačí tkanina - tmel, který prostoupí oky se následně po případném doplnění vyrovná a uhladí. Následuje vytvoření armované vrstvy. S pomocí ozubeného hladítka s velikostí zubu 10 × 10 mm se nanáší na podklad vrstva malty (lepidla). Do této vrstvy se vkládá výztužná síťovina. Síťovina se pokládá shora. S pomocí hladítka se vtlačí do tmelu a tmel protlačený síťovinou se uhladí do výsledné roviny.
- Armovací tkanina se doporučuje ukládat směrem od shora dolů s min. přesahem ve spojích 10 cm. Jednotlivé pásy výztužné tkaniny se kladou se vzájemným přesahem nejméně 100 mm.
- Přesah 10 cm se doporučuje provést i v místech vyztužení a na rozích objektu.
- Základní vrstva se provádí v tloušťce 3-6 mm. Základní vrstva se na fasádní izolace z kamenné vlny nanáší zpravidla ve dvou krocích. Nejprve se nanáší vyrovnávací vrstva v tloušťce min 2 mm. U desek bez silikátového nástřiku v rámci tohoto kroku vtlačte do minerální izolace tenkou penetrační vrstvu tmelu. Při používání desek s nástřikem vtlačovat penetrační vrstvy nemusíte.
- Pokud se nedosáhne tloušťky 3 mm v jednom pracovním kroku, doporučuje se provést další vrstvu v průběhu 12-24 hodin, již bez další výztuhy.
- Armovací tkanina nesmí ležet na izolantu bez tmelu.
- Armovací tkanina musí být uložena bez záhybů a z obou stran musí být kryta tmelem.
- Struktura armovací tkaniny nesmí být prokreslena do povrchu armovacího tmelu.
- Tkanina se ukládá do vnější třetiny výztužné vrstvy, pokud to celková tloušťka vrstvy dovoluje.
- Minimální krytí tkaniny se doporučuje 1 mm, v místech přesahů 0,5 mm.
- Pokud se provádí těsnění tmelem v úrovni základní vrstvy, musí se při jejím provádění vytvořit spára o šířce a hloubce potřebné pro určený tmel, podle předpisu výrobce.
Dekorativní prvky se lepí na dokončenou základní vrstvu a po jejich obvodu se utěsní trvale pružným tmelem dle projektové dokumentace. Zvýšení odolnosti ETICS proti mechanickému poškození, lze provést dvojím vyztužením v základní vrstvě. Časový rozdíl mezi dvojím armováním nesmí přesáhnout 24 hodin.
Nez ale začnete nanášet fasádní omítku (omítkové souvrství), zkontrolujte pečlivě izolační desky. Pro vyplnění a dotěsnění případných spár mezi deskami použijte přířezy tepelné izolace a už předem počítejte pro tyto případy s určitou rezervou. Ale pozor, mezery mezi izolačními deskami z kamenné vlny se však nesmí vyplňovat montážní pěnou nebo lepicím či stěrkovým tmelem. Zároveň myslete na to, že při práci s vatou nemůžete využít nízkoexpanzní montážní pěnu k vyplňování mezer, neboť byste nesplnili požadavky na protipožární opatření.
8. Provedení finální povrchové úpravy
U vnějších kontaktních zateplovacích systémů se jako finální povrchová úprava používá nejčastěji některý z typů tenkovrstvých omítek. Pro povrchové úpravy kontaktního zateplovacího systému se nejčastěji používají tenkovrstvé omítky různého složení, barev a struktur. Na vnější kontaktní zateplovací systémy se zpravidla používají omítky s velikostí zrna od 1,5 do 5 mm. Dle použitého pojiva se používají omítky akrylátové, silikonové, silikátové a silikon-silikátové. Jednotlivé druhy se liší svými vlastnostmi, zejména propustností pro vodní páru, pružností, zpracovatelností, špinivostí, odolností proti řasám atd.
Zásady provedení finální povrchové úpravy
- Před prováděním omítky a nátěrů se zajistí ochrana před znečištěním všech přilehlých konstrukcí, osazených prvků a prostupujících konstrukcí.
- Před aplikací omítky se provede penetrace podkladu příslušnou penetrací určenou v projektové dokumentaci. Penetrací se provádí pro snížení a sjednocení savosti výztužné vrstvy, aby bylo možno následně bez problémů provádět vrchní tenkovrstvé omítky. Jako první krok při realizaci finální vrstvy omítky naneste penetraci.
- Vlastní aplikace omítky se provádí dle příslušného technického listu a návodu na obalu produktu.
- Doporučuje se používat nerezové nářadí. Ruční nanášení a následné strukturování se provádí výhradně nerezovými popř.
- Omítky se nanáší obvykle od shora dolů a poté se provede dle technického listu její vystrukturování.
- Při použití barevné omítky se doporučuje použití barevné penetrace. Výrobci zpravidla dodávají penetraci pod omítky probarvenou do stejného odstínu jako omítka, omezí se tím drobné chyby, které mohou vzniknout při vlastním zpracování omítek. Do penetračního nátěru je možné přidat barvu odstínu výsledné povrchové úpravy, nebo rovnou koupit penetraci probarvenou. Toto je velmi vhodné pro výrazné barvy fasády.
- Ucelené plochy se provádí v jednom pracovním kroku bez přerušení.
- Eventuální nátěrové hmoty se nanáší zpravidla válečkem po předchozím vyschnutí omítky, dle technických listů výrobce.
9. Kontrola
Podstatnou zásadou je provádění kontrolní činnosti v souladu s normou ČSN 732901.
tags: #lepeni #mineralni #vlny #na #powerpanel #postup
