Leštění betonových panelů: Průvodce od přípravy po finální úpravu
Obliba pohledového a leštěného betonu v posledních letech stále roste. Nejen v logistických parcích nebo skladovacích halách výrobních firem, ale čím dál více se tato technologie prosazuje i v komerčních provozech, veřejných budovách, parkovacích domech i v obytných místnostech.
Co je leštěný beton?
Leštěný beton je hovorový výraz pro betonové podlahy, které jsou ošetřeny speciálními stavebními chemikáliemi a broušeny, dokud není dosaženo hladkého, lesklého povrchu. Jedná se tedy spíše o mechanickou techniku, která se opakuje. Proces broušení pomocí stále jemnějších diamantových kotoučů zahrnuje několik fází. Mezitím se používají přípravky pro zvýšení kompaktnosti struktury betonu, čímž se povrch zpevní a je lépe přístupný leštění.
Leštění betonu je ve stavebnictví poměrně nový koncept. Provádí se broušením a diamantovým leštěním podlah od hrubší zrnitosti přes jemnou až po dokonalé vyleštění. Tento proces zahrnuje 5 až 12 kroků v závislosti na hloubce broušení a vámi požadovaném stupni lesku. Při tomto typu leštění betonu nevzniká povrchová vrstva, která by se mohla v budoucnu odlupovat, jak tomu bývá u oxidových nátěrů a stěrek. V průběhu procesu je nedílnou součástí napuštění zpevňující látkou, která proniká do pórů betonu a vytváří pevnou odolnou podlahu vůči mechanickému opotřebení. Na podlaze nevzniká žádná tenká vrstva, která by se mohla v budoucnu odloupnout jako u oxidových stěrek a nátěrů.
Estetika a styl
Leštěné betonové podlahy vytvářejí syrovou minimalistickou atmosféru připomínající industriální podobu starých továren. Leštěný beton, teraco nebo tzv. „kamenina“ jsou povrchy s mimořádnou životností, estetikou a nadčasovým charakterem. Rozhodnutí, jaký druh podlahy v objektu použít, závisí na efektu, kterého chcete dosáhnout.
Leštěný beton v rodinných domech
Leštěný beton se dnes prosazuje i v rodinných domech. Důvod je jednoduchý - jeden materiál místo tří. Leštěný beton není levný - ale když ho srovnáte s prémiovou dlažbou a kvalitními parketami v jednom domě, vyjde podobně. Drtivá většina rodinných domů s leštěným betonem má pod ním podlahové topení. Není to jen kvůli komfortu - beton bez topení je v interiéru chladný (tepelná jímavost je podobná dlažbě). Beton je ideální materiál pro podlahové topení, protože dobře akumuluje teplo.
Čtěte také: jak na leštění laminátových podlah strojem i ručně
Možnosti realizace leštěného betonu v RD:
- Varianta A - leštěná deska: Beton se nalije rovnou jako finální vrstva (bez potěru navrch), strojně se zahladí a pak se brousí a leští. Tato varianta je čistší a levnější, ale vyžaduje, aby projekt s leštěným betonem počítal od začátku. Pokud o leštěném betonu uvažujete, je vhodné říct to projektantovi před tím, než nakreslí příčky.
- Varianta B - leštěný potěr na anhydritu: Standardní skladba s anhydritem pro topení (35-50 mm) + tenká cementová vrstva navrch (40-60 mm), která se leští.
Pro rodinné domy se doporučuje lehký podlesk až střední lesk. Mat působí ve velkém obytném prostoru chladně a smutně, zrcadlový lesk zase ukazuje každou stopu psa a každou kapku vody.
Odolnost a údržba
Při správné údržbě jsou leštěné betonové podlahy vysoce mechanicky odolné. Jsou odolné proti otěru a opotřebení a jejich povrch je antistatický a protiskluzný. Snadno se udržují v čistotě, kdy je stačí jednou týdně umýt vodou s jemným prostředkem a není třeba používat vosky ani impregnační prostředky. Leštěný beton je tvrdší než dlažba a odolnější než parkety.
Impregnace se obnovuje 1x za 5-10 let. Bez impregnace beton saje skvrny od oleje, vína, kávy. Důrazně doporučujeme konzultovat údržbu se školeným technikem.
Srovnání s pryskyřičnými podlahami
Pryskyřičné podlahy lze vyrobit různými technologiemi, včetně kombinace epoxidových, polyuretanových a metakrylátových pryskyřic. Rozdíly jsou nejen v použité bázi, ale liší se i technikou provedení, rychlostí realizace, designem nebo barevným provedením. Na druhou stranu použití bezešvých pryskyřičných podlah znamená větší trvanlivost a nižší náklady na údržbu a ochranu po celou dobu životnosti budovy. Jedním z příkladů mohou být reprezentativní prostory s velkou koncentrací chodců, kde je důležitá odolnost a dlouhodobě atraktivní vzhled.
Náklady
Leštěná betonová podlaha je materiálově ekonomičtějším řešením, a to i proto, že odpadá potřeba dalších povrchových materiálů. V případě pryskyřičných podlah jsou náklady na údržbu poměrně nízké a vzhledem k jejich dlouhé životnosti se dají rozložit do více let. Pryskyřičné podlahy jsou však dražší v prvních pořizovacích nákladech, zejména v případě litých systémů v tloušťce několika milimetrů.
Čtěte také: Jak namontovat obkladové panely
Základní leštění (mat až lehký podlesk) v rodinných domech vychází 850-1 400 Kč/m² včetně práce a impregnace. Střední lesk 1 400-2 000 Kč/m². Proti běžné dlažbě je leštěný beton dvou- až třínásobně dražší.
Čas a realizace
Dosažení vysoké kvality leštěného betonu je vícestupňový proces, který vyžaduje technologickou kázeň a trpělivost, tedy čas. Broušení a leštění běží 5-14 dní bez přestávky. Epoxidové podlahy mají obecně delší dobu tuhnutí než podlahy z jiných pryskyřic, jako jsou polyuretan nebo metakrylát. I u nich je však od aplikace do úplného vytvrzení potřeba přibližně 7-12 dní. Je třeba mít na paměti, že epoxidové podlahy jsou trvale spojeny s betonovým podkladem a veškeré nedokonalosti přítomné v podkladové vrstvě jsou viditelné. Z tohoto důvodu musí podklad splňovat přísné požadavky, jako je třída betonu min. C20/25 nebo pevnost v přilnavosti > 1,5 MPa. Nutnost jejího vyztužení, např. zhotovením dodatečné betonové vyztužené desky, může prodloužit dobu instalace podlahy. V každém případě rozhodnutí závisí na potřebách investora, na zohlednění koordinace výstavby díla, ale také vlivu ročního období.
Proces realizace průmyslové podlahy
Betonová směs minimální pevnostní třídy C20/25 a větší je dopravena na místo realizace a ukládky podlahové konstrukce v auto domíchávači.
Příprava podloží
Betonová směs se ukládá na předem připravené podloží splňující dané požadavky tj. bez děr, velkých nerovností atd. U navážených a následně hutněných podloží by měla být provedena tzv. tlaková zkouška, která odhalí, zda je podloží správně zhotoveno. Podkladní podloží pod průmyslovou podlahu může být opatřeno případnou hydroizolací či tepelnou izolací, je-li toto požadováno. Vždy však musí být podloží odděleno od betonové desky silnější fólií (např. T200). U větších realizovaných ploch se doporučuje na podkladní podloží dát nejdříve geotextilii s min. 250 g/m² a až na ní teprve již zmíněnou fólii T200. Geotextilie společně s fólií zajistí nově realizované podlaze nižší kluzný odpor vůči podloží, způsobené vlivem smršťování, které probíhá zejména v době zrání podlahy.
Betonáž a vibrování
Při betonáži podlahové desky větší než 150 mm se provádí vibrování ponorným vibrátorem k minimalizování sedavosti betonu a k eliminaci nežádoucích vzduchových bublin obsažených v betonu.
Čtěte také: Uchycení solárních panelů na střechu
Určení výškových bodů a stažení betonu
Dle stavební dokumentace, nebo požadavku zákazníka, se za pomoci laserové měřící techniky, určí výškové body podlahy a zhotoví se viditelné tzv. „terče“, které budou propojeny stahovací hliníkovou latí do jednotlivých řad (platky). Vzdálenost mezi řadami je cca 60-80 cm. Dále se provede hliníkovým stahovacím (hrablem) stažení přebytečného betonu mezi jednotlivými řadami (platkami) a následné zavibrování plovoucí motorovou vibrační lištou a zatažení finálním hladítkem.
Aplikace cementových vsypů
Jakmile povrch betonové desky umožní opatrnou chůzi, nastává pravý okamžik pro další fázi realizace průmyslové podlahy v podobě strojního „otevření“ částečně zavadlého povrchu betonové desky pro následnou aplikaci cementových vsypů nebo potěrů. Po aplikaci vsypu se vsyp ponechá pár minut vstřebávat povrchovou vlhkost z betonu. Případná suchá místa na povrchu aplikovaného vsypu se navlhčí vodou a následně strojově a za pomoci „diskových kotoučů“ dochází tzv. rozjetí vsypu a k jeho zatlačení do povrchu betonu. Tento postup s důrazem na načasování jednotlivých úkonů je nezbytný pro maximální přilnutí vsypu k povrchu betonového podkladu, aby nedocházelo k nežádoucímu oddělování vsypu od betonu v době strojního hlazení anebo v době užívání podlahy.
Strojní hlazení
Následné strojové hlazení se provádí ve dvou fázích až do dosažení požadované úrovně.
Ochranný nástřik
Na povrchu již vyhlazené „vyleštěné“ podlahy se mohou místy vyskytnout jemné povrchové kruhové škrábance způsobené ocelovými hladícími lopatkami, které jsou známkou toho, že strojové „vyleštění“ proběhlo v nejvyšší možné míře pro dosažení maximální povrchové odolnosti. Tyto občasné jemné a povrchové kruhové škrábance nejsou na závadu a po aplikaci finálního ochranného vytvrzovacího nástřiku na bázi ředidel (např. FORTECOAT 1425) a vyzrání podlahy nejsou ani viditelné. Ochranný vytvrzovací nástřik, který se nanáší na povrch podlahy bezprostředně po jejím vyhlazení (např. FORTECOAT 1425), také slouží jako ochrana proti rychlému odpařování záměsové vody z betonu a tudíž k potřebnému zpomalení zrání betonu, zejména při realizaci v teplejším období.
Nařezání smršťovacích řezů
Jakmile je podlaha dokončena a zaschne aplikovaný ochranný nástřik, provede se nařezání smršťovacích řezů cca do 1/3 tloušťky podlahové desky, pro snížení celkového pnutí a smršťování celé podlahy s usměrněním do jednotlivých menších částí, které jsou na sebe navzájem víceméně nezávislé. Tyto menší části (smršťovací celky) tak slouží k maximální eliminaci možného rizika vytvoření nežádoucích a nevzhledných „divokých“ trhlin v podlaze, a to zejména v době samotného zrání podlahy (schnutí). Množství smršťovacích spár a tím pádem četnost a rozměry smršťovacích celků určuje několik faktorů, jako např. rozměry a tloušťka podlahy, půdorysný tvar, na pevno osazené prvky jako např. odvodňovací kanály, vpusti, sloupy, vyčnívající rohy zdí atd. Smršťovací spáry se po nařezání vyčistí a vyplní pružným PVC klínovým profilem. Smršťovací spáry mohou do určité míry měnit svoji šířku i v době, kdy je podlaha již dávno vyzrálá, a to např. vlivem působení rozdílných okolních teplot, povrchových teplot, zatížení nebo vlhkosti.
Pozn.: Zhotovenou průmyslovou podlahu lze plně užívat až po uplynutí min. 28 dnů od jejího dokončení.
Zrání podlahy
Po aplikaci ochranného vytvrzovacího nástřiku je povrch podlahy celoplošně lesklý a tmavý vlivem nahromaděné a uzavřené vlhkosti (což je žádoucí) pod povrchem ochranného nástřiku. V průběhu zrání (schnutí) podlahy bude postupně docházet k nestálobarevnosti v podobě přibývání světlých míst (vyschlá) a tmavých míst (vlhká) s tím, že čím delší doba od realizace podlahy uplyne, tím méně tmavých míst (vlhkých) se bude na podlaze vyskytovat. Po úplném vyschnutí podlahy se barevný odstín podlahy zcela sjednotí. Dobu schnutí průmyslové podlahy pro úplné barevné sjednocení nelze jasně definovat a je plně závislá na tloušťce betonové desky, pevnostní třídě betonu, umístění podlahy a klimatických podmínkách v době realizace s přihlédnutím k aktuálním teplotám a vzdušné vlhkosti. U průmyslových podlah, pod kterými není zhotovená hydroizolace, nemusí k úplnému barevnému sjednocení dojít nikdy, a to vlivem působení spodní vlhkosti.
Podlahové vsypy DURAMO
Vsypy DURAMO jsou určené k vytvoření vysoce mechanicky odolného povrchu na nově realizovaných betonových podlahách, tzv. pancéřové podlahy. Podlahové vsypy DURAMO tvoří pouze velmi kvalitní plniva, přísady a cement vyráběný společností CEMEX, který je jedním z největších výrobců betonů. Použití shodného druhu cementu vsypu i betonu přináší vyšší spolehlivost a kvalitu provádění. Příliš rychle tuhnoucí betony neumožňují aplikovat dostatečnou vsypovou vrstvu. Vsypy aplikované na pomalu tuhnoucí betony mají rychlejší průběh tuhnutí a smršťování. Výhodou použití podlahových vsypů do betonu je extrémní zvýšení užitné hodnoty podlahy při minimální investici. Pro docílení řádného procesu zrání betonové podlahy doporučujeme čerstvě realizovaný povrch opatřit ochranným postřikem DURAMO protector, který zamezuje předčasné ztrátě vlhkosti.
Typy vsypů DURAMO
Nabízíme různé typy vsypů DURAMO, které se liší použitým plnivem a jsou vhodné pro specifické typy zatížení a použití:
| Typ vsypu | Hlavní plnivo | Vhodné použití |
|---|---|---|
| Základní podlahový vsyp | Velmi kvalitní křemenné písky | Garáže, skladovací a výrobní haly s lehkými výrobky, hromadné garáže s pojezdem 200 vozidel do 2t/den, chodby veřejných prostor apod. |
| Nejpoužívanější vsyp | Syntetický korund (metalická slitina hliníku), jehož tvrdost se blíží diamantu | Výrobní a skladové prostory pro středně těžké zboží, provoz strojů, automobilový průmysl, výroba obráběcích strojů, veřejné prostory s intenzivním provozem a parkoviště s pojezdem více než 200 vozidel do 2t/den, nebo maximální zatížení. |
| Vsypová směs | Přírodní korund (stejná tvrdost jako "metalic", vyšší soudržnost s cementovým pojivem) | Doporučeno pro aplikace vyžadující vysokou soudržnost a odolnost. |
| Směs obsahující syntetický diamant | Uhlíková sloučenina | Pro nejvyšší nároky na tvrdost a odolnost. |
Leštění a renovace betonových podlah
Leštění betonu, renovace betonových podlah, repase betonových podlah, čištění a ochrana betonových podlah vyžaduje vhodné a odpovídající technologické zázemí prováděcí kamenické firmy a dlouhodobé zkušenosti a poznatky z oblasti vývoje a změn stavebního a kamenického trhu. Díky rychlým změnám z hlediska technologického vývoje to je vskutku náročná disciplína, jelikož se materiálová a technologická nabídka obměňuje. Leštění betonu, leštění betonových podlah a inspekce betonových podlah zkoumá a hodnotí také tvrdost povrchového materiálu betonových podlahy dle Mohsovy stupnice tvrdosti, která vyjadřuje schopnost jednoho materiálu rýt do druhého.
Důležité je říci a upozornit na to, že na tradiční detaily tradičních technologických postupů se v mezidobí zapomnělo a neznalost bývá někdy nahrazována romantickými představami. Leštění betonu, repase betonových podlah a čištění betonových podlah vyžaduje pro renomované kamenické a řemeslné práce kvalitní a profesionální vybavení.
Jak brousit beton
Beton netvrdne stejnoměrně. Povrch je proto často nerovný. Obroušením získáte rovnou plochu. Jednou z možností je malá ruční bruska. Je vhodná na rohy a schody. Na velkých betonových plochách se uplatňují pojízdné stroje. Důležité je, abyste přímo odsávali prach, pokud materiál brousíte v suchém stavu. Pokud chcete uhladit drsnou betonovou plochu nebo provést jemné broušení, použijte brusku na beton. Stejně jako jiné brusky nebo speciální přístroje má motor, který uvádí do pohybu brusný kotouč. Nejvhodnější je bruska na beton s diamantovým brusným kotoučem. Výhodou je její robustnost. Pomocí brusných kotoučů s různou zrnitostí můžete optimalizovat výsledek broušení. Při sanaci betonu přitom často narazíte na staré zbytky lepidla. Odstraňte je bruskou.
Broušení je prvním a zároveň klíčovým krokem v procesu leštění terazza nebo betonu. Jelikož se v prvních krocích jedná o mimořádně prašný proces, doporučujeme pracovat s úhlovou bruskou s odsáváním a regulací otáček. Pro tuto práci jsou vhodné tvrdé brusné kotouče na beton. Hrubší zrnitost #30 zvolte v případě, že potřebujete zbrousit větší množství materiálu. Bruste povrch rovnoměrně a důkladně po celé ploše, přičemž dodržujte stejný tlak. Snažte se získat absolutní rovinu a dbejte na to, abyste nevynechali žádná místa. Materiál je světlý až bílý, má otevřené kapiláry a tudíž je mimořádně nasákavý.
Jak leštit beton
Po obroušení můžete beton vyleštit. Chcete-li beton vybrousit obzvlášť dohladka, můžete plochu vyleštit. To platí mimo jiné pro pohledový beton. Použijte přitom brusný kotouč nebo speciální hladičku betonu. Efekty při leštění se dobře vyjímají například jako dekorační prvek v obývacím pokoji. Leštění betonu vytváří hrubší, matný, neklouzavý povrch. Vysokootáčkové leštění betonu se provádí pouze za předpokladu, že kamenný povrch je již v dobrém původním stavu, pokud tak není, musí se před leštěním kamenné povrchy nejprve vybrousit, aby se povrch srovnal a vyčistil od nečistot. Pak nastupuje několikanásobná fáze diamantového leštění. Leštění dodává plochám hladký povrch a vysoký lesk, zvýrazní strukturu i texturu betonových podlah. Zvýrazní také barevnost (získá se tmavší odstín) a uzavřením povrchu zvýší odolnost proti zvětrávání.
Leštění probíhá v několika krocích podle zrnitosti. Obvykle se začíná na #200, pokračuje přes #400 a #800 až po #1500-#3000. Pokud je povrch po broušení hladký (po zrnitosti #120) můžete začít leštit již #400 a poté #800. Ve zrychlených postupech jsou to zrnitosti #2 a #3. Vysoký lesk získáte použitím zrnitosti #1500 nebo #3.
Nástroje: V naší nabídce naleznete několik modelů diamantových leštících kotoučů pro leštění betonu nebo terazza. Leštěte povrch rovnoměrně, dokud nedosáhnete požadovaného lesku. Používejte kruhové pohyby a dbejte na to, abyste nevynechali žádná místa. Materiál je tmavší, kamenná drť ve směsi má výraznější barvu i lesk. Rohy, kouty, těžko dostupná místa a v podstatě detaily dělají mistrům největší starosti. Jsou situace, ve kterých nezbývá nic jiného, než ruční práce bez strojů. Leštící segmenty ve tvaru trojúhelníku (např. BBX 2) jsou ideální pro broušení hran a těžko dostupných míst. Díky výslednému vzoru poškrábání může být nástroj BBX 2 použit také pro jednoduchý přechod z kovových nástrojů na nástroje plastové. Díky výhodám diamantu a kompozitní technologii nepotřebuje tento systém vodu. To poskytuje výrazné úspory v personálu, vybavení a řízení. Eliminováním vody může být celý proces leštění dokončen v polovičním čase.
Impregnace a údržba
Abyste zabezpečili dlouhou životnost a krásný vzhled povrchu, je důležité jej ochránit. Impregnační prostředek: Aplikujte ochranný nátěr, který vytvoří ochrannou vrstvu a zabrání pronikání vody a nečistot. Zodpovědně vybírejte vhodnou impregnaci. V naší nabídce naleznete paropropustné ochranné nátěry se zesilujícím účinkem nebo se silným zvýrazněním barvy. Údržba: Pravidelně čistěte a udržujte povrch vhodnými přípravky, které jsou určeny pro tento konkrétní materiál. Tuto činnost důrazně doporučujeme konzultovat se školeným technikem.
Vlastnosti betonu
Beton je kompozitní stavební materiál sestávající z pojiva a plniva. Po zatuhnutí pojiva vznikne pevný umělý slepenec. Nejčastějším druhem betonu je tzv. cementový beton (CB), kde je pojivem cement a plnivem kamenivo; dalším materiálem pro výrobu je voda. Pevnost betonu závisí především na vlastnostech cementu, dalšími ovlivňujícími faktory jsou vlastnosti vody a kameniva. Beton s větším obsahem cementu (1:2) má za teplého počasí už druhý den téměř poloviční tvrdost.
Speciální betony
Speciálním betonem označujeme beton, který má neobvyklou vlastnost(i), nebo jinak neobvyklé použití. Mezi speciální betony patří např. lehký beton, těžký beton, rozpínavý beton, vysoko pevnostní beton, samozhutnitelný beton, vláknobeton, vodotěsný beton, stříkaný beton a jiné.
Použití betonu
Beton je univerzálním stavebním materiálem, používá se jak na nosné konstrukce (skelety), tak na výrobu panelů; v dopravním stavitelství je beton hlavním materiálem pro výstavbu mostů, vozovek dálnic; v podzemním stavitelství se beton používá jako dočasná i trvalá výztuž. U betonu je jedno, je-li použit na suchu nebo pod vodou, jeho vlastnosti se tím nemění. Optimální vlastnosti, minimální nároky na údržbu, nízká cena a vysoká životnost předurčuje tento materiál k použití na dopravních komunikacích.
Vodotěsnost betonu
Beton při posuzování vodotěsnosti a jeho vlastností se nezapočítávají různé hrubé poruchy (trhliny, štěrková hnízda, díry v betonu apod.), které umožňují pronikání vody a kde je nutno beton opatřit vodotěsnou izolací. Vodotěsnost betonu se posuzuje podle toho, zda voda může procházet cementovou maltou nebo stykem mezi maltou a kamennými zrny. Normální zdravý kámen je prakticky vodotěsný. K zajištění vodotěsnosti je třeba betonovou směs řádně složit a dokonale zhutnit.
Historie a vývoj betonu
Moderní portlandský cement poprvé použil v roce 1756 britský inženýr John Smeaton. Míchačky byly na stavbách zaváděny ve dvacátých letech minulého století hlavně kvůli míchání betonu. Ruční míchání vápenné malty nebyl problém, na stavbách pomocné práce prováděly ženy, což byla levná pracovní síla.
Proces tvrdnutí betonu
V betonu během hydratace a tvrdnutí probíhají fyzikální a chemické procesy (provázené uvolňováním tepla), při kterých beton získává mechanickou pevnost a odolnost a vytváří se chemická stabilita v materiálu. Beton neztvrdne tím, že vyschne, ale že postupně během týdnů vykrystalizuje. Tento proces začne asi hodinu po namíchání a čím je tepleji, tím je krystalizace rychlejší (např. v panelárnách se beton ohříval až na 80 °C). Tento proces nelze nijak zastavit a pokud například beton v automixu zbyde, musí se zlikvidovat. Při krystalizaci se v betonu vytváří tzv. vnitřní teplo. Při betonáži přehrady v šíři několika metrů by vysoká teplota beton znehodnotila, a proto se do betonu vkládají ocelové roury např. půlmetrového průměru, kterými při krystalizaci nepřetržitě proudí studená chladící voda. Tyto roury pak v betonu zůstanou. Betonáž takovýchto masívů probíhá nepřetržitě dnem i nocí, protože po noční přestávce by se již beton nespojil kvalitně.
Přísady a příměsi do betonu
Přísady jsou obvykle různé chemikálie, které se přidávají do vody; příměsi se naopak přidávají do kameniva. Jsou to organické nebo anorganické materiály, tekutiny i sypké, které se přidávají do záměsi, aby určitým způsobem pozměnily vlastnosti betonu. Běžně tvoří maximálně 5 % hmotnosti.
- Plastifikátory - zlepšují zpracovatelnost betonové směsi.
- Protimrazové přísady - urychlují v zimním období dřívější dosažení pevnosti nutné pro odolnost betonu vůči působení mrazu na záměsovou vodu.
- Zrychlovače tuhnutí - urychlují hydrataci, beton rychleji dosáhne počáteční pevnosti. Nejsnadnější je přimíchání vodního skla.
Vrtání do dutinových panelů
Panely mají po celé své délce dutiny (jádra), které snižují jejich hmotnost, a jsou vyztuženy předpínacími lany (výztuž), které jim dodávají pevnost. Použitý beton je obzvláště tvrdý. Panely se usazují na konstrukci budovy pomocí jeřábů. Dutinové panely šetří spoustu času, hmotnosti a nákladů oproti tradičním metodám. Protože jsou vyrobeny z obzvláště tvrdého betonu a obsahují výztuž, představují jedinečné výzvy, když je do nich potřeba vrtat.
Kdy je potřeba do panelů vrtat?
Jádrové vrtání je často nutné pro dodavatele mechanických, elektrických a instalatérských prací (MEP). Nejlepší je konzultovat dodavatele panelů nebo nechat desku naskenovat pomocí georadaru (GPR), abyste zjistili přesnou polohu výztuže. Náhodné zasažení skryté výztuže ohrožuje strukturální bezpečnost.
Centrování otvorů do dutin
Optimálně by se mělo vrtat pouze do oblastí dutin, nezasahovat do žebrování ani výztuže. Průměr otvoru by proto měl být menší než průměr dutiny. Je třeba dbát na to, aby vrták náhodně neudeřil dolů do dna dutiny.
Vícečetné otvory
Nejlepší je vyhnout se více otvorům v jednom panelu, aby nedošlo k ovlivnění jeho projektované únosnosti. Univerzální motory pro suché vrtání, jako je DM52, by se neměly používat, protože jsou navrženy pro vrtání cihel, nikoli tvrdého betonu.
tags: #leštění #panelů #z #betonu

