Zastaralé a zrezivělé pasti pod střechou starého domu: komplexní průvodce závadami a jejich řešením

Na trhu je dnes velké množství starších rodinných domů, které jsou celkově ve špatném technickém stavu. Majitelé desítky let neprováděli údržbu nebo naopak prováděli stavební práce amatérsky a nyní se snaží dům prodat za co nejvyšší cenu.

Časté vady starých domů

Při koupi staršího rodinného domu je klíčové nechat si posoudit jeho technický stav, abyste předešli nepříjemným překvapením. Mezi nejčastěji se opakující vady patří:

1. Praskliny

Praskliny v obvodových a nosných stěnách jsou poměrně častou závadou. Jejich příčinou může být například nerovnoměrné sedání stavby, kdy byla k domu dodatečně provedena přístavba. Další možnou příčinou je chybějící ztužující věnec nebo nadměrné zatížení od střechy. Nebezpečné jsou hlavně svislé praskliny přes celý dům, praskliny širší než několik milimetrů a aktivní praskliny, které se dále zvětšují. V posledních letech se můžeme setkat také s domy popraskanými vlivem vysychání jílového podloží pod domy s mělkými základy.

Posouzení nechte vždy na statikovi nebo zkušeném stavebním inženýrovi, který navrhne vhodné opatření. Například prasklina v hospodářské části domu způsobená vysycháním jílového podloží pod mělkými základy stavby může vést k nutnosti stavbu zbourat.

2. Vlhkost

Problémy s nadměrnou vlhkostí jsou záležitostí téměř všech domů postavených před rokem 1950. U starších domů hydroizolace chybí nebo již není funkční. Rozpoznání vlhkosti je snadné i pro laiky. Dům je uvnitř cítit zatuchlinou a na stěnách u země jsou vlhké „mapy“ nebo opadávající omítka. Orientační měření vlhkosti lze provést vlhkoměrem na stavební materiály.

Čtěte také: Použití kleští SIKO TONA

Řešení bývá poměrně nákladné, stěny je třeba podříznout nebo použít chemickou injektáž a podlahy se musí provést nové v celém souvrství včetně hydroizolace a tepelné izolace. Doplňkovým opatřením je pak použití sanačních omítek nebo odvětraných podlah nebo předstěn. U vlhkého domu nestačí jen provést zvolené opatření. Dům je potřeba nechat vyschnout a není tedy vhodný ihned k nastěhování.

Obvodové a vnitřní nosné stěny domu nemají funkční hydroizolace. Vlhkost ze země vzlíná do zdiva. Dům bude potřeba podříznout do stěn vložit dodatečnou izolaci. Poté se zdivo musí nechat vyschnout, oklepat staré omítky a provést nové sanační, které zabrání tvorbě solných výkvětů.

3. Zatékání střechou a poškozený krov

Při prohlídce domu rozhodně nezapomeňte na kontrolu půdy. Může odhalit zatékání kvůli chybějící tašce, špatnému oplechování kolem komína nebo kvůli poškozeným okapům a svodům. Dlouho působící voda dokáže na některých konstrukcích napáchat nevratné škody. Dřevěný krov a strop mohou být napadeny dřevokazným hmyzem, houbami a plísněmi. Zatékání nesvědčí ani zdivu na půdě. Poškozené konstrukce je často nutné vyměnit.

Stará krytina je kolem komínu provizorně utěsněna PUR pěnou. Dlouhodobé zatékání poškodilo dřevěné konstrukce. Na domě se bude muset udělat nová střecha včetně krovu.

4. Plísně

Při nedostatečném větrání a špatně zateplených konstrukcích dochází v interiéru domu ke srážení vnitřní vlhkosti na chladných površích stěn a stropů. Vlhká omítka je živnou půdou pro spory plísní, které poletují všude kolem. Plísně se tvoří nejčastěji nad okny, v rozích místností a za nábytkem, kde špatně proudí vzduch. Plísně v interiéru mohou způsobit zdravotní problémy především u dětí.

Čtěte také: více informací o kleštích Gola 012401

Dům „po rekonstrukci“ přes zimu zplesnivěl. Předchozí majitel udělal novou fasádu na staré vlhké stěny a okna vyměnil za plastová.

5. Zastaralé rozvody

Životnost technických rozvodů v domě je kolem 20 - 30 let. Jsou-li starší, je vhodné je vyměnit. U elektřiny patří mezi nejčastější závady elektroměr umístěný v domě, nástřešní nosič se vzdušným kabelem, starý domovní rozvaděč, rozvody z hliníkových kabelů a zastaralé vypínače a zásuvky. Hlavní domovní rozvaděč obsahuje místo dnes běžných jističů staré pojistky. Když pojistka praskne, musí se vyměnit.

U splaškové kanalizace si dejte pozor, kam je zaústěna. Pokud v obci není kanalizace, musí být u domu funkční čistička, septik nebo jímka. Tratívod, tedy přepad z jímky, je nepřípustný. Má-li dům vlastní studnu, nechte si udělat rozbor vody, zda je pitná. Pokud jsou v domě dva zdroje vody, tedy veřejný vodovod i studna, je častou závadou jejich propojení pomocí potrubí. To je nepřípustné, protože by mohlo dojít ke kontaminaci veřejného vodovodu. U vytápění zkontrolujte především funkčnost kotle a záznamy o pravidelných kontrolách.

6. Nepálené cihly

Velmi nepříjemným překvapením je dodatečné zjištění, že dům nebo jeho část je postaven z nepálených cihel. Takovou stavbu je často lepší zbourat, protože zdivo je málo únosné. Fatální následky mají pro dům z nepálených cihel povodně. Na stavbě můžeme nepálené cihly odhalit na půdě, kde zdivo nebývá omítáno. Zdivo na půdě je částečně z nepálených cihel.

7. Azbest

Na střechách starších domů najdeme často azbestocementové šablony (eternit). Na kůlnách se občas setkáme s obdobnou krytinou ve tvaru vlnovky. Šablony i vlnovka mají světle šedou barvu. Kdysi oblíbená nehořlavá střešní krytina se používala ve 2. polovině minulého století. V roce 1997 byla zakázána, protože uvolňuje drobná vlákna, která se usazují v plicích a způsobují závažná onemocnění (například rakovinu). Azbest je nebezpečný v případě, když se s ním začne manipulovat. Proto je třeba likvidaci takové krytiny svěřit odborné firmě, což znamená náklady navíc. Nikdy nerozebírejte azbestocementovou střechu svépomocí bez ochranných pomůcek.

Čtěte také: Detailní pohled na Knipex Cobra XXL (8701560)

Střešní krytina z eternitu, který obsahuje škodlivý azbest. Při rekonstrukci je třeba krytinu likvidovat jako nebezpečný odpad.

8. Radon

Radon je plyn, který se uvolňuje do ovzduší z podloží domu. Při vyšších koncentracích je zdraví škodlivý. Novější domy jsou chráněny izolací nejčastěji z asfaltových pásů, která konstrukci ve styku se zeminou plynotěsně odděluje od podloží domu a slouží zároveň jako hydroizolace. U starších domů může vzniknout problém u neizolovaného sklepa nebo podlahy, odkud se radon šíří do domu. Jak je na tom daná lokalita s radonem, můžete zjistit z radonové mapy. Výjimečně je radon obsažen i v některých stavebních materiálech používaných v 60. - 70. letech (např. poříčský pórobeton, rynholecký škvárobeton).

V případě podezření na výskyt radonu ve starším domě lze provést měření odbornou firmou nebo se obrátit na Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Měření trvá delší časový úsek v řádu týdnů až měsíců. Pokud se potvrdí koncentrace radonu překračující hygienický limit 400 Bq/m3, je nutné provést vhodné opatření (například nucené odvětrání domu). Podrobné informace najdete na stránkách Radonový program ČR.

Nezvaní hosté v domácnosti: hmyz, hlodavci a klíšťata

S podzimem a chladnějším počasím se zvyšuje aktivita nezvaných hostů, kteří hledají úkryt ve vašich domovech. Čím budou noci chladnější a dostupné potravy v okolí vašeho domu méně, tím víc budou jejich pokusy o průnik do domácnosti zoufalejší a troufalejší. Je dobré být připraven, protože jinak vám tihle nezvaní nájemníci zadělají na spoustu problémů.

Prevence proti hmyzu a hlodavcům

• Větve stromů: Pozornost věnujte větvím stromů, které se dotýkají střechy vašeho domova. Pro neokřídlený hmyz jsou to dokonalé mosty. Mravenci se takhle umí zabydlet v nevyčištěném dešťovém svodu, odkud pak umí pátrat i k cestám pod střechu.
• Podstřeší: Pod přesahem střechy, na místech kde není průvan a kam nedoprší se usazují, víčkují a kuklí potvůrky, které létat umí. Ometání fasády a podstřeší koštětem je praktickým opatřením, jak omést nakladená vajíčka hmyzu a dalších škůdců.
• Úkryty: Hmyz a hlodavci přirozeně hledají úkryt. Pokud jim nabídnete blízko oken domu haldy opadaného listí, suchých větví, neprostříhaného suchého keře, nemůžete se divit, že zajdou na návštěvu. Hromady, které by měly končit na kompostu, berou jako svůj základní tábor pro opakované pokusy o vstup do vaší domácnosti. Pozor třeba i na mulč, který vysypaný těsně přiléhá k oknům do suterénu.
• Garáž: Garáž, kterou necháváte hodiny vyvětrat s otevřenými dveřmi, je přímo pozvání. Intenzivní chemický pach z garáže možná odpudí některý hmyz (vyjma pavouků, ti jsou nadšení), ale hlodavcům v průzkumu určitě bránit nebude.
• Pavouci: Pavouci zaregistrují změnu ročních období a ve velkém se budou stahovat k domům, protože tím vlastně následují cestu své kořisti.
• Hromady materiálu: Problematické je to i s venkovním botníkem v podstřeší, pytlem starého oblečení anebo hromadou kartonových krabic. Každá „hromada“ takového materiálu má potenciál stát se někomu útočištěm. Plošticím, škvorům, švábům.
• Popelnice: Pohlídejte si i prostor kolem popelnic. Případně, abyste s vyvezenými popelnicemi pod střechu něco nesvezli domů.
• Netěsnosti: Hmyz si libuje v průnicích nedoléhajícími sítěmi na oknech (pokud tam vůbec nějaké síťky máte), protlačováním se pod nepřiléhajícími rámy, v netěsnostech kolem rámů oken a dveří.
• Invazní slunéčka: Až sebevražedné jsou nálety invazních slunéček. Nejsou to klasické berušky - tyhle slunéčka východní mají trochu jinou barvu a víc teček - a umí i nehezky kousnout.
• Moli: Klasikou jsou už moli - potravní i šatní - kteří se na podzim vzmáhají. Bojovat se proti nim musí celoročně, ale v rámci podzimního úklidu se vyplatí přejít proti nim do ofenzivy.
• Zlatoočky a ploštice: Tradičním zimním podnájemníkem jsou i zlatoočky. Do domů na podzim míří i ploštice. Nijak zásadně neobtěžují, ale z hmyzáka rejdícího za skříní asi radost nikdo mít nebude.
• Vroubenky americké: Kolem rámů oken, z jedné i druhé strany, se teď budou objevovat i vroubenky americké. Jsou poměrně velké, ale neškodné.
• Stínky a svinky: Stínky a svinky přitahuje vlhký chlad a šero. A vůně potravy, kterou může být třeba zelenina naskladněná ve vašem sklepě. Suterén našlapaný obživou, byť by to byly syrové brambory anebo jen dozrávající načesaná jablka, je pro hmyz i hlodavce obrovským lákadlem. Promyslete, jak moc tu větráte, jak moc je větrací otvor krytý (nechtělo by to síťku?) a rovnou už nachystejte pastičky.
• Hlodavci: Největší trable, už ve skutečně ekonomických měřítcích, se pojí s hlodavci. Myš je schopná protáhnout se do domu dírou velikosti nehtu palce na ruce. Nechávat takové skulinky, například kolem vedení potrubí, je jasné riziko. Když se totiž myši někde zabydlí, bude jich přibývat, stejně jako škod, které napáchají.

Co tedy dělat na podzim, aby se z vašeho domu nechtěně nestalo útočiště nezvaných hostů? Vymetat a zametat, nenechávat zbytečně otevřeno, klást pasti a pastičky, utěsnit prostupy a skuliny.

Klíšťata v domácnosti

Klíště v bytě obvykle považujeme za náhodný omyl. Jenže v některých případech nejde o jediný exemplář, ale o počátek problému, který se může rychle rozrůst. Klíšťata si totiž umějí v domě najít úkryt, a pokud k tomu mají podmínky, dokážou i naklást vajíčka. Výsledkem pak není jedno zaběhlé klíště, ale celá malá kolonie. Klíšťata se do domů dostávají častěji, než bychom čekali, a to nejen na zvířatech, ale i na lidech nebo s odloženým oblečením.

Kde se klíšťata usazují nejčastěji a jak poznat, že se doma zabydlela?

Nejčastější cestou, jak klíště pronikne do domu, je srst psa nebo kočky. Při bližším kontaktu může přejít i na člověka - zvířata si navíc často lehnou na koberce, čalouněný nábytek nebo deky, což klíšťatům poskytne ideální úkryt. Pokud se jim podaří najít stinné a vlhké místo, kde mají klid a teplotní stabilitu, mohou tam přežívat i několik dní. Ve výjimečných případech, například u samiček klíšťat po sání, může dojít i k nakladení vajíček. Takzvané klíštěcí „hnízdo“ připomíná drobnou tmavou hrudku s desítkami až stovkami vajíček - nachází se nejčastěji za nábytkem, v rozích místností, v prasklinách podlahy nebo ve větracích šachtách. Klíšťata obvykle vyhledávají místa s nižším ruchem a vyšší vlhkostí - koupelny, sklepy, prádelny, místa kolem oken, nebo třeba pelíšky domácích mazlíčků.

Klíšťata mohou být nositeli vážných infekcí - od boreliózy po ehrlichiózu. V interiéru se navíc hůře odhalí, a pokud se rozmnoží, zbavit se jich není snadné. Nejlepším krokem je prevence:

• Pravidelná kontrola domácích zvířat po každém venčení.
• Časté praní dek a povlečení.
• Vysávání rohů a čalouněného nábytku.
• Důsledná kontrola oblečení, obuvi a batohů po návratu z přírody.

V případě podezření na výskyt většího množství klíšťat v domě je vhodné zavolat odbornou firmu na dezinsekci - amatérské hubení často nestačí a může situaci spíše zhoršit.

Klíšťata patří mezi parazity, kteří ke svému přežití potřebují krev hostitele. Preferují vysokou vlhkost a teploty mezi 20-25 °C. Klíšťata se mohou zachytit na oblečení při procházce v přírodě. Podlahy s tvrdým povrchem (např. dlažba, dřevo) nejsou pro klíšťata ideální. Mazlíčci jsou pro klíšťata ideálními hostiteli. Klíště může na zvířeti žít, dokud se nenakrmí a neodpadne.

Pokud najdete klíště, nikdy ho nemačkejte prsty. To může vést k uvolnění infekčních látek. Pravidelné čištění a hygiena jsou klíčem k minimalizaci rizika výskytu klíšťat. Po každé procházce venku zkontrolujte srst a kůži domácích mazlíčků.

Klíšťata mohou přežít v domácnosti déle, než bychom čekali, zvláště pokud najdou vhodné podmínky. Pravidelné čištění a hygiena domácnosti, spolu s prevencí a kontrolou, jsou klíčem k minimalizaci rizika. Pokud máte podezření, že se klíšťata ve vašem domově vyskytují, neváhejte kontaktovat profesionály, kteří zajistí důkladnou péči.

Dřevokazný hmyz

Dřevokazný hmyz a houby představují pro dřevěné konstrukce v domě vážnou hrozbu. Dokáží snížit či dokonce zcela zlikvidovat kvalitu dřevěného masivu. Pokud se i vy těšíte z toho, že máte ve svém domě či bytě dřevěné podlahy a trámoví, pak byste měli bedlivě hlídat jejich kvalitu.

Jak poznat napadení dřevokazným hmyzem?

• Zvukový projev: Tím prvním je zvukový projev larviček ve dřevě, které jej chroupají, v některých případech se může ozývat i vrzání, které vzniká i sesedáním krovů a střechy.
• Piliny: Dalším indikátorem jsou hromadící se piliny u napadeného dřeva, a to zejména v oblasti výletových otvorů.
• Dírky a požerky: Jsou-li ve dřevě viditelné dírky a pod nimi na zemi drobné kupičky pilin (požerky), zabydlel se zde červotoč nebo jiný dřevokazný brouk.
• Šustění a chroustání: Při soustředěném poslechu můžete zaznamenat jeho šustění a chroustání.

Druhy dřevokazného hmyzu

Asi nejznámějším dřevokazným hmyzem je červotoč. V případě červotoče proužkovaného se jedná o hnědého broučka, který se specializuje na jehličnaté dřevo, vzácně jej však můžeme nalézt i ve fošně dřeva listnatého, které má již pár desítek let za sebou. Červotoč si však rád pochutná i na nábytku. Najdeme jej především na dně skříní, v nohách nábytku a také na spodní straně prahů zárubní. Celou řadu podobných znaků nese také červotoč umrlčí, který má však tmavě hnědé až černé zbarvení. Tento červotoč se specializuje na dřevo vystavené zimním mrazům a u domů jej nejčastěji nalezneme na střešních trámech, podlahových prknech a podhledech, bez rozdílu, zda se jedná o dřevo jehličnanu či listnatého stromu. Vyhledává místa, kam zatéká, a obvody trámů.

Dalším nepříjemným hmyzem je tesařík krovový. Jedná se o vůbec nejnebezpečnějšího nezvaného hosta, který napadá dřevo jehličnatých stromů. Charakteristický je vrzavý zvukový projev jeho larev, které vyhlodávají chodby pod povrchem dřeva. To se nakonec zcela rozpadá. Na první pohled ovšem většinou není činnost larvy patrná a napoví až pohyb trámu.

Dalším nezvaným hostem může být dřevokaz čárkovaný. Tento brouček má bledě žluté krovky s postranním tmavým okrajem. Postup vyžírání chodeb je kolmo k jádru dřeva, čímž se rychle znehodnocuje.

Čtvrtým škůdcem je hrbohlav parketový. Červenohnědý brouk se specializuje na tvrdé dřevo, především dub, akát či jírovec a jasan.

Kazy na dřevě jsou někdy patrné na první pohled. Jindy však na všechny dřevěné části dobře nevidíme nebo si nejsme jistí rozsahem poškození. Dřevo je napadené houbou, pokud je ve vzduchu cítit vlhko a plíseň. Části napadené houbou měknou a tlejí a brouky vyvrtané chodbičky připraví dřevo o pevnost.

Jak se zbavit dřevokazného hmyzu a hub?

Způsobů, jak škůdcům zatopit, je několik. Právě teplo je jedním z nich, protože larvy většinou nesnášejí vysoké teploty.

Co nejdříve se musí zabránit dalšímu vlhnutí, ať už je způsobené čímkoli. Dobře větrejte. Udržujte vlhkost dřeva na 20 %. Měření vlhkosti se provádí jednoduchým přístrojem dostupným za pár stokorun.

Veškeré dřevo, které ztratilo původní pevnost se musí nahradit a zbytek ošetřit chemickým nátěrem proti šíření hub. Ten aplikujte na očištěné dřevo zbavené všech starých laků a nátěrů. Preventivní ošetření proti hmyzu se provádí speciálním nátěrem s kombinovanou účinností proti různým škůdcům. Nemusí to totiž vždy být jen červotoč, dřevokazných brouků je mnoho druhů a v jediném trámu jich může bydlet vícero. Nezapomeňte na skrytá a špatně přístupná místa, na průchody skrz stavební konstrukce atp. Buďte důslední. Tam, kde se dřevo zdá být ještě pevné, ale hmyz už je v něm aktivní, mohou pomoci speciální fyzikální metody jeho hubení. Provádí se například plynem nebo mikrovlnným zářením. Nestačí jen povrch dřeva natřít, larvy uvnitř trámu byste tím nezabili, naopak - jakmile larva cítí ohrožení, zavrtá se hlouběji a to dřevu ještě více uškodí.

Aby se předešlo jejich výskytu ve dřevě, je ideální materiál dopředu ošetřit speciální impregnací. Ta může hmyz odpuzovat, případně dřevo upravovat tak, že vylíhnutým larvám nechutná, a tak ani nedochází k jeho napadení. Proto je dobré před samotnou stavbou dřevo ochránit náležitou impregnací, která dovede dřevo ochránit nejen před hmyzem, ale také před dalšími faktory, které se podílejí na degradaci materiálu. Nejúčinnější a ekologicky naprosto nezávadnou je pak vakuově-tlaková impregnace.

Nová podlaha musí být položena na suchý odizolovaný základ a nesmí jí odnikud hrozit vlhkost a opětovné šíření dřevokazného hmyzu a hub. Je to opět apel na důslednost - škůdci mohou kromě podlahy napadat také dveře, zárubně, okenní rámy i nábytek. Když neodstraníte všechno napadené dřevo, časem se škůdci mohou opět rozšířit.

Podlahy Barlinek se dodávají už s hotovou povrchovou úpravou. Po položení jsou ihned pochozí, doporučujeme před prvním použitím pouze aplikaci ošetřujícího přípravku, na lakovanou podlahu prostředek Protektor Blask a na olejovanou podlahu Wax Care Plus.

Dřevokazné houby a plísně se množí, jakmile stoupne vlhkost ve dřevě nad 20 %. Příčinou vysoké vlhkosti bývá nejčastěji zatékání nebo vzlínání vlhkosti neodizolovanou stěnou. Čím dříve k sanaci napadeného dřeva přistoupíte, tím spíše se vám je podaří zachránit, nebo částečně zachránit.

tags: #lezely #kleste #stare #a #zarezle #pod

Oblíbené příspěvky:

• Vše o čtyřnásobné krabici do sádrokartonu
• Moderní inovace dlažby
• Tipy pro výběr dřezu do laminátové kuchyně
• Tabulky únosnosti OSB desek
• Význam tříd jakosti dřeva