PergolyHistorie a současnost Liberce Rochlice
První zmínka o Rochlicích pochází z roku 1360. Název se odvozuje od rokytí, tj. křoví, jímž obrůstaly břehy řeky Nisy. Svůj střed měly Rochlice v okolí dnešního Kyjevského náměstí, kde stála slavná hospoda U města Lipska, která je dnes již zbořená.
Rochlice, jejíž název je patrně odvozen od slova rokytí (křoví na břehu řeky), vznikla již na konci 13. století v blízkosti brodu přes Lužickou Nisu. Obec je v tehdejších konfirmačních knihách pražského arcibiskupství zmiňována pod jmény: Rokytnik, Rokytnitz a Rokostnicz. Podle tohoto urbáře žilo tehdy v obci v 21 domech 17 sedláků, 4 zahradníci a 4 domkaři. Obec se rozrůstala velmi pomalu. V roce 1771, během prvního číslování domů, bylo napočítáno 82 stavení.
Ke skutečnému rozmachu obce došlo až v 19. století během průmyslové revoluce. V tomto období v Liberci vznikly nové silnice. Dalším impulsem k rozvoji obce bylo vybudování železničních tratí z Liberce, protože ta vedoucí do Jablonce měla zastávku na dnešním Poštovním náměstí. Na tom stávala pošta již od roku 1892. Obec byla povýšena na městys 14. 6. 1903 a již po pěti letech se stala městem s vlastním znakem uděleným císařem Františkem Josefem I.
Na přelomu 19. a 20. století byla Rochlice jedním z nejprůmyslovějších míst v liberecké kotlině. První továrna zde byla založena v roce 1830. Koncem 19. století byla Rochlice jedním z nejdůležitějších průmyslových center Liberecka. Začátky továrního areálu spadaly do dvacátých let 19. století, kdy Franz Finke přistavěl ke starému panskému mlýnu mechanizovanou přádelnu. V moderní, koncepčně založenou a cílevědomě provozovanou tovární výrobnu se změnila až po roce 1869. Začátkem 20. století ji koupil Hugo Stöhr a velkoryse zbudoval největší barevnu v Liberci. Po znárodnění areál spadal pod národní podnik Hedva. Výrobní využití končilo rokem 1995, následovala obvyklá devastace neudržovaných industriálních staveb, zvolna likvidovaných.
Obec byla v roce 1908 povýšena na město. V prvních obecních volbách vyhráli v Rochlici němečtí sociální demokrati a prvním starostou se stal Karl Scheffel. Následující léta však byla ve znamení neustálých bojů o radnici mezi německými sociálními demokraty s českými stranami a německými nacionály a nacisty, v důsledku čehož docházelo k velmi rychlému střídání starostů. Po podepsání mnichovské dohody muselo zdejších jeden a půl tisíce Čechů odejít do vnitrozemí. Po odsunutí Němců po skončení druhé světové války až do sedmdesátých let se počet obyvatel pohyboval kolem 4000. K prudkému nárůstu počtu obyvatel došlo až během mohutné panelové výstavby.
Čtěte také: Rekvalifikace na truhláře v Liberci - co očekávat?
Kostel sv. Jana Křtitele
Počátkem 17. století byl v Rochlicích vybudován kostel sv. Jana Křtitele, který nahradil dřevěný kostel sv. Mikuláše. Když se po Bibrštejnech stali majiteli panství Redernové, dali počátkem 17. století postavit v místech dnešního kostela na pravém břehu Nisy dřevěný kostelík, určený zpočátku pro luteránské věřící. O osudu starého kostela sv. Mikuláše se zmiňuje zpráva faráře Kretschmera z roku 1677: „V místě na Královské cestě (via regia) se nacházel opuštěný dřevěný kostel sv. Mikuláše. Protože se ale během třicetileté války o tento kostel nikdo nestaral, byl značně zchátralý a polorozpadlý. Dřevěné trámy ležely roztroušeny kolem. Za protireformace se stal nový kostel katolickým a byl zasvěcen sv. Janu Křtiteli.
V roce 1657 ho nahradila stavba zděná, věž byla přestavěna až roku 1678 a v ní zavěšeny tři zvony. Konečný vzhled dostal kostel v letech 1708 1709, kdy došlo ke zvýšení a prodloužení hlavní lodi o nové presbyterium. Obnoven byl také celý vnitřek, zejména hlavní oltář, kazatelna a varhany. Přestavbu řídil pravděpodobně stavitel M. A. Canevalle, který v té době stavěl pro Rederny morový kostel v Liberci a kostel ve Vratislavicích.K předsíni kostela byla roku 1746 přistavěna kaple rodiny Appeltů. Vybavení kostela je převážně původní, barokní, nejcennější jsou hlavní oltář s obrazem Jana Křtitele, vyřezávaná kazatelna a křtitelnice s kamennou nohou a cínovou mísou. Vzácná polychromovaná soška Panny Marie sem byla přenesena v šedesátých letech dvacátého století z kostela U obrázku. Devět obrazů smrti v sakristii pochází z doby okolo roku 1767.
Současnost Rochlice
V Rochlicích samozřejmě nechybí bohatá občanská vybavenost. Nachází se zde několik supermarketů, restaurací nebo sportovci oblíbená základní škola Dobiášova. Z klady považuji výbornou občanskou vybavenost, jako že jsou tu školky, školy a obchody. Výhodou je i dobrá dostupnost centra města a jsou tu také levnější byty.
Prudký rozvoj Rochlic nastal po roce 1922, kdy se začaly stavět nové domy. Liberec - Už jen výsadba nových stromů zbývá k dokončení druhé etapy celkové regenerace sídliště v Rochlici. Podle náměstka primátora Ivo Palouše plánuje město v rámci regenerace sídliště také výstavbu nového dětského hřiště a různých odpočinkových ploch. Na sídlišti Rochlice se mi moc líbí nová dětská hřiště, která tu vznikla. Děti si alespoň mají kde hrát.Také mi vyhovuje snadná dostupnost do centra, autobusy tu jezdí každou chvíli a mám to jen kousek do města.
Nejrušnější ulicí v Rochlicích je Dobiášova. Z hlediska dopravy je v Rochlici nejrizikovějším úsekem Dobiášova ulice, kde řidiči často nedodržují povolenou rychlost. „V posledních letech auta srazila několik chodců. Obzvlášť nebezpečné je toto místo pro děti," uvedla již dříve Deníku preventistka liberecké policie Vladimíra Vránová. Také by mohlo být více parkovacího místa, protože není odpoledne kam zaparkovat. Právě parkování, v kombinaci s úzkými silnicemi, patří k nejpalčivějším bolestem rochlického sídliště. Po dokončení regenerace by se měl proto počet parkovacích míst z původních sedmnácti set téměř zdvojnásobit. Nejsou tu parkovací místa. Poslední dobou přibylo hodně aut a tím, že je tu přes deset tisíc lidí, je to problém. Chtělo by to vzít nějaké nevyužité prostory a udělat z nich parkoviště.
Čtěte také: Proč si vybrat dřevěné lehátko?
Cílem třetí etapy budou úpravy komunikací v Seifertově a Halasově ulici. „Budeme zde muset vytvořit vhodná parkovací stání.Liberec - Největší liberecké sídliště se už brzy dočká tramvajových spojů. Sedmisetmilionový projekt má definitivně zelenou. Dopravní podnik města Liberce (DPML) totiž získal potřebné dotace z regionálního operačního programu. Deníku to potvrdil ředitel DPML Jiří Veselka. Takzvanou nultou etapou tramvajové trati do Rochlice byla nedávno dokončená přestavba terminálu MHD ve Fügnerově ulici. První etapou bude část trati vedoucí od terminálu až k zastávce Mlýnská. „Počítáme, že během ledna nebo února vyřídíme stavební povolení a během příštího léta se začne stavět,“ podotkl Jiří Veselka. Důvodem výstavby nové tramvajové trati je fakt, že autobusová doprava už v současné době téměř nestačí rochlické sídliště obsluhovat. Tramvajová trať do Rochlice byla záměrem města několik let.
Vloupání do vozidel nebo jejich krádeže. Takové případy řeší liberečtí policisté v Rochlici nejčastěji. „Je to proto, že jde o největší liberecké sídliště a koncentrace vozidel je velká,“ zdůvodnila preventistka liberecké policie Vladimíra Vránová. Nejrizikovější částí Rochlice je podle ní sídliště přilehlé k Dobiášově ulici. Policisté sem často vyjíždějí k případům domácího násilí nebo řešit sousedské hádky. Spousta lidí tu dělá v noci hluk, takže by sídlišti klidně neuškodilo, kdyby bylo více hlídané.
V liberecké městské části Rochlice, nedaleko vlakového nádraží v ulici Dukelská, vzniká nový rezidenční projekt. Jeho součástí a důležitým prvkem je i revitalizace a obnova původních, historických Božích muk, která byla kdysi vyvrácena a zapomenuta. „Boží muka jsou sakrální památka v krajině, nejčastěji vytesaná z kamene. Většinou je zasvěcena nějakému svatému, nebo nese kříž s Ježíšem Kristem a nápisem INRI. Obnova této konkrétní památky se podařila díky spolupráci města a developera, který v této lokalitě realizuje nový stavební projekt. Obnova božích muk v kontextu moderní zástavby je vnímána jako velmi pozitivní krok.
Čtěte také: Montáž plastových palubek
tags: #liberec #rochlice #historie
