Lokomotivy řady 122: Přehled nátěrů a provozní historie

Potřeba dalších nákladních elektrických lokomotiv ve druhé polovině šedesátých a na počátku sedmdesátých let stála u zrodu lokomotivní řady E 469.2 (122) a následně i E 469.3 (123). Lokomotivy řady E 469.2 (122) byly dodány v roce 1967, řada E 469.3 (123) následovala v roce 1971. Letos je tomu právě padesát let, kdy brány plzeňské Škodovky opustila padesátipětikusová série lokomotiv řady E469.2, později přeznačených na řadu 122. V roce 1971 ji následovalo třicet strojů řady E469.3, které nyní známe jako řadu 123.

Technický popis řady 122

Řada E469.2 (122) jsou elektrické lokomotivy určené pro stejnosměrný napájecí systém 3000 V, vyrobené jako tovární typ 57E1 a patří mezi československé lokomotivy tzv. I. generace. Celá série 55 lokomotiv byla vyrobena podnikem Škoda Plzeň bez prototypu během jediného roku 1967. Mají skříň z ocelového plechu se vstupy na stanoviště po obou stranách lokomotivy, která se až na detaily shoduje se skříní řady 130. Čela jsou převzata z řady 182. Otočnými čepy umístěnými pevně v rámu skříně je skříň spojena se dvěma podvozky, každý o dvou hnacích nápravách. Vypružení je dvoustupňové, v obou stupních s listovými pružnicemi doplněnými v primárním vypružení vinutými válcovými pružinami.

K pohonu jsou použity 4 stejnosměrné sériové šestipólové elektromotory s pomocnými póly typu 6AL 4846 zT pevně uložené v podvozcích, pohánějící dvojkolí kloubovými spojkami a jednostranným převodem s čelním ozubením. Při rozjezdu jsou všechny motory spojeny do série, později lze přejít na jejich sérioparalelní řazení. Regulace výkonu je odporová, odporníky jsou umístěny na střeše a nejsou trvale zatížitelné. Stykače jsou spínány elektropneumatickým pístovým servomotorem ovládaným volantem kontroléru. Lokomotivy jsou vybaveny samočinnou tlakovou brzdou ovládanou brzdiči DAKO BS-2, přímočinnou brzdou řízenou ovladači DAKO-BP a ruční zajišťovací brzdou působící na jedno dvojkolí příslušného podvozku. Brzdový rozvaděč je typu DAKO LTR. Písty celkem čtyř brzdových válců jsou pákovím spojeny s brzdovými špalíky, oboustranně brzdícími všechna dvojkolí. Mezi podvozky jsou pod hlavním rámem zavěšeny dvě hlavní vzduchové jímky (tlak 9 barů), jejichž celkový objem je 1110 l. Dva pomocné vzduchojemy mají objem celkem 240 l. Vzduch dodávají dva pístové kompresory Kovopol K 1 s elektrickým pohonem. Palubní síť má napětí 48 V a je napájena z Ni-Fe baterie o kapacitě 120 Ah. Řídící obvody jsou upraveny pro dvojčlenné řízení a zásuvky kabelů jsou umístěny na čelech, z části strojů ale byly časem demontovány. Vlakový zabezpečovač je typu LS IV, k rádiu VS 47 jsou dosazeny terminály FXM 20 pro hlasovou komunikaci v systému GSM-R.

Rozdíly mezi řadou 122 a 123

Jak je zřejmé z továrního označení, řada E469.3 (123) je do značné míry shodná s předchozí řadou E469.2 (122) a jde o její modernější verzi. Odlišností oproti řadě 122 je použití dvou elektricky poháněných pístových tříválcových kompresorů typu 3 DSK 100 u řady 123. V elektrické části spočívá rozdíl v instalaci ochranných bloků křemíkových diod do vysokonapěťových obvodů pro zamezení generátorického chodu trakčních motorů při případném zkratu v obvodech stroje. Vzhledově se lokomotivy řady 123 od strojů řady 122 liší jen absencí stříbrné lišty nad rámem (ale tu nemají ani mašiny řady 122 v "najbrtu") a bočními okny do strojovny, když u řady 122 je na každé straně první okno za stanovištěm vodorovně rozdělené na dvě zasklená okénka, zatímco u řady 123 rozdělené není. Spolehlivým vnějším rozpoznávacím znakem je dělené okno do strojovny za vstupem na stanoviště u řady 122, zatímco u řady 123 je celistvé. Jinak je elektrická i mechanická část shodná s řadou 122. Na poslední vyrobené lokomotivě E 469.3030 byly testovány podvozky II. generace. Tato prototypová lokomotiva byla v roce 1988 přeznačena na řadu 124, konkrétně je značena jako 124.601-6 a slouží na ŽZO v Cerhenicích.

Přehled nátěrů řady 122

Jednotné barevné řešení nátěrů hnacích vozidel bylo zavedeno k 1.1.1977. Nátěr spočíval v tom, že vozidla byla natřena jediným odstínem, závisejícím na druhu trakce, takže např. elektrické stejnosměrné lokomotivy měly celou skříň tmavě zelenou. Design lokomotiv opatřených tímto nátěrem značně utrpěl a vyvstaly i problémy s viditelností vozidel. 25.1.1982 byla zavedena úprava, spočívající v dosazení výstražných pruhů širokých 30 cm na čela lokomotiv. Tyto pruhy byly žluté nebo oranžové.

Čtěte také: Recenze nábytku z masivu

Nové barevné řešení bylo zavedeno 1.1.1988 spolu s novým řadovým značením. Skříně vozidel s tímto unifikovaným nátěrem mají jednotnou barvu, závisející na druhu trakce a po obvodu mají výstražný pruh široký 60 cm. Pro řadu 122 typická kombinace zeleno-žlutého nátěru byla od poloviny devadesátých let aplikována na většinu existujících strojů, prototypový kus 122.001-1 nevyjímaje. U strojů v modro-tmavomodrém zbarvení podle studia Najbrt byly tabulky s označením přemístěny na čelech dolů pod zásuvky a na bocích na rám. U některých mašin je v těchto místech označení psáno bíle přímo na modrém podkladu, nebo je v takové podobě umístěno mezi světly místo zásuvek (122.051-6).

Příklady konkrétních nátěrů a jejich vývoje

  • Prototypový kus 122.001-1: Po opravě R1 v ČMŽO Přerov byla opatřena nátěrem v původním barevném schématu, ve kterém opustila brány výrobního závodu v Plzni roku 1967. V srpnu 2019 vyjela po hlavní opravě ve slušivém retro nátěru. Dříve v celozeleném unifikovaném nátěru.
  • E469.2017: V roce 1987 měla oranžový výstražný proužek pod světly na rámu.
  • 122.043-3: V roce 1989 ještě bez zeleno-žlutého nátěru podle výnosu FMD č. 19.464/87-12.
  • 122.055-7: V roce 2006 měla již žlutý výstražný proužek umístěný přes světla.
  • 122.046-6: V roce 2005 měla žluto-černé šrafování na celé ploše pluhů.
  • 122.001-1: Ještě v roce 1997 je zachycena s nákladním vlakem a logem ČSD. V povedeném retro nátěru uhání ústecká "uhelka" 122.001-1 za obcí Valtířov s nákladním vlakem směr Nymburk.
  • 122.023-5: V roce 2007 měla namísto celistvých pluhů pluhy dělené, převzaté z novějších lokomotivních řad.
  • 122.016-9: V roce 1997 se pyšnil zánovním světle zeleno-krémovým zbarvením. V roce 2006 měla již z čel demontované zásuvky mnohočlenného řízení.
  • 122.022-7: Jezdila až do svého odstavení v zeleno-žlutém nátěru "vzor 88".
  • 122.031-8: Měla žluto-černé šrafování v celé výšce pluhů. V zeleno-hráškovém zbarvení si zachovala žluté lemování konců pluhů a červeně ozdobená madla.
  • 122.006-0: Dnes jezdí v modro-tmavomodrém "najbrtu".
  • 122.002-9: Dnes je opatřen modro-tmavomodrým nátěrem se sloganem "Cokoliv Kamkoliv".
  • 122.015-1: Má namontované pluhy z novější lokomotivní řady, navíc místo šrafování zvýrazněné žlutým nátěrem.
  • 122.010-2: Představuje variantu nátěru se širokými žlutými pruhy na čelech. Zároveň má pluhy šrafované po celé ploše na rozdíl od obvyklého způsobu, kdy šrafování tvoří jen pás při jejich spodním okraji.
  • 122.011-0 a 122.009-3: Obě mašiny jsou v "najbrtu" a s označením psaným přímo na modrý podklad.

Provozní nasazení

Provozní určení lokomotiv řad 122 a 123 se oproti řadě 121 nezměnilo - vozba nákladních vlaků a dříve často i přeprava uhlí z Mostecké oblasti. V menším množství vedou tyto stroje osobní vlaky v mostecko-chomutovské oblasti. Nejčastěji lze však lokomotivy řad 122 a 123 spatřit v čele průběžných nákladních vlaků v okolí Ústí nad Labem, např. v relacích Ústí nad Labem-Všetaty, Děčín-Nymburk, Děčín-Kralupy nad Vltavou. Řada 123 slouží i na postrku. Narozdíl od řady 121 jsou novější lokomotivy 122 a 123 ještě plně v provozu, ačkoliv jejich technický stav není o mnoho lepší. Nanejvýš se provádí oprava laku.

Historické nasazení

Všechny lokomotivy řady E469.2 byly přiděleny do Lokomotivního depa Ústí nad Labem a ihned nasazeny do nákladní dopravy na tratích v severních a středních Čechách. Zpočátku sloužily také v osobní dopravě, když vozily osobní vlaky z Děčína do Lysé nad Labem a na trati z Ústí nad Labem do Mostu. Začátkem sedmdesátých let jezdily po pravobřežní polabské trati v čele rychlíků R 117/118 (Nymburk hl. n. - Děčín hl. n.), R 119/120 (Kolín - Děčín hl. n.), později R 116/117 (Děčín hl. n. - Žilina), R 1111/1112 (Děčín hl. n. - Bohumín). Zajímavostí bylo jejich nasazení na R 150 "Favorit" (Leipzig Hbf. - Budapest Kel. pu.), R 1478/1479 (Dresden Hbf. - Budapest Kel. pu.) a na rekreačních rychlících, které jezdily z NDR k letoviskům u Balatonu a u Černého moře (např. R 1315/11378 "Tourex" (Dresden - Varna) a jiné) a které vodily mezi Děčínem a Kutnou Horou.

Současné nasazení

Stěžejním výkonem byla vozba uhelných vlaků z Třebušic, Ledvic a ze Sokolovské pánve pro elektrárny Opatovice, Chvaletice a Mělník, do Hradce Králové vozí soupravy pro elektrárnu Poříčí. Tradiční službou těchto lokomotiv je také doprava průběžných nákladních vlaků v okolí Ústí nad Labem, např. v relacích Ústí nad Labem - Všetaty, Děčín - Nymburk, Děčín - Kralupy nad Vltavou, Most - Česká Třebová. V posledních letech se stále více objevují na kontejnerových nákladních expresech a ucelených vlacích s automobily. Vozební ramena se ve srovnání s dřívějškem značně prodloužila a tak se kromě okolí Prahy, severních a východních Čech stroje řady 122 objevují nejen na Moravě a ve Slezsku, ale lze je spatřit i na Slovensku. Právě vozba nákladních vlaků přepravujících automobily se v poslední době stala pro řadu 122 častým výkonem.

Ke dni 31.3.2017 bylo z 55 vyrobených lokomotiv provozních 20 strojů. Zrušeno bylo 14 mašin. Stroje ve vlastnictví ČD byly staženy z provozu a odstaveny ještě před vznikem ČD Cargo, na ně už převedeny nebyly a později byly jen administrativně zrušeny. Lze říci, že lokomotivy řady 122 byly pro ČD Cargo nepostradatelné. Situace se částečně změnila až s nákupem 23 lokomotiv řady 163 v prosinci 2015 a dalších 6 v listopadu 2016 od ČD, což umožnilo odstavení 15 strojů řady 122.

Čtěte také: Detailní pohled na Hager Volta VU60

Shrnutí a vyhlídky

Lokomotivy řady 123 zůstávají zatím v plném počtu ve službě a tak se s nimi na tratích se stejnosměrnou napájecí soustavou budeme stále setkávat. Vnímáme je jako obyčejné až všední a nebývají středem pozornosti. Ale už brzy oslaví 50 let svojí existence bez rekonstrukcí či výrazných úprav. "Nejsou zrovna nejoblíbenější, nepatří ani k nejkrásnějším a železniční fotografové na ně nepořádají hony. Možná jim chybí elegance rychlíkových krasavic nebo výkon mašin z poslední doby. Mají ale něco, co jiným strojům chybí. Výdrž. Některé stroje řady 122 překročily během své existence magickou milionovou hranici ujetých kilometrů již pětkrát. A stále jsou nepostradatelné."

Čtěte také: Využití sádrokartonových desek

tags: #lokomotiva #rada #122 #prehled #nateru

Oblíbené příspěvky: