Najbrt nátěr lokomotiv: Informace o designu Českých drah
Již od roku 2009 platí, že České dráhy vystupují v jednotném modro-šedém hávu. Tento design, navržený studiem Najbrt, spojuje tradici s nadčasovostí a jasně vyhraňuje ČD. V roce 2009 České dráhy představily nový design vlaků, tedy onu známou kombinaci tmavě modré, světle modré a šedé. Za touto barevností stojí koncept Aleše Najbrta a jeho studia, jehož cílem bylo vizuálně odlišit ČD od konkurence, podpořit serióznost a stabilitu značky a položit základní kámen dlouhověkému designovému jazyku, který se udrží na výsluní desítky let.
Proč právě modrá?
-
Odkaz na tradici a vizuální identifikace
Modrá barva má pro České dráhy dlouhou tradici a už výraz „modrá armáda“ zní v uších cestujících jako symbol železnice.
-
Nadčasový styl, který vydrží
„Nešlo nám o žádnou módní barevnost… modrá je ověřená, nepodléhá trendům a může tu fungovat příštích dvacet třicet let,“ uvedl tým Najbrt. Pokud se na design podíváme i v roce 2025, líbivá kombinace a čitelnost stále působí aktuálně a funkčně.
-
České dráhy poznáte na první pohled i podle vozů
Odlišné typy vozů, tedy 1. třída, lehátkové vozy, vozy jídelní a služební atd., měly být barevně rozpoznatelné na první pohled skrze odstínové variace s tím, že žlutý pruh pro 1. třídu zůstal tradičně zachován, jak psaly tendy i Novinky. Tento vizuální jazyk funguje i dnes.
-
Současný vývoj - design stále žije
I v letošním roce, v roce 2025, České dráhy pokračují v modernizaci a nové vlaky jako ComfortJet, RegioPanter, RegioFox nebo lokomotivy Siemens Vectron jedou dál v modro-šedých tónech, čímž potvrzují, že původní design se stává nadčasovým symbolem značky, jak bylo přesně zamýšleno. Tuto barvu vidíme i v nejnovějších soupravách ComfortJet, RegioPanter či RegioFox.
Čtěte také: Druhy nátěrů pro dřevo v interiéru
Rozhovor s Alešem Najbrtem a jeho týmem
Když se řekne NAJBRT, většina čtenářů Železničáře si vybaví vozidlo Českých drah v modro-modrém nátěru v příslušném provedení. Pak si možná ještě uvědomí, že s tím má cosi společného nějaké grafické studio nebo dokonce konkrétní člověk téhož jména. Ve ztichlé vilové čtvrti, kousek nad rušným centrem Anděl, redakce navštívila Aleše Najbrta, grafika, výtvarníka, ale i zpěváka či herce, aby poodkryla další z tajů korporátní identity ČD a ČD Cargo. Grafické studio Najbrt, které za nimi stojí, ale není jen Aleš Najbrt, na zakázkách pro ČD podle typu úkolu pracuje od dvou do sedmi lidí. Vedle creative directora jsou už několik let motorem neustále se rozvíjející korporátní identity ČD hlavně Petr Štepán a Bohumil Vašák.
Na otázku, co říká na to, že jeho příjmení se už pro širokou veřejnost stalo synonymem pro nátěry vozidel Českých drah, Aleš Najbrt odpověděl: „Když jsem se to dozvěděl, hodně mě to zaskočilo. Řekli mi to kluci ve studiu, trochu se tomu smáli a hned mi ukazovali nějaké diskuze na ŽelPage a jinde. Netušil jsem, že s tím šotouši přišli tak brzo a tak rychle se to vžilo. Když se účastním jednání s ČD, běžně to přede mnou používají: tohle bude v najbrtu a támhleto ne! Už jim to ani nepřijde. A já už se s tím smířil.“
K radosti z designu tisíců vozidel osobního dopravce Aleš Najbrt dodává: „Spolupráce s ČD je podstatná součást našich aktivit. Za ta léta se podařilo změnit mnoho věcí, od orientačních systémů na nádražích po sady piktogramů pro vnější a vnitřní použití, a pracuje se na dalších. Když se začínalo repasemi starších vozů, ne každý vnímal nové nátěry pozitivně, ale postupně, s příchodem nových vlaků v moderním designu, se reakce výrazně zlepšovaly. Teď, když připravujeme Railjety s našimi sadami piktogramů a naší grafikou, to už je opravdu radost!“ Na dotaz, zda sledují vývoj, když jedou vlakem, odpověděl: „Pozorně sledujeme každou maličkost. Je to pro nás srdcová záležitost. Identita by měla sloužit desítky let a je pro nás důležité, aby v celém systému fungovalo všechno společně - od nápadných nátěrů lokomotiv po samolepku.“
K barvám na vozidlech Aleš Najbrt uvedl: „Potřebovali jsme, aby barvy do určité míry reflektovaly národní barvy. Současně neměly být zaměnitelné s evropskou konkurencí. Takže jsme moc na výběr neměli. Nebyla to otázka líbí - nelíbí, ale zařazení do struktury vizuálních identit národních nebo jiných dopravních společností.“
Na otázku, jak jsou záležitosti návrhů designu - nátěry, písma - pracné, jak dlouho se dělají, Aleš Najbrt odpověděl: „Některé úkoly vyřešíme za měsíc, ale třeba orientační systém nádraží jsme začali řešit před pěti lety a teprve loni ho dokončili. Taková práce ale nikdy nekončí, věci se mění, pořád se objevují upgrady...“
Čtěte také: Nátěr pro OSB desky na podlahu
K významu korporátní identity Aleš Najbrt řekl: „Tvář konkrétní společnosti, a to platí i v dopravě, jako součást marketingových strategií je velmi významná. Je důležité, aby všichni, kdo se na ní podílejí, respektovali určitou filozofii, určitou ideu společnosti, a respektovali nastavenou korporátní identitu, respektovali, co je vytvořeno, respektovali manuály a pravidla. Když se toto nastavení nedodržuje, dochází k nedorozuměním jak v rámci společnosti, tak především navenek. Zákazníky to mate a dnes, v konkurenci vlaků žlutých a černých, je to víc patrné než dřív, kdy se řešil jen vztah ČD a zahraničí. Společnost si musí nastavit určitá pravidla a hodnoty a ty dodržovat a za nimi stát. Pak bude důvěryhodná, rozpoznatelná a akceptovaná. To platí u sportovního oblečení, aut, vlaků, kdekoli.“
Na otázku o roli nápadu při vytváření vizuálního vzhledu firmy Aleš Najbrt uvedl: „Když jsme s kolegou Štěpánem přemýšleli například o značce pro ČD Cargo, říkali jsme si: co je tam podstatné, co to je ČD Cargo? Společnost, která převáží velké kontejnery se zbožím. A to jsou vlastně takové velké dárky-balíčky, které ČD Cargo zabalí a odveze. A modro-modrá krabička byla na světě. Bez nápadu to nejde, ale je to jenom začátek. Pak začíná spousta odborné práce.“
K firemnímu písmu ČD Fedra designéra Petera Biľaka Aleš Najbrt říká: „Je to kvalitní písmo s dostatečně velkým množstvím verzí na to, aby splnilo velmi různorodé požadavky a potřeby ČD. Má i serifovou verzi vhodnou pro drobné texty, kterou vy používáte v novinách. Vedle barev a značky vás podle písma musejí zákazníci rozpoznat. Fedra neporušuje staletí zavedené proporce a tvary jednotlivých písmen v latinkové abecedě. Vychází z tradičních principů, a proto má šanci vydržet velmi dlouho. Iniciovali jsme vznik písma, které jsme tehdy potřebovali pro ČD Cargo, a podařilo se ho prosadit coby firemní pro ČD. Velmi se osvědčuje.“
K podobnosti log České televize a společnosti ČD Cargo, a barevné podobě u Českých drah a města Ostravy, Aleš Najbrt vysvětluje: „Ve vizuálním stylu Ostravy, který jsme dělali až po stylech společností ČD Cargo a České dráhy, používáme zcela jiná písma a jeho barevnost vychází z heraldických barev města Ostravy. Jen shodou okolností jsme všechny tři styly dělali my. Modro-modrých značek existují tisíce. U České televize a společnosti ČD Cargo je třeba podobnost dána tím, že v obou případech šlo o redesign značek, který se projevil spojením dvou stylizovaných písmen. Důležité bylo vyřešit rozdělení písmen v případě jednobarevného použití. To je technický problém, který není běžnému uživateli na první pohled zřejmý. Nejde tedy o to, že by nás bavila nějaká barva nebo styl a používali jsme je na všechno. To, jak loga vypadají, má racionální důvody a některé z nich sahají hluboko do historie.“
Úroveň současného českého grafického designu hodnotí Aleš Najbrt pozitivně: „Objevuje se řada mladých, šikovných designérů, kteří navazují na tradici českého designu a přitom jsou přirozeně ovlivňováni svými kolegy v zahraničí. Úroveň českého grafického designu vidím do budoucna pozitivně.“ Na volnou tvorbu má Aleš Najbrt málo času: „Máme značku Mojemoje, v níž jsme sami sobě zákazníky.“
Čtěte také: Doporučení pro ekologické nátěry
Diskuze o barevném provedení a odstínu RAL 7035
Kolem korporátního nátěru "Najbrt" se objevují diskuze, zejména ohledně odstínu "bílé" barvy. „Před časem jsem při přestavbě modelu BEMO na 840 sháněl podklady pro barevné provedení. Podařilo se mi podklady sehnat od zástupce výrobce, firmy Stadler, a dostal jsem výkres, na němž byly i číselné odstíny barev. Ta světlá barva měla číslo odstínu odpovídající světle šedé. Skutečná vozidla tam ale mají bílou, nebo přinejmenším téměř bílou, pokud mne oči nekladou,“ uvedl jeden z diskutujících. „Teď se na trhu objevily modely lokomotivy Taurus RailJet v barevném provedení ČD - místo bílé je tady (na rozdíl od vozidel které jezdí na našich tratích) světle šedá. Domnívám se, že i v tomto případě byla v barevném schématu od designéra plánována šedá, na vozidlech v reálu to ale určitě šedá není. Nevíte někdo, jaký odstín je na vozidlech Českých drah používán?“
Podle normy TNŽ 280070 (od roku 2013 PN 28 0080), což je předpis o korporátním nátěru ČD "Najbrt", je ta "bílá" ve skutečnosti RAL 7035, tj. světle šedá. Bílá se nikde v barevném schématu nevyskytuje. Nicméně, při porovnání modelu lokomotivy Taurus RailJet ČD od firmy Fleischmann s reálnou lokomotivou, kde má model světle šedou přibližně odpovídající RAL 7035, má lokomotiva v reálu barvu podstatně světlejší, prakticky bílou. „Záleží tedy na tom, zda výrobce modelu použije správný odstín a nepoužije pouze slovní vyjádření "šedá",“ dodal diskutující.
Co je RAL 7035?
RAL 7035 je současná nejpoužívanější barva v průmyslu. Tento povrch má většina rozvaděčů, plechových i plastových rozvodných krabic a je to hlavní nátěr většiny strojů jako jsou vrtačky, soustruhy, frézy, mnohdy v kombinaci s jinými odstíny tmavě šedých, ale ta 7035 tam bývá většinová. Stačí se mrknout na jakýkoliv novodobý rozvaděč, nebo plechová dvířka od třeba plynoměru, většinou bude mít tuto barvu.
K objektivní definici odstínu se uvádí, že nejpřesnější je v nějaké souřadné soustavě. Je však důležité si uvědomit, že přesné souřadnice stejně nazvaného odstínu se mohou výrobce od výrobce mírně lišit. Kromě toho by se správně měla uvádět i doplňková informace o hodnotě veličiny "luminance" nebo "luminosity", tj. svítivosti. Zkreslení odstínů je také ovlivněno foťákem a PC monitorem, a barva vypadá jinak prášková na plechu, jinak probarvená ve hmotě na plastovém výrobku, jinak stříkaná na ten či onen povrch, jinak vypadá na slunci, jinak pod zářivkou.
Výjimky z Najbrt nátěru a kontroverze
„Do aktuálně platného designu Najbrt byla většina vozidel upravována při příslušných stupních oprav nebo modernizací. Většina vozidel tak je v současnosti už ve vnějším designu Najbrt, kromě motorových vozů a jednotek, hlavně Regionova. Kromě toho jsou vyčleněná vozidla, která mají reklamní / propagační design nebo retro design. S aplikací vnitřního designu se začalo o něco později,“ řekl v květnu mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. „U lokomotiv řady 380 se aktuálně nový lak neplánuje. Lokomotivy 380 jsou jednou z výjimek, které neprošly změnou vnějšího laku do korporátního manuálu Studia Najbrt. Druhou výjimkou jsou pendolina, která i po modernizaci mají stejnou barvu jako po dodávce.“
Přesto se objevují hlasy, které s plošným lakováním do korporátního nátěru Najbrt nesouhlasí. „Píši proto petici proti lakování všech lokomotiv a motorových vozů do korporátního nátěru Najbrt. Česká železnice byla unikátní ve své pestrobarevnosti a lakováním všech vozidel do Najbrtu o ní přicházíme. Chtěli bychom aby se do Najbrtu lakovaly pouze nová vozidla a ty po rekonstrukci by pouze měli svůj původní lak. Též by se pár lokomotiv a motoráků mohlo přebarvit zpět do původních nátěrů, např. Pár 810ek do ODSka nebo rudý.“
Historické lokomotivy a Najbrt design
Design českých vlaků, tedy ona pověstná modro-šedá kombinace od studia Najbrt, není jen stylová vize, ale promyšlená strategie, která kombinuje vizuální identitu, uživatelskou přehlednost a dlouhodobou nadčasovost. České železnice mají své ikony, které nezapřou svůj vliv na historii a vývoj dopravy. Mezi ně patří i legendární lokomotivy známé jako "Laminátky". „Smutná kráska Laminátka v nádherném kabátu, ale s nefunkční strojovnou. Ten Najbrt je hnusný,“ uvádí diskutující pod příspěvkem. „Však pánové Kardaus a Diblík vytvořili jako součást designu i toto barevné schéma, které ladí s tvarem karoserie. Všechno ostatní je paskvil...,“ vzpomíná další nadšenec vlakových souprav.
Laminátky: Ikona české železnice
Lokomotiva řady 230 je univerzálního určení, přezdívaná nejčastěji Laminátka nebo lamino. Název pochází z jejich karoserie, která je vyrobena z laminátu, což bylo v té době poměrně inovativní řešení. Barevné řešení bylo velmi nápadité. Takový soulad mezi výtvarným zpracováním skříně a kombinací barev nebyl zřejmě na žádné lokomotivě uplatněn. Základní barvou byla červená, ozdobný prolis byl natřen šedě a jako doplňková barva mezi horní a spodní partií skříně byla použita žluť chromová. Naprostou degradaci designu lokomotivy přinesla polovina 70. let. Po pokusech o zjednodušené lakování celé skříně jedním odstínem byla pro vozidla střídavé trakce zvolena koncepce krémové a světle červené. Na konci osmdesátých let bylo zavedeno nové schéma unifikovaného nátěru, které spočívalo v tom, že lokomotiva byla natřena celá červeně s žlutým pruhem šíře 60 cm, konstatuje web Stránky přátel železnic. V roce 2007 došlo k úplnému ukončení jejich provozu v osobní dopravě v ČR. Laminátky jsou považovány za symbol jedné éry a dodnes vyvolávají nostalgii u mnoha železničních nadšenců. „Laminátka“ byla největší a nejtěžší elektrická lokomotiva určená pro traťovou službu na území ČR.
Redakce RAILTARGET pod příspěvkem zaznamenala diskuzi o tom, kde se nyní Laminátky nacházejí. V roce 2021 opustila téměř po 60 letech západočeskou metropoli. Unikátní prototyp elektrické lokomotivy se stěhuje z Techmánie do Národního technického muzea (NTM) v Praze. Vzácná mašina skončila ale nejdříve v depozitáři NTM v Chomutově. Dosud byla součástí expozice plzeňské Techmanie, která má ve sbírce několik lokomotiv z plzeňské Škodovky. A na jihu Slovenska sloužila až do 10. prosince 2023, kdy vypravily ŽSR poslední vlak.
Technické parametry Laminátek
Lokomotivy řady 230 a 240 dosahovaly výkonu kolem 2 600 kW a maximální rychlosti až 120 km/h. První dodanou „Laminátkou“ k tehdejším ČSD byla S 489.0001, kterou zástupci plzeňského depa přebírali z výrobního závodu 18. května 1966. Cena nové lokomotivy byla 2 982 000 Kčs. Po celém Československu byly nasazovány na různé tratě, kde bylo k dispozici elektrické napájení.
tags: #najbrt #nater #lokomotivy #informace

