Azulejos: Fenomén malovaných dlaždic v Portugalsku

Malované dlaždice azulejos jsou celoportugalským fenoménem, a tak není divu, že v nejrůznějších podobách doprovázejí také návštěvníky hlavního města - jako výzdoba veřejných prostranství i na fasádách běžných domů, v kostelech a klášterech, ve vlastním národním muzeu i ve stanicích metra.

Původ a historie azulejos

Azulejos ale vůbec nejsou portugalským vynálezem, ba ani evropským. Kdo by podle jména hádal na jejich východní původ, neprohloubil by. Arabové slovem azʼlij označovali původně „malé leštěné kameny“, z nichž byly vyskládány byzantské mozaiky.

Když někdy ve 13. stol. přivezli maurští obchodníci na Pyrenejský poloostrov nevelké malované dlaždičky, rychle tam vzniklo z jejich označení azzelij či al zuleycha slovo azulejo, v psané podobě stejné v dnešní španělštině i portugalštině, leč lišící se výslovností. Spekuluje se i o tom, že na pojmenování se podílelo také slovo azul („modrý“), v obou jazycích rovněž stejné, jež pro změnu pochází z perského označení pro lapis lazuli. Málokdo ví, že azulejos, půvabné modré kachle, které v Portu nemůžete minout, mají původ svého jména skryt v arabštině.

Prvními centry výroby malovaných kachlíků na Pyrenejském poloostrově se stala některá místa v dnešním jižním Španělsku (zejména Sevilla), kde byly stále ještě velmi silné muslimské vlivy, byť během 13. stol. ovládli křesťané s výjimkou Granady většinu území někdejšího córdobského chalífátu. Odtud se také dostaly ve 14. stol. první azulejos do Portugalska a především odtud se pak během následujících dvou století do země dovážely.

Jenže v roce 1492 padla Granada a sjednocené Španělsko začalo záhy utahovat šrouby. Nejprve se vypořádalo s židy a vzápětí s muslimy. Kdo nekonvertoval ke křesťanství, případně nebyl zabit, musel ze země odejít. Výsledkem bylo, že během 16. stol. stále ubývalo výrobců, kteří by byli schopni uspokojovat portugalské požadavky. Převedení výroby do Portugalska s sebou přineslo definitivní posun od převažujících dekorativních motivů ornamentálních a rostlinných (nezapomínejme, že islám zakazuje zobrazování živých bytostí) k figurálním výjevům.

Čtěte také: Přírodní krása dřevěných dlaždic

Barvy a motivy

V této souvislosti je ale třeba připomenout, že azulejos nemusí být zdaleka jen modrobílé, byť jsem tuto nejtypičtější a nejrozšířenější barevnou kombinaci zvolil i do názvu článku. K dalším barvám, které se na nich objevují, patří hlavně žlutá, zelená a rezavě červená. Do značné míry to platí právě pro nejstarší kachlíky. Modrobílá kombinace se stala módní až koncem 17. století.

Jelikož se jedná o zdobný prvek převzatý od muslimů, objevovaly se na nich ze začátku jen ornamentální vzory a rostlinné motivy. Důvodem je zákaz zobrazování lidských bytostí, který je v islámu poměrně striktní. Bible, ani křesťanství nic podobného nemá, proto se na křesťanských obrazech setkáváme zejména se scénami ze života světců či výjevů z Bible. Později, když striktní vliv islámu ustoupil, se začalo prosazovat zobrazování významných událostí, jako jsou bitvy či objevy.

Azulejos ve veřejném prostoru

Ve středověku se největší výzdobě těšily svatostánky. Proto není divu, že počátek používání azulejos se dá vysledovat při stavbě kostelů a paláců. Jak církev, tak boháči si něco podobného mohli dovolit.

Azulejos našly uplatnění i ve velkých plochách. V Portu je nepřehlédnete. Jejich nádhernou ukázku najdete například na vlakovém nádraží Sao Bento poblíž historického centra. Rozměrné panely o rozloze 551 metrů čtverečních (asi dvacet tisíc dlaždic azulejo) navrhl a namaloval portugalský malíř a keramik Jorge Colaço. Modré mozaiky představují momenty z historie země a velkoplošné kachlíkové skládačky zobrazují venkovské výjevy, na nichž jsou znázorněni obyvatelé různých regionů. Vytvořeny byly v rozmezí let 1905 - 1916. Jako výzdoba nádraží či stanic metra posloužily i v Lisabonu.

Přestože Porto je svými azulejos naprosto typické, není jediným městem, kde místní podlehli jejich kouzlu. Zhruba 50 km jižně od Porta leží přímořské Aveiro se systémem kanálů vzdáleně připomínající Benátky. I tady jsou modré kachle, ať na kostelích, restaurací nebo soukromých domech běžnou součástí výstavby.

Čtěte také: Průvodce tmavými kamennými dlažbami

Portugalská dlažba - umění na ulicích

Takzvaná portugalská dlažba krášlí ulice, prostranství i promenády na řadě kontinentů. Hlavu tak budete sklánět k zemi nejen v portugalských městech, ale třeba také v čínském Macau nebo na slavné pláži Copacabana v Riu de Janeiru. Nejsou to jen obyčejné geometrické tvary, ale doslova obrazy umně vyskládané z dlažebních kostek. Mistři portugalské dlažby nebo, chcete-li, portugalské mozaiky jsou zruční řemeslníci a zároveň umělci.

V Lisabonu se dláždilo už dřív, v době zámořských objevů. Nařídil to král Manuel I. Portugalský. Vydlážděny byly ulice, po kterých se vozilo choulostivé zboží, třeba vzácné koření z Asie. Ředitelka zahradnické a dlaždičské školy Luísa Dornellas vysvětluje, že začátkem skutečné venkovní portugalské dlažby byl až rok 1842: „Bylo to v kasárnách na lisabonském hradě Svatého Jiří.“ Vláda rozhodla, že by mohli vydláždit také veřejné prostranství. Vězni, kteří tehdy museli chodit v řetězech, tak vydláždili lisabonské Rossio. Rossio je vydlážděno černobílými vlnami, které se podobají těm na pláži Copacabana.

Portugalskou dlažbou jsou zkrášlena nejen prostranství v bývalých koloniích Portugalska. Z kamenů umějí dlaždiči vytvořit geometrické vzory, květinové vzory, písmena, zvířata, postavy a dokonce i obrazy složitých gotických staveb. Je to umění.

Výroba dlaždic: Dříve a dnes

V minulosti šlo o ruční výrobu, což se odráželo na ceně kachlí, dnes už jde o sériový proces. Dokonce i magnetky prodávané jako suvenýry mají podobu azulejos.

Známé a velké portugalské továrny na kachličky jsou na severu země nad Lisabonem - v Portu, Aveire a Leirii. Ovšem objevují se spekulace o tom, že mnoho dlaždic označených jako portugalské ve skutečnosti pochází ze Španělska (region Valencie) nebo Itálie (oblast Boloně), a to kvůli nedostatečné kapacitě pecí v Portugalsku. V některých případech se dokonce uvádí i výroba v Číně.

Čtěte také: Průvodce údržbou dlaždic

Mladí se do školy dlaždičství nehrnou. Dlaždiče dnes nikdo pořádně nezaplatí. Přitom je to umění a fuška zároveň. Co pět centimetrů, to kousek poctivé lidské práce. Jenže právě to je kámen úrazu.

Azulejos jako suvenýr a další portugalské speciality

Portugalské keramické dlaždice neboli azulejos jsou ručně malovaná umělecká díla, která zdobí stěny a další povrchy prakticky po celé zemi. Tradiční modrobílé vzory se staly ikonou portugalské architektury. Lze je nalézt na trzích, ve specializovaných obchodech a muzeích, která často nabízejí repliky historických dlaždic.

Azulejos jsou perfektním prvkem bytové dekorace, který vnese portugalský nádech do každého interiéru. Mohou být použity jako podtácky pod nápoje, nástěnné dekorace nebo dekorativní kusy nábytku. Díky jejich jedinečnosti a kráse jsou jedním z nejoblíbenějších suvenýrů z Portugalska.

Další oblíbené suvenýry z Portugalska

• Kohout Barcelos - symbol Portugalska, symbolizující štěstí a spravedlnost.
• Portugalské víno - zejména Portské víno z údolí Douro a lehké, osvěžující zelené víno (vinho verde).
• Pastéis de nata - specifické portugalské krémové cupcakes, ideální k ochutnání čerstvě upečené nebo jako sada na pečení.
• Tradiční korkové výrobky - od kabelek a peněženek až po bytové dekorace, Portugalsko je největším světovým producentem korku.
• Portugalské sýry - ovčí sýry Queijo de Azeitão a Queijo da Serra da Estrela nabízejí jedinečné chutě.
• Portugalská káva - silná a aromatická káva, ideální pro přípravu espressa.
• Ručně malované pohlednice a portugalské řemeslné výrobky - jedinečné a umělecké předměty od místních umělců.
• Portugalský olivový olej - produkt nejvyšší kvality, ideální do salátů, na vaření nebo jako přídavek do chleba.
• Papričky piri-piri - pikantní přísada do mnoha portugalských pokrmů, dostupná v různých formách.

tags: #malovane #dlazdice #portugalsko #informace

Oblíbené příspěvky:

• Výhodná koupě dřevěného žebříku
• Nákladní automobily pro přepravu dřeva: Technické specifikace
• Komplexní průvodce okružní pilou Parkside PTSS 1200 B1
• přehled služeb betonáren ve Žďáru
• Jak barevný beton promění váš projekt?