Srovnání Kaučukovníku a Borovice

Pro výrobu našeho interiérového nábytku pracujeme pouze s kvalitními masivními dřevy. Nejčastěji s dubovými a jasanovým dřevem, méně často pak s bukem či modřínem. Dub, jasan i buk patří mezi naše nejtvrdší dřeviny. Díky svojí tvrdosti a pevnosti dobře snáší velkou zátěž, pokud jsou správně ošetřeny nátěrem, pak jsou dobře odolné vodě a vlhkosti. Což znamená, že mají menší náchylnost ke změnám objemu, tedy smršťování či bobtnání vlivem změn teploty a vlhkosti v dané místnosti.

Kaučukovník brazilský (Hevea brasiliensis)

Přírodní latex je bílá tekutina produkovaná mléčnicemi některých rostlin, přičemž nejznámější je strom kaučukovník brazilský (latinsky Hevea brasiliensis). Z hlediska chemického složení se jedná o cis poly-isopren. Latex je charakteristický pružností a dá se zařadit do skupiny elastomerů, tzn.

Kůra kaučukovníku se nařízne, přičemž z rány začne vytékat latexové mléko, které se zachytává do připravených nádob. Surový latex (kaučuk) se poté sráží třeba kyselinou mravenčí, pere vodou a suší na materiál zvaný krepa. Z něj se pak vyrábí přírodní pryž (přírodní kaučuk), a to přídavkem plniv, dalších aditiv a vulkanizací. Přírodní latex je základem k výrobě pryže, plastů a gumy, ze kterých se vyrábí zhruba 40 000 různých výrobků.

Spárovka Hevea má podobné vlastnosti jako dub, ale je téměř o polovinu levnější.

Borovice

Dřevo borovice je měkké, křehčí než smrkové, bělová část je smetanově bílá až okrová, jádro oranžově hnědé až do rezava. Letokruhy jsou výrazné. Dřevo v případě nevhodném postupu zpracování trpí charakteristickým zamodráním, což ho znehodnocuje. Díky odolnosti se borové dřevo používá především na okna a dveře, včetně rámů. Mořidla i nátěry přijímá hůře než smrk.

Čtěte také: Využití masivního bukového stolku

Srovnání vlastností dřeva

Tvrdost dřeva hraje zásadní roli ve stabilitě konstrukce, proto doporučujeme vybírat tvrdší dřeviny, jako jsou buk, dub, jasan a javor. Druhým důvodem je odolnost proti rozvrzání konstrukce postele. Tvrdost dřeva se posuzuje Brinellovou stupnicí od stupně 1.(nejměkčí) až po stupeň 8.(nejtvrdší), nebo se posuzuje relativní tvrdostí v procentech, která so odvíjí od tvrdosti dubu (dub = 100%).

Brinellova škála tvrdosti naznačuje tvrdost dřeviny a její odolnost vůči znehodnocení jiným tvrdým předmětem. Znamená to, že velmi měkké dřeviny jako je smrk a Borovice jsou jen málo odolné a snadno je poškodíte, naopak tvrdé dřeviny jako buk či dub jsou velmi odolné a případné nehody nebudou na povrchu vidět. Tvrdost dřeviny je důležitá také pro přichycení kování, které je uchycené vrutem, který bude odolněji držet v tvrdém masivu.

Vlastnosti dalších dřevin:

  • Smrk: Dřevo smrku je smetanově bílé až nahnědlé, s výraznými letokruhy. Smrk je i přes svou měkkost houževnatý, poměrně pevný a pružný. Dřevo je měkké, hedvábně lesklé, vonící pryskyřicí, poměrně lehké, dlouhovláknité, přitom velmi pružné a pevné, dobře štípatelné. Dobře se řeže, hobluje, frézuje, klíží, moří, natírá a barví. Poměrně málo se bortí a sesychá. V suchu je velmi trvanlivé.
  • Buk: Bukové dřevo patří z listnatých stromů k nejznámějším. Je tvrdé, málo pružné, poměrně pevné. Barvu má světle hnědou až narůžovělou, pařením získá tmavší, charakteristickou barvu. Je stejnorodé a husté. Velmi dobře se obrábí, moří a lepí. Buk je tvrdá dřevina a tvrost dle Brinellovy stupnice je 3,7.
  • Dub: Dubové dřevo je jedno z nejžádanějších už odedávna. Má poměrně úzkou, světlehnědou běl a široké, stejnoměrně hnědě zbarvené jádro. Na středovém a tečném řezu se objevují výrazná „zrcátka“ (přeříznuté dřeňové paprsky). Díky nim lze bezpečně rozeznat dub od jilmu či jasanu. Základními vlastnostmi dubového dřeva jsou tvrdost, pevnost, houževnatost a trvanlivost. Z našich dřev nejdéle vzdoruje nejen povětrnostním podmínkám, ale i střídání vlhka a sucha. Vyráběly se z něj sudy mlýnská kola, hamry, piloty k mostům a lávky.
  • Jasan: Běl, u mladých stromů široká, u starých užší, je smetanově bílá, u některých jedinců bělejší než javorová, jindy narůžovělá. Jádro bývá nepravidelně ohraničené, tmavohnědé. Výrazné letokruhy vytvářejí krásnou kresbu, která má na starém nábytku nazlátlý lesk. Dobře se opracovává, soustruží i leští. Dřevo je pevné, tvrdé, houževnaté a z našich dřevin nejpružnější. Používá se proto na výrobu lyží, saní, topůrek či madel a dodnes se z něho zhotovuje tělocvičné nářadí.
  • Javor: Javorové dřevo patří k nejsvětlejším z našich dřev, smetanově slonovinově bílé, do krémova. Okolo dřeně či suků se někdy objevují zelené nebo černohnědé pruhy a skvrny. Někdy se tvoří široká, tmavá, nepravidelně ohraničená dřeň. Jádro jinak není barevně odlišeno. Dřevo je tvrdé a lesklé.
  • Bříza: Dřevo břízy je smetanově bílé, někdy našedlé, nahnědlé i narůžovělé, bez lesku. Je stejnoměrně husté, středně tvrdé, pevné, dobře se ohýbá. Dobře se moří i přijímá lepidlo.

Spárovka

Spárovka je přírodní materiál, který je slepený lepidlem na přírodní bázi. Lepí se z lamel různých tloušťek a délek. K lepení se používá disperzních a polyuretanových lepidel. Buková spárovka má světložlutou narůžovělou barvu. Dubová spárovka je velmi oblíbená v nábytkářství a pro výrobu dveří. Podlaháři jí také používají pro výrobu podlah. Pro výrobu dubové spárovky se dováží řezivo z oblastí lužních lesů Jižní Moravy a Východních Čech. Spárovka smrková je slepenec smrkových lamel. Je vhodná na výrobu interiérového nábytku, polic a poliček. Tyto polotovary lze také použít na obklady stěn a stropů. Na výrobu borovicové spárovky se dováží borové řezivo ze severovýchodní Sibiře. Spárovka s exotického dřeva iroko se vyznačuje svou žlutohnědou až tmavě hnědou barvou. Díky své tvrdosti se používá jako stavební dřevo.

Spárovka vs. Laťovka

Chystáte se na výrobu nábytku, polic nebo pracovní desky a narazili jste na pojmy spárovka a laťovka? Ačkoliv oba materiály na první pohled vypadají jako dřevěné desky, jejich konstrukce, vlastnosti a ideální použití jsou naprosto odlišné. Spárovka je deska vyrobená ze 100% masivního dřeva. Vzniká lepením dřevěných hranolků (tzv. lamel) k sobě po jejich delší straně.

Laťovku si nejlépe představíte jako "sendvič". Jádro desky (střed) tvoří laťky z měkkého dřeva (nejčastěji smrku), které jsou k sobě slepeny do jednoho bloku. Tento střed je následně z obou stran překryt tenkou vrstvou ušlechtilé dýhy (např.

Čtěte také: Jídelní sestava masiv s lavicí: Naše zkušenosti

Pro většinu projektů, kde je kladen důraz na autentický vzhled, pocit z masivního dřeva, dlouhou životnost a možnost tvarovat hrany, je jednoznačně lepší a hodnotnější volbou spárovka.

Vlastnost Spárovka Laťovka
Materiál 100% masivní dřevo Laťky z měkkého dřeva + dýha
Hrany Odhalují vnitřní strukturu Nutnost hranění

Čtěte také: Konferenční stolek z masivu

tags: #masiv #kaucukovník #vs #borovice #srovnání

Oblíbené příspěvky: